Diskuze k článku


  • J. Hruška • 9. prosince 2014

    Krásný příklad mimoňství. Ti lidé si nedokážou uvědomit, že buď upřednostníme jednu roztomilou šelmičku, nebo tisícovku drobných bezbranných zvířat, která zahynou pod jejími zuby.
    Větu „Pro některé myslivce jsou bohužel šelmy kontroverzními zvířaty. Usilují o to, aby z naší přírody opět zmizely“ můžeme parafrázovat třeba takhle: „Pro některé lidi jsou bohužel vrahové kontroverzními jedinci. Usilují o to, aby ze společnosti opět zmizeli.“

  • Rado Miko • 9. prosince 2014

    J. Hruška napsal

    Krásný příklad mimoňství. Ti lidé si nedokážou uvědomit, že buď upřednostníme jednu roztomilou šelmičku, nebo tisícovku drobných bezbranných zvířat, která zahynou pod jejími zuby.
    Větu „Pro některé myslivce jsou bohužel šelmy kontroverzními zvířaty. Usilují o to, aby z naší přírody opět zmizely“ můžeme parafrázovat třeba takhle: „Pro některé lidi jsou bohužel vrahové kontroverzními jedinci. Usilují o to, aby ze společnosti opět zmizeli.“

    Navrhuji vystřílet všechny dravce, od štiky po sršně. Než se tak stane, doporučuji přednostně vystřílet jeden živočišný druh na této planetě, který loví bez potřeby (říká se tomu že zabíjí) dokonce jedince vlastního druhu a to v miliónech. Dokonce na to vymýšlí šílené zbraně a továrny. Jmenuje se Homo Sapiens ( http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Clov%C4%9Bk_moudr%C3%BD ) ten název si dal, aby uchlácholil svoje ego. Také snědl veškeré rozumy.

  • K. J. • 9. prosince 2014

    Tak, když už jsme u přírody, tak jedno romantické video:
    https://www.youtube.com/watch?v=XBEyCr5AoIs
    Příběh je sice silně polidštěn a lidsky zrežírován (zřejmě i vymyšlen), ale práce kamery je velmi brilantní a leckoho možná i potěší.

  • Georgius z Raduně • 9. prosince 2014

    Neuvěřitelná spousta lidí se unáší svým „ušlechtilým vztahem“ k přírodě – k jejímu respektování člověkem nenarušovaného svobodného vývoje. Ovšem při svém vzdělání nechápu, proč tito „ušlechtilci a milovníci zvířeny“ například upírají člověku jeho snahu po teritoriálním chování a snaží se do „přírody“ vrátit nejen rysa, ale i vlka a medvěda. Je přece přirozené, že v přírodě přežívají ty nejsilnější a nejagresivnější živočišné druhy. Již drahně let se ta „příroda“ nezhroutila a nezanikla, poněvadž slabé kusy v té přírodě dokáže likvidovat nejagresivnější predátor sám.

  • ducatista • 9. prosince 2014

    J. Hruška napsal

    Krásný příklad mimoňství. Ti lidé si nedokážou uvědomit, že buď upřednostníme jednu roztomilou šelmičku, nebo tisícovku drobných bezbranných zvířat, která zahynou pod jejími zuby.
    Větu „Pro některé myslivce jsou bohužel šelmy kontroverzními zvířaty. Usilují o to, aby z naší přírody opět zmizely“ můžeme parafrázovat třeba takhle: „Pro některé lidi jsou bohužel vrahové kontroverzními jedinci. Usilují o to, aby ze společnosti opět zmizeli.“

    Vy jste jako ti pisálci z idnesu co napsali článek s titulkou „Putinovi tygři vraždí dál. Po kozách si smlsli na slepicích“. :-)))

  • idiotronic • 10. prosince 2014

    Samozřejmě, pohled myslivce může být jiný, než pohed ochránce přírody.
    Jako děti jsme asistovaly při nadhánění zajíců do sítí. Odchytávali se i bažanti,
    vše pro export do Francie. To skončilo. Zajíce jsem po létech viděl letos, když
    hledal ochranu před krahujcem v těsné blízkosti jedoucí lokálky , které rychlostně stačil a vedle které se nedá za letu útočit. Predátor si však svoji potravu nevyhubí,je první, kdo umře hlady. Naopak, křeček se někdy dožije
    i stařecké smrti (asi 9 let). O přemnožení křečků v důsledku odstranění všech
    predátorů a jarních povodní (východní Slovensko) pojednává Emil Hadač v
    knize Ekologické katastrofy.
    Je především sporné dělení na užitečné a škodlivé živočichy. Pozoroval jsem vrabce, kterak seděl před vletovým otvorem do úlu a obratně chytal včely, kterým pak urážel žihadlo o asfaltovaný chodník.

  • Sio • 10. prosince 2014

    Vrabec urážel včelám žihadlo o chodník? V přírodě existují neskutečné věci. Dokázal bych se tím zabývat hodiny. Dnes je spousta fantastických filmů o přírodě, kde jsou natočeny věci, které člověk nemá šanci ani potkat. Fascinují mě právě takové akce.

  • Sio • 10. prosince 2014

    Jo, zajíce jsem viděl letos několikrát, večer. Bylo to přímo v Praze, v lesíku nad Džbánem z to ze strany tramvají, když jsem šel z ryb. Ve dne jsou někde zašití, tak si to na těch loukách vynahrazují v noci. Je to tam osvětleno, takže na to i vidí. :-)

  • Admirál • 10. prosince 2014

    Rys je hezká kočka, ale vocamcaď – pocamcaď.

    Až se začne živit ovcemi, co mám na Šumavě u chalupy, což se už v okolí stalo, zaaspiruje si místo na mém jídelníčku a konec konců, i mé ženě by kožich z rysa – popř. ze dvou, slušel.

  • fajt • 10. prosince 2014

    copak rys, ale až vás kolem chalupy prožene medvěd, to ten kamarádšoft s přírodou uvidíte hnedle v jiných barvách. ..)

  • Aleš • 10. prosince 2014

    georgie: To co nazýváte vůči vlku a medvědu teritoriálním chováním člověka není ničím jiným než válka proti terorismu a obrana USA válkami po celém světě. Chce to prostě nějaké procento republiky nechat jako divočinu a mezi těmi kousky divočiny nechat migrační koridory (území pro biotu příznivější) v kulturní krajině. O ekonomické ztráty pro obyvatelstvo nemusíme mít strach. Ekonomicky se nám to bohatě vyplatí. Dnešní způsob dnešního lesnického a mysliveckého hospodaření je bohatě dotovaný z kapes všech občanů ČR včetně novorozenců či bezdomovců. A změny navrhované některými členy či sympatizanty Duhy budou mít pozitivní ekonomický význam.
    Vliv šelem na život populací jejich kořisti je pozitivní. Problémy nastávají jen v okamžiku, kdy v oblasti došlo k vyhubení šelmy a zvěř si odvykne. Ale to se po nějaké době ustálí. Vzhledem k tomu, že u srnčí, prasat a v některých oblastech i vysoké máme přezvěřeno, počáteční menší úbytek nebude na škodu ekosystémům. Ale jde hlavně o strukturu a chování populací a charakter ekosystémů. To má obrovský vliv na ekonomiku. Náklady provozu a obrovské dotace. Když se všechno bude dělat jinak, bude to mít jak vliv na státní rozpočet (nesmyslné dotace na ničení lesního prostředí, dotace ceny zvěřiny přes dotování ochrany porostů proti zvěři, i staveb cest používaných lovci zvěře), jiný hospodářský výsledek státních podniků v lesním hospodaření, potenciál zaměstnanosti v lesním provozu, zemědělství, myslivosti i ochraně přírody (tohle už začíná vidět i přední ekonomka Švihlíková).
    A případné počáteční problémy soužití šelem a člověka bude převáženo dlouhodobými klady.

  • Admirál • 10. prosince 2014

    „změny navrhované některými členy či sympatizanty Duhy budou mít pozitivní ekonomický význam.“

    Jaký ekonomický význam (pro koho)budou mít změny až mi rysovi zachutná skopové?

    Jaký pozitivní vliv bude mít na mé stádo (jejich kořist)?

  • Sio • 10. prosince 2014

    Aleši, ale stále jde o to, aby v lesích bylo bezpečno. A velké šelmy jsou schopny člověka ohrozit.

  • fajt • 10. prosince 2014

    komu v podstatě chceme zachránit svět… v podstatě gaunerům. ..

  • Aleš • 10. prosince 2014

    SIO: V lesích dnes bezpečno není. Pravděpodobnost setkání s plachou šelmou i v oblastech, kde šelmy žijí, je limitně blízká nule, v porovnání s pravděpodobností schytání zbloudilé kulky i schytání pár broků. A agresivní a zákeřné chování některých lovců zvěře či chovatelů bojových psích plemen a jejich miláčků, pohybujících se i na honebních pozemcích, je mnohem větším rizikem než smečka 10 vlků. Medvědům je samozřejmě vhodnější oblast Slovenska než naše, kde u nás rovnoměrné osídlení nedává tolik životního prostoru, u nás je výskyt druhu tímto limitován. Ale to neznamená, že je absolutně nerealizovatelný. Stačí se podívat na mapy a procestovat nějaké regiony a výjimky by se našly. Pro migraci je vhodnější oblast Beskyd či Bílých Karpat. Při vhodném souběhu okolností některé části Jesenické soustavy. Nevím, jak je na tom možnost Šumava – Bavorský les, zda by se udržela tamní populace, či jakým způsobem fungují v Německu či Rakousku migrační koridory s bariérami dálnic i Dunaje.
    Některé méně obydlené oblasti republiky mimo národní parky a mimo CHKO někdy i uvnitř CHKO) jsou ovládané lovecko-dřevařskou lobby a na ně napojenými politiky.

  • Aleš • 10. prosince 2014

    Admirál napsal

    „změny navrhované některými členy či sympatizanty Duhy budou mít pozitivní ekonomický význam.“

    Jaký ekonomický význam (pro koho)budou mít změny až mi rysovi zachutná skopové?

    Jaký pozitivní vliv bude mít na mé stádo (jejich kořist)?

    Ušetříme na daních i cenách všeho. Dotace na oplocenky a ochranu kultur proti zvěři. Škody na zemědělských pozemcích. Všechno ze státního rozpočtu na úkor nás. Pozitivní vliv na chování a populační strukturu a dynamiku u volně žijících druhů zvířat prokázán je. U stád hospodářských zvířat bude nutné chovat ovčácké psy nebo na noc ustájit. Peníze na případné škody na hospodářských zvířatech by Vám samozřejmě byly uhrazeny. Pro společnost hradit takovou škodu vyjde výhodněji. Na údržbu ekosystému dnes musíme hradit i náklady zbrojařského průmyslu (zbraně a střelivo, přístroje pro noční vidění). Pokřivené chování populací a jejich zvrhlá struktura má vliv i na obtížnosti v řádném mysliveckém hospodaření (víc tohle vyhovuje lovcům než myslivcům). Lidem a řádným myslivcům prodražuje cenu masa a možnost se k němu dostat, lovcům a mafiím ji zlevňuje díky zbytečným dotacím na oplocenky a další opatření. Slyšel jste někdy o repelentech používaných k odpuzení zvěře, použitelných i proti šelmám? Znám jeden, který je úplně zadarmo. Odpad z kadeřnictví. Lidské vlasy.

  • Aleš • 10. prosince 2014

    Admirále: Myslíte, že případný zisk podniků včetně státních hospodařících v lesnictví (i zemědělství) díky nižším škodám zvěří na lese a plodinách nebude mít okamžitý efekt na státní rozpočet či rozvoj regionů či minimálně na mzdy zaměstnanců v dotčených oborech?

  • peter. • 10. prosince 2014

    Sio napsal

    Aleši, ale stále jde o to, aby v lesích bylo bezpečno. A velké šelmy jsou schopny člověka ohrozit.

    Sio
    Mám chalupu v oblasti Nízkych Beskýd,kde je najväčší výskyt vlkov na Slovensku.Vlka som videl len raz,aj to z veľkej diaľky.V blízkosti dediny brložia 4 medvede.Videl som po nich len stopy,hovno a poškriabané stromy.Len raz sa stalo,že medveď prišiel v noci do dediny,ale to prišiel aj do centra Prešova,kde ho nasnímali kamery.V tých lesoch žijú aj zubry,nikdy som neuvidel ani jedného.
    Bežne sa stretnete s jeleňom,srnou a diviakom.Keď sa človek v lese správa s rešpektom k jeho obyvateľom,riziko jeho ohrozenia divou zverou je menšie ako to,že raz vyhráte 1.cenu v športke.

