Co nás čeká a nemine aneb Totalita na obzoru

Změna. V Americe jí slíbil Trump, u nás se letos chystají parlamentní a příští rok prezidentské volby. Změna je tedy za dveřmi, a přesto se nic nezmění. To podstatné se totiž děje uvnitř nás a příliš nepodléhá změnám vlád, změnám diktovaným zvnějšku. Jak říká Jan Amos Komenský ve svém Labyrintu a ráji srdce, můžeme procestovat a prozkoumat celý svět, ale to nejpodstatnější se odehrává v našem nitru, v našich srdcích.

Jaké můžeme očekávat vnější změny

Pravděpodobně spadne nová železná opona. To je nevyhnutelné, protože na tom usilovně pracovali nejen američtí prezidenti od Clintona přes Bushe až po Obamu, ale i jejich satelity od Velké Británie přes Českou republiku až po Mikronésii. Otázkou tedy bylo pouze to, kdy a kde přesně nová železná opona spadne a kolik ubožáků přitom padne za vlast na obou stranách fronty.

S novým kurzem americké politiky lze předvídat, že spuštění takové opony by se mohlo udát v rámci pokojné dohody ne nepodobné dohodám obchodním. Trump vyznačí americké zájmy, které věru nemusí ležet na Ukrajině či v Pobaltí. Ba dokonce ani v České republice. Tradiční zájmy amerického impéria mohou dnes ležet přesně tam, kde i v minulosti. V Pacifiku. A tam se americké zájmy se zájmy Ruska mohou křížit jen minimálně.

To samozřejmě neznamená, že budeme automaticky předhozeni do náruče ruského medvěda, Záleží totiž tak trochu i na nás. Můžeme si vybrat, zda chceme jít společně s německou Evropou, půjdeme odvážně samostatně, anebo budeme jako satelit obíhat kolem Ruska. Ovšem pokud si mohu zahrát na proroka, půjdeme přesně tam, kam nás ostatní postrčí. Vrchnosti se nevzpěčujeme už 600 let. To je naše strategie. Na všechny „nahoře“ si mírně stěžujeme, avšak jen v mezích zákona.

Jaké můžeme očekávat skutečné změny

Skutečné změny očekávat nemůžeme, protože by se musely udát uvnitř nás. A to jen tak nepůjde ani odhlasováním v parlamentu, ani volbou nového prezidenta. My se buď budeme orientovat podle humanity v nejširším smyslu toho slova, anebo budeme dál smýkáni vnějšími událostmi jako loď bez cíle hnaná jen větrem a mořskými proudy. Na to, zda narazí na útes nebo ne, nemá posádka prakticky žádný vliv. Neví kam a proč pluje a je jí to vlastně jedno, hlavně, že se ještě tu a tam tančí. My v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jsme se ještě nerozhodli, zda chceme tvořit soudržnou společnost se společně sdílenými hodnotami, anebo zda si každý má jít výhradně po svém vlastním zájmu. Stáváme se tak kořistí těch, kteří na rozdíl od nás vědí přesně, co chtějí a nebudou váhat nás za své zájmy obětovat. K tomu mají celý aparát tajných a represivních služeb placených ovšem i z našich peněz. Za tyto naše peníze nám sehrají divadlo jaké si budeme přát včetně operací „pod falešnou vlajkou“.

To není jen nějaká chiméra, připomeňme si jen naší trapnou úlohu při tzv. irácké stopě v Praze, údajném naverbování Billa Clintona v Praze sovětskou tajnou službou a v neposlední řadě útoky obviňující z téhož Donalda Trumpa. Ruku v ruce s tím média vytvářejí virtuální svět, který nám pak představují jako ten skutečný. Nefaulují už jen ruského prezidenta Putina, ale i toho amerického, Trumpa. Neuvěřitelně manipulují s fotografiemi z Trumpovy inaugurace, které mají svědčit o nízké účasti, přestože videozáznam je jasně usvědčuje z podvodu. Fotografie z poloprázdného prostranství pocházejí buď z doby několik hodin před, nebo naopak po inauguraci prezidenta. Tyto záznamy byste marně hledali v přístupném archivu České televize. Podobně jako ostudné zpravodajství z voleb nejsou přístupné. Jenže naše televize není jediná na světě a záznam lze dohledat i na youtube. Třeba ZDE čas 3:10:20
Naše Novinky však ZDE ukazují manipulaivní fotografie a píší:

