Podivný případ statistických kouzel ve mě opět vyvolával vážné pochybnosti účelnosti současné formy statistiky. Všichni vídíme na svém bezprostředním okolí, že je to s ekonomikou špatné, roste nezaměstnanost a to vše se "nalezením" 7 GKč z DPH nijak nezmění.
Statistiky nemám moc v lásce. Jednak firmu zatěžují administrativně, zvláště poté, co jeden můj mladý zaměstnanec z nevědomosti správně vyplnil všechny zaslané formuláře a ještě je odeslal včas (to je opravdu začátečnická chyba) a za druhé si o užitečnosti a vypovídací schopnosti výsledků myslím svoje.
Statistika a prognózy na jejím základě zpracované jsou také jedním z pilířů minimálně stávají krize, velmi přispěly ke globálnímu šíření paniky i v oblastech, kde k tomu nebyl žádný důvod. Důsledky se projevují dodnes. Výrobci polotovarů šlápli na brzdu takovým způsobem, že se dnes v mnoha oblastech projevuje nedostatek primárních materiálů. Naopak eufórie okolo zvyšujících se průměrných mezd zaměstnanců, údaj často považovaný za kritérium blahobytu, nepropukla. Odhalit malou vypovídací schopnost tohoto čísla bylo příliš jednoduché.
Zveřejňování statistických dat a jejich často zmanipulovaná interpretace dat má dramatický vliv na tvorbu ekonomických bublin, davových hysterií a panik. Ekonomika je totiž v principu variace na menšinovou hru, správné rozhodnutí je často to, které volí nejmenší počet lidí. Při neznalosti globálních trendů budou rozhodnutí více diverzifikovaná, řídít se reálnou konkrétní situací a nikoli jakýmisi virtuálními čísly a systém bude stabilnější.
Statistika v dnešním pojetí prostě vytváří falešné zpětné vazby. Možná je celý tzv. hospodářský cyklus jen přehnaná reakce na statistická zjištění.
Převzato z blogu Nautilus
Foto: zdroj
