ČT Takáči, tys to zase zvrtal

Zpravodajství ČT a konkrétně jejímu redaktorovi Takáčovi se zas něco povedlo. Okamžitě po přenosu skvělého projevu prezidenta republiky k výročí 17. listopadu z Albertova protestujícího proti jediné pravdě v našich médiích pěstované a povolené, zasedl právě zhmotnělý příklad této jediné povolené pravdy v našich médiích, redaktor Takáč, k debatě se dvěma hosty o tom, nakolik je prezidentova výtka vůči médiím oprávněná, či neoprávněná. Jedním z hostu byl historik Šebek a druhým člověk mně neznámý. Oba pochopitelně, a jak už je to v ČT zvykem, se do prezidentova názoru ostře pustili, Takáč jim sekundoval, a všichni tři z této povedená trojky si neuvědomovali, že právě v okamžicích, kdy zeširoka napínají svá ústa v úsílí prezidentův názor o jediné povolené v médiích popřít, jej právě onou svorností a jednotností svých hlasů, i tím, jak pečlivě si Takáč své hosty vybral (jako ostatně vždy), potvzují. A to tak, jak by se to žádnému traktátu líp zdařit nemohlo

Poučná byla ovšem debata téhle trojky i z jiné stránky. Hostovi mně neznámému se téměř až spustila pěna z úst při láteření, jakého až téměř zločinu jsme se prý dopustili, že jsme si prostřednictvím svých zástupců v parlamentu zvolili všelidovou volbu prezidenta. Ze prý jde o osudovou chybu, za kterou už prý v osobě Miloše Zemana platíme, ale to nás ještě čeká oheň pekelný či ještě něco mnohem horšího, jestliže ovšem tuhle zlotřilost zase brzy neodvoláme. Šebek zas polemizoval o oné Zemanem zmíněné jedině pěstované a povolené pravdě v médiích. Ale že prý ne! Vždyť hlasy opoziční lze přece najít na různých internetových serverech, např. na Parlamentních listech. Čemuž tedy máme rozumět asi tak, že jsme my všichni zastánci jiného názoru (a že je nás většina), než jej hlásá ona jejich právě zasedající trojka a spolu s ní i naše média, vyhnáni už nadoživotí na pár internetových serverů, (které čtou tisíce), jako na jedinou louku, na které se ještě můžeme popást. Tištěná média, rozhlas a televize, čili tzv. mediální mainstream a tedy celý obrovitý informační průmyl (který sledují miliony), už pro nás však prostě nejsou.

Tak hledí na demokracii český historik dnešních dnů.

Ale zase má jistotu, že jej do ČT co nevidět opět pozvou..