Prezident Václav Klaus po „atentátu“, který na něj byl spáchán, soudí, že společnost je v mimořádně špatném stavu. Na rozdíl od„atentátníka“, který na prezidenta vypálil sedm plastových kuliček, aby upozornil na otřesný stav české politiky, prezident míní, že společnost radikalizují zejména „rozeštvávači“, které prý všichni znají. Odmítá je ale jmenovat, aby jim nedělal reklamu.
O rozluštění záhady jsme ovšem nepřišli, protože Klaus je obklopen lidmi, kteří za něj ochotně jeho myšlenky vždy dořeknou. První byl Michal Semín z iniciativy D.O.S.T., který ve svém komentáři „Wieveghovy chrastavské výstřely“ jmenoval nejen známého spisovatele, ale i Tomáše Halíka, Martina Putnu a Jana Urbana.
Senátor Jaroslav Kubera se s tím také nepáral a přímo obvinil média, že dávají prostor lidem, jako je norský atentátník Breivik. Situaci ve společnosti prý eskalují hlavně takzvaní politologové, jak je Jiří Pehe a Jiřina Šiklová, „o kterých všichni víme, že žádnými politology nejsou.“
Milan Knížák obvinil rovnou celou „levici“ a přihodil i několik lidí z „divadelnictví“, konkrétně citoval jména Zdeněk Svěrák, Jan Hřebejk a Eva Holubová. Jeho kádrovacímu zápalu neuniknul ani (Ladislav) Smoljak, který, pokud Knížák neměl na mysli jeho syna Davida, je už dva roky po smrti. Rozeštvávačům patří evidentně nenávist až za hrob.
Další jména nepochybně brzy přibudou, ostatně si je lze nalistovat v seznamu „pravdoláskařů“, který vypracoval prezidentův oblíbenec Adam Bartoš. Je to taková obdoba seznamů „zaprodanců a ztroskotanců“, které si vedl bývalý režim.Vzhledem k tomu, že slovník pana prezidenta i jeho vykladačů v poslední době stále více připomíná projevy z dob před třiadvaceti lety, například památný projev Milouše Jakeše na Červeném hrádku, nedá s vyloučit, že se dočkáme nějaké petice.
Zorganizovat by ji mohla prohradní část ODS a další zdravé síly, které se ještě nenechaly zvábit zvyšovači daní Nečasem a Kalouskem k opuštění ideálů neviditelné ruky trhu i schwarzenbergovským defétismem ve vztahu k Evropské unii. Tato petice by měla nekompromisně odsoudit rozeštvávače a poukázat jasně na to, že lidé, které média mylně označují jako politology, sociology, spisovatele, teology či historiky, jsou ve skutečnosti jen prachsprostí „ztroskotanci“.
Ale vážně. Víme, že Václav Klaus společnost přehledně dělí na ty, co sdílejí jeho „tržní“ názory, a na ty ostatní. Docela vážně je třeba schopen tvrdit, že lyžování (pochopitelně na lyžích značky Head, od kterých si odskočil k propagaci značky Völkl) je činnost pravicová, zatímco snowboarding je činnost levicová.
Celé další skupiny pak rád vykazuje na okraj či za okraj společnosti s pomocí vědecky znějících „ismů“, jako je „NGOismus“, „humanrightismus“, „homosexualismus“ nebo „environmentalismus“. Zpupná justice se podle něj pro změnu zorganizovala do „soudcokracie“, o občanské společnosti raději nemluvit. Ti, co fandí Evropské unii podlehli zhoubnému evropeismu.
Možná by si senátor Kubera, který nedokončil vysokoškolská studia, měl nechat všechna ta cize znějící slova vysvětlit od nějakého politologa. Zjistil by, kdo skutečně českou společnost z výšin svých ústavních funkcí už téměř čtvrt století rozeštvává.
Napsáno pro Právo, 3. 10. 2012
Převzato z blogu autora na Aktuálně
Delší text na stejné téma vyšel v Deníku Referendum, 2.10.2012, lze si přečíst ZDE
