Ruská centrální banka: Hlavní sponzor Ukrajiny?

Oleg Carjov o neočekávaných paradoxech vztahů Ruska s Ukrajinou

Pro nikoho není tajemstvím, že všechny ty roky nezávislosti je hlavním sponzorem Ukrajiny Ruská federace.

Státní a komerční úvěry poskytnuté Ukrajině Ruskem prostřednictvím dcer státních a komerčních bank dosáhly 32 miliardy USD. Kromě toho bylo poskytnuto ještě 30 miliard USD v podobě přímých investic ruského podnikatelského sektoru do ukrajinského. Ukrajinskému národnímu hospodářství byla poskytnuta dotace dalších více než 100 miliard USD v podobě slev na zdroje energie.

Mezinárodní měnový fond oznámil, že dluh Ukrajiny k 28. lednu 2015 činil 7,61 mld. USD. Od té doby dostala Ukrajina ještě další jednu miliardu USD. Rusko tedy poskytuje Ukrajině pomoc neporovnatelně větší než MMF.

Ale o tom nechci mluvit. Chci se opět vrátit k tématu refinancování „dcer“ ruských bank na Ukrajině Centrální bankou RF. Pokaždé, když proběhne v médiích informace o tom, že Centrální banka RF spolu se Sberbankou a Vněšekonombankou provádí refinancování svých „dcer“ na Ukrajině, vytahuji toto téma na světlo.

Podle hodnocení Ruského institutu strategických studií (RISI) nalévají průměrně státní banky Ruska do ukrajinské ekonomiky až 3 miliardy USD ročně! Obzvláště aktivně posílá peníze na Ukrajinu ruská Sberbanka.

Z výše uvedeného obnosu je asi polovina peněz od Sberbanky. Přitom na chuť Germana Grefa investovat peníze do Ukrajiny nemá vliv ani to, že kancelář Sberbanky Ruska na Ukrajině je div ne každý týden napadena.

K dnešku má takto Porošenko přes 6 miliard USD původem z Ruska. Chci obrátit vaši pozornost na to, že peníze k dofinancování přicházejí od uživatelů ukrajinských „dcer“ ruských bank.

Za poslední dva roky tedy došlo na valutový účet Národní banky Ukrajiny (NBU) kolem šesti miliard USD, z nichž mohla NBU emitovat hřivnu a zalátat rozpočtové díry. Samozřejmě, že se takové intervence nedějí bez schválení Centrální banky RF.

Takto, pokud se podíváme na absolutní čísla, je v posledních letech MMF jakožto sponzor ukrajinského režimu, přece jen předstižen Centrální bankou RF, i když bezvýznamně. Za Porošenka dostala Ukrajina tři tranše z programu EFF o celkové částce 7,7 miliard USD.

Ve své době skupina mých známých ekonomů kolem Sergeje Glazjeva propočetla meze odolnosti ukrajinské ekonomiky. Do propočtu se braly akvizice prostředků z MMF, pád ukrajinského HDP a exportu, přírůstky od ukrajinských gastarbeiterů a také valutové úspory občanů Ukrajiny. Ano, ano, nedivte se, za poslední dva roky je pozorována vytrvalá tendence prodeje nahromaděných valut. Aby se obyvatelstvo mohlo uživit, je nuceno „sáhnout do hrnečku“ a prodá se více dolarů, než se jich nakoupí.

Podle uvedených propočtů je ekonomika Ukrajiny bez Ruska neživotaschopná a měla by se dávno zhroutit.

Jenže kdo mohl předpokládat, že bude dostávat tak velkou pomoc od Ruské federace, a navíc ještě v době, kdy demonstrativně odmítala vrátit Rusku státní úvěr tři miliardy USD.

Svého času jsem psal o tom, že dceřiné struktury ruských bank na Ukrajině se zabývají i poskytováním výhod samotným účastníkům ATO, například zmrazením a odpisem procent z jejich úvěrů. Dne 8. června 2014 nabyl platnost zákon, podle kterého byly banky povinny poskytovat takovéto propočty: úroková sazba se nezapočítává a neplatí se úrok za dobu, kdy je bojovník v zóně ATO.

Avšak ukrajinské „dcery“ ruských bank, aby předvedly svoji loajálnost nové kyjevské vládě, to dělaly dobrovolně, ještě  před přijetím zákona. A poté, když jsem tuto otázku vznesl ve výboru v Radě federace, stáhli reklamu na tuto akci z webu, ale pokračovali v ní. Moje asistentka se o tom přesvědčila, když do banky zavolala.

Bohužel jsem neudělal screenshot z webu banky, a proto ji neuvedu. V tom, co probíhá, není podle mne nic překvapivého. Znám osobně mnohé vedoucí ruských bank na Ukrajině. Leckteří z nich jsou přesvědčení ukrajinští nacionalisté.

Je to smutné, ale ruské banky nejen že vyplnily příkaz kyjevského režimu o ukončení činnosti v Donbasu, když se Porošenko rozhodl blokovat „vzpurný“ region, ale plnily všechno dříve než ostatní ukrajinské banky.

Nejedná se jen o dokapitalizaci bank. Loni se „dcery“ ruských bank Sberbanky a Vněštorgbanky zúčastnily emise obligací vojenských půjček, to znamená doslova shromažďování peněz na ATO. Sláva bohu, v důsledku toho povyku, který jsme vyvolali, už to nyní nepraktikují.

Je bolestivé přemýšlet o tom, že lidi na Donbasu vraždí zbraně koupené mimo jiné s pomocí ruských bank – bank té samé země, kvůli spojenectví s níž lidé na Donbasu riskují své životy.

