Věrna své praxi zvát si při řešení nejzávažnějších problémů země do studia ty největší duchy národa, nadané schopností ony nastalé problémy roztřídit, rozkrýt, interpretovat a pak jako zázrakem a za spontánního potlesku veřejnosti nalézt i jejich nejideálnější řešení, nemohla se zpravodajská redakce ČT při řešení nejpalčivějšího problému dneška, jímž je „Referendum ANO či NE“, obejít bez člověka, pro kterého shora uvedené platí v míře nejvyšší. Totiž poslance Petra Gazdíka ze Suché Lozi (ZDE).
Přišel, uhladil si kalhoty, pohledem do kamery diváky slušně pozdravil, a aniž pak už tratil zbytečně čas, do načatého problému se opřel. A to originálně, ostatně jako vždycky. Aby totiž otázku referenda obyčejným divákům rozestřel tak, aby na něj dobře viděli, použil k tomu svou 77letou babičku, na jejímž příkladě ilustroval, že tato jeho příbuzná by v případném referendu např. o tom, zda v alianci NATO setrvat či nikoliv, nebyla s to rozhodnout sdostatek odpovědně. A to prý proto, že o této organizaci nemá dost relevantních informací. Neví např. přesně, kde sídlí NATO a ani kde sídlilo dříve, neví ani kdy NATO vzniklo, kdy proběhla první vojenská operace NATO, kdy byl poprvé použit článek 5 NATO, co bylo předchůdcem NATO, proč NATO nezasáhlo do boje o Falklandy, kdy se stalo členem NATO Španělsko, kdy byly vytvořeny Síly rychlé reakce NATO, kolik má NATO bojeschopných divizí ve svém severním sektoru, a tak dále a tak dále. Tohle všechno prý ví v republice jen pár lidí, mezi nimi i on, ale lidé jako jeho babička, reprezentující ovšem obrovskou většinu národa, nemá o těhle věcech prakticky ani páru. A proto – ergo kladívko – ani jeho babička, třebaže ji má rád, a ani obrovská většina národa, jež ona svou neznalostí o NATO vlastně reprezentuje, nemá do této veskrze odborné záležitostí co mluvit. Takže vyhlásit celostátní referendum v otázce, zda zůstat NATO, či z něj raději vystoupit, a nechat o této otázce hlasovat stejně neinformované české obyvatelstvo, jako je jeho babička, by byla hra s ohněm, které si politické vedení země v žádném případě nesmí dovolit.
Hotovo, poslanec Gazdík vstal, a za potlesku, který sice nebyl slyšet, ale o to hlasitěji duněl v poslancově hlavě, studio za vřelých ovací přítomných opouštěl. Zatímco jeho babička až ze Suché Lozi žhavila drát, aby mu sdělila, že sice neví, kdy byl poprvé použit článek 5 NATO, či proč NATO nezasáhlo do boje o Falklandy, ale zato zatraceně dobře ví, že tahle organizace je tady jenom pro útočení a pro zlost a pro nic jiného, což bylo vidět v Afghánistánu, Iráku, Jugoslávii, Libyi a v dalších zemích, ze kterých se nám teď všude do Evropy hrne záplava uprchlíků, která by zde bez slavného NATO nejspíš nebyla. Takže to jí prý k účasti na referendu bohatě stačí.
Jo, a taky aby si ji napříště už laskavě nebral do huby.
Možná babička pana Gazdíka také neví, kterou restauraci mají pohlaváři NATO
v oblibě (což je pro rozhodování o něm asi tak stejně důležité jako již vyjmenované informace), ale zato teď ví zcela určitě, zač stojí její vnouček.