Neuvěřitelné tvrzení. Trumpa nevolilo několik tisíc lidí, ale více jak 62 milionů Američanů. Trumpovu sebeironii označují za aroganci a jeho žertem míněné poznámky vydávají jako smrtelně vážnou (a nabubřele hloupou) řeč. Místo toho, abychom se dočkali vážné diskuse nad chudobou ve Spojených státech, otrockou prací nelegálních migrantů, skandálním stavem justice a vězeňství, zločinnými válkami a bezprecedentní podporou apartheidu v Izraeli, naši vyškolení žurnalisté meditují nad počtem lidí na náměstí a sprostým slovem z úst prezidenta Trumpa.

Naše média tak pokračují v tom, co provozují již tradičně. Novinařinu jako politikaření, manipulaci a dobrý byznys. Dnes ještě platí Soros, uvidíme co se bude dít, až tento pramen a jemu podobné vyschnou. S pravděpodobností hraničící s jistotou můžeme odhadnout, že se nestane nic mimořádného. Naši novináři budou lhát tak, jak se naučili, jen za peníze z jiných zdrojů. Po pravdě a objektivním přístupu je totiž v našem stávajícím systému stále malá poptávka. Přitom každému by mělo být jasné, že proti lži se nedá bojovat lží. Jaký je pak rozdíl mezi „dobrou demokratkou“ Clintonovou a zlým Trumpem? Mezi „rozeným demokratem“ Kalouskem a „korporátním fašistou“ Babišem? Proč by voliči měli volit „staré osvědčené“ demokratické strany, a ne korporaci pana Babiše? Jestliže v něčem mají Babiš s Trumpem pravdu, tak je to v tom, že byli jako politici stvořeni prolhanými médii a zavedenými stranami. Tzv. elity tak dlouho dělaly z lidí blbce, až na jejich lži a podvody doplatíme všichni, koneckonců jsme si je volili. Nejde tu o žádné sebemrskačství, jak je vidět, taková situace platí nejen pro Českou republiku.

Totalita na obzoru

K výše uvedenému lze dodat, že může být mnohem, mnohem hůř. Žádná totalita nespadla z nebe na zem plné láskyplné, úžasné demokracie. Převzetí moci komunisty v roce 1948 předcházely procesy z let 1946, prapodivné dekrety a zákony údajně namířené proti zrádcům, Němcům, Maďarům apod., ve skutečnosti však namířené proti lidskosti a zdravému rozumu. Podobně nástupu Adolfa Hitlera k moci předcházely vraždy nařízené sociálně demokratickou vládou. Nedivme se proto, až Trump obrátí Bushův Patriot act a Obamovy zákony, jak píše Václav Umlauf v článku Neslavný konec prezidenta Obamy, ve svůj prospěch. Podobně u nás je Chovancovo Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám vlastně připravováno pro vládu Andreje Babiše. Nejde tu ani tak o konkrétní zákony, ale o celkové klima společnosti, o formu a náplň společenské smlouvy. Jestliže americký prezident Bush, proti kterému umělecká fronta ani v USA ani v ČR nic zvláštního nenamítá, veřejně schvaluje „ve jménu dobra“ mučení, nemůžeme se divit už ničemu. Je-li dovoleno „demokratickým“ prezidentem USA mučení, co bychom chtěli zakazovat Trumpovi? Je-li „ve jménu dobra“ dovoleno mučit, bombardovat cizí země, rozvracet je, drancovat a okupovat, co bychom vlastně chtěli „těm fašistům“ zakazovat?

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!