ČR má mít víc území pro divokou přírodu. Vláda právě schválila strategii země do roku 2030, aktuální dění však jde opačným směrem

Tisková zpráva Hnutí DUHA

středa 19. dubna 2017

Podle právě vládou schváleného „Strategického rámce Česká republika 2030“, který nastavuje vizi rozvoje země do roku 2030 (a mají z něj vycházet dílčí státní koncepce a vládou předkládané zákony), je strategií země pro příští období také výrazné zlepšení životního prostředí, zdraví lidí, ochrany přírody a nastartování moderních inovací v ekonomice. Součástí strategického rámce je také posílení účasti občanů na rozhodování. Současné události však vypovídají o směřování státu opačným směrem.

Významný pokrok přináší „ČR 2030“ pro ochranu divočiny. Samovolnému vývoji (tedy divoké přírodě) mají být ponechány vybrané souvislé plochy s dosud zachovalou přírodou, ale také některé plochy „dříve využívané pro potřeby zemědělství, těžby nerostných surovin, průmyslu, dopravy nebo obrany“.

Nedávno schválená novela zákona o ochraně přírody přinesla dlouhodobý cíl rozšířit oblasti divoké přírody na polovinu území každého z národních parků. Zajistit tento cíl v souladu se zákonem a „ČR 2030“ by mělo ministerstvo životního prostředí brzy pomocí tzv. zásad péče a zonace každého z národních parků.

Zároveň však musí být pro ochranu divočiny vyhlášeno několik větších území mimo národní parky, kde lidé ponechají svobodu přírodním procesům. Nebude se jim přitom zakazovat vstup, aby mohli fascinující přírodní proměny obdivovat. Dle odborné studie zadané Hnutím DUHA existuje celá řada území potenciálně vhodných pro takovou ochranu [1].

Strategický rámec „ČR 2030“ správně určuje, že divoká příroda nám chybí, máme ji jen na 0,3 % území. Chránit divočinu chce i veřejnost. V sociologickém výzkumu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity uvedlo 71 % dotázaných, že by divoká příroda měla být chráněna [2]. Ve chvíli, kdy se národní parky ocitly v ohrožení, podepsalo během několika týdnů 55 tisíc lidí tuto výzvu Hnutí DUHA.

Strategický rámec „ČR 2030“ také říká, že rozvoj české ekonomiky má být založen na oběhovém hospodářství a nízkouhlíkových technologiích, má se snižovat znečištění a spotřeba přírodních surovin. V praxi to znamená, že bude třeba výrazně přidat v prevenci vzniku odpadů a recyklaci cenných surovin. Aktuálně ČR recykluje jen kolem 35 % komunálních odpadů, zatímco úspěšné evropské země dosahují již 60 %.

Pokud mají dílčí koncepce skutečně vycházet ze Strategického rámce ČR 2030, bude nutné zlepšit recyklační cíl v Plánu odpadového hospodářství ČR a přijmout nový odpadový zákon. Ten musí přinést motivační opatření pro obce  – například účinnou recyklační slevu ze skládkovacího poplatku (ovšem zásadně zvýšeného, nyní je nízký a demotivační), a to pouze pro obce, které budou recyklovat většinu odpadů nebo sníží množství směsného odpadu na maximálně 150 kg/osoba/rok. Naopak spalovny odpadů mají v oběhovém hospodářství logicky jen velmi omezenou roli – viz studie potřebných kapacit [3].

Přijetí strategie dále znamená, že stát musí nastartovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie a naopak je nutné začít se zavíráním zastaralých uhelných elektráren. Aktuálně rozvoj obnovitelných zdrojů stagnuje, neexistuje například rozumná podpora pro výstavbu obecních a občanských větrných elektráren. Rozvoj střešních solárních elektráren je brzděn, neboť neexistují jasné a předvídatelné podmínky pro jejich fungování. Stejně tak stát lavíruje v otázce škodlivých uhelných elektráren. Příkladem je jednání většinově státního ČEZu o prodeji uhelné elektrárny Počerady kontroverznímu těžaři Pavlu Tykačovi, který by uhelný zdroj chtěl zrekonstruovat a v rozporu s cíli Státní energetické koncepce ČR i Strategického rámce ČR 2030 provozovat dlouhodobě. Vládu proto k akci a vystoupení proti prodeji vyzvali lékaři, vědci, místní politici a ekologické organizace [4].

Naplňování právě schváleného Strategického rámce ČR 2030 je aktuálně ohroženo novelou stavebního zákona. Verze schválená Sněmovnou totiž bere lidem právo vyjadřovat se k většině staveb v jejich okolí [5]. Senátoři a senátorky nyní mají možnost tento důležitý pilíř strategie ČR zachránit tím, že přijmou pozměňovací návrhy, které občany vrátí do hry.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Vláda právě schválila strategii rozvoje země do roku 2030 a divoká příroda je její součástí. Je to rozumné rozhodnutí. Máme ji málo a potřebujeme ji lépe chránit. Nejen kvůli tomu, že je tak krásná a jde o cenné národní bohatství. Také nám pomůže s přizpůsobením lesnictví měnícímu se klimatu a přinese nové ekonomické příležitosti do venkovských oblastí, neboť je magnetem pro turisty. Naše země má také snížit závislost na fosilních palivech a tím znečištění. Má nechat suroviny obíhat ekonomikou namísto toho, aby bez dalšího užitku protekly na skládky či do spaloven. Velmi aktuální věcí vyplývající ze strategického rámce ČR 2030 je větší zapojení lidí do rozhodování. Ostře to kontrastuje s vývojem novely stavebního zákona, jejíž současné verze vymazává práva lidí vyjadřovat se ke stavbám v jejich okolí.”

Poznámky: