Červenec 31, 2011
Nacistický ministr propagandy, Dr. Joseph Goebbels, volá pekelným telefonem svému šéfovi Adolfu Hitlerovi: „Mein Führer," říká vzrušeně. „Mám novinky ze světa! Zdá se, že jsme konečně na správné cestě. Antisemitismus dobývá Evropu!"
"Výborně," odpovídá Führer, „to bude konec Židů!"
"Hmmm… no… ne tak docela, mein Führer. Vypadá to, že jsme si vybrali špatné Semity. Naši dědicové, noví nacisté, se chystají zničit Araby a všechny ostatní muslimy v Evropě." A pak se usměje: „Koneckonců, muslimů je k vyhlazení mnohem víc než Židů."
"Ale co Židé?" chce vědět Hitler.
"Nebudeš tomu věřit: noví nacisté milují Izrael, židovský stát – a Izrael miluje je!"
Je zvěrstvo, které minulý týden spáchal norský neonacista jen izolovaným případem? Pravicoví extremisté v celé Evropě i USA už unisono deklamují: "On k nám nepatří! Je to jen osamělý jedinec s chorou myslí! Blázni jsou po celém světě! Nemůžete odsuzovat celý politický tábor za činy jednoho člověka!" Zní povědomě. Kde jsme to už slyšeli? Ano. Po atentátu na Jicchaka Rabina. Mezi masovým vražděním v Oslu a atentátem v Tel Avivu neexistuje žádná souvislost. Nebo že by ano?
Během měsíců před Rabinovou vraždou nenávistná kampaň proti němu sílila. Téměř všechny izraelské pravicové skupiny mezi sebou soutěžily, kdo bude Rabina démonizovat víc a účinněji. Na jedné demonstraci kolovala fotomontáž Rabina v uniformě důstojníka SS. Benjamin Netanjahu na balkóně nad demonstranty divoce tleskal, když pod ním pronášeli rakev s nápisem „Rabin". Náboženské skupiny uspořádaly středověké kabalistické slavnosti, při nichž Rabina odsoudily k trestu smrti. Té kampaně se zúčastnili přední rabíni. Žádná pravicová či náboženská skupina se proti tomu neozvala.
Skutečnou vraždu pak opravdu spáchal jedinec, Jigal Amir, bývalý osadník a student náboženské univerzity. Obecně se soudí, že svůj čin dopředu konzultoval přinejmenším s jedním rabínem. Stejně jako Anders Behring Breivik, vrah z Osla, svůj čin pečlivě a dlouho plánoval a vykonal ho chladnokrevně. Žádné komplice neměl.
Nebo ano? Nebyli snad jeho komplici všichni, kteří ho k činu podněcovali? Nepadá odpovědnost i na všechny ty nestoudné demagogy, jakým je třeba Netanjahu, kteří doufali, že se na vlně strachu, nenávisti a předsudků svezou k moci?
Ukázalo se, že jim jejich kalkul vyšel. Netanjahu se dostal k moci necelý rok po atentátu. Nyní pravice vládne Izraeli rok od roku, a v poslední době i z týdne na týden, stále radikálněji. Otevření fašisté nyní v Knessetu hrají klíčové role. To vše je výsledek tři výstřelů jediného fanatika, který vzal slova cynických demagogů smrtelně vážně. Posledním návrhem našich fašistů, který zazněl přímo z úst Avigdora Liebermana, je zrušit Rabinův vrcholný úspěch: dohody z Osla. A tak se do Osla vraťme.
Když jsem poprvé ve zprávách slyšel o hrůze z Osla, bál jsem se, že pachateli budou nějací šílení muslimové. Následky by totiž byly strašné. Během několika minut se navíc jedna hloupá muslimská skupina už opravdu chlubila, že to ona má na kontě ten slavný čin. Skutečný vrah se naštěstí vzdal na místě činu. Je prototypem nacistického antisemity nové vlny. Jeho víra se skládá z bělošské nadřazenosti, křesťanského fundamentalismu, nenávisti vůči demokracii a z evropského šovinismu, to vše smícháno s prudkou nenávistí vůči muslimům.
Tato víra nyní klíčí mnoha odnožemi po celé Evropě. Malé radikální ultrapravicové skupiny se mění v dynamické politické strany, získávají místa v parlamentech a tu a tam mají dokonce role jazýčku na vahách politiky. Země, které vždy vypadaly jako modely politického rozumu, najednou produkují tu nejnechutnější fašistickou chátru, snad ještě horší než je Tea Party v USA, další výhonek tohoto nového Zeitgeistu. A naším příspěvkem do této celosvětové ligy je Avigdor Lieberman.
