Zodpovědnost za Gazu

NEW YORK – Rada pro lidská práva Organizace spojených národů tento týden projedná zprávu zjišťovací mise vedené soudcem Richardem Goldstonem, která posuzuje porušování lidských práv během konfliktu v Gaze. Doufejme, že půjde o úplné a poctivé posouzení, které se bude opírat o zjištění a doporučení zprávy.

Goldstone a jeho tým došli k závěru, že během období konfliktu, jemuž se vyšetřování věnovalo, spáchal válečné zločiny a možná též zločiny proti lidskosti jak Izrael, tak Hamás, palestinská skupina ovládající Gazu. Zpráva vyzývá k věrohodnému vyšetření údajných porušení práv a doporučuje, aby Rada bezpečnosti OSN od obou stran požadovala, aby jí do šesti měsíců předložily výsledky, včetně trestních řízení, která v souvislosti se zjištěnými delikty proběhnou. Pokud požadavek nesplní, Rada bezpečnosti by podle názoru Goldstoneova výboru měla záležitost předat žalobci Mezinárodního trestního soudu v Haagu.

Objevují se bohužel náznaky, že by se vlády namísto debaty o Goldstoneových podrobných zjištěních a o podstatě jeho doporučení jak postupovat dál mohly soustředit spíš na proces, který k vyšetřování vedl, a pokusit se projednávání zprávy omezit. Jako člověk v tomto procesu angažovaný pokládám za důležité předložit své názory černé na bílém, protože má dříve pronesená vyjádření jsou nyní používána jako součást snahy o oslabení soudce Goldstonea a jeho významného díla.

Odmítla jsem přijmout pozvání od tehdejšího předsedy Rady pro lidská práva, velvyslance Martina Uhomoibhiho z Nigérie, abych vedla vyšetřování vycházející z rezoluce Rady pro lidská práva z 12. ledna 2009. Jako bývalá vysoká komisařka OSN pro lidská práva jsem měla silný dojem, že rezoluce je jednostranná a neumožňuje vyvážený přístup k posouzení situace v terénu. Zmiňovala se pouze o „závažných porušeních lidských práv na okupovaném palestinském území, zejména v důsledku nedávných izraelských vojenských útoků,“ a požadovala zřízení mise, která prošetří „veškerá porušení mezinárodních lidskoprávních zákonů a mezinárodního humanitárního práva spáchaná okupační mocí, Izraelem, na palestinském lidu“.

Bylo mi rovněž známo, že Rada OSN pro lidská práva v posledních dvou letech opakovaně odsoudila Izrael, leč rozsáhlému porušování lidských práv v jiných zemích věnovala málo pozornosti. Tento vzorec činnosti a nečinnosti Rady dodal věrohodnosti těm, kdo tvrdí, že nejvyšší orgán OSN pro otázky lidských práv je ve své podstatě protiizraelský.

Rozhodla jsem se, že z těchto důvodů se mise nemohu ujmout. Vím, že když byl osloven soudce Goldstone, oddaný lidskoprávní právník a advokát bez poskvrny, zkraje měl tytéž obavy. Dokázal si ale ve spolupráci s předsedou Rady zajistit dohodu, s níž se cítil přesvědčen, že bude mít možnost mandát interpretovat tak, že to jeho týmu umožní věnovat se činům obou stran konfliktu.

Experti se mohou přít, zda to bylo v souladu s pravidly a postupy OSN. Já nemám pochyb, že zúčastnění usilovali o nalezení cesty vpřed, která by umožnila úplné vyšetřování a pomohla překonat současný rozkol podlamující váhu Rady pro lidská práva v rámci systému OSN.

Otázkou teď je, zda vlády zjištěním soudce Goldstonea věnují seriózní pozornost, kterou si zasluhují, anebo zda se raději stáhnou k nepokrytě politickému přístupu. Goldstoneova zpráva hovoří jasně:

Jak Palestince, tak Izraelce právem hněvá život, jaký jsou nuceni vést: Co se týče Palestinců, zlost na jednotlivé události – civilní oběti, škody na zdraví a majetku v Gaze v důsledku vojenských útoků, blokáda, neutuchající výstavba zdi vně hranic z roku 1967 – se spojuje s niterným hněvem kvůli setrvalé izraelské okupaci, jejím každodenním ponížením a stále nenaplněnému právu na sebeurčení. Co se týče Izraelců, veřejná prohlášení palestinských ozbrojených skupin oslavující raketové a minometné útoky na civilisty zesilují hluboce zakořeněnou obavu, že vyjednávání mnoho nepřinese a že jejich stát zůstává v existenčním ohrožení, před nímž svůj lid dokáže ochránit právě jen stát sám. Takto Izraelci a Palestinci sdílejí tutéž skrytou obavu, podle některých lidí víru, že ten druhý nemá v úmyslu akceptovat naše právo na vlastní zemi. Tento hněv a strach bohužel obratně zastupují mnozí politici. (odst. 1705)

V zájmu lidských práv a míru v regionu doufám, že mezinárodní společenství přihlédne k těmto okolnostem, zváží zprávu soudce Goldstonea v její úplnosti a bude naléhat na zodpovědnost za nejzávažnější zločiny.