  • peter. • 10. prosince 2014

    peter. napsal
    Sio
    Mám chalupu v oblasti Nízkych Beskýd,kde je najväčší výskyt vlkov na Slovensku.Vlka som videl len raz,aj to z veľkej diaľky.V blízkosti dediny brložia 4 medvede.Videl som po nich len stopy,hovno a poškriabané stromy.Len raz sa stalo,že medveď prišiel v noci do dediny,ale to prišiel aj do centra Prešova,kde ho nasnímali kamery.V tých lesoch žijú aj zubry,nikdy som neuvidel ani jedného.
    Bežne sa stretnete s jeleňom,srnou a diviakom.Keď sa človek v lese správa s rešpektom k jeho obyvateľom,riziko jeho ohrozenia divou zverou je menšie ako to,že raz vyhráte 1.cenu v športke.

    http://presov.korzar.sme.sk/c/6424721/po-centre-presova-pobehoval-medved.html

  • Sio • 10. prosince 2014

    Peter, při mém příslovečném štěstí bych spíše potkal toho medvěda, než vyhrál ve sportce. :-))
    Nicméně statisticky (ne už tak ekonomicky, jak tu uvádí Aleš) to chápu. Kdosi řekl, že kdyby byl do ulic New Yorku vypuštěn lidožravý tygr, nikdo by nevestrčil nos z bytu. A to přesto, že by asi nebyl schopen zabít více, než jednoho člověka denně. Přitom auta tam zabíjí několik lidí denně a všichni jsou v pohodě. U nás ročně zahyne jeden z deseti tisíc lidí při dopravní nehodě. V celé USA, jak jsem se kdesi dočetl je to 40000 lidí ročně (procentuálně méně, než u nás). Ale nikdo se nad tím nevzrušuje protože „nedá se s tím nic dělat“. Ve dvojčatech zemřelo jednorázově kolem 3000 lidí a humbuk kolem terorismu je obrovský. Z toho vyvozuji, že terorismem se nadměrně straší, aby se zdůvodnily omezení svobod. A možná také vadí víc představa, že terorismus by se mohl obrátit směrem k elitám. Pak by mu možná i dost lidí fandilo.

  • Admirál • 10. prosince 2014

    Aleš napsal
    Ušetříme na daních i cenách všeho. Dotace na oplocenky a ochranu kultur proti zvěři. Škody na zemědělských pozemcích. Všechno ze státního rozpočtu na úkor nás. Pozitivní vliv na chování a populační strukturu a dynamiku u volně žijících druhů zvířat prokázán je. U stád hospodářských zvířat bude nutné chovat ovčácké psy nebo na noc ustájit. Peníze na případné škody na hospodářských zvířatech by Vám samozřejmě byly uhrazeny. Pro společnost hradit takovou škodu vyjde výhodněji. Na údržbu ekosystému dnes musíme hradit i náklady zbrojařského průmyslu (zbraně a střelivo, přístroje pro noční vidění). Pokřivené chování populací a jejich zvrhlá struktura má vliv i na obtížnosti v řádném mysliveckém hospodaření (víc tohle vyhovuje lovcům než myslivcům). Lidem a řádným myslivcům prodražuje cenu masa a možnost se k němu dostat, lovcům a mafiím ji zlevňuje díky zbytečným dotacím na oplocenky a další opatření. Slyšel jste někdy o repelentech používaných k odpuzení zvěře, použitelných i proti šelmám? Znám jeden, který je úplně zadarmo. Odpad z kadeřnictví. Lidské vlasy.

    Víte, vy to berete moc doširoka.

    Zkoušel jste někdy vymoct takou úhradu za škodu na hospodářských zvířatech?

    Těšínská jablíčka.

    „Slyšel jste někdy o repelentech používaných k odpuzení zvěře, použitelných i proti šelmám? Znám jeden, který je úplně zadarmo. Odpad z kadeřnictví. Lidské vlasy.“

    Zkoušel jste to někdy? pokud ne, tak Vám mohu říct výsledek (aplikoval soused versus kuna):
    Nespolehlivé. Neodradilo. Výřad v kurníku.

    Navíc nevím, zda by moje ovce chtěly po kotárech nosit lidské paruky.

  • Admirál • 10. prosince 2014

    Aleš napsal

    Admirále: Myslíte, že případný zisk podniků včetně státních hospodařících v lesnictví (i zemědělství) díky nižším škodám zvěří na lese a plodinách nebude mít okamžitý efekt na státní rozpočet či rozvoj regionů či minimálně na mzdy zaměstnanců v dotčených oborech?

    Aleši, upřímně.

    Nebude.

  • Aleš • 10. prosince 2014

    Admirál napsal
    Víte, vy to berete moc doširoka.

    Zkoušel jste někdy vymoct takou úhradu za škodu na hospodářských zvířatech?

    Těšínská jablíčka.

    „Slyšel jste někdy o repelentech používaných k odpuzení zvěře, použitelných i proti šelmám? Znám jeden, který je úplně zadarmo. Odpad z kadeřnictví. Lidské vlasy.“

    Zkoušel jste to někdy? pokud ne, tak Vám mohu říct výsledek (aplikoval soused versus kuna):Nespolehlivé. Neodradilo. Výřad v kurníku.

    Navíc nevím, zda by moje ovce chtěly po kotárech nosit lidské paruky.

    Jinak než doširoka to skutečně brát nejde.
    Jsou i repelenty více fungující.

  • peter. • 10. prosince 2014

    Sio napsal

    Peter, při mém příslovečném štěstí bych spíše potkal toho medvěda, než vyhrál ve sportce. :-))
    Nicméně statisticky (ne už tak ekonomicky, jak tu uvádí Aleš) to chápu. Kdosi řekl, že kdyby byl do ulic New Yorku vypuštěn lidožravý tygr, nikdo by nevestrčil nos z bytu. A to přesto, že by asi nebyl schopen zabít více, než jednoho člověka denně. Přitom auta tam zabíjí několik lidí denně a všichni jsou v pohodě. U nás ročně zahyne jeden z deseti tisíc lidí při dopravní nehodě. V celé USA, jak jsem se kdesi dočetl je to 40000 lidí ročně (procentuálně méně, než u nás). Ale nikdo se nad tím nevzrušuje protože „nedá se s tím nic dělat“. Ve dvojčatech zemřelo jednorázově kolem 3000 lidí a humbuk kolem terorismu je obrovský. Z toho vyvozuji, že terorismem se nadměrně straší, aby se zdůvodnily omezení svobod. A možná také vadí víc představa, že terorismus by se mohl obrátit směrem k elitám. Pak by mu možná i dost lidí fandilo.

    Sio
    Však nebuďte taký pesimista.Kým máte Zaorálka vo vláde,pána Štetinu v parlamente EU a my nášho scientológa v prezidentskom paláci,čo sa nám môže stať?Medvede,vlci a rysy sú pre nás malina.

  • Aleš • 10. prosince 2014

    Admirál napsal
    Aleši, upřímně.

    Nebude.

    Ale to už je řešitelný problém na jiné úrovni, to už jde mimo ochranu rysů. A řešit takové problémy chceme. A jestli vy osobně ne, běžte za nějakými rozpočtově zodpovědnými kokoty. Tam se budete cítit jako ryba ve vodě. Ale tohle si osobně o Vás nemyslím. Tak odhoďte poraženeckou náladu, prosím.

  • fajt • 10. prosince 2014

    Aleš napsal
    Jinak než doširoka to skutečně brát nejde.
    Jsou i repelenty více fungující.

    jo, třebas lidský hovno…ale i mezi dravci jsou výjimky, co je přitahují odpuzující věci. ..)

  • Admirál • 10. prosince 2014

    Aleš napsal
    Ale to už je řešitelný problém na jiné úrovni, to už jde mimo ochranu rysů. A řešit takové problémy chceme. A jestli vy osobně ne, běžte za nějakými rozpočtově zodpovědnými kokoty. Tam se budete cítit jako ryba ve vodě. Ale tohle si osobně o Vás nemyslím. Tak odhoďte poraženeckou náladu, prosím.

    Aleši, nemám poraženeckou náladu, nejsem rozpočtově odpovědný.

    Reaguji jen na Vaši argumentaci, že rozmnožení šelem bude mít okamžitý efekt takový a takový a takový. Konstatujete to jako fakt. To je bolševická argumentace.

    Rys je krásné zvíře, obdivuhodná kočka. Do přírody patří i do té šumavské. Mám rád rysa. Tedy do té doby, pokud nedostane chuť na moje skopové, drůbež, králíky.
    Pak se z něj pro mne a mohu mluvit za všechny drobné chovatele na Šumavě, smrtelný nepřítel.

  • fajt • 10. prosince 2014

    http://www.lidovky.cz/desitky-pum-tisic-tun-trhaviny-vime-co-bylo-ve-vybuchlych-skladech-1dy-/zpravy-domov.aspx?c=A141209_182753_ln_domov_ogo – tak to je dobrý, to je opravdu příběh kokotliny hodný tukana Trošky, jak firmička jednoho cápka ( jeden samojedinký vlastník ted už bez firemního s.r.o. vkladu) dokáže zaměstnat celou veřejnou správu – chcete, aby z vás ministři srali i mediálně magy v kostkách, poříďte si handl s prošlou munici, a čím více vám to bude bouchat pod rukama, tím více bude vláda v banánovce v řiti. ..)

  • Georgius z Raduně • 10. prosince 2014

    Díky, Admirále, vystihl jste přesně mé názory a pocity. Všichni predátoři – a to i tzv. domestikovaní – jsou i pro mne krásná zvířata, ale jen do té doby, než si ze mne chtějí udělat kořist. Při vyjížďkách do nedalekého lesa, kdy po asfaltované silnici a na invalidním vozíku vezu manželku na čerstvý vzduch, jsem připraven zlikvidovat jakéhokoliv čtyřnohého údajně mírumilovného domácího mazlíčka už při náznaku prvního útoku a případně zmlátit i jeho majitele. Jak mám Aleše v oblibě a chápu jeho snahy o ochranu přírody, tak tady neznám bratra. Ostatně soudím, že rys, vlk a i medvěd tady nebyl hodně dlouho a příroda nezkolabovala. Není opravu jediný rozumný důvod aby tomu bylo jinak jenom proto, že skupina lidí se snaží prosazovat své „ušlechtilé“ a údajně výhodné záliby.

  • Sio • 10. prosince 2014

    peter. napsal
    Sio
    Však nebuďte taký pesimista.Kým máte Zaorálka vo vláde,pána Štetinu v parlamente EU a my nášho scientológa v prezidentskom paláci,čo sa nám môže stať?Medvede,vlci a rysy sú pre nás malina.

    To máte recht. Občas mám chuť něco „odbachnúť“ a medvěd, vlk ani rys to není. :-)

  • Georgius z Raduně • 10. prosince 2014

    Chlácholení náhradou škody způsobené do přírody navrácenou dravou šelmou – toť ukázkový příklad mimoňství ochránců přírody. Chovatel ovcí je většinou nejprve za podvodníka a musí prokazovat, že škodu způsobila ta šelma a nikoliv on – šelma sedlák. Když vše dobře dopadne, tak mu finanční náhradu poskytne stát z našich společných peněz a to za škodu, která nemusela vůbec vzniknout. Pokud dojde k poranění nebo v případě třeba medvěda k usmrcení člověka, tak je jakákoliv náhrada nemyslitelná. Srovnávat počet vražd nebo dopravních nehod s počtem napadení nebo usmrcení člověka dravou zvěří v přírodě – to už je ukázka sprosté demagogie ze strany „milovníků“ přírody a jejich neúcty ke zdraví a životu příslušníků vlastního druhu. Takové jedince bychom měli ze zákona vyhubit.

    • Stan • 10. prosince 2014

      Příslušníci vlastního druhu jsou současně příslušníci přírodního prostředí. Ve vaší logice je příroda jen zdroj k exploataci a na rovnováze v ní vůbec nezáleží. My ale nemáme v záloze žádnou jinou planetu, až to tady všechno zužitkujeme pro „zdraví a život“ příslušníků vlastního druhu. Žádný predátor za normálních okolností nelikviduje nižší články, na kterých záleží přežití jeho druhu – s výjimkou člověka.

  • Sio • 10. prosince 2014

    fajt napsal

    http://www.lidovky.cz/desitky-pum-tisic-tun-trhaviny-vime-co-bylo-ve-vybuchlych-skladech-1dy-/zpravy-domov.aspx?c=A141209_182753_ln_domov_ogo – tak to je dobrý, to je opravdu příběh kokotliny hodný tukanaTrošky, jakfirmička jednoho cápka ( jeden samojedinký vlastník ted už bez firemního s.r.o. vkladu)dokáže zaměstnat celou veřejnou správu – chcete,aby z vás ministři srali i mediálně magy v kostkách, poříďte si handl s prošlou munici, a čím více vám to bude bouchat pod rukama, tím více bude vláda v banánovce v řiti. ..)

    Zbylé výbušniny exekutorsky zajistit a odprodat na pokrytí náhrady všech škod. Zbytek pak použít na náhradu státního dluhu.

  • peter. • 10. prosince 2014

    Sio napsal
    To máte recht. Občas mám chuť něco „odbachnúť“ a medvěd, vlk ani rys to není.

    Na Slovensku jeden diskutér navrhol,že keby sme medveďe zo Slovenska zahnali do Rakúska,kde je veľa kráv,tak Rakúšania by mali hovno a nie Milku.

  • fajt • 10. prosince 2014

    Sio napsal
    Zbylé výbušniny exekutorsky zajistit a odprodat na pokrytí náhrady všech škod. Zbytek pak použít na náhradu státního dluhu.

    já bych spíše majitele ( a jednatele) firmičky nechal přestěhovat do muničáku, pak bych vsjo nechal řízeně odstřelit – tohle zboží by se mohlo prodat tak maximálně ukrajinské armádě a nebo nějakým zoufalým povstalcům třetích zemí za slib prdu, takhle zkažený jako americký government snad být ani nechceme, ne. ..)

  • peter. • 10. prosince 2014

    Georgius z Raduně napsal
    v případě třeba medvěda k usmrcení člověka

    Možno by ste mal vedieť,že ďaleko nebezpečnejšia pre človeka je obyčajná líška ktorá sa hojne vyskytuje aj v Čechách.Ona totiž okrem besnoty roznáša aj mimoriadne nebezpečnú echinokokózu,čo je parazitóza spôsobená maličkým druhom pásomnice.Vajíčka môžu byť na lesných plodoch a hubách,po vniknutí do organizmu človeka migrujú najčastejšie do pečene(játra)kde vytvárajú veľké bubline podobné útvary.Migrovať môžu aj do mozgu a srdca a potom je to zvyčajne smrteľné.