Jedna věc, která téměř všechny evropské a americké ultrapravicové skupiny spojuje, je jejich nadšení pro Izrael. V jeho patnáctisetstránkovém politickém manifestu mu vrah z Osla věnoval celou kapitolu. Navrhl alianci evropské extrémní pravice a Izraele. Pro něho je Izrael výspa západní civilizace ve smrtelném zápasu s barbarským islámem. (Nepřipomíná to trochu slib Theodora Herzla, že se budoucí židovský stát stane „výspou západní kultury proti asijskému barbarství"?)
Část proklamovaného filosionismu těchto islamofobních skupin má samozřejmě zastřít jejich neonacistický charakter. Máte-li rádi Židy nebo židovský stát, nemůžete být přece fašista, že? To si pište, že můžete! Věřím ale, že větší část této adorace Izraele je naprosto upřímná. Pravicoví Izraelci, kterým se tyto skupiny dvoří, tvrdí, že není jejich chybou, když přitahují všechny ty nenávistné party. Na první pohled je to samozřejmě pravda. Přesto je ale třeba si položit otázku: Proč je tak přitahují? V čem ta přitažlivost spočívá?
Poprvé jsem si vážnost situace uvědomil, když mě kamarád upozornil na některé německé protiislámské blogy. Šokovaly mě až do morku kostí. Ty výlevy jsou téměř doslovnými kopiemi výpadů Josepha Goebbelse. Stejné slogany, stejná základní obvinění, stejná démonizace. S jedním malým rozdílem: místo Židů jsou to tentokrát Arabové, kteří jsou hrozbou západní civilizaci, svádějí křesťanské služky a kují pikle k ovládnutí světa. Protokoly mekkánských mudrců.
Den po událostech v Oslu jsem se náhodou díval na Al Džazíru. Celou hodinu se tam reportér ptal na ulici Italů na muslimy. Odpovědi byly šokující. Mešity by měly být zakázány, jsou to místa, kde se muslimové domlouvají na páchání zločinů. Ve skutečnosti přece mešity nepotřebují vůbec – stačí jim koberec, aby se pomodlili. Muslimové přišli do Itálie, aby zničili italskou kulturu. Jsou to paraziti, šíří drogy, kriminalitu a nemoci. Musí být vyhnáni, do posledního muže, ženy a dítěte.
Vždy jsem Italy považoval za bezproblémové, roztomilé lidí. Dokonce i během holocaustu se chovali lépe než většina ostatních evropských národů. Benito Mussolini se vášnivým antisemitou stal až v posledním stádiu, kdy už byl zcela závislý na Hitlerovi.
Přesto dnes, téměř 66 roků poté, co italští partyzáni veřejně pověsili Mussolini tělo za nohy v Miláně, se ulicemi italských a většiny (nebo mnoha) ostatních evropských měst valí mnohem horší forma antisemitismu.
Samozřejmě je tu skutečný problém. Muslimové nejsou na celé této situaci bez viny. Jejich vlastní chování z nich dělá snadný cíl. Stejně jako tomu bylo ve své době u Židů.
Evropa je na rozpacích. Potřebuje „cizince" — muslimy i ty ostatní — aby pro ni pracovali, aby drželi její ekonomiku v chodu a bylo z čeho platit důchody seniorům. Pokud by všichni muslimové zítra ráno z Evropy odešli, struktura společnosti v Německu, Francii, Itálii a dalších zemích se zhroutí. Přesto jsou ale mnozí Evropané zděšeni, když vidí „cizince" s jejich podivnými jazyky a oblečením, jak se shlukují na ulicích, mění charakter mnoha čtvrtí, otevírají si své obchody, provdávají své dcery a v mnoha ohledech s Evropany soutěží. Bolí to. Jak jednou řekl německý ministr: „Přivezli jsme sem dělníky a zjistili, že jsme si přivezli lidské bytosti!"
Ty Evropany lze do určité míry pochopit. Imigrace způsobuje opravdové problémy. Migrace z chudého Jihu na bohatý Sever je fenomén 21. století, výsledek křiklavé nerovnosti mezi národy. Je proto třeba celoevropské přistěhovalecké politiky, dialogu s menšinami o integraci nebo o multikulturalismu. A to nebude snadné.
Nynější přílivová vlna islamofobie zachází ale mnohem dál. Stejně jako tsunami totiž může vést k devastaci.
