AB Matrix

Dokument Víta Klusáka o Andreji Babišovi se celkem povedl. Zařadil se mezi průměr, což v České republice vlastně znamená špičku tohoto žánru. Je jasné, že na film se těšili především Babišovi odpůrci a většinou nebyli zklamáni. Ne, že by film odhalil něco špatného, co nebylo známo, nebo že by nastavil současnému ministru financí nějaké neznámé zrcadlo. Ale jistí lidé, a není jich málo, při pohledu na Babiše či pouhé zmínce jeho jména rudnou vzteky a naprosto ztrácejí střízlivý úsudek.

Pan Rada – hvězda večera

Lídrem skupiny lidí nenávidějící Babiše se v tomto dokumentu stal pan Bohumír Rada. Přitom jeho vystoupení bylo snad nejúsměvnější ze všech. Tento podnikatel si stěžoval, že podniká jenom na 800 hektarech, přičemž mu Babiš slíbil v memorandu možnost hospodařit na 1 500 hektarech. To jsem měl pláč na krajíčku, nad takovou nespravedlností. Pouze 800 hektarů! S panem Radou soucítím, a „myslím to upřímně“. Zvlášť, když se orientuje v obchodu a hospodaření podle memorand, jak nám důrazně tvrdí.

Také další stížnost je pozoruhodná. Podle pana Rady se podniky patřící Babišovi snažily své produkty draho prodávat a přitom levně nakupovat suroviny. To je ovšem v očích Babišových nepřátel kolosální sobectví. Pan Rada totiž tak dlouho draho nakupoval a levně prodával, až se dostal do stamilionových dluhů. A tak je to zřejmě podle společnosti „Antibabiš“ v pořádku. Vstupujeme do nové fáze kapitalismu, kde vedení obchodních společnosti nemyslí na svůj zisk a dividendy akcionářům, ale výhradně na blaho všech ostatních. Takový argument podpořil i další „antibabišovec“ tvrzením, že když se sešli tři podnikatelé od prvovýrobce po prodejce, někdo z nich navrhl, že by se o zisk tak nějak po soudružsku rozdělili. Na to proradný Babiš prý reagoval slovy „ale já chci všechno“. Prostě takové typické kapitalistické krédo. Jenže moderní je zřejmě podle našich „antibabišů“ uzavírat kartelové dohody natruc všem a ještě to vydávat za lidumilství, které hatí jen Babiš.

Nedosti na tom. Podle pana Rady v uzenářských podnicích patřících pod Babišovo impérium se přidávají do uzenin nějaké mražené polotovary z kůží a odřezků, zatímco dříve se asi dělaly uzeniny výhradně z libových panenek, šunek, stehýnek a kotlet pocházejících ze zdravých prasátek, kuřátek či kraviček vesele pobíhajících v ekologických farmách pana Rady. No to je mi ale překvapení a skandální odhalení. Do potravin a uzenin zvlášť se dává kdejaké svinstvo, ale v Česku jsme odhalili viníka – Babiše. Pokud vás zajímá, co dávají do hamburgerů v USA, podívejte se na článek Aktivista Jamie Oliver donutil McDonalda dát do „růžového slizu“ méně chemie.

Je Babiš v konfliktu zájmů?

No samozřejmě, že je. Zcela viditelně a transparentně. Je to tedy nový jev, který nás musí zneklidňovat? Ano i ne. Připomeňme si některé minulé předsedy vlád, Klause, Topolánka, či Nečase. Ti snad nebyli v konfliktu zájmů? Pan Topolánek měl například svého Dalíka. Nebo Dalík svého Topolánka, těžko říci. To nebyla „berlusconizace“ české politiky? Vzpomeňme na úžasné mužné foto pana Topolánka na Berlusconiho mejdanu. O Nečasovi škoda mluvit, jeho působení a činnost jeho někdejší milenky a současné manželky hodnotí v současné době česká justice. Že bude měřit spravedlivě, o tom není pochyb. Česká justice více jak 25 let po osvobození soudí rovně a spravedlivě. To vidíme všichni i podle prvních rozsudků v kauze Nagyová a spol. A Nečas není Rath, že ano.

O Klausově působení „mimo střet zájmů“ nejlépe hovoří jeho amnestie. Jinak je škoda o jeho činnosti ztrácet další slova. To platí i o hlavě českých „antibabišů“ – Miroslavu Kalouskovi.