  • Georgius z Raduně • 10. prosince 2014

    Opravdu rád bych věděl, Stane, jakou rovnováhu v přírodě máte na mysli. Odjakživa se každý živočišný druh početně rozrůstá tak dlouho, dokud má potravu. Nepovedené zvíře člověk se však od těch nezkažených liší tím, že si dokáže potravu vypěstovat nebo odchovat. Jinak by se ten prevít tak nepřemnožil. A já osobně jsem takový prevít, že například v souladu s přírodními principy odmítám živit vlky našimi ovcemi a jsem také přesvědčen, že je třeba zlikvidovat i jiné potravní konkurenty – jakož i ty, kteří mne a mé blízké ohrožují na zdraví či na životě. Vyrostl jsem na vesnici a už od chlapeckých let jsem musel krmit a zabíjet králíky, když jsme měli mít v neděli maso. Ty nižší živočichy jsem nejdříve množil, abych jich mohl pár zlikvidovat pro vlastní potřebu. A moudrá babička mne naučila bez milosti likvidovat každou škodnou, která by jim i nám chtěla to naše živobytí užírat. Ze stejného důvodu u nás už naši předci vyhubili vlky i medvědy a nic špatného se s tou takzvanou „přírodou“ nedělo. Ovšem dnešní „milovník přírody“ z města, který chová psa i když mu krom společnosti není k užitku, si neváží zkušeností našich vesnických předků a ve své morální ušlechtilosti se rozhodl přírodě pomáhat. Jsem však přesvědčen, že – jak to tak poslední roky vypadá – bída ještě naučí Dalibora housti a třeba na Slovensku jednou uspořádají hon na ty medvědy ze skutečného hladu. Co se té rovnováhy týče, tak třetí světová a hlavně jaderná válka by byla učiněným božím požehnáním. Jenže já jsem jejím odpůrcem a raději bych hubil rysy, vlky a ty medvědy.

  • Georgius z Raduně • 10. prosince 2014

    Petere, díky za informaci. Ovšem mne se to liščí nebezpečí tak moc netýká, neboť jsem Moravák bydlící ve Slezsku. Máme tu však mnohem zákeřnějšího a ohromně přemnoženého škůdce. Tak moc přemnoženého, že třeba na špásování na mezi je lepší zapomenout. Tady si člověk ve vší cudnosti odskočí za keř a přinese si domů infikované klíště na předkožce! Matka příroda – zřejmě z nedostatku rysů, vlků a medvědů – se zvrhla v macechu a snaží se všemi dostupnými prostředky dosáhnout výše vzpomínané rovnováhy.

  • peter. • 10. prosince 2014

    Tak vidíte.Veď tam u vás máte pekné hory,tak prečo by tam nemohol žiť medveď.Uvážte,že takému infikovanému kliešťovi je ľahšie skočiť na veľkého medveďa,ako na vašu predkožku.

  • idiotronic • 10. prosince 2014

    Sio napsal

    Vrabec urážel včelám žihadlo o chodník? V přírodě existují neskutečné věci. Dokázal bych se tím zabývat hodiny. Dnes je spousta fantastických filmů o přírodě, kde jsou natočeny věci, které člověk nemá šanci ani potkat. Fascinují mě právě takové akce.

    Navštivte včelaře, najmenuje vám i další ptáky. Zřejmě musí s kořistí poodletět stranou,
    aby si včely nevšimly zabíjení vlastního roje, to by přikročily k ,,mezidruhové komunikaci“. K pořízení videa stačí superzoom nebo běžná TV kamera se stativem
    a běžná teplota (ne 30° C ! ). Včelaře to nevzrušuje, vždycky loví maximálně jeden pták. Když jsem si toho všiml poprvé, nechápal jsem, proč ten pitomec stojí
    u vchodu, na tak exponovaném místě. Teprve, když povyskočil, chytil dělnici v letu a odletěl s ní na chodník, mi to došlo.

  • Georgius z Raduně • 10. prosince 2014

    Máme tu třeba Jeseníky – krásná „příroda“ jen co je pravda. Mám ty hory nejraději mnohem více než třeba na mne příliš kamenité Vysoké Tatry – i když je to až na chráněné ostrůvky přírodních rezervací uměle vysázená smrková monokultura s dovezenými kamzíky hlavně proto, že na medvěda tam nenarazím ani náhodou. Sice jsem poměrně nedávno cestou po silnici na Praděd potkal v mlze metr a tři čtvrtě metru vysokou šedivou koalu, ale ta, jak se brzy ukázalo, byla plyšová a účastnila se předvolební agitace. Proti plyšovým medvědům ve volné „přírodě“ nemám námitek. Z medvědů skutečných toužím po medvědích prackách, ale pro nedostatek základní suroviny se celý život musím spokojit s jejich těstovou vánoční náhražkou. Ta přemnožená klíšťata máme doma v lesích a na mezích kolem Raduně. Asi proto, že tu nemáme ty slovenské medvědy, jsou strašně hladová.

  • zajoch • 10. prosince 2014

    Nebudu tady opakovat to co už tu lépe napsali jiní, Aleš, Stan a Peter. Jenom bych chtěla podpořit jejich mínění a také odmítnout demagogické obhajování zabíjení velkých šelem tím, že se zabíjejí králíci a další doma chovaná zvířata, aby bylo maso. To snad autor nemyslí vážně. Jestlipak si uvědomují obhájci vyhubení šelem to, že právě proto, že nejsou šelmy, se přemnožila vysoká a srnčí zvěř a v lesích dělá škodu na porostech stromů? Také divočáci, z nichž jsou lesáci už docela nešťastní. Ale samozřejmě, všechno ve světě se musí podřídit okamžitému prospěchu pánů tvorstva. Že ten okamžitý prospěch je v dlouhodobém měřítku škodlivý, to už hubitele nežádoucích zvířat nezajímá. Rysíci jsou prý na Kněhyni, mnohokrát jsem ji navštívila, ale nikdy jsem žádného nepotkala. Takže strachy jsou asi zbytečné. Peter tu o tom píše i v souvislosti s vlky a medvědy.
    Samozřejmě, vraždění zvířat se dá snadno nějak obhajovat. Důvodů pro ale i proti se vždycky najde několik.
    Georgie z Raduně, nejsem milovnice zvířat z města, jak se o tom obecně zmiňujete, žiji vedle lesa a zajímá mě život šelem, protože ty jsou při svém životě na planetě vedle lidí na tom nejhůře. Musí se nějak živit a nemají možnost se s lidmi domluvit. Sobečtí a sebestřední lidé si myslí, že mají právo přetvářet svět podle svých zvrácených představ. Zvířata nemají zbraně, lidé ano.
    Vážím si Martina bez m za jeho péči o jesenické rysíky.

  • fajt • 10. prosince 2014

    zajímavý jak si lidé představují ( a idealizují) přírodu – jako malé děti pohádku. ..)

  • Martin (už bez taky m) • 10. prosince 2014

    Georgius z Raduně napsal

    Chlácholení náhradou škody způsobené do přírody navrácenou dravou šelmou – toť ukázkový příklad mimoňství ochránců přírody. Chovatel ovcí je většinou nejprve za podvodníka a musí prokazovat, že škodu způsobila ta šelma a nikoliv on – šelma sedlák. Když vše dobře dopadne, tak mu finanční náhradu poskytne stát z našich společných peněz a to za škodu, která nemusela vůbec vzniknout. Pokud dojde k poranění nebo v případě třeba medvěda k usmrcení člověka, tak je jakákoliv náhrada nemyslitelná. Srovnávat počet vražd nebo dopravních nehod s počtem napadení nebo usmrcení člověka dravou zvěří v přírodě – to už je ukázka sprosté demagogie ze strany „milovníků“ přírody a jejich neúcty ke zdraví a životu příslušníků vlastního druhu. Takové jedince bychom měli ze zákona vyhubit.

    co k tomu říci? Šíření nenávisti by mělo být trestné. Proč nesrovnat nehody? Nechápu. Onen „příslušník vlastního druhu“ mne často tráví výfukovými plyny, bezprostředně ohrožuje, z daní i my neautomobilisté platíme silnice a luxus lenosti jiných… to je vše OK, že…
    dále raději nerozvádím.

    http://selmy.ursus.cz/
    http://www.selmy.cz/
    je nám tady jako ochráncům přírody vyčítáno, že nerozuméme tomu či onomu… Tak si tady něco prosím nastudujte ať nejste za blbce.
    Největší počet útoků na hospodářská zvířata mají na svědomí zdivočelí, člověkem zanedbávaní psi. Jsou také mnohem větším nebezpečím nežli jakýkoliv zdravý vlk či rys. Ani když vlčici za její přítomnosti odebírali mladé nezaútočila…
    U mědvěda jsou nejnebezpečnější synantropizovaní jedinci, kteří chodí na popelnice… ale to je o tom, že jim jsme nenechali nic… a naše odpadky nezodpovědně nosíme všude…
    Riziko napadení domácích zvířat rysem je naprosto minimální. Jde o lesní zvíře, stopuji je od r. 1986 a viděl jsem jej naživo 1x… Pro „možnost rizika“ nemají mít právo na život?! A my máme „právo“ zabrat vše a diktovat vše?!
    Bez velkých šelem se naše příroda zhroutí mj. proto, že si včas jako druh neuvědomíme, kde jsou naše hranice… „Právo“ získané silou není skutečným právem. S případnými vyznavači sociáldarwinismu ovšem nemá cenu diskutovat…

  • lomikel • 10. prosince 2014

    to je teda vyzivna diskuse, takovy dusevni striptiz jsme v tematu necekal.

    i pridam se , lidi me serou 100x vice nez medvedi, rysi a vlci. Nektere nazoroven skupiny jako nabozenstvi na narodnostni, ci multikulty fanatici i 1000x vice.

    Taky mi tezke skodi , ti lide , svoji debilitou zejmena. Proc je nestrilet ?
    :0)

  • ducatista • 10. prosince 2014

    Souhlas, diskuse jak noha. Pánové Admirál a Georgius jsou zřejmě takoví ti týpci, co dokážou zastřelit nebo otrávit orla skalního jenom proto, že by jim mohl ukořistit slépku nebo králíka. Prostě omezenost…

  • Georgius z Raduně • 10. prosince 2014

    Paní Zajoch mi připomenula pohádku o těch třech vojenských vysloužilcích. Přemnožila se vysoká nebo divočáci? Máte líné nebo hamižné nimrody. V Itálii nebo ve Francii by se to stát nemohlo. Tam do slova a do písmene sežerou kdejakou pěnkavu.
    Pro Martina (už taky bez m): Argumentujete nelogicky. Těch pár uměle vysazených velkých šelem na uvědomování si hranic člověka jako živočišného druhu má stejný výsledný vliv na lidstvo jako já na rozhodování naší povedené vlády. Ale bordel mezi lidmi dokáží udělat jak ti – tak i oni. Jenže ta rizika nejsou jen možná, nýbrž jistá.
    To výše napsané však neznamená, že bych upíral velkým šelmám právo na život. Problémem však je, že když lidí přibývá, tak ubývá pro ty mnohem méně nebezpečné velké šelmy plnohodnotného životního prostoru. Krásnou snahu ochránců přírody o alespoň částečný návrat ke starým zlatým časům, kdy na našem území žilo víc medvědů a divých kanců než lidí, považuji za zdroj zbytečných a naopak drahých problémů. I bez nich boj o zbytky nerostných zdrojů a o onen nechvalně proslulý „Lebensraum“ brzy nabude nebývalé intenzity.

  • Martin (už bez taky m) • 10. prosince 2014

    Georgius z Raduně napsal

    Paní Zajoch mi připomenula pohádku o těch třech vojenských vysloužilcích. Přemnožila se vysoká nebo divočáci? Máte líné nebo hamižné nimrody. V Itálii nebo ve Francii by se to stát nemohlo. Tam do slova a do písmene sežerou kdejakou pěnkavu.
    Pro Martina (už taky bez m): Argumentujete nelogicky. Těch pár uměle vysazených velkých šelem na uvědomování si hranic člověka jako živočišného druhu má stejný výsledný vliv na lidstvo jako já na rozhodování naší povedené vlády. Ale bordel mezi lidmi dokáží udělat jak ti – tak i oni. Jenže ta rizika nejsou jen možná, nýbrž jistá.
    To výše napsané však neznamená, že bych upíral velkým šelmám právo na život. Problémem však je, že když lidí přibývá, tak ubývá pro ty mnohem méně nebezpečné velké šelmy plnohodnotného životního prostoru. Krásnou snahu ochránců přírody o alespoň částečný návrat ke starým zlatým časům, kdy na našem území žilo víc medvědů a divých kanců než lidí, považuji za zdroj zbytečných a naopak drahých problémů. I bez nich boj o zbytky nerostných zdrojů a o onen nechvalně proslulý „Lebensraum“ brzy nabude nebývalé intenzity.

    Pane „z Raduně“- co Vám dnes spadlo s tou „eliminací zbytečných rizik“ na hlavu?! Jste normální?
    Georgie, kdybyste laskavě eliminoval ty korupčníky či válečné štváče, politické fanatiky a zloděje, ideologické tmáře církevní i jiné… zbylo by dost místa nejen pro lidi, ale i vlky, medvědy či rysy…
    http://www.selmy.cz/publikace/odborne-publikace/
    http://www.selmy.cz/publikace/odborne-publikace/velke-selmy-na-morave-a-ve-slezsku/
    Nejprve prosím čtěte, pak pište. Omezíte bláboly o „logice“ (jaké, které, čí???)
    Nemějte už proboha všechny ochránce přírody za diletanty či naivní idealisty. Ona ta biologie i ekologie není jen velké srdce, ale věda, obětavost a někdy až těžce pochopitelná profesionalita…odříkání, poslední boty či krajíc chleba – pro svobodu myšlenek, duše, i těla, to aby i „jiní“ měli možnost žít či jen vidět či vědět…
    Jistě, dnes se to „nenosí…“ale jak že se jmenuje tento web???

