Česko se loni podle výroční zprávy mezinárodní sítě Social Watch dostalo z ekonomické stagnace, v přibližování k úrovni vyspělých evropských zemí ale ztrácí mnoho let. Velké množství lidí dělí od pádu do chudoby jen stokoruny. Terčem nesnášenlivosti se místo Romů stal islám a migranti.
„V roce 2014 konečně byla přerušena recese a ČR vykázala růst, který byl ale nižší než v přecházejících obdobích. Země v přibližování k průměru EU ztratila mnoho let. Teď je naděje, že se konvergence znovu obnoví,“ uvedla ekonomka a spoluautorka zprávy Ilona Švihlíková. Podle ní se Česko ocitlo „v pasti středně příjmových zemí“ a vláda by měla vymyslet, jak to překonat.
Jedním ze znaků je podle Švihlíkové odliv dividend, loni na nich z ČR odteklo 219 miliard. Je to zatím nejvyšší suma. Od roku 2006 je odliv vyšší než investované částky. Podle ní se tak už vyčerpal „model lákání zahraničních investorů“. Dopadá to i na mzdy. I když zisky firem loni rostly, do odměňování se to promítlo jen mírně. „Narušila se proporce mezi zisky a mzdami,“ podotkla ekonomka.
Zpráva Social Watch upozorňuje, že v Česku se odliv zisků ze země projevuje nejdramatičtěji ze všech ekonomik Visegrádské čtyřky. „Rozdíl mezi hrubým domácím produktem a hrubým národním důchodem ukazuje, že ve skutečnosti má tato země k dispozici podstatně méně zdrojů, ať již na investice, či na zvýšení mezd,“ píše se v ní. Situaci má ilustrovat také počet firem se sídlem v daňových rájích. Problémem podle studie je, že tito „černí pasažéři“ sice využívají infrastruktury, vzdělanosti a dalších výhod, ale odmítají se na nich podílet alespoň zákonnou formou platby daně.
Česko ale přesto patří mezi země s nejnižší mírou příjmové chudoby. Její hranice je na 60 procentech mediánu mzdy. Velké množství lidí je těsně nad tímto limitem a od pádu do chudoby je dělí jen pár stokorun měsíčně. Zhruba půl milionu lidí nemá ani životní minimum. Pokud by se příjmy rozdělily do deseti skupin podle výše, v nejnižší skupině by bylo 1,5 milionu lidí, uvedla Švihlíková. Odkázala na dřívější zjištění statistického úřadu. Pokud by se hraniční příjem pro chudobu zvedl o procento na 61 procent mediánu, do chudoby by podle ekonomky spadlo velké množství lidí. „Rozdíl je přitom 165 korun,“ upřesnila. Dodala, že i v Česku je „pracující chudoba“ u lidí s nízkým výdělkem. Trpí jí čtvrtina pracujících žen. Podle Švihlíkové za to může nízká minimální mzda.
V oblasti prosazování rovných šancí pro muže a ženy zavládl loni podle další spoluautorky Veroniky Šprincové mírný optimismus, který se ale vytrácí. Kabinet sice zřídil post ministra pro lidská práva, zmínil rovné příležitosti v koaliční smlouvě a programu a přijal i strategii do roku 2020, s přijetím konkrétních kroků ale váhá. Týká se to třeba volební novely s rovnoměrným zastoupením žen a mužů na kandidátkách, uvedla Šprincová.