Dělá nám Babiš ostudu?

Tak to těžko. V Klusákově dokumentu hovoří obstojně anglicky, francouzsky i česky, pravděpodobně umí výborně po slovensky a podle vládních zdrojů i německy. V zahraničí je zvyklý reprezentovat, a jako je dnes vzorem úspěšného kapitalisty, mohl z něj být stejně tak i výborný soudruh ověnčený řadou státních vyznamenání. Andrej Babiš je prostě nadaný a zrozený pro úspěch. Není rebelem či prorokem. Prostě umí v každém režimu jít nahoru za každou cenu, což dokazuje hlavně skutkem, občas i slovem.

Představuje Andrej Babiš nebezpečí?

Nepochybně. Kapitalismus, jak nám ukazují dějiny, je totiž velmi nebezpečný. Pan Babiš reprezentuje pravicově orientovaného podnikatele a nyní i lidového politika. Položil si zřejmě základní otázku. Proč bych měl uplácet, přesvědčovat a lobbovat, což je většinou jedno a to samé, abych prosadil své zájmy v korporátním systému moci a peněz? Jako před ním Kalousek a další si to zařídil tak, aby mu politika (a tím i byznys) běžely z našich daní. Nyní si může nastavit ve státě takové podmínky, aby prosadil své, a možná i obecné, zájmy. Tak proč do toho tahat ty věčné žvanily, co neumí nic jiného, než kecat? Schovávají se jen za kolektivní rozhodnutí, osobní odpovědnost a riziko nenesou a nejsou zvyklí nést. Jen ukusují z koláče, který pečou soukromníci, vlastníci firem v Česku i ve světě. Je tedy třeba přestat žvanit a začít dělat, aby firma ČR prosperovala a mohla tak co nejlépe obstát v mezinárodní konkurenci. Kalouskův vztek na Babiše ukazuje, že jsme svědky odchodu generace tunelářů, kteří žili z toho, že pomáhali jiným krást a tunelovat a brali za to tučné výpalné, z české politiky. Otázka je, zda bude korporátní systém Babiš lepší než to, co jsme měli dosud.

Budoucnost patří koncernům, korporacím a oligarchům. Tak, jako je tomu ve Spojených státech, Rusku, Ukrajině či Africe. Politici vystupují jen jako placení řečníci těchto korporací. Tu a tam se někdo pokusí vymanit z jejich vlivu jako v Rusku Putin, ale v České republice jsme vždy byli papežštější než papež. Takže někdejší komunističtí soudruzi ze Sovětského svazu se na nás mohli naprosto spolehnout, stejně jako dnešní majitelé korporací ze Spojených států amerických.

Vnímáte-li tedy kapitalismus a neviditelnou ruku trhu jako výhonek svobody oligarchů a poslední stadium vývoje člověka a společenského uspořádání, pak je Babiš tou pravou volbou. Pravicové strany to vědí, a proto svého konkurenta upřímně nenávidí. Babiš je prostě pravičák každým coulem – má peníze i moc a nic z toho dobrovolně nepustí nikomu jinému. Žijeme v tržním hospodářství, a proto je A. Babiš přinejmenším v České republice jedním z nejlepších „tržních hospodářů“. Výběr daní, snížení dluhu a bič na zloděje se pomalu chystají, protože čas bývalé gardy už skončil. Řekněme si to jasně, modří soudruzi: už není z čeho krást a všechno tunelářské svinstvo je hned vidět. Proto ve druhém kole korporátního fašismu už vládnou oligarchové přímo, a ne zkorumpovaní politici jako to bylo dřív.

A až budou jednou v zářivé budoucnosti světem a Českou republikou hýbat práva člověka, úvahy o naplnění lidské existence, osvobození člověka od nadvlády člověkem, bude současný Babiš velmi špatnou volbou. Podtrhuji „současný“. Protože pak už by neměl přezdívku Bureš ani jméno Babiš, ale nejspíš „český Gándhí“. Jak se však zdá, lidský život je přece jenom na takové tři proměny příliš krátký. Musíme se spokojit se současnou polohou Andreje Babiše, pravicovou jako řemen, a volit podle svého rozumu i srdce. Vzhledem k tomu, že nepatřím k fanouškům ani pravice, ani současné reality (pseudo)demokracie, ani vlády korporací, Babiš pro mě dobrou volbou není.

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!