  • lomikel • 10. prosince 2014

    on se jen boji, svuj strach projektuje (taky) do selem, vse ostatni je racionalizace toho strachu. touzi po prijemnem obeti civilizacniho konfortu, ten ale nezrusi velke selmi, lec velka valka a nwo.

    obecne je problem kvalifikovan analyzovat rizika, nerikam pak z analyzi vyvodit nejake rozhodnuti a uz vubec ne zkusit neco udelat. cele medialni PR pracuje na svedeni pozornosti od rizik k pseudoproblemum.

  • peter. • 10. prosince 2014

    Vrátim sa ešte k tej návšteve medveďa v dedine,ktorú spomínam vyššie.Stalo sa to nad ránom,keď baba vyšla na verandu,lebo počula nejaké zvuky.Asi 5-6 metrov od seba hneď pri bránke uvidela maca.Tak zvrieskla,že medveď sa od strachu vykadil a s neobyčajnou rýchlosťou zmizol.Baba sa asi vykadila tiež ale do bombarďákov,k čomu sa samozrejme nepriznala.Ráno si tú kopu čo tam medveď nechal,prišlo poobzerať tuším všetkých 36 občanov dediny s voličským právom.Záver z toho je taký,že medveď sa človeka bojí rovnako alebo viac ako človek medveďa.

  • Sio • 10. prosince 2014

    Začíná to smrdět zelenou ideologií. Oni rysi ani medvědi nevyhynou, když jich tady těch pětapůl bude chybět. Mám pravdu, ne? Bude jich stejně jenom pár. Nejsem zrovna ochránce přírody, takže detaily o velikosti teritoria potřebného pro mědvědí nebo rysí rodinku neznám, ale bude dost velké na to, aby jich nemohly být stovky. Takže ohrožením druhu proto, že je nebudeme mít zrovna na našem malém územíčku opravdu nehrozí.
    O co tedy vám ochráncům jde? Nejsou daleko důležitější témata, než pár vlků nebo medvědů, které 99,9% lidí stejně v přírodě nepotká?
    Tak například zplodiny z Mittalu. Ty jsou opravdu zajímavé pro mnoho lidí na Ostravsku. Nebo debilní regulace potoků a řek, která z nich udělá rovně tekoucí kanály. Práškování řepky. Prý pěkným svinstvem. To jsou témata, oproti kterým je pět a půl rysa marginalitou. Paráda jsou kormoráni, kteří spolehlivě zbaví toky od malých ryb, jako kobylky. Kde mají přirozené nepřátele? Snad to nejsou rysi a medvědi? No a co bobři? Zatím je jich pár, ale co když se namnoží? Kde mají svého predátora? Ale ochránci už juchají radostí, když vidí poražené stromy v rezervaci. Jen aby pak z té rezervace ještě něco zbylo.
    Trochu více racionality by při té ochraně přírody neškodilo. Protože až rys nebo medvěd někomu ublíží, schytá to celý ochrana přírody, co se veřejného mínění týče. Nebo ochránci přírody nepotřebují mít veřejné mínění na své straně?
    Jak to tak vypadá, zelení chtějí divácky atraktivní témata, aby dostali granty a politické funkce.

  • Martin (už bez taky m) • 10. prosince 2014

    sio, vidím, že snaha plivnout si na ochranáře je nakažlivá…
    je to přece tak snadné…
    víte kolik řek či potoků jsem se snažil ochránit?…naposledy dnes…
    víte kolik rezervací snažil ochránit před kácením? I jen pěkných lokalit z nichž by mohly být rezervace?… naposledy dnes…
    víte kolika „státním ochranářům placených z vašich daní“ jsem pro nečinnost „šlápl na kuří oko“…? naposledy dnes…
    opravdu si myslíte, že VLAJKOVÉ DRUHY významné pro celá pohoří (Jeseníky = rys ostrovid) do naší přírody nepatří?! naopak jsou nepostradatelní…
    víte na kolik skutečných problémů při tom narazíte?
    víte že je i z 10x větších problémů které ony neřešené věci působí mimo nějaké šelmy pak je vidět?
    Nechápu tu averzi, leda že by skutečně podtextem byl strach, že jsou v něčem lepší nežli my…
    Jistě, jen „neztratit kontrolu“, že…
    co na tom že ta VŠEOBJÍMAJÍCÍ, „DOKONALÁ“ KONTROLA JE JEN ILUZE….a nikdy jsme ji doopravdy neměli…
    víte Sio, to se pak musíte kouknout na celý svět i lidi a jejich problémy „jinak“…
    Co když ale právě toto nám lidem chybí?
    Co když právě nadhled či pohled skrze jiné než obvyklé „úhly“ potřebujeme k nalezení mnoha řešení, ne jen těch jak spolužít se šelmami? (Samo že ne na Václaváku)…
    26 000km2 je dle desítek odborníků a složitých, vzájemně se protínajících analýz vhodných pro život rysa ostrovida v ČR…
    tak proč chybí i ve skalnatých, zalesněných a přezvěřených Jeseníkách?!
    Že by ten problém byl v nečem (někom)jiném???
    Chceme to vidět, nebo je alibisticky pohodlné schovat se za pár obecných frází o „produktivitě“ a nevědět, neznat či nechtít znát…?
    Ještě k tomu útoku na zvířata dávám odkaz na konkrétní příručku:
    http://www.selmy.cz/data/publications/pavanello-2014-jak-poznat-korist-rysa.pdf

  • peter. • 10. prosince 2014

    No,čo sa týka kormoránov,vrele súhlasím so Siom.Martin,keby ste videli čo dokázali urobiť s rybníkami v Iňačovciach pri Michalovciach,asi by ste súhlasili tiež.Tých pár stoviek ktoré ochranári povolia ročne odstreliť,je ako keby ste z mora odčerpali niekoľko kubíkov vody.Bobor je u nás už premnožený tiež a spôsobuje z roka na rok väčšie hospodárske škody.K medveďovi a vlkovi len toľko,že či už sa to niekomu páči alebo nie,tak na Moravu a do Čiech sa vrátia prirodzenou migráciou,pretože s rastúcou populáciou sa zvyšujú ich nároky na väčšie teritórium pre svoj život a sú prísne chránené smernicami EU.Viem,ako dlho sa snažili Nemci o to,aby na svojom území mali životaschopnú populáciu vlkov.Dnes už ju majú,sú na to hrdí a nemajú s tým žiadny problém.Ja osobne nevidím žiadny problém ani s medveďom na Šumave.Rozumnou reguláciou stavov prospešnou ako pre zvieratá tak aj pre ľudí sa dá dosiahnuť želaný stav.Šelmy do prírody jednoducho patria.

  • Georgius z Raduně • 10. prosince 2014

    Vážení, Vaše dohady stran mé příčetnosti či normálnosti mohu lehce odstranit. Bydlím pár kroků od lesa a už desátý rok do něj na invalidním vozíku po vyasfaltované lesní cestě vyvážím za čerstvým vzduchem po mozkové mrtvici ochrnutou manželku. Je mi už přes šedesát sedm let a hlásících se příznaků „civilizačních“ chorob už mám dost na to, abych se nebál ani třetí světové války, pokud bych byl sobec a nemyslel na naše tři děti a pět vnoučat. Nejen na té asfaltové cestě ale i na své životní pouti jsem potkal nejednoho milovníka a ochránce přírody a proto již delší dobu uvažuji tak jako Sio. Poněvadž jsem jedenáct let pracoval v Hydrometeorologickém ústavu, spadajícím tehdy přímo pod ministerstvo lesů vod a strání, tak vím své o vědeckém poznávání přírody a o možnostech i důsledcích lidských zásahů do ní. Snažím se na takzvanou přírodu nahlížet v co nejširších souvislostech a bez antropomorfismu. Proto se na mne nezlobte za to co napíši nyní a čím nechci nikoho z Vás doopravdy urazit. Až na pár čestných výjimek zde nalézám lidi tak nadšené ušlechtilou ochranou přírody, že se mi vybavuje rada jednoho mého dobrého pedagoga, jenž na základě bohatých životních zkušeností míní, že věrnou družkou každého nadšení je blbost. Neodolal jsem dnes pokušení, abych se s chutí nezařadil mezi odporné skeptiky.

  • Bety • 10. prosince 2014

    Slyšela jsem, že když kníže Kolowrat restituoval lesy na Tachovsku, tak nařídil vybít všechnu zvěř do poslední veverky, protože prý nemá zvířata rád. Tady v okolí Brna běžně lidi prohánějí agresivní divoká prasata , protože jsou přemnožená až hrůza, a myslivci s tím prý nic dělat nemohou. No není ten svět bláznivý?? Osobně se víc bojím toho prasete, než plachého rysa a kdyby pomohl v tom problému s prasaty, ještě bych mu poděkovala. žít a nechat žít pokud to jen trochu jde, a trochu tolerance taky nikomu neuškodí.

  • Martin (už bez taky m) • 10. prosince 2014

    Vážení, zklidněme to.Jsem vděčný za toto téma, a když zde bylo vyvěšeno, diskutujme prosím kontruktivně.
    Georgie, blbci se najdou všude – i mezi techniky je jich požehnaně, o úřednících nemluvě… to by ale neměl být zevšeobecňující argument proti čemukoliv.
    Návrat šelem se u nás řeší od II.WW, první desítky let byl dost spontánní, vysazování rysů u nás proběhlo jen na Šumavě po projednání s všemi dalšími odborníky v r. 1982. Poté jde jak píše Peter jen o spontánní šíření. Není dáno bohužel pouze růstem populací v Karpatech, jako často spíše zvýšenou adptabilitou šelem (hlavně vlk, částečně rys), a nevhodnými zásahy do populací. Např. odstřelem starých samců medvědů došlo k většímu nárůstu migrujících mladých zvířat, rozbitím stabilních vlčích smeček legálním i nelegálním lovem došlo k většímu rozmnožování a zhoršenému předávání zkušeností, atd. Dalším faktorem jsou zásahy do kdysi klidových zón v souvislosti s rozšiřováním a budováním nových areálů na Slovensku.
    Obrovskou překážkou jsou ale silnice a rostoucí provoz, pro medvěda (např. v oblasti Fatry) bohužel i železnice…
    Kormorány na tahu nevyřešíme jen v ČR.
    Bobr naopak ukazuje, že na řekách necháváme zvířatům málo místa a cpeme se do záplavových zón- a to hodně hloupě…
    Samozřejmě jsou oblasti a zóny kde žít nemohou – opět je to o dohodě a určité regulaci výskytu, určení kde ano, a kde ne. Nemusí vždy jít o lov.
    Bobra i divoké prase nejlépe „reguluje“ právě vlk…dtto i vysokou (jelení) zvěř.
    Rys loví jen selata, výjimečně lončáky (když je situace výjimečně příznivá). V našich, Slovenských horách a podhůří má ale rys dost srnčího, kamzíků, zajíců i lišek. Žádná divoká šelma nebude zbytečně podstupovat zvýšené riziko zranění – ani při lovu kořisti. „Čistě“ zabíjejí právě proto, že se nechtějí – nesmí zranit.

  • Georgius z Raduně • 10. prosince 2014

    Nedá mi to, abych nepřidal poznámku k „přezvěřenosti“ Jeseníků a jiné „přírody“. Ochránci přírody nám tu tvrdí, že ji má na svědomí absence velkých šelem. Já jsem však názoru, že je to důsledek modní. Tak jako bylo in hrát tenis nebo golf bylo a je in být nimrodem. Nimrodi se nám tím pádem přemnožili. Jelikož skuteční znalci velmi dobře vědí jak velké je optimální „zazvěření“ existujících lokalit, bylo by nutno radikálně snížit stavy zvěře – jenže pak by vzhledem k rozloze tohoto státu bylo víc nimrodů a spousta lidí by přišla o svoji podivnou potřebu chodit v zeleném s pérem či štětkou za kloboukem a s flintou přes rameno po lese. Tvrzení, že si myslivci nevědí rady s přemnoženými divočáky je úsměvné. Měli by se poučit od našich nových zaoceánských přátel, kde pár jedinců Indiánům hravě vybilo miliónová stáda bizonů. Jedna dobrá kulovnice v obratných rukou má ekvivalent celého stáda medvědů – a ani vlků a rysů pak netřeba! Jenže znění nově přijatého zákona o myslivosti mnou navrhované řešení odsouvá mezi neproveditelné utopie. Nimrodi, stejně jako politici a často titíž, si svůj zbudovaný kapřinec nevypustí a budou na „svých“ honitbách dále hospodařit podle svých zálib.

