Češi patří v EU k méně spokojeným národům

V nedávno zveřejněném průzkumu Evropského statistického úřadu Eurostat odpovídali dotázaní na úroveň spokojenosti se svými životy. Nejspokojenějšími národy jsou suverénně seveřané a naopak mezi ty, které pociťují nejméně štěstí, patří Bulhaři a obyvatelé zemí, jako je Řecko či Kypr, které v minulosti silně zasáhla ekonomická krize. Češi ve spokojenosti se svými životy za unijním průměrem zaostávají. Napsal to server EurActiv.cz.

Evropský statistický úřad Eurostat včera zveřejnil výsledky průzkumu, při kterém byli obyvatelé EU dotazováni na spokojenost se svým životem. Na stupnici od 0 do 10, přičemž 10 znamenala nejvyšší spokojenost, téměř 80 % z nich vybralo hodnotu vyšší než 6.

Obyvatelé České republiky skončili na škále u čísla 6.9, což znamená, že ve spokojenosti se svými životy nedosahují ani unijního průměru, který činí 7.1 bodu. Statistický úřad EU se však také ptal na „smysl života“, ve kterém Češi vykázali hodnoty převyšující průměr EU.

Nejspokojenějšími obyvateli Evropské unie jsou lidé žijící v severských zemích. V Dánsku, Finsku a Švédsku dosahuje spokojenost tamních obyvatel hodnoty 8 a výše. Skandinávské země jsou následovány Nizozemskem a Rakouskem, jejichž hodnoty dosahují v průměru 7.8.

Na druhé straně spektra jsou Bulhaři, jejichž spokojenost má hodnotu 4.8. Následují Řekové, Kypřané a Portugalci (6.2).

Závěry studie byly publikovány v předvečer Mezinárodního dne štěstí, pořádaného OSN, který se koná dnes, tedy 20. března. „Honba za štěstím je základním lidským cílem,“ tvrdí Organizace spojených národů na oficiálních stránkách Mezinárodního dne štěstí a zároveň vyzývá členské státy a jejich občany, aby tento den „náležitě oslavili“.

Podle Evropského statistického úřadu se jako hlavní faktor určující spokojenost lidí se životem jeví jejich zdravotní stav, až poté přicházejí na řadu takové aspekty, jako finanční situace, postavení na trhu práce či sociální vztahy. Nespokojenost se svým životem většinou udávají nezaměstnaní lidé nebo lidé trpící majetkovou nouzí, což se potvrzuje zejména v zemích, které byly velmi postiženy ekonomickou krizí.

Statistika také nezaznamenala výraznější rozdíl v odpovědích mezi ženami a muži. Výjimkou je fakt, že ženy oznamovaly nepatrně vyšší hodnoty co se „smyslu života“ týče, nehledě na věk či relativní chudobu.

Výsledky statistiky mohou být překvapivé, protože narušují dosavadní trend, kdy v minulých letech spokojenost Evropanů s jejich životem klesala, zejména kvůli dopadům finanční a ekonomické krize.

Zdroj: Esondy