Diskuze k článku


  • r.m. • 19. ledna 2015

    Člověk v tísni, o. p. s. 249 628 650,- Kč
    a ještě mají tu drzost posílat na ulici vybírače

  • hudryper • 19. ledna 2015

    Krátce po sametu mne navštívil kamarád z dětství,od 68.emigrant v Kanadě. Byl jsem tehdy opravdu zapáleným donátorem
    řady v té chvíli vzniklých charitativních organizací. Ivan, tak se jmenuje, se mi u pivka smál,že jsem naiva.“ U nás v Kanadě je
    známo,že na potřebné,o něž se jako ty organizace starají, vynakládají ne více,než 9% z peněz ,které vyberou nebo dostanou od vlády.“ A kam ty prachy jdou,ptám se ho ? „Oni to všechno utratí na nejrůznějších konferencích,co si navzájem organizují po celém světě,zpravidla v zábavných destinacích,bydlí v nejluxusnějších hotelích a lítají s nejdražšími letenkami.“ A poradil mi : “ Když ti
    příjde dopis s plačícím dítětem a složenkou,koukni se na adresu té organizace.“ Poslechl jsem ho s hle ! Adresy těch dobráků se nacházejí vesměs na takových místech jako je Václavské náměstí, Na Poříčí,nebo třeba Washingtonova a pod. Do jedné z takových jsem zašel a po vpuštění do jejich kanceláří v zámeckém stylu jsem užasl. I sekretářky pana vrchního charity měly okolo sebe
    prostor cca 50 m2,u slovutného charity jsem si připadl jako v pracovně Musoliniho a ten rozuměl bombastickému interiéru !
    Od té doby ty obálky ani neotevírám,své adresy dosud ti „chudáci“ nezměnili a kdyby viděli můj platný výměr důchodu, nejspíš
    by se od srdce zasmáli nad svou šikovností. Když si vydělíte náklady těch,jež uvádí Větvička jimi poskytnutými příspěvky vidíte,
    že jsou ještě „lepší“ ,než Ti Kanaďané před čtvrt stoletím. Na příspěvky jim nezbylo nezbylo ani celých 8 % jejich příjmů !

  • Aleš • 19. ledna 2015

    Vidím, že i Nesehnutí se sehnulo po boku člověků v plísni a podobných kolaborantských organizací a osvěta, kterou jsem jim občas přeposílal byla odmítána ne z osobních pohnutek jednotlivců, ale z ideologických důvodů. A že i těch 8% co někomu putuje, putuje zcela účelově směrem k jedné straně dotyčného konfliktu, v Sýrii k tzv. bojovníkům za svobodu a na Ukrajině k pravému sektoru. Za tolik prachů bychom mohli sponzorovat rekonstrukci Sýrie nebo východní Ukrajiny. Jdu ven blejt, rozpočtově zodpovědně samozřejmě.

  • Sio • 19. ledna 2015

    @hudryper: Věřím v sociální stát. Sociální a zdravotní pojištění postačí, když ho nikdo nebude vykrádat. Ani korunu zlodějům, co se dělají za mé peníze pak krásní a ještě je použijí ke kdovíčemu. Ať ti lidé tlačí na politiky, aby se nekrádal sociální stát. Ať tlačí na zrušení stropů pro sociální a zdravotní pojištění. Kdo má, ať dává, neubyde ho. A ať také kontroluje, co je s jeho penězi.

  • mirror • 19. ledna 2015

    Kolegové, co si myslíte o nadaci Naše dítě, kterou vede Baudyšová? Její jméno je profláknuté přes manžela, ale snad to myslí s Klokánky dobře. Před Vánocemi mi dali drobnou odměnu a já jsem zjihl a poslal na konto senátorky Zuzany pár stovek. Pak přišel průšvih s odebíráním dětí v Norsku a tak jsem dostal strach, jedtli neprovozuje Baudyšová stejnou agenturu, která je zaměřena na únosy dětí. Chtěl jsem se zeptat emailem, ale po pár dnech jsem mávl rukou a přestal jsem na to myslet.

  • Aleš • 21. ledna 2015

    mirror: můj osobní názor je, že Klokánky asi jsou v pohodě. Kdysi jsme posílali SOS vesničkám, po Kalouskové hrůzovládě jsem toho musel zanechat, jsem rád, že mi zůstane občas v peněžence pár stovek, a ty už nějakou dobu používám na nákupy pro jednoho novodobého disidenta současného režimu v tísni. Do poloviny roku 2014 jsem byl dokonce v mínusu na účtě… Neříkám, že lidé v těch výše uvedených neziskovkách (snad krom všehoschopných hovad, které se nevyhýbají i takovým organizacím) si žijou nějak nad poměry. Kolikrát část práce zastávají i ve svém volném čase. Ale v konečném důsledku jsou často placeni za užitečné idiotství. To záleží na náplni činnosti a skutečně vykonané práci a reálných důsledcích… Struktura účetnictví těchto organizací něco může napovědět. (Moje otázka šéfovi Duhy na partnerskou organizaci Duhy na Ukrajině byla právě tohoto ražení) Mnohem důležitější je však se ptát, jaké má jejich práce výsledky. Kolik zachráněných lidí? Kolik lidských existencí, jímž byl usnadněn plnohodnotný život? Kolik lidí, kterým byla poskytnuta naděje? Něco jde vyčíslit lépe něco hůře. Ale výsledkem není jen číslo, ale i to, jestli se máme dobře a žijeme. Někdy může být výsledkem i samotné působení. Ale nesmí jím být iluze. Iluze svobody, plnohodnotného života, demokracie, občanské společnosti. Vemte si prokarlovského herce Jana Potměšila. Stal se obětí vlastní slonovinové věže. On a mnozí mladí dobrovolníci a pracovníci neziskovek si skutečně myslí, že je tu občanská společnost. Ztráta sociálního cítění a povědomí o realitě (pamatujete si naše debaty o Čulíkovi?..) je v tomto za pomocí mediální propagandy nechává. Mladí využívající do 35 výhody mamahotelů, umetané cestičky k teplým místečkům, studia inženýrů, magistrů a doktorů titulu CTRLc+CTRLv jim pokud seženou práci,

  • Aleš • 21. ledna 2015

    taktéž aspoň trochu zatím otvíraly dveře anebo prolongovaly dobu požívání výhod mamahotelu a bezstarostného života. Na rozdíl od jedné skupiny přispěvatelů om si nemyslím, že neziskovky a občanská společnost musí být apriori konstrukt mocných k našemu ovládání. To, že ji úderníci Dulesovy doktríny, či dalších strategií ovládání různých geografických prostorů a mas lidí takto použili, je věc druhá. (V občanskou společnost jsem společně s mnoha dalšími uvěřil a posledních 8 let zjišťuju, že u nás je to jen fikce)
    Pád ze slonovinových věží končí různě a jen malá část končí pro společnost přijatelným způsobem, kdy dotyčný objeví sociální cítění, soucit a smysl pro hledání pravdy a aspoň trochu nezkreslené vidění reality.