  • Martin (už bez taky m) • 10. prosince 2014

    pro sia i ostatní jeden odkaz na publikaci která Vám osvětlí, jak se podobná problematika řeší i co do území:
    http://www.selmy.cz/publikace/odborne-publikace/ochrana-pruchodnosti-krajiny-pro-velke-savce/
    Zhruba zjednodušeně: na území o dost většího , ale infrastrukturou a hustotou zalidnění mnohem více !odpřírodněného“ Německa bylo vymezeno cca 24.000 km2 území vhodného pro rysa ostrovida. Toto území by mohlo využívat až 370 rysů… U mnohem menší, ale naštěstí méně zalidněné a méně „odpřírodněné/ ČR je to odhadováno na 26.000 km2. Takže tak 400 rysů. A to už sio není o „pětapůl“ rysech, ani o zcela zanedbatelném vlivu. Zvláště když připočtete, že by se koncentrovali do určitých zón, nejde o nějakou idealizovanou „rovnoměrnou rozptýlenost“, určující je totiž jak lesnatost – tj. klidovost a nezastavěnost území (pro trvalý život nad 50, lépe 60% konkrétní plochy), preferenci členitého území (úkryty, vyvádění a bezpečnost mláďat), a zejména dostupnost vhodné potravy. Snadno dojdeme k výsledku, že v pohořích typu Beskyd, Šumavy či Jeseníků by měl být rys opravdu „doma“… Bohužel pytláci a chamtiví „masaři“ jelenáři zabili v posledních 20 letech jen v ČR dle ODBORNÝCH odhadů 500 rysů… A tohle vážení asi není v pořádku… naopak. Stejně tak NEPRŮCHODNOST KRAJINY postihuje nejen šelmy…
    Dále: co se vlivu na les a zvěř týče jde zejména o ZMĚNU CHOVÁNÍ ZVĚŘE- a ta má dalekosáhlé důsledky na obnovu lesa – v horách zejména, tedy má významný vliv na EKONOMIKU OBNOVY LESA – úspěšnost obnovy lesa a cenu za tuto obnovu. V neposlední řadě mají ve výsledku velmi rozsáhlý vliv na STRUKTURU LESA – a tím na jeho STABILITU, ODOLNOST, ale také na RETENCI, PROTIPOVODŇOVÉ ÚČINKY, krajinotvorbu… Vše je to pak vážení nejen o ideích- ale o nemalých USPOŘENÝCH PENĚZÍCH. Jsme tedy jen snílci?

  • Martin (už bez taky m) • 11. prosince 2014

    Georgie, s „přemnoženými“ divočáky jste to trefil. Ano je jich hodně: ale zásluhou – lidí.
    1. jsme pohodlní, oni ne, za noc proklušou i 40 km
    2. nachystali jsme jim „prostřený stůl“ (velké lány)
    3. vybili jsme predátory (vlk). Proč se jich němci v Lužici nebojí? Nemají tam Červené Karkulky?! Nebo tam mají důslednou kontrolu lovectví?, atd…
    4. lovci rozstříleli „tlupy“ černé zvěře. Ta se (i díky teplým posledním létům) rozmnožuje i na podzim, rozmnožují se i mladé samice (mladší než obvykle)
    5. husté porosty monokulturních smrčin jim vyhovují
    6. jde o nenáročného, potravně nespecializovaného všežravce s velmi dobrou schopností ukládání energie
    7. získávaná potrava obvykle osahuje bohaté zdroje energie
    8. divoká prasata jsou velmi inteligentní a chytrá zvířata, dobře spolupracují, mají velmi bystré smysly
    9. nejsou nijak zvláště náročná na krajinu, dokázaly se vyrovnat z neextrémní fragmentací krajiny silnicemi i s hustším provozem
    10. mají vysokou porodnost
    atd…
    Snad jen poznámka, že vlci mimo regulaci škod, chování i stavů pozitivně ovlivňují i ZDRAVOTNÍ STAV zvířat. I co se týká nebezpečných chorob. Například na Slovensku výzkumníci zjistili, že 95% (!!!) případů prasečího moru se nachází v populacích divočáků na jejichž území byli vyhubeni či z jiných důvodů nežijí vlci!
    Rys je zase vynikající ve „tlumení“ vztekliny lovem lišek. Jejich zabíjením (vždy je nežere) tak rys zachrání mnoho drobnějších zvířat, které sám nepreferuje.
    Tedy i veterinární dopady výskytu velkých šelem nejsou vůbec zanedbatelné.
    Okolní území ale musí být propustné, aby se mohli přesunovat a nedocházelo zbytečně ke „genetické korozi izolovaných metapopulací“. Viz:
    http://www.selmy.cz/publikace/odborne-publikace/mapa-migracnich-koridoru-pro-velke-savce/
    Jen část lze řešit odchytem a výměnami.

  • zajoch • 11. prosince 2014

    Nevím jestli zde padl i další z handicapů velkých šelem. Je to nízká porodnost. Zatímco třeba myš vyprodukuje hejna myšat, tak ty obávané šelmy jedno až dvě mláďata za rok. Jak je to s divočáky, je zde uvedeno. Jestliže tu píši nějaký blud, jistě mě znalci opraví.

  • Sio • 11. prosince 2014

    Martin (už bez taky m) napsal

    sio, vidím, že snaha plivnout si na ochranáře je nakažlivá…
    je to přece tak snadné…
    víte kolik řek či potoků jsem se snažil ochránit?…naposledy dnes…
    víte kolik rezervací snažil ochránit před kácením? I jen pěkných lokalit z nichž by mohly být rezervace?… naposledy dnes…
    víte kolika „státním ochranářům placených z vašich daní“ jsem pro nečinnost „šlápl na kuří oko“…? naposledy dnes…
    opravdu si myslíte, že VLAJKOVÉ DRUHY významné pro celá pohoří (Jeseníky = rys ostrovid) do naší přírody nepatří?! naopak jsou nepostradatelní…
    víte na kolik skutečných problémů při tom narazíte?
    víte že je i z 10x větších problémů které ony neřešené věci působí mimo nějaké šelmy pak je vidět?
    Nechápu tu averzi, leda že by skutečně podtextem byl strach, že jsou v něčem lepší nežli my…
    Jistě, jen „neztratit kontrolu“, že…
    co na tom že ta VŠEOBJÍMAJÍCÍ, „DOKONALÁ“ KONTROLA JE JEN ILUZE….a nikdy jsme ji doopravdy neměli…
    víte Sio, to se pak musíte kouknout na celý svět i lidi a jejich problémy „jinak“…
    Co když ale právě toto nám lidem chybí?
    Co když právě nadhled či pohled skrze jiné než obvyklé „úhly“ potřebujeme k nalezení mnoha řešení, ne jen těch jak spolužít se šelmami? (Samo že ne na Václaváku)…
    26 000km2 je dle desítek odborníků a složitých, vzájemně se protínajících analýz vhodných pro život rysa ostrovida v ČR…
    tak proč chybí i ve skalnatých, zalesněných a přezvěřených Jeseníkách?!
    Že by ten problém byl v nečem (někom)jiném???
    Chceme to vidět, nebo je alibisticky pohodlné schovat se za pár obecných frází o „produktivitě“ a nevědět, neznat či nechtít znát…?
    Ještě k tomuútoku na zvířata dávám odkaz na konkrétní příručku:
    http://www.selmy.cz/data/publications/pavanello-2014-jak-poznat-korist-rysa.pdf

    Martine, na nikoho jsem neplival, obecně je to se zelenými jako s jinými spolky. Mají své Bursíky a také spoustu obětavých lidí. Jen si stále myslím, že šelmy i pro ochranu přírody udělají tady víc škody, než užitku. Větu o nepostradatelnosti moc neberu, žijeme tu už bez nich dlouho. Naše lesy jsou natolik umělým biotopem, že jsou více zahradou, než lesem.

  • Gatta • 11. prosince 2014

    Stan napsal

    Co jste měl z přírodopisu, chlape? http://www.seberizeni.cz/jak-vlci-zmenili-reky/

    Pozoruhodný a srozumitelný dokument.
    Jednoznačně hlasuji „pro rysy a spol. .

    Pro Admirrál – můj děda měl taky ovce a na noc je zavíral do chlíva. Jasně – trochu práce, ale nikdy mu žádnou nic nestrhlo – ani žádní toulaví psi, které nemůžete nikdy vyloučit.

    Ny druhou stranu – příroda je sviňa – ono stačí jenom když vám špačci během chvíle dočista ožerou třešně nebo víno :-)

  • Sio • 11. prosince 2014

    Martin (už bez taky m) napsal

    pro sia i ostatní jeden odkaz na publikaci která Vám osvětlí, jak se podobná problematika řeší i co do území:
    http://www.selmy.cz/publikace/odborne-publikace/ochrana-pruchodnosti-krajiny-pro-velke-savce/
    Zhruba zjednodušeně: na území o dost většího , ale infrastrukturou a hustotou zalidnění mnohem více !odpřírodněného“ Německa bylo vymezeno cca 24.000 km2 území vhodného pro rysa ostrovida. Toto území by mohlo využívat až 370 rysů… U mnohem menší, ale naštěstí méně zalidněné a méně „odpřírodněné/ ČR je to odhadováno na 26.000 km2. Takže tak 400 rysů. A to už sio není o „pětapůl“ rysech, ani o zcela zanedbatelném vlivu. Zvláště když připočtete, že by se koncentrovali do určitých zón, nejde o nějakou idealizovanou „rovnoměrnou rozptýlenost“, určující je totiž jak lesnatost – tj. klidovost a nezastavěnost území (pro trvalý život nad 50, lépe 60% konkrétní plochy), preferenci členitého území (úkryty, vyvádění a bezpečnost mláďat), a zejména dostupnost vhodné potravy. Snadno dojdeme k výsledku, že v pohořích typu Beskyd, Šumavy či Jeseníků by měl být rys opravdu „doma“… Bohužel pytláci a chamtiví „masaři“ jelenáři zabili v posledních 20 letech jen v ČR dle ODBORNÝCH odhadů 500 rysů… A tohle vážení asi není v pořádku… naopak. Stejně tak NEPRŮCHODNOST KRAJINY postihuje nejen šelmy…
    Dále: co se vlivu na les a zvěř týče jde zejména o ZMĚNU CHOVÁNÍ ZVĚŘE- a ta má dalekosáhlé důsledky na obnovu lesa – v horách zejména, tedy má významný vliv na EKONOMIKU OBNOVY LESA – úspěšnost obnovy lesa a cenu za tuto obnovu. V neposlední řadě mají ve výsledku velmi rozsáhlý vliv na STRUKTURU LESA – a tím na jeho STABILITU, ODOLNOST, ale také na RETENCI, PROTIPOVODŇOVÉ ÚČINKY, krajinotvorbu… Vše je to pak vážení nejen o ideích- ale o nemalých USPOŘENÝCH PENĚZÍCH. Jsme tedy jen snílci?

    Už těch 26000 km2 mi připadá jako hodně pochybné číslo. Uvažujete o tom, jakobychom tu měli jeden souvislý lesní porost, což jistě nemáme. A 400 rysů v Česku – to by opravdu musela podložit nějaká studie. Asi bychom se stali státem s nevětší hustotou rysů v Evropě. I stovka by bylo hodně. Ale i tak by to zase tak moc přežití rysů neovlivnilo, i když je to vyšší číslo, než pět a půl.

  • Admirál • 11. prosince 2014

    Gatta napsal
    Pozoruhodný a srozumitelný dokument.
    Jednoznačně hlasuji „pro rysy a spol. .

    Pro Admirrál – můj děda měl taky ovce a na noc je zavíral do chlíva. Jasně – trochu práce, ale nikdy mu žádnou nic nestrhlo – ani žádní toulaví psi, které nemůžete nikdy vyloučit.

    Ny druhou stranu – příroda je sviňa – ono stačí jenom když vám špačci během chvíle dočista ožerou třešně nebo víno

    Už jsem napsal, Nemám nic proti rysovi, na Šumavu bezesporu patří.

    Při současném rozšíření pravděpodobně nehrozí větší problém. I když případy napadání hospodářských zvířat už v mém okolí nastaly.

    Až se rys namnoží, sleze z Rovin a vydá od Losenice do hustěji obydlených oblastí a je nasnadě, že pro něj bude jehně dostupnější potravou, než srnčí.

    Až se to stane, budu na straně svých ovcí.

    Ovce zavírat nebudu. Pasou se i v noci a v horkých letních dnech jenom v noci. Venku je jim dobře.

    Až se to stane, budu na straně svých ovcí.

  • Gatta • 11. prosince 2014

    Re Admirál
    Já Vám rozumím a popravdě ani nedivím. I ten špaček, zajíc nebo srnčí umí udělat pěkné škody na lidském snažení.
    A i rys musí mít hranici – ale i člověk.
    Tedy – dost prostoru pro přírodu – a vyhrazený prostor pro zemědělství a lidi vůbec. Podstatné je nechat přírodě dostatečně velký „divoký prostor“ a ne jen ty dnešní malé ostrůvkovité rezervace.
    Příroda pochopitelně nectí žádné umělé hranice a „kam může tam vleze“, tedy je to neustálý boj.

  • Admirál • 11. prosince 2014

    ducatista napsal

    Souhlas, diskuse jak noha. Pánové Admirál a Georgius jsou zřejmě takoví ti týpci, co dokážou zastřelit nebo otrávit orla skalního jenom proto, že by jim mohl ukořistit slépku nebo králíka. Prostě omezenost…

    Děkuji za onálepkování, jedu jsem si koupil na celou zimu, pasti jsou promazaný, prostě rutina…

  • peter. • 11. prosince 2014

    Martin bez m
    U nás na východe už 21 rokov pracuje Lesoochranárske združenie VLK,ktorého aktivity vám dávam do pozornosti.Ich vzťah k veľkým šelmám ja mi blízky,podobne ako ich názory na zachovanie prírody v pôvodnom stave všade tam,kde to je možné.
    http://www.wolf.sk/sk/kto-sme

  • Sio • 11. prosince 2014

    Pánové, já bych to vylepšil. I když bych opravdu nerad potkal na rybách medvěda nebo rysa, doufám, že by se to nestalo, i kdyby tu byli. A tady je něco pro milovníky přírody. Nikdy nepochopím, jak se podobné filmy daří natočit.
    http://www.flixxy.com/bear-animal-nature-film.htm

  • peter. • 11. prosince 2014

    Sio napsal

    Pánové, já bych to vylepšil. I když bych opravdu nerad potkal na rybách medvěda nebo rysa, doufám, že by se to nestalo, i kdyby tu byli. A tady je něco pro milovníky přírody. Nikdy nepochopím, jak se podobné filmy daří natočit.
    http://www.flixxy.com/bear-animal-nature-film.htm

    Pekné!