Mnohé islamofobní strany a skupiny připomínají atmosféru v Německu 20. let, kdy „völkisch" skupiny a milice šířily svůj nenávistný jed, a armádní špion jménem Adolf Hitler získával první vavříny coby antisemitský řečník. Vypadali nedůležitě, okrajově, dokonce až bláznivě. Tomu Hitlerovi, chaplinovskému klaunovi s knírkem, se mnozí posmívali. Po neúspěšném nacistickém puči z roku 1923 ale následovaly roky 1933, kdy nacisté převzali moc, 1939, kdy Hitler začal druhou světovou válku, a 1942, kdy byly do provozu uvedeny plynové komory.
Kriticky důležité jsou právě počátky, v nichž političtí oportunisté už vidí, že vyvolávání strachu a nenávisti je nejjednodušší cestou k bohatství a moci, kdy se ze sociálních outsiderů stávají nacionalističtí a náboženští fanatici, kdy se útoky proti bezmocným menšinám stávají přijatelnou součástí legitimní politiky, kdy se směšní mužíčci mění v monstra.
Je to smích Dr. Goebbelse, co slyším z pekla?
Potud někdejší poslanec Knessetu a spoluzakladatel izraelského mírového hnutí Guš šalom Uri Avnery a teď pár odkazů:
— Libyjského povstaleckého generála Júnise prý zavraždili islamisté z řad Západem podporovaných povstalců, britská opozice začíná brblat, že vláda svou podporu rebelům „nedomyslela". Sami povstalci se snaží uklidnit Západ a tvrdí, že je generálova vražda „posílí". Při včerejším náletu NATO na libyjskou (tedy Kaddáfího) televizi prý zahynuli tři novináři, televize sama i po útoku ale vysílá dál.
— Pákistán omezil možnost pohybu amerických diplomatů v zemi. Bahrajnská armáda pro změnu obklíčila americkou ambasádu v Mánamě, aby ji ochránila před desítkami tisíc demonstrantů, kteří protestují proti vnucenému „mírovému dialogu" s panovníkem. A do třetice USA a Blízký východ: irácká vláda úplně zrušila plánovanou diskusi, která měla rozhodnout, zda američtí vojáci budou smět v Iráku zůstat i po letošním prosinci, kdy by měli podle smluv odejít.
— Páteční mohutná demonstrace na káhirském Tahríru měla „sjednotit" národ, spíš ho ale rozdělila, když ukázala propast mezi sekularisty a islamisty. Je důležité, že vojenská junta poté, co islamisté ty ostatní z Tahríru vytlačili, prohlásila, že „Egypťané islamistickou teokracii nepřijmou", zvláštní je, že islamistické slogany, které na Tahríru zněly (NE liberalismu, komunismu, levici, sekularismu a nacionalismu – viz foto) odmítla i Strana svobody a spravedlnosti, čili nedávno ustavená strana Muslimského bratrstva.
— Egyptský plynovod směr Izrael (a Jordánsko) se na severu Sinaji stal terčem útoku granátometem, útok to byl letos (přinejmenším) už pátý. Taktéž na severu Sinaje, v letovisku Al Aríš, maskovaní ozbrojenci zaútočili na policejní stanici, výsledkem je na obou stranách asi 5 mrtvých a 23 zraněných. U Aríše se vcelku běžně bojuje mezi policisty a beduíny, tentokrát prý ale útočníci skandovali hesla požadující šaríju.
— Organizace islámské konference se dohodla na vytvoření obří islámské banky s počátečním kapitálem 100 miliard dolarů. Bude se jmenovat Imaar, sídlit bude v Bahrajnu a pojede podle islámských pravidel, tedy nebude požadovat úroky z půjček.
— Sedm důstojníků syrské armády založilo „Svobodnou syrskou armádu" a hodlají bojovat proti armádě řádné. „Svobodní důstojníci" už byli v Egyptě (Násir), Libyi (Kaddáfí) i Sýrii (Asad)… holt, tradice.
— Jakýsi saúdský imám vydal fatwu, podle níž otcové mohou své dcery provdat, i když jsou ještě v kolébce.
— Masové protesty v Izraeli proti vysokým cenám bydlení si nacházejí další a další cíle. Nově facebooková skupina vyzývá své členy, aby 8. srpna vybrali z bank své vklady, na protest proti vysokým bankovním poplatkům. To by určitě mohlo zabrat i u nás…
Převzato z Literárek
