Diskuze k článku


  • Sio • 17. prosince 2014

    Jo, tohle je téma pro mě. Vláda by měla zateplení podpořit opravdu markantně, čistý vzduch je velké bohatství. Zrušit tepelné elektrárny. Nahradit jádrem, plynem + zelenou energií. Z Ostravska je navíc potřeba vypráskat těžký hutní průmysl, kontaminace vzduchu je tam neunosná.

  • Aleš • 18. prosince 2014

    Obávám se, že takto jednoduše ta otázka nikdy neležela na stole. A jestli i protentokrát to není výběr mezi dvěma byznysy. Se Siem se určitě shodneme, že uhlí má jinou upotřebitelnost než spalování v elektrárnách, dopady dalšího prolamování limitů jsou neúnosné, na energetice a těžbě se zamazala CELÁ politická garnitura, včetně těch, kterých se hodně na om zastáváme. (Výzkumy v lesích na Ostravsku potvrzují novou kontaminaci půd a ovzduší, ano kapitalisté nás vraždí.)
    Podotýkám jednu zásadní připomínku. Tlak na politiky včetně dávání najevo oblíbenosti těch či oněch od některých členů Duhy nemusí vůbec znamenat a neznamená, že to takto cítí i ostatní.
    Naše podobnosti s Ukrajinou dostávají šeredné rozměry. VŠICHNI politici u nás, kteří se dostali k moci, jsou gauneři.

  • zedd • 18. prosince 2014

    S tím zateplováním je to trochu problematické. Mám dům otočený rohem k jihu. Jihovýchodní a jihozápadní stěna vymezují hlavní obytnou místnost, která je vybavena velkými okny. Když je venku 5 stupňů a svítí slunce, tak mi stačí ráno na dvě hodiny zatopit v krbovkách a do dalšího dne mám teplo, protože se přes den zdi vyhřejí slunečním zářením.
    Vyšlo mi z toho následující: Natřu jihovýchodní a jihozápadní zdi tmavou barvou a zateplím jen ty zdi orientované k severu. Jenže pokud to nezateplím celé, nedostanu dotaci.
    Další problém je, že zateplení znemožňuje dýchání zdiva. Aby dostatečně vysichalo, musí víc cirkulovat vzduch uvnitř budovy, respektive musí být odváděn vlhký vzduch ven a sušší dovnitř, takže je potřeba zavést rekuperaci, což není zrovna levná sranda.

  • Aleš • 18. prosince 2014

    Plísně, houby a parazité, problém dneška o tisíci rovinách!!!

  • jogín • 18. prosince 2014

    Zateplování samozřejmě všema deseti. Je mi záhadou, proč je podpora státu tak slabá a proč předpisy omezují využití- když jste už vyměnili okna, nechytnete se. Nejspíš erár potřebuje peníze na zacpávání děr po tunelech. Bioplyn ano, dá se skladovat a použít ve špičkách, ale především z odpadů a s pořádnou vazbou na rentabilitu. Jinak může podpora bioplynu dopadnout jako biopaliva, svážení materálu z celého okresu může spotřebovat víc nafty než je výtěžek plynu. Nemluvě o tom, že při maximálním 5% energetickém výtěžku fotosyntézy je pěstování kvůli energii mínusové a při tvorbě metanu jsou další ztráty.

  • Sio • 18. prosince 2014

    Zedd, Aleš : zateplení, jako ostatně všechno, má své plusy a mínusy. Musí být navrženo někým, kdo má uvažování fyzika a navíc je zdatný i po realizační stránce. Ty firmy, co to dělají, umí vesměs jen to druhé.
    Napřed k tomu nátěru na černo. Jistě, nějaké procentíčko to přidá a je to relativně levné. Ale pár otázek tu je.
    1. Jak to vypadá? Černá stěna ve mě neevokuje zrovna ideál krásy, i když netvrdím, že šikovný architekt by s tím možná něco udělal
    2. Velká okna (jak jste zmínil). Obávám se, že ten efekt jde více od těch oken, skleníkový efekt, to je paráda.
    3. Co v létě? Okna jsou v pohodě, pokud máte VENKOVNÍ žaluzie nebo rolety. Ale co s tou stěnou? Neuvaříte se pak? Zateplení naopak ochrání dům před vedry. Tedy po nějakou dobu, samozřejmě. Pak záleží i na zdi. Cihlová se prohřívá dlouho.
    4. Co v noci? Ani černá stěna a ani velká okna nezaberou, a přitom v noci je největší zima. Zateplení funguje 24 hodin denně.