  • peter. • 11. prosince 2014

    peter. napsal
    Pekné!

    Zvieratá sú v tomto múdrejšie ako ľudia.Vedia,čo a proti komu si môžu dovoliť.Ak vidia,že protivník je silnejší,vyhnú sa konfliktu.To zjavne neplatí napr.o Porošenkovi.

  • fajt • 11. prosince 2014

    peter. napsal
    Zvieratá sú v tomto múdrejšie ako ľudia.Vedia,čo a proti komu si môžu dovoliť.Ak vidia,že protivník je silnejší,vyhnú sa konfliktu.To zjavne neplatí napr.o Porošenkovi.

    Porošenko není svéprávný, je to vypchatý tchoř, kterého maj na klacku emeričtí váleční štváči. ..)

  • zajoch • 11. prosince 2014

    Je tu debata docela komická. Martinovi, skutečnému odborníkovi na biologii a ochranu přírody, tu oponují univerzální znalci, kteří vědí vždycky všechno, vždycky se zapojí do jakékoliv diskuse s přesvědčením, že mají pravdu jen oni. Admirále a Georgie, nevztahujte si moje slova na sebe. Vy oponujete z jiné pozice, než z pozice všeznalství. Přesto se mi váš přístup nelíbí, je bezohledný k jiným tvorům. Také musím chránit své produkty před živočišnými parazity, například před ptáky, kteří dělají velkou škodu na veškerém ovoci. Ale nikdy bych je nestřílela, zavedla jsem plašení a celkem se mi daří. Fakt je, že mi někdy ti mizerové sežerou rybíz, pokud jej nestačím rychle obrat. Avšak ostružiny a hrozny se mi daří z větší části ochránit.

  • Aleš • 11. prosince 2014

    Georgie: Prezentoval jste tu několik omylů, nestíhám dnes číst diskusi, ale namátkově. Počet nimrodů klesá, ne naopak. Nimrodi nemají na svůj koníček čas. Profi myslivců je jen pár v republice. Myslivecká sdružení jsou na tom mnohem hůře než v dobách Slavností sněženek. Díky rozvratu hospodářství, kde v lesnictví to dopadlo snad nejhůř, došlo k situaci, že lesy čr přišly o svůj provoz včetně technických zaměstnaců i drtivou většinu honiteb, čili o myslivost. Přezvěření a neúživnost honiteb (díky stavu hospodaření) je fakt. A hodnocení toho, že nedošlo k žádné ekologické katastrofě bez šelem? Nesmysl. Počáteční stádia té katastrofy už sleduju já a pár vidoucích v přímém přenosu. Šelmy nebudou vše spásné, další změny budou důležitější, ale i návrat šelem bude mít pozitivnější dopad, než si dokážete připustit. Proč myslíte, že se nedaří návrat jedle bělokoré do našich lesů?

  • Aleš • 11. prosince 2014

    Kolegové: Martinovi mafie zničila počítač a technokrati si budou moci oddychnout, že asi nadobro přestane psát. I dělat něco pro přírodu. Rysí hlídky v Jeseníkách skončí. Martin s poslední stokorunou odjel pryč. Mafie, jejíž součástí je i správa CHKO Jeseníky i její zdánliví názoroví oponenti z přípravného výboru Národního parku si oddychnou. Budou mít volné pole působnosti. Sympatizanti KSČM, ČSSD i prezidenta Zemana na om takto pomohli Bursíkově klice, straně zelených, lidovcům, Topce i ODS ce. A tak dlouho si budeme řezat s tou přírodou vlastní větev, že dopadneme jak ta zvířátka ve vtipu s vránou, kde sedí vrána na stromě a machruje a další zvířátka si sednou za ní na větev, aby mohla machrovat s ní….
    Tohle není vyvolávání strachu, ale popsání obav z budoucí reality.
    A já jsem přelezl jeden plot, ale další mě čekají.

  • peter. • 11. prosince 2014

    zajoch napsal
    Martinovi, skutečnému odborníkovi

    Má moje uznanie a úctu.

  • Georgius z Raduně • 11. prosince 2014

    „Přesto se mi váš přístup nelíbí, je bezohledný k jiným tvorům.“
    Přemýšlím had touto větou paní Zajoch a nad mírou a aspekty její ohleduplnosti a mé údajné bezohlednosti. Má bezohlednost však spočívá pouze v tom, že jsem rád, když tu větší šelmy nežijí a prezentuji své přání, aby tu už nežily. Stačí mi obyčejná kuna, jež mi před pár lety velice inteligentně zlikvidovala hejno slepic. Slepice už tedy nechovám, ale tu nyní mými sousedy dobře živenou kunu jsem nakonec ulovil. Ovšem jen objektivem digitálního fotoaparátu a z veliké dálky při čtyřicetinásobném přiblížení. I napadám mne, jak by se asi změnila ohleduplnost paní Zajoch k ptactvu, kterému v zimně bohatě a rád sypu do krmítka, kdyby byla na svých výpěstcích stejně existenčně závislá jako někteří vinaři na mé milované jižní Moravě. Marná sláva – život je boj! Někdy i s pokušením při vší své ušlechtilé ohleduplnosti udělat se svým konkurentem rázný konec.

  • Georgius z Raduně • 11. prosince 2014

    Aleši, omlouvám se za to zřejmě nesprávné zevšeobecnění. Vycházel jsem z toho, co na vlastní oči vidím. Myslivecká sdružení kolem Raduně zrekonstruovala nebo zbrusu nově postavila své chaty v lesích. Mnohdy opravdu kvalitní a nákladné. Po polích se navzdory četným novým krmelcům v lesích prohánějí i padesátihlavá stáda srnčí zvěře. Ale musím přiznat, že ta sdružení udělala jednu velmi dobrou věc. Ještě před rokem bylo málem nemožné jet v noci autem a nesrazit srnu nebo koloucha. Už téměř rok při pravidelných procházkách se psem (pochopitelně na vodítku, neb má silné lovecké pudy) jsem neuviděl na jindy obvyklých místech ani kus. Přes cestu mi teď přeběhne leda tak černá čtyřnohá kočka. Za ten pokrok mohou nenápadné „bobky“ a housenky „montážní“ pěny, jež je nastříkána na stromech a pařezech při okraji lesa u silnic a která obsahuje jakýsi feromon velkých šelem. Funguje to opravdu skvěle.

  • zajoch • 11. prosince 2014

    Georgie, já vás myslím i chápu, ale nemohu si pomoci, líto je mi každé velké šelmy, protože je mi jasné, že právě ony nemají při přemnoženém lidstvu snadné bytí. Pravda je, že neuznávám žádné zbytečné zabíjení živých tvorů, jenže to je také nejednoznačné. Takové klíště zabiju se škodolibou radostí, komára s klidem a mouchu, pokud se mi jí nepodaří vyhnat, tak také s klidem. O ptactvu vím co je to za potvory nenasytné, ale přesto je v zimě krmím a že jsem vedle lesa, tak si jistě umíte představit, kolik jich na velké krmidlo lítá. Čtvrt metráku slunečnice, krom vloček, je spotřeba v mrazivější zimě. Srnky si do mé zahrady chodí jako do lahůdkářství, ale přece je proto nebudu vraždit. Ovšem zlost lidí, kterým divočáci rozryjí pole, nebo rybářů, kterým kormoráni sežerou ryby, anebo vinařů, kterým kosi nebo špačci sklidí hrozny (a že to dokáží v krátké době, třeba i za dvě rána, dokonale vím z vlastní zkušenosti), tu také chápu. Jenom nechápu zabíječe vzácných, již dříve lidskými vrahy téměř vybitých šelem. To je pro mne barbarství, které u mne neomluví nic.

  • PPK • 11. prosince 2014

    Aleš napsal
    Počet nimrodů klesá, ne naopak. Nimrodi nemají na svůj koníček čas. Profi myslivců je jen pár v republice. Myslivecká sdružení jsou na tom mnohem hůře než v dobách Slavností sněženek. Díky rozvratu hospodářství, kde v lesnictví to dopadlo snad nejhůř, došlo k situaci, že lesy čr přišly o svůj provoz včetně technických zaměstnaců i drtivou většinu honiteb, čili o myslivost. Přezvěření a neúživnost honiteb (díky stavu hospodaření) je fakt.

    Ano, počet nimrodů, obzvláště těch tzv. „společenských“ z měst, opravdu klesá. Jenže to není výlučně tím, že by dnešní nimrodi neměli na svůj koníček čas. Pozoroval jsem to na více lidech z mého bezprostředního okolí, kteří po roce 90 s radostí prodělali jistou velmi zajímavou snobskou proměnu. Založili si již tehdy zcela legální spolky, ála rotariáni, „lvi“ či „rytíři“ nebo zednáři a od komunistů blahovolně tolerovaných myslivců nejprve přešli do politických salónů a odtud na tenisové kurty, kde ti starší dokázali i vypustit duši tak, jako pan Janota. Dnes (pokud už nejsou ve starobním důchodu), se již víc jak deset let ve svém volném čase většinou nachází v bílém oblečení na golfových hřištích.

    Je jiná doba a není už jim zatěžko přiznat, že ani v dobách „totality“ pro ně tím hlavním účelem jejich mysliveckého sdružování nebyla péče o přírodu a zvěř. No a šelmy typu rysa dnes? Jako laik nevím. Bylo by sice normální, spolehnut se na rozum odborníků – správců lesů. Přesto budoucí problémy tuším v legislativě, protože zvěř i šelmy nebudou nikdy rozlišovat, zda je les státní nebo soukromý a jaká ochranářská či jiná pravidla (a jejich neustálé novely) tam platí.

  • Georgius z Raduně • 11. prosince 2014

    Paní Zajoch, v čem se vlastně lišíme? S tím odporem ke zbytečnému zabíjení i zvěře je to u mne takové, že když se nám v bohatě zarostlých hromadách skrývky ornice na staveništi nového domu na pokraji lesa „usalašil“ srnec s pochroumanou zadní nohou – radoval jsem se z jeho přítomnosti několik týdnů – a to nám ožral jeden z našich jediných dvou keřů josty. Víc tam zatím nemáme. Ve svém pelechu přečkával den pár metrů od zaparkovaných aut, kterými jsme na stavbu přijížděli, a živil se i na té ornici bohatě a vysoko vzrostlými travinami. Ovšem naše sousedka – a je to paní MVDr. – jej jednou načapala na svém zahradě a „bonzla“ jej místnímu mysliveckému sdružení. Ti s ním pro tu nejspíš autem poškozenou nohu udělali rychlý konec. Určitě s racionálním vědomím dobrých a starostlivých hospodářů.

  • Aleš • 12. prosince 2014

    Georgius z Raduně napsal

    Aleši, omlouvám se za to zřejmě nesprávné zevšeobecnění. Vycházel jsem z toho, co na vlastní oči vidím. Myslivecká sdružení kolem Raduně zrekonstruovala nebo zbrusu nově postavila své chaty v lesích. Mnohdy opravdu kvalitní a nákladné. Po polích se navzdory četným novým krmelcům v lesích prohánějí i padesátihlavá stáda srnčí zvěře. Ale musím přiznat, že ta sdružení udělala jednu velmi dobrou věc. Ještě před rokem bylo málem nemožné jet v noci autem a nesrazit srnu nebo koloucha. Už téměř rok při pravidelných procházkách se psem (pochopitelně na vodítku, neb má silné lovecké pudy) jsem neuviděl na jindy obvyklých místech ani kus. Přes cestu mi teď přeběhne leda tak černá čtyřnohá kočka. Za ten pokrok mohou nenápadné „bobky“ a housenky „montážní“ pěny, jež je nastříkána na stromech a pařezech při okraji lesa u silnic a která obsahuje jakýsi feromon velkých šelem. Funguje to opravdu skvěle.

    S tou pěnou byste to mohl poradit Admirálovi, pokud chce být na straně svých ovcí.
    Lovecká lobby je hodně bohatá a její štědré dotování jak zařízení od chat, přes posedy, přikrmovací zařízení, desítky kilometrů dovážené tuny cukrové řepy na újediště (z peněz všech občanů včetně miminek), nejmodernější zbraně s nočním viděním dotované oFčany nejsou vůbec v rozporu se skutečným společenským rozvratem postihujícím myslivecká sdružení a především obyčejné poctivé myslivce. Myslivci si mohou sami svojí hloupostí za jednu věc. Místo, aby se rozumným způsobem dohodli s rozumnými ochranáři jako partnery, často proti svým zájmům tolerují hovadské jednání mafií postihující jak myslivost, tak lesní provoz, tak přírodu a občas i lidi. A součástí demagogie je pak vytvořit vnějšího nepřítele a tím je pak ochrana přírody. Nedílnou součástí vytváření této demagogie jsou právě už mnohokrát mnou zmiňované excesy v diletantech v oboru ochrany přírody nebo v insiderech nadnárodního kapitálu a různých organizací jako v případě páně Bursíka mezi těmi jež jsou vnímáni jako zelení či ekoteroristé. Vaší logikou eliminace rizik Georgie byste musel vyvraždit všechny majitele a řidiče dopravních prostředků, vyhubit veškerá klíšťata, parazity, i zvěř a zvířata tohle přenášející, veškeré výrobce a distributory chemie, zemědělce používající chemii byste asi musel mučit , abyste dostatečně ELIMINOVAL RIZIKA. I prase divoké a setkání s ním může být životu nebezpečné. Pravděpodobnost setkání mnohem vyšší, ačkoliv je to taky plaché inteligentní zvíře. Dokonce obyčejný pes. To by celá planeta musela přestat chovat psy?

  • Aleš • 12. prosince 2014

    PPK napsal
    Ano, počet nimrodů, obzvláště těch tzv. „společenských“ z měst, opravdu klesá. Jenže to není výlučně tím, že by dnešní nimrodi neměli na svůj koníček čas. Pozoroval jsem to na více lidech z mého bezprostředního okolí, kteří po roce 90 s radostí prodělali jistou velmi zajímavou snobskou proměnu. Založili si již tehdy zcela legální spolky, ála rotariáni, „lvi“ či „rytíři“ nebo zednáři a od komunistů blahovolně tolerovaných myslivců nejprve přešli do politických salónů a odtud na tenisové kurty, kde ti starší dokázali i vypustit duši tak, jako pan Janota. Dnes (pokud už nejsou ve starobním důchodu), se již víc jak deset let ve svém volném čase většinou nachází v bílém oblečení na golfových hřištích.

    Je jiná doba a není už jim zatěžko přiznat, že ani v dobách „totality“ pro ně tím hlavním účelem jejich mysliveckého sdružování nebyla péče o přírodu a zvěř. No a šelmy typu rysa dnes? Jako laik nevím. Bylo by sice normální, spolehnut se na rozum odborníků – správců lesů. Přesto budoucí problémy tuším v legislativě, protože zvěř i šelmy nebudou nikdy rozlišovat, zda je les státní nebo soukromý a jaká ochranářská či jiná pravidla (a jejich neustálé novely) tam platí.

    Platí to, co jsem psal panu z Raduně. To co popisujete je společenský status, jímž se honosí tyhle mafie (lovecká lobby není výjimkou – v parlamentu jdou napříč celým spektrem). Ano i o myslivosti můžeme říci hudryperovo normalizace neskončila, normalizace trvá a jak já dodávám pokračuje v mnohem ostřejším tempu.
    O (ne)rozumu odborníků – správců lesů se tu přes ohrožení svého pracovního místa často rozepisuju. Došlo k situaci, kdy vůbec nebude na škodu, když do toho, co se bude dít, neoliberální mafii zase začnou kafrat lidé. Bez vědomostí, zkušeností, znalostí a schopností to nepůjde. Stejně tak bez práv, jejich vymahatelnosti a až po té následné zodpovědnosti (neoliberálové by ještě byli ochotni lidem navlíknout zodpovědnost, ale nedat jim práva a možnosti jejich vymáhání).
    Chybou je samozřejmě, když fakulty vysokých škol opouští inženýři titulu CTRL C+ CTRL V, o kantorech ani nemluvě. Obrovskou ostudou bylo, když učitelka ochrany přírody si v přírodovědném kroužku trhla ostudu před 12 letým klukem, který si z ní udělal srandu a nechal ji na zemi dvacet minut hledat jedlovou šišku. Stejně tak obrovskou ostudou je, když i „odborná“ lesnická veřejnost se díky různým neoliberálním ideologům nechá strhnout v nenávisti vůči ochraně přírody a ekoaktivistům, zastává se zvěrstev páchanými majiteli akciovek i některými vlastníky lesů, nebo jen některá zvěrstva lesního provozu, dřevařské či lovecké lobby tiše toleruje a kritiku si odbyde brbláním u piva. A když si do politiky (nejen strana Zelených), lesních podniků a provozu, ochranářských organizací, institucí ochrany přírody včetně správ CHKO, Národních parků i Čižp a orgánů státní správy přidáme insidery nadnárodního kapitálu, máme tu výsledek, kde i jinak skvělí analytici bodají do tmy. Občas do vlastních řad.

  • Sio • 12. prosince 2014

    Aleši, ale doufám, že tu nikdo nevedl debatu o celoplanetárním vyhubení medvědů nebo rysů. Spíše jde o to, nakolik je důležité, že jsou nebo nejsou zrovna v Čechách. Mi osobně je to tak nějak jedno, pokud se nepřemnoží a nebudou nebezpeční.
    Jak jsem zmínil, vidím důležitější témata:
    „Tak například zplodiny z Mittalu. Ty jsou opravdu zajímavé pro mnoho lidí na Ostravsku. Nebo debilní regulace potoků a řek, která z nich udělá rovně tekoucí kanály. Práškování řepky. Prý pěkným svinstvem.“
    Místo toho se mluví o rysech a medvědech popřípadě atomových elektrárnách. Pokud se nezaměříme na životní prostředí, tak nepůjde jen o pár rysů a medvědů.
    Zajoch, komu oponujete když píšete o „demagogické obhajobě vyhubení šelem“?
    Já to pochopil od odpůrců šelem tak, že nejde o to šelmy vyhubit, jde o to, kde je pro ně vhodné prostředí a kde ne. Na zeměkouli je hodně rozlehlých míst, kde dravci určitě nikomu nevadí. A pár jich jistě může být i v Čechách. Ale také nemusí.
    Demagogické jsou řeči o přemnožení srnčí a černé zvěře. Stačí podpořit myslivost a bude po problému. Populace ryb v Česku je tu dnes v podstatě jen díky tomu, že je rybáři vysazují. No a také je vyloví, čímž roli predátora splní člověk a to dost dokonale. Funguje to relativně dobře.

  • Martin (už bez taky m) • 12. prosince 2014

    Sio: nic jste nepochopil, nebo prostě POCHOPIT NECHCETE. Přes deset let jsem chráníl s hrstkou kamarádů řeky a potoky v Jeseníkách… Něco málo se povedlo, mnohdy to prostě nešlo. Díky úředníkům placeným z Vašich daní a díky regionální mafii. Ale troufám si hrdě tvrdit, že nikdo v celé ČR snad nebyl aktivnější nežli já. Totéž se dá říci k velkým stavbám typu tunel púod Červenohorským Sedlem (a cca 35 km velké silnice s mosty, valy, náspy přes CHKOJ doávám já, výduchy v podobě 20 m vysokých trub na hl. hřebeni a systematické zamořování unikátních lokalit NPR Praděd a širokého okolí, možná stovky ušetřených lidských životů – mělo jít o jednotubusový tunel, co asi by nastalo při čelním střetu cisterny a třeba autobusu?., voda pro Loučnou i Bělou, stovky hektarů ohrožených lesů drenáží odtokem spodních vod a jejich poklesem na možná desítkách kilometrů čtverečních, který zase zpětně mohl vyvolat masové odumírání lesů a další kolotoč ztráty spodních vod… no a vidíte Sio, lidi to vnímají že jsem tmář a nechci jednu užitečnou 7 km dlouhou díru do hory…), celé toto divadlo mělo stát cca 12 mdl. Kč v cenách r. 1998-2002…další,5 mld areál Vidly na Sv svazích Praděda (nějaká NPR či CHKO a unikítní porosty nikoho nezajímaly), cca 1 mld rekreační komplex který by nebýt jednoho Martina dávno zničil Karlovu Studánku, cca 2 mld. Kč areál Točník – Keprník, který by bez téhož Martina zničil poslední dochovanou část hřebene a hory Točník, Červená, Keprník …atd., velká varinata vodní nádrže Nové Heřminovy, která by zničila nejen je ale i Kunov a stála cca 3,5 mld Kč… ty výše uvedené úpravy na tocích nerealizované díky jistému Martinovi v úhrnné ceně cca 1 mld Kč… mnohé lesní cesty a další a další. K podpoře myslivosti, už tak šíleně dotované a spoluzodpovědné … pokračování…

  • Martin (už bez taky m) • 12. prosince 2014

    za nemožnost obnovy přírodních a stabilních lesních porostů…
    Velké šelmy nejsou luxus, ani „vrcholek ledovce“.
    Proti Mittalu vystupují jiní, já nejsem pánbůh.
    Ale za šelmy se v Jeseníkách pere hrstka lidí…
    Přečtěte si něco na odkazech které jsem uvedl.
    A nakonec info: píši z na chvíli půjčeného počítače, můj mi mafie právě zničila a ničí celou rodinu skrze nemocného, umírajícího ale zadluženého otce… Tak se mi odvděčují za to že jsem v 89 nevzal ten kvér a nešel do lidí střílet (nějak jsem nechápal čemu by to pomohlo), za tu obrovskou občanskou angažovanost a vymetení (podpoření) kdekteré demošky proti rozkrádání republiky… Takže přijetí „faktu“ že „každý už jen za sebe“, či „nic nejde změnit“…a podobné sociáldarwinistické kidy jsou řešením?! Merde! Můj osobní osud a osud zákeřně ničené rodiny je křiklavý příklad toho, že i jedinec zmůže mnoho, změní celé pohoří, ale stejně efektně se mu dá nasadit „psí hzlava“ a „vysvětlit“ okolí, „že si stejně za vše může sám“… Ekologie a biologie jsou základní vědy, vyžadují profesionalitu, preciznost a soustavné studium i v terénu – což mají stejné jako technické disciplíny. Není každý fanda velkých šelem nereálně uvažující fanatik. A technická, dávno přespříliš technizovaná a technicistně uvažující civilizace si svou situaci zavinila sama – právě popřením – a dodám že surovým, hloupým a marným – biologické podstaty a souvstažnosti živých systémů, jichž je ona jen naličkou SOUČÁSTÍ. šANCE JE V TOM CO proponuje např. prof. Šmajs – v „BIOFILNÍM POJETÍ CIVILIZACE“ – a to je PRAXE a ne ZELENÁ IDEOLOGIE – abych předešel „onálepokování“. Jsou jen dva základní scénáře přežití lidstva (s množstvím podvariant hrubě ovšem nerušícím tyto principy. Ten první říká, že musíme pro sebe jako sociálně vnímavá a environmentálně …pokr…

  • Martin (už bez taky m) • 12. prosince 2014

    environmentálně citlivá spolupracující a kohezní skutečná společnost přežít pokud možno jako celek. To je varianta která nezavrhuje nijak techniku a technologie – ovšem jim na roveň staví skutečnou biologii a ekologii, varianta bezmála „pro všechny skutečné lidi“ – a tedy i ta má.
    Druhá varianta je NWO pro pár vyvolených a omezený počet nesvéprávných a závislých otroků a poskoků. To je varianta, kterou preferují nelidé, lumpové a zločinci a mnoho uzavřených profesních skupin „bez schopnosti rozhledu“, ovšem ochotných vždy a kategoricky stanovovat základní technicistní dogmata a premisy jako základ. A to vzdor tomu, že dnes již prakticky všude je vidět, že technokratické pojetí civilizace a společnosti bez zohlednění biologických a enviromnentálních rizik vede k ZÁNIKU CIVILIZOVANÉ A KULTURNÍ, SOCIÁLNĚ CITLIVÉ A ZODPOVĚDNÉ SPOLEČNOSTI. pŘEBERTE SI TO JAK CHCETE SIO, JÁ MUSÍM JÍT PSÁT O POMOC, NEB můj zdravotní stav do nějž mne dostali lumpové a „přístup společnosti“ se ve finále nyní chtějí pokusit využít pro zničení celé rodiny. Vzdor tomu že jsem svou angažovností po desetiletí pracoval na civilizovaných a sociáolně důstojných podmínkách pro všechny totiž zatím ostatní čekají, co jim z toho zničení jednoho Martina „kápne“… mají totiž stejnou „účetní“ „logiku“ jako mnozí diskutující zde…je lhoéstejné zda demonstrovanou o „první větě termodynamiky…“ či jiné zneužití přírodních zákonitostí údajně „podpírajících“ jejich vyfabulovaná tvrzení, která ovšem s realitou či přírodou nemají nic společného.

  • Sio • 12. prosince 2014

    Martine, něco jsem snad přece jen pochopil, proto jsem nevedl a také nechci vést diskusi v osobní rovině. Moje pochyby nebyly vzkazem pro vás nebo jakkoli zpochybňující vás osobně nebo vaši práci.
    Fandové jsou různí a ti od velkých šelem mi zase tak nevadí.
    To třeba fandové letadýlek a letadel mě minimálně jednou ročně, kdy jsou „dny NATO“ ale pořádně nas..ou, v tom rámusu se nedá existovat ani při zavřených oknech. A taky jsou přesvědčeni o tom, jak je všichni obdivují, co by bylo i úsměvné.
    Fandové psích hovínek na každém kousku trávy v Praze a pískovišť plných kočičích výkalů, to je taky fajnová sorta.
    Já prostě radši fandy, kteří nejsou bezohlední ke svému okolí. Medvědi, rysi, klidně – ale s mírou, ať se s nimi raději nepotkáme. Jde také o děti, že.
    Pokud jste se podílel na ochraně vodního režimu kdekoliv, všechna čest. Na to jsem pozapomněl, ochrana vody obecně je stejně důležitá jako ochrana ovzduší, možná i důležitější. Pokud bych mohl rozdávat vyznamenání, dostal byste za to ode mě jedno.
    Technologie a technika – to je stále stejná písnička. Je to jako oheň – může pomáhat, ale také může spálit les až ke kořenům nebo město až do základů. Problém je překvapivě na té převážně humanitárně vzdělané části lidstva, myslím tím právníky a úředníky. Pravda, úředníky a ekonomy nevím kam zařadit, sice často používají tabulky, trojčlenku a někdy i složitější grafy, než lineární, ale považovat je za inženýry nebo techniky se mi nějak ekluje, i když často se tím titulem honosí. Možná proto ten svůj prakticky nepoužívám, ještě by mě s nima někdo házel do jednoho pytle.

