Cenzura Vasila Biľaka

Reklama


Na základě doporučení jsem si zakoupil knihu soudruha Vasila Biľaka Až po mé smrti. Původně jsem to neměl nijak v úmyslu, neboť jsem reálný socializmus a jeho předlistopadové vládní a stranické představitele neměl rád. Z omylů, iluzí a planých nadějí mne posléze vyléčila polistopadová demokracie. Jsem za to její garnituře neskonale vděčný.

Koupě knihy jsem nijak nelitoval již na prvních stánkách. Zajásal jsem nad příkladnou ohleduplností redakce, která ještě více podnítila můj mdlý zájem. Svým zásahem do textu autorových pamětí vykonala vskutku mistrovský počin, jak přilákat pozornost široké čtenářské obce.

Vzpomínám na předlistopadové doby, kdy jsme četli, opisovali a kopírovali oficiálně nežádoucí literaturu, která byla tzv. na indexu. Bývalý režim pro její šíření nemohl udělat skutečně nic lepšího, než ji nepovolit. Zatímco o její pokoutní šíření se starala StB.

Jsem na pochybách, zda redakce zmíněné knihy má běžné čtenáře opravdu za takové blbce, jaké z nich dělá. Každému je přece jasné, že historické hledisko je vždy poplatné době. Byla by to skutečně strašně obtížná práce objasňovat z dnešního „nezaujatého“ demokratického historického hlediska specifika cenzurou vynechané kapitoly z knihy soudruha Biľaka. Pro běžné čtenáře by to bylo zcela nepochopitelné – jak by to bylo komplikované a nemožné.

Redakci je nutné pochválit za její bezpříkladnou péči o blaho čtenářů. Zejména starší pamětníky jistě nostalgicky dojme její starost o duševní zdraví a ideologickou pevnost čtenářů, která si s cenzurou bývalého režimu nijak nezadá.

„Přestože jsme respektovali požadavek autora vydat jeho paměti v nezkrácené podobě, na tomto místě jsme se přece jen rozhodli vyřadit kapitolu, ve které Vasil Biľak konkrétně popisuje, co prožil a jak vnímal společenskou situaci v letech 1938 až 1945. Jediným důvodem je, že tato kapitola se natolik zabývá specifiky života za tzv. Slovenského štátu, že pro běžného čtenáře, kromě několika zasvěcených historiků, by její obsah byl zcela nepochopitelný a nestravitelný. Skoro každou větu bychom museli objasňovat z historického hlediska, což by byl ve výsledku větší zásah do dohody s autorem, než prostě tuto kapitolu vynechat.“

BIĽAK, Vasil. Až po mé smrti. 1. vyd. Praha: BVD, 2014, 351 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-87090-81-7.

Přejít do diskuze k článku 27 komentářů