  • Sio • 18. prosince 2014

    5. Vlhký vzduch? Rozšířený omyl plynoucí z neuvědomění si fyzikálních zákonů. Vzduch v místnosti se větráním v létě zvlhčuje a v zimě vysušuje. Má to na svědomí schopnost vzduchu udržet vodu. Teplý vzduch udrží mnohem více vody, než studený. Pokud zchladíme teplý vzduch, jeho relativní vlkost se zvýší, pokud pod rosný vod, vše navlhne. Viz letní raní rosa a jinovatka, která vzniká přes noc. Co to znamená? Že větráním v zimě vysušujeme vzduch v místnosti. Vzduch se totiž ohřeje a jeho relativní vlhost se sníží. Proto v zimě suchý vzduch v panelácích. Větráním se to zlepší na chvíli (teplota vzduchu poklesne) a pak se to zhorší. Rekuperace se tedy nedělá kvůli vlhkosti, ale kvůli kyslíku. Stejně jsem spíše pro občasné pořádné vyvětrání do 10 min.
    Větrat z důvodu snížení vlhkosti by se mělo častěji v létě, protože to se udržuje vlhkost uvnitř v bytě. Vzduch se také v létě „neochotně“ vyměňuje, pokud nezajistíte průvan třeba za stinné části domu na slunečnou (rozdíl teplot). Projevuje se to zejména ve sklepích, kde bych na léto doporučil nucené větrání. Proč? Protože ve sklepě je studený vzduch a tomu se nechce nahoru. Je to jako v otevřených mrazácích v obchodě, mráz se v nich prostě díky vyšší hustotě vzduchu drží. Větrání musí být trvalé a mírné, aby se ve sklepě zvýšila teplota a tím také schopnost vzduchu udržet vodu.
    O neschopnosti zdí „dýchat“ se vykládá mnoho historek. Bydlím v Praze v zatepleném paneláku s plastovými okny. Je tam většinou sucho, v zimě si dávám mokré prostěradlo na skládací sušák, abych dosáhl 60% vlkosti. Pokud nic neudělám, je tam 30 – 40% a to je už dost nepříjemné.

  • Sio • 18. prosince 2014

    Většina problémů vzniká z nesprávného větrání (třeba i netěsných oken) v létě. Obecně platí, že ani ne z důvodu tepelných, jako z důvodu vlhkosti, by se mělo větrat co nejvíce, když je venku tepleji, než v místnosti. A samozřejmě – mizerná vodorovná izolace. Zateplený dům MUSÍ mít perfektní vodorovnou izolaci. Týká se to i podlah, pokud není pod ním sklep nebo nižší patro, samozřejmě.
    Pokud je pod ním sklep, měla by být nejen tepelná, ale i izolace proti vlhkosti. Takový sklep by měl být v létě intenzivně NUCENĚ větrán, v zimě tolik nemusí. Pokud má kotelnu a přes místnosti vedou byť izolované trubky, je mírně vytápěn a relativní vlhkost je v něm v zimě nízká.
    Pakliže jsou splněny podmínky správné vodorovné izolace proti vlhkosti a správného větrání, problém s „neprodyšnou zdí“ nenastane, tím jsem si jist, protože fyzika platí.

  • Sio • 18. prosince 2014

    Aleš napsal

    Plísně, houby a parazité, problém dneška o tisíci rovinách!!!

    Plísně a houby jsou jasné, vhkost jsem probral. Jen dodávám, že neošetřené dřevo, které je vlhké – jasná páka, budou tam plísně a houby jako že 1 + 1 jsou 2. Všimněte si, že otesané neošetřené trámy ve stodolách, kde jsou odvětrané, vydrží i 100 let. Vlhkost k nim může, ale neudrží se, nekondenzuje se na nich rosa.
    Paraziti jsou obecně jiný problém, jednak ti, co máme třeba ve střevech a tkáních a jednak třeba roztoči. Na roztoče je nejlepší vystavit peřiny a polštáře v zimě v jasný slunečný den na pár hodin na mráz, většina nepřežije. Pochopitelně, prašnost v bytě, tj. koberce, závěsy zaprášené radiátory … když se k tomu přidá přehnané zimní větrání a suchý vzduch, asthma je na světě. Také domácí mazlíčci.

  • zedd • 18. prosince 2014

    Sio, samozřejmě jsem neměl v úmyslu to tu začernit. Spíš tmavší okr. Skleníkový efekt je tu jistě vůdčí, ale vyhřátí zdí zvenčí bych nepodceňoval. S tou vlhkostí jsem měl na mysli starší domky, které často nemají horizontální izolaci a pokud jsou třeba z opuky, darmo mluvit. Podříznout lepenicovou zeď se hned tak někomu nechce. Tedy Vaše úvahy platí spíš pro novostavby od 20. let nahoru. A vskutku dokud jsem měl kancelář na Žižkově, dával jsem na radiátor hadr a nad něj narafičil PET lahev s drobnou dírkou. Jinak se tam v zimě nedalo dýchat. V opukovém, mizerně izolovaném chlívku, kde jsem pár let bydlel, byla situace dost jiná.
    A opět plný souhlas s tím, že každá budova by měla být posuzována zvlášť. Někým kdo myslí nejen v úrovni zisku nebo naopak Al gorovské zelenosti.

  • Sio • 18. prosince 2014

    Jo, máte pravdu zedde, navíc jsem se dost rozkecal. Ta finta s děravou petkou je dobrá. Taková kapačka. :-) Jo, tyhle baráky s metrovou kamennou zdí, to je dost prušvih. Já mám domek z roku 1913, ovšem s padesátkami zdmi z cihel. Nechal jsem ty stěny podbít nerezovými plechy. Prý se to dá i pro kamenné zdi tlusté metr a půl. Metodu údajně vymysleli ve Vítkovicích někdy v 80-tých letech. Ale je to dost mastné. :-) Zateplení zatím nemám, chybí mi 400k … :-)