  • Georgius z Raduně • 12. prosince 2014

    Děkuji, Sio, za téměř dokonalé protože srozumitelné vyjádření mých názorů na probírané záležitosti. Já i naši synové – a to oba mají vojenské letecké školy – jsme sic fandové letadýlek, jenže jiných, než jaké nám většinou převádějí v Mošnově. Už roky tam nejezdíme, poněvadž takové akce považujeme za příčící se zdravému rozumu i přírodě.
    A voda – před kterou člověk mnohdy neuteče – je skutečně základ života a jsem rád, že jste to zde zdůraznil. Můj profesní život elektronika a přístrojáře se kolem vody točil spoustu let u Hydrometeorologického ústavu a nakonec i u SmVaKu. Manželka u nich naopak začínala a skončila u Povodí Odry. Až si budeme na Silvestra připíjet vínem, které by bez vody nebylo, budeme pít i na zdraví a pro štěstí všem, kteří si to uvědomují nebo dokonce tu vodu před hamižnými krkouny brání.

  • Sio • 12. prosince 2014

    Georgius z Raduně napsal

    Děkuji, Sio, za téměř dokonalé protože srozumitelné vyjádření mých názorů na probírané záležitosti. Já i naši synové – a to oba mají vojenské letecké školy – jsme sic fandové letadýlek, jenže jiných, než jaké nám většinou převádějí v Mošnově. Už roky tam nejezdíme, poněvadž takové akce považujeme za příčící se zdravému rozumu i přírodě.
    A voda – před kterou člověk mnohdy neuteče – je skutečně základ života a jsem rád, že jste to zde zdůraznil. Můj profesní život elektronika a přístrojáře se kolem vody točil spoustu let u Hydrometeorologického ústavu a nakonec i u SmVaKu. Manželka u nich naopak začínala a skončila u Povodí Odry. Až si budeme na Silvestra připíjet vínem, které by bez vody nebylo, budeme pít i na zdraví a pro štěstí všem, kteří si to uvědomují nebo dokonce tu vodu před hamižnými krkouny brání.

    Popravdě, jak jsem tady některými označován za fanatického přívržence Miloše Zemana, tak v jedno s ním kategoricky nesouhlasím. Budovat kanál Odra-Labe-Dunaj pokládám za velké ohrožení a to nejen povodí Odry, kterou mám nejen jako rybář velmi rád. Obávám se, že ten kanál by toho hodně zničil a už by to nebylo jako dřív.

  • Aleš • 12. prosince 2014

    Sio napsal

    Aleši, ale doufám, že tu nikdo nevedl debatu o celoplanetárním vyhubení medvědů nebo rysů. Spíše jde o to, nakolik je důležité, že jsou nebo nejsou zrovna v Čechách. Mi osobně je to tak nějak jedno, pokud se nepřemnoží a nebudou nebezpeční.
    Jak jsem zmínil, vidím důležitější témata:
    „Tak například zplodiny z Mittalu. Ty jsou opravdu zajímavé pro mnoho lidí na Ostravsku. Nebo debilní regulace potoků a řek, která z nich udělá rovně tekoucí kanály. Práškování řepky. Prý pěkným svinstvem.“
    Místo toho se mluví o rysech a medvědech popřípadě atomových elektrárnách. Pokud se nezaměříme na životní prostředí, tak nepůjde jen o pár rysů a medvědů.
    Zajoch, komu oponujete když píšete o „demagogické obhajobě vyhubení šelem“?
    Já to pochopil od odpůrců šelem tak, že nejde o to šelmy vyhubit, jde o to, kde je pro ně vhodné prostředí a kde ne. Na zeměkouli je hodně rozlehlých míst, kde dravci určitě nikomu nevadí. A pár jich jistě může být i v Čechách. Ale také nemusí.
    Demagogické jsou řeči o přemnožení srnčí a černé zvěře. Stačí podpořit myslivost a bude po problému. Populace ryb v Česku je tu dnes v podstatě jen díky tomu, že je rybáři vysazují. No a také je vyloví, čímž roli predátora splní člověk a to dost dokonale. Funguje to relativně dobře.

    Krom pravdivému problému páně Mittala (letos jsem v dokumentu OPRLII citoval mnoho studií dokládajících růst znečištění těžkými kovy a dalšího znečištění či poškození půdního prostředí právě na Jablunkovsku a Třinecku) jste se dopustil příkladné demagogie. Debilní regulace, pěstění GMO, nekritická podpora některých energetických koncepcí, rys, medvědi, myslivost, tvoří jeden celek. Zjednodušující řešení je nevyřeší. Jestli se nemýlím, tak zrovna Vy jste kdysi na om zmiňoval staré heslo Českého svazu ochránců přírody Poznej a chraň!

  • Aleš • 12. prosince 2014

    Sio napsal
    Popravdě, jak jsem tady některými označován za fanatického přívržence Miloše Zemana, tak v jedno s ním kategoricky nesouhlasím. Budovat kanál Odra-Labe-Dunaj pokládám za velké ohrožení a to nejen povodí Odry, kterou mám nejen jako rybář velmi rád. Obávám se, že ten kanál by toho hodně zničil a už by to nebylo jako dřív.

    A pokud budete někdy ty problémy v životním prostředí studovat současně víc jak do hloubky tak do šířky, uvidíte pár dalších jeho omylů. Nikdo nejsme genius a prezident má jistě jiné přednosti, pro které jsme si ho zvolili.

  • Sio • 12. prosince 2014

    Aleš napsal
    Krom pravdivému problému páně Mittala (letos jsem v dokumentu OPRLII citoval mnoho studií dokládajících růst znečištění těžkými kovy a dalšího znečištění či poškození půdního prostředí právě na Jablunkovsku a Třinecku) jste se dopustil příkladné demagogie. Debilní regulace, pěstění GMO, nekritická podpora některých energetických koncepcí, rys, medvědi, myslivost, tvoří jeden celek.Zjednodušující řešení je nevyřeší. Jestli se nemýlím, tak zrovna Vy jste kdysi na om zmiňoval staré heslo Českého svazu ochránců přírody Poznej a chraň!

    Ano, je to tak. Bylo to heslo TISu. Jsem s přírodou kamarád. Okolí Odry a rybníky včetně třeba Kotvice mám od dětství docela zmáknuté. Mimochodem, pokud pominu, že louky jsou tam sekány mechanizací, tak je to docela slušná divočina. Řeka meandruje a porost podél ní je dost divoký. Před dvěma lety jsem tam dokonce objevil jednu mě neznámou rostlinku, která se vázala na takovou plážovou lokalitu. Podle fotek ne a ne zjistit, o co jde. Nakonec pomohla kamarádka – léčitelka stromů – mimochodem vystudovala v Kyjevě. Byl to Štětinec laločnatý- Echinocystis lobata.
    http://botanika.wendys.cz/kytky/foto.php?663:3 – takže trochy zklamání, nic objevného. :-)
    Jen mi uniká, podle jakého klíče mícháte rysy s pěstováním GMO. Já samozřejmě chci, aby životní prostředí bylo co nejlepší. A proto se mi nelíbí, když pro třísky nejsou vidět stromy. A rysi nebo medvědi u nás jsou přesně takové třísky. Prostě si myslím, že pokud něco ochrana přírody nepotřebuje, tak je to ideologie. Jde o to lidem trpělivě předkládat fakta. Například jaká onemocnění souvisí se zhoršením životního prostředí a kvality stravy. Chybí čísla, třeba by někdo věděl, zda někde existují a jak se k nim dostat. Za unikátní považuji třeba knížky Doba jedová. Napsali je renomovaní vědci a sice nejsou přímo o ochraně přírody, ale dost jasně ukazují, co nám škodí. Vědci a lékaři by se mohli pokusit kvantifikovat vliv znečištěného vzduchu na populaci Ostravska. Nebo to už udělali? Nevím, pokud ano, výsledky neznám. Kvalita spodních vod, čistota řek a kvalita půdy, stupeň její kontaminace – to všechno by mě zajímalo víc. Ale nehodlám se na to stát expertem, chemie mě nikdy nebavila.

  • peter. • 12. prosince 2014

    Ja tú problematiku vidím tak,že existujú ochranári,ktorí ani tak netúžia po publicite ako po tom,aby štátne úrady,podnikatelia a developeri neporušovali zákony o ochrane prírody a sami navrhujú ich vylepšenia popr.navrhujú prijatie nových zákonov na ochranu prírody.Logicky sú nenávidení štátnymi úradníkmi (prídu o úplatok),podnikateľmi aj developermi (prídu o biznis).Starajú sa o zachovanie pôvodnej flóry a fauny všade,kde je to možné.
    No a potom sú tu extrémisti ktorí sa priväzujú o stromy,lozia po komínoch jadrových elektrární,skupujú vianočných kaprov a púšťajú ich do Dunaja a svojou láskou ku kôrovcovi spôsobili smrekovým lesom viac škôd ako všetky ostatné kalamity dohromady.A ešte je tu jedna kategória.To sú tí,čo zneužívajú ochranársku agendu ako výťah do politiky aby sa tam mohli poriadne nabaliť napr.tak,že spomenutým podnikateľom a developerom pomôžu za úplatok presadiť ich zámery.

  • Aleš • 15. prosince 2014

    peter. napsal

    Ja tú problematiku vidím tak,že existujú ochranári,ktorí ani tak netúžia po publicite ako po tom,aby štátne úrady,podnikatelia a developeri neporušovali zákony o ochrane prírody a sami navrhujú ich vylepšenia popr.navrhujú prijatie nových zákonov na ochranu prírody.Logicky sú nenávidení štátnymi úradníkmi (prídu o úplatok),podnikateľmi aj developermi (prídu o biznis).Starajú sa o zachovanie pôvodnej flóry a fauny všade,kde je to možné.
    No a potom sú tu extrémisti ktorí sa priväzujú o stromy,lozia po komínoch jadrových elektrární,skupujú vianočných kaprov a púšťajú ich do Dunaja a svojou láskou ku kôrovcovi spôsobili smrekovým lesom viac škôd ako všetky ostatné kalamity dohromady.A ešte je tu jedna kategória.To sú tí,čo zneužívajú ochranársku agendu ako výťah do politiky aby sa tam mohli poriadne nabaliť napr.tak,že spomenutým podnikateľom a developerom pomôžu za úplatok presadiť ich zámery.

    Středoevropský les má jiný poměr abiotické/biotické škody než ideologové tvrdí. V tomto s tím kůrovcem jste se jemně přiblížil k jejich tvrzení. Nejvýznamnější činitel je vítr. Pak sníh a námraza. Pak kůrovci a houby. Činitelé většinou působí společně. A lesní prostředí často nepoškodí tolik právě ta kůrovcová kalamita, ale její asanace.

  • peter. • 15. prosince 2014

    Problematika kôrovca bola a stále je diskutovaná odborníkmi,ktorí dodnes nevedia nájsť spoločnú reč.Moje presvedčenie je,že lesné kalamity v tom rozsahu ako ich poznáme dnes spôsobil človek tým,že z ekonomických dôvodov zakladal smrekové monokultúry,ktoré sú voči akýmkoľvek kalamitám náchylnejšie ako iné porasty alebo zmiešané lesy.Čo sa týka asanácie lesa po kalamite,neviem si predstaviť,ako by dnes vyzerali Tatry,keby sa kalamitné drevo neodstránilo,ako to navrhovali niektorí ochranári.Na tému,kôrovec,lesné kalamity a asanácia lesov po kalamite sa vyjadrujú ľudia,ktorí sú na rozdiel odo mňa odborníci,mám medzi nimi priateľov a môžem vám povedať,že ani medzi nimi nepanuje jednotný názor na riešenie tejto problematiky.Žijeme v štáte,kde sú vlastnícke vzťahy posvätné a vlastníci lesov sú presvedčení o svojom práve na hospodárske využívanie svojho majetku.Smrek rastie 30 rokov kým ho môžete vyťažiť,ale napr.buk na to potrebuje 100 rokov.

  • Aleš • 16. prosince 2014

    Na suchých skalnatých či balvanitých Tatranských srázech by ve velkém měřítku docházelo k zakonzervování mrtvého dřeva a byl by problém s rozkladem a následnou obnovou na mrtvém dřevě. Na vlhčích místech, v menším měřítku a v důležitých lokalitách, kde by následná asanace znamenala větší zásah do prostředí než ponechání, bylo v národním parku zajisté důležité nesmyslně nezasahovat. Stojím za ochranáři na Slovensku, když chránili Tichou a Koprovou dolinu. Právě v Tatrách bylo vidět, jak funguje věrchuška. Větrem spadlo skoro 130 km2. Následný kůrovec sežral asi jen 7 a půl tisíce ha. Mediální smršť nám chtěla namluvit, že Tatry zničili ochranáři a kůrovec. Četl jsem zprávy jak v Lesnické práci, tak od slovenské ochrany přírody, měl jsem možnost porovnávat. I na vlastní oči jsem se tam byl aspoň na týden kouknout.
    Nejednotnost (nejde ani tak o Tatry) panuje i v naší kanceláři, některé detaily vidíme jinak. A někteří lesáci neuhnou ani pod tíhou jakýchkoliv důkazů a argumentů a vidí vše úplně jinak. Jeden kolega z Čech je dokonce v otevřené válce s Duhou. Na závěr jste kápl asi na nejdůležitější a lesnictví přesahující problém. Vlastnické vztahy a jejich moc silnější než zákony. Ale to je na článek, který se brzy chystá.

  • Aleš • 16. prosince 2014

    Martin: Myslivost a sport, dvě odvětví, které těžkým způsobem poškodily prachy…