Ruské banky na Ukrajině často vedou lidé s jasně vyjádřenými nacionalistickými názory, kteří, mírně řečeno, nemají Rusy rádi a bez výčitek svědomí pomáhají klientu banky  za dobrou provizi (od 20 % klientem uspořené částky) nevracet dříve poskytnuté úvěry.

Znamená to, že pracovníci některých ruských bank na Ukrajině sami navrhli klientu, který dostal v bance peníze úvěrem, aby jej nevracel a pouštěli se s pomocí svých právnických společností do vyvádění aktiv klienta ze zástavy a dohodu o půjčce prohlásit za neplatnou. Je komické, že praxe byla natolik rozšířená a rozjetá, že Porošenkovy podniky, ještě než se stal prezidentem, využily soudy a vyhnuly se placení úvěrů poskytnutých ruskými bankami.

Na Ukrajině jde obzvláště pohodlně vykrádat peníze ruských bank a tím i ruských daňových poplatníků. Pokud by k něčemu takovému došlo v Rusku, tak by ruská justice vyvolala minimálně trestní stíhání. Takže co? Rusko ztratilo miliony rublů a nyní pojede Vyšetřovací výbor RF na Ukrajinu provádět vyšetřování?

Z pohledu navrácení úvěrů se MMF cítí mnohem více zajištěným než Rusko. Prakticky neexistují země, které by se s MMF nevypořádaly. Výjimkou jsou Somálsko, Súdán a Zimbabwe.

Pokud jde o Rusko, na Ukrajině se dnes považuje za hloupé a nevlastenecké platit za úvěry ruským bankám. Přitom se podívejte, kolik svých politických a hospodářských otázek řeší USA a MMF rozdílně od Ruska, když Ukrajině přidělují peníze. Vzpomeňte na slib Bidena přidělit prostřednictvím MMF jednu miliardu USD výměnou za zbavení funkce generálního prokurátora Šokina, anebo na to, co pro zahraniční korporace žádá MMF, to jest zrušení zákazu prodeje zemědělské půdy.

Podle oficiálních informací jen Vněštorgbanka za první polovinu roku 2016 zaznamenala ztrátu 200 milionů USD, ale není vyloučeno, že reálná situace je mnohem žalostnější. Situace není lepší ani u dalších „dcer“ velkých ruských bank s účastí státu, které na Ukrajině pracují – Sberbanky, Vněštorgbanky a Prominvestbanky. Celkové úvěrové portfolio jen těchto bank je kolem 25 miliard amerických dolarů a naděje na jejich návrat je celkem iluzorní.

Úvěry se bankám nevracejí, a ony, na základě požadavku Národní banky Ukrajiny (NBU), aby neztratily licenci, musejí hradit příslušné částky rezervami. Pokud nemají svoje peníze, žádají je po svých mateřských společnostech. Takto pracuje čerpadlo, které přečerpává ruské peníze na Ukrajinu.

Manipulací s předpisy na rezervy nutí NBU ruské banky odvádět peníze na Ukrajinu.

Pokud nebudou Rusové dofinancovávat své banky, ztratí licence a NBU zavede do bank dočasnou správu a dále pak po zaběhnuté proceduře zůstane za půl roku z jejich aktiv hromada papíru.

Nemyslím si, že by likvidace takového nekontrolovaného schématu filiálek ruských bank narušila bankovní systém Ruska, ale že to nepříjemně udeří – to ano. Například zahraniční věřitelé mají v případě uzavření „dcer“ ruských bank právo žádat neodkladné splacení úvěrů jim poskytnutých. Jedná se o desítky miliard dolarů. To může bankovnímu systému Ruska citelně uškodit. Nemluvě o tom, že 30 miliard dolarů je velmi vážná ztráta.  Proč jsem dal Centrální banku Ruska do nadpisu? Protože problém ruských bank na Ukrajině vyžaduje řešení. A to musí udělat centrální banka.

Národní banka Ukrajiny uměle manipuluje  s podmínkami rezerv, činí nátlak na ruské banky, nutí je dávat peníze Ukrajině a takto si stabilizuje finančně – ekonomickou situaci.

S ohledem na aktivní práci Národní banky Ukrajiny by samozřejmě bylo potřeba, aby Centrální banka RF sama aktivně zasahovala do situace a pátrala, kam jdou prostředky, které poskytuje státním a komerčním bankám.

Jen v roce 2015  podle programu přijatého v Rusku dal na rekapitalizaci bank v hodnotě 1 bilionu rublů stát prostředky dvaceti sedmi ruským bankám, především těm, jež mají dceřiné jednotky na Ukrajině. Takto se  podporuje ukrajinský bankovní systém za peníze ruských daňových poplatníků.

Z nastalé situace jsou dva úniky. Buď udělat čáru a prodat své dcery za tu cenu, která dnes za ně může být navržena, ale ne o více než o 20 % od  jejich reálné ceny. Zafixovat ztráty a zastavit převod peněz na Ukrajinu. Nebo se spoléhat, že se postupně situace sama nějak vyřeší a pokračovat v podpoře svých ukrajinských ztrátových poboček a zároveň s tím i hospodářství Ukrajiny.

Situace s Ukrajinou je natolik nestandardní, že vyžaduje společné řešení na úrovni vedení ruského státu a bude nesprávné, bude-li každá banka rozhodovat tento problém samostatně. Čas ukázal, že je třeba se zabývat Ukrajinou zodpovědně. Záležitost spočívá v politických i morálních otázkách.

Podle některých propočtů ztratilo Rusko v důsledku sankcí již kolem 100 miliard dolarů. Investice a úvěry poskytnuté ukrajinské straně je nejspíš možno považovat za ztracené, ztráta činí přes 50 miliard dolarů.

Převzato z Rusvesna.su

Překlad: zajoch

Námět: Stan