Deadlock

Zavedení záporných úroků z vkladů se prý blíží. Lidé mají v bankách uloženo moc peněz, ale úrokové míry centrálních bank jsou nízko a banky na nich nevydělávají, tak začnou vkladatele sankcionovat. Utrácet je nemravné, být rozpočtově odpovědný bude za trest. Vyber si, kdo to umíš.

Co se ale zápornými úroky vyřeší? Nominální částka depozitu sice klesne, ale peníze se jen přesunou na jiný účet a jejich celková zásoba v bