Tento článek je výsledkem mých zamyšlení v diskusi k článku, který byl zveřejněn i zde na OM. Ta diskuse je velice pestrá (mezijiným se jí účastnil i sám překladatel původního článku A. Drobek a a své polínko přiložil i Stan), myslím, že mnohé příspěvky – především nicku Petr S. a Petr v druhé její části poskytují některé zajímavé a málo doposud známé pohledy na problematiku:
Bůhví proč musela vzniknout válka v Afghánistánu a na ni navazující nekonečná globální šaráda o hrozbě iráckých ZHN západnímu světu, o hrozbě íránských ZHN západnímu světu, o hrozbě islámského mudžáheddína západnímu světu, o akutní potřebě obklíčit Rusko a vybudovat prvky strategického raketového systému USA ve střední Evropě s cílem paralyzovat útočné ambice íránského a severokorejského raketojaderného potenciálu. (KLDR pravděpodobně chtěla z neznámých důvodů urgentně zaútočit jadernými raketami odpálenými nejdelší myslitelnou trajektorií proti směru zemské rotace na USA)
Třeba stálo na úplném začátku zamyšlení jistého významného politologa, analytika a poradce amerických prezidentů Z. Brzezinskeho na téma velké geopolitické šachové partie. Třeba v tom jistou zanedbatelnou roli sehrál nenápadný projekt jistého amerického Think tanku nazvaný PNAC – Projekt pro nové americké století. Třeba měli jistý vliv na vývoj signatáři a tvůrci tohoto projektu, mezi kterými nechybí Richard Cheney, Donald Rumsfeld, Paul Wolfovitz…, kteří se pouze čirou náhodou stali po podivuhodném zvolení člena významné ropné rodiny G. W. Bushe – ministry jeho vlády a členy šiřší exekutivy.
Možná jistou roli sehrál i fakt, že G. W. Bush, Richard Cheney, Donald Rumsfeld a další jsou členy vlivných ropných či zbrojařských lobbistických skupin. Možná na tom všem měl jistou zásluhu fakt, že Condoleeza Rice, která se stala v nové administrativě ministryní zahraničních věcí ,byla předtím členkou správní rady americké plynařské firmy Unocal, která chtěla napříč Afghánistánem vybudovat plynovod TAPI.
Možná jen opravdu nepatrnou roli měl fakt, že Hamíd Karzáí, současný „demokraticky“ dosazený a posléze „demokratickými“ volbami potvrzený loutkový vládce Afghánistánu, byl zaměstnancem firmy Unocal a patrně i spolupracovníkem CIA. Možná měly jistý nepatrný vliv i podnikatelské ambice jeho bratra Ahmeda Wali Karzáího v oblasti drogového byznysu – je jeho přední figurou, a patrně se taky může jednat o spolupracovníka CIA.
Možná může něco napovědět fakt, že Zalmay Khalilzaid, taktéž pracovník Unocal a signatář PNAC, se stal vyslancem USA pro danou oblast. Možná za vším stojí zcela prozaické zájmy vlivného ropného (plynařského), zbrojařského a drogového byznysu. Možná za vším stojí jistý saúdskoarabský islámský fanatik, příslušník patricijské saudskoarabské elity s významnými ekonomickými zájmy v USA a přátelskými vztahy s Bushovým rodinným klanem. Ten samý Usáma bin Ládin, který byl svého času významným spojencem USA v boji proti sovětskému vlivu v Afghánistánu, jako mudžáhedín byl významně všestranně podporován CIA (údajně dokonce i pevnost Tora Bora pomáhali budovat Usámovi američtí spojenci) a pákistánskou ISI, patrně byl také spolupracovníkem CIA, a pojednou, zničehonic se jako troska žijící prostřed afghánských hor, vyžadující pravidelnou dialýzu, stal všudypřítomným a nepolapitelným světovým teroristou č.1.
Možná za vším skutečně stáli emisarové Usámy bin Ládina, letečtí amatéři neschopní zvládnout pilotáž malé Cessny, kteří zázrakem dokázali navést obří dopravní Boeingy přímo doprostřed mrakodrapů, které se pak zcela proti dosavadním zkušenostem, projektovaným parametrům budov, i proti přírodním zákonům sesuly na jednu neidentifikovatelnou hromadu, a to včetně budovy WTC7, která vůbec nebyla zasažena. Třeba tito amatéři dokázali obelstít nejlepší protivzdušný systém světa NORAD, paralyzovat svým konspirativním jednáním nejlepší zpravodajské služby světa (CIA, MOSSAD, Secret Service, BND…) a provést bravurní pilotní eskamotáž obřího dopravního letadla v plné rychlosti těsně nad zemí včetně obratu a zasažení části Pentagonu, ve které se právě v té době zdržovalo minimum zaměstnanců.
A třeba bylo všechno úplně jinak.
Kdoví, jestli se vůbec někdy dovíme, jak to všechno vlastně bylo. Jisté indicie by tu byly, ale nikde není napsáno, že nejde o pouhou souhru náhod a konspirační fabulaci.