Zdroj: Esondy
Terčem nesnášenlivosti se místo Romů stal islám a imigranti? Kde se na ty bláboly chodí? Problematiku imigrantů a důvod, proč dochází ke stěhování národů dobře okomentoval pan Pjakin, a celkem dobře je popsána zde
http://aeronet.cz/news/teorie-zaniku-civilizaci-migrace-uprchliku-je-jenom-kaminkem-v-mozaice/
A že jsou češi na tom tak špatně? Proběhla rozsáhlá privatizace a ani přírodní monopoly jako voda, energie, není ve vlastních rukou. Výprodej země se příchodem nové generace politiků- oligarchů nezastavil, ba naopak bude se urychlovat
Co k tomu dodat více
Já tomu nějak nerozumím. Promítá se do té statistiky i cca 1/2 milionu oficiálně registrovaných nezaměstnaných? (neoficiálně jich může být i jednou tolik) Jiná část lidí bez ohledu na výši příjmu (třeba mají příjem vyšší než je medián) je v dluhové, hypoteční anebo exekuční smyčce, takže ve skutečnosti jsou taky „socky“ i když podle příjmu jsou „střední třídou“. A pak zde máme početnou skupinu lidí „na hraně“ – důchodce, invalidy, svobodné matky… Co když je to ještě trochu jinak, než mluví suchá řeč statistiky? Taky je otrázka, jestli se Ceši se svými „rosotucími“ (ve skutečnosti díky zdražování a inflaci stagnujícími)… Číst vice »
http://www.nwoo.org/2015/08/26/czechnews-tv-zpravy-26-8-2015/
Zpráva trpí běžnými neduhy analýzy „na dálku“. Je dost povrchní i když ve velmi hrubých rysech realitu vystihuje, nepřesnosti mohou vést k chybné interpretaci. Například nesnášenlivost k imigrantům tu NENÍ Je tu spousty imigrantů z Ukrajiny, Ruska, Vietnamu a Číny a žádné pogromy ani protesty vidět nejsou. To, co má zpráva (nepřesně) asi na mysli, je odpor proti přijímání imigrantů z Afriky (nesnášenlivost proto ekonomickým kukačkám) a z islámského prostředí (strach z terorismu, neochoty chovat se jako hosté, nejen ekonomické, ale i náboženské kukačky). Se současnými imigranty Češi problém v podstatě (až na vyjímky [používá někdo slovo výnimky?] potvrzující pravidlo)… Číst vice »
Češi, až na poměrně úzkou skupinu, nad chudými nos neohrnují a také se většina z nich, troufám si tvrdit, chudými necítí. Ale platí to i naopak, ani takových, co se cítí bohatými není moc. Bude nejspíš hůř, nerad to říkám. Mladí už nedostanou byty v „králíkárnách“ za babku a musí do hypoték. Jejich příjmy jim zároveň neumožní vlastnit byt a nabídka bydlení k pronájmu sice je, ale ne s možností uvést to místo, jako trvalé bydliště. Takže jsou do riskantních hypoték tlačeni.
Správně je: výjimka – odvozeno od slovesa vyjímat, stejně jako výšivka odvozeno od vyšívat nebo výhybka od slovesa vyhýbat se.
No a povšiměte si, že socdem má v programu lákání daších zahraničních investorů za „pobídky“. Takže větší odliv peněz z Česka. A neustálé protesty pravice proti zvyšování mezd. Zřejmě bude velice ekonomické konkurovat cenou práce Mozambiku.
Kamil Mudra napsal Správně je: výjimka – odvozeno od slovesa vyjímat, stejně jako výšivka odvozeno od vyšívat nebo výhybka od slovesa vyhýbat se. Ano, výjimka i výnimka. Napíši svůj názor na věc. http://www.pravidla.cz/hledej/?qr=v%FDnimka http://www.pravidla.cz/hledej/?qr=v%FDjimka obojí je akademický konstrukt, protože to nikdo (možná až na řídké teoretiky) takto nepoužívá. Máme ti kupodivu i vyjmout. http://www.pravidla.cz/hledej/?qr=vyjmout Seznam najde výskyt slova výnimka 10 x méně, než vyjímka nebo výjimka. Obojí se těžce příčí mému jazykovému citu, slovo výnimka jsem nikdy nikoho neslyšel vyslovit a pokud dobře slyším ani to výjimka. Prostě to nechápu, odmítám a považuji za nějaký výmysl akademika od stolu. Je… Číst vice »
Výnimka- je asi slovakismus (jako třeba zástava ve smyslu vlajka) a pro tohle bych hned Masarykovi nenadával, ačkoli jeho ,,zavinění“ je zřejmé. Za horší bych považoval formulaci ,,jednou tolik“, protože dvakrát tolik je v dané souvislosti totéž. Že to říkával blahé paměti i Jiří Paroubek jako obhajoba neobstojí. Ovšem jsou horší formulace, třeba na téma, kterak nás imigranti obohatí…
A ,,investiční pobídky“? Nebyla to náhodou ČSSD, která podpořila ,,novou“ technologii v Hranicích na Moravě, která – i v důsledku pobídky- pak zkrachovala po padesáti letech provozu v Rožnově p.R.?
Výnimka – od slova výnimočný
Záporným příkladem je norština, o které se ví něco ve smyslu, že snad má dva spisovné jazyky, že ji zřejmě poškodili jazykovědci umělými zásahy.
Ale toto by musel popsat někdo znalý problematiky norštiny.
http://www.novinky.cz/zahranicni/379113-berlin-pariz-a-londyn-volaji-po-solidarite-probehne-zvlastni-schuzka-eu-k-migracni-krizi.html
http://www.novinky.cz/domaci/379122-kam-se-podel-vyvar-pet-miliard-z-okd-pta-se-zeman-pri-spojeni-jmen-bakala-a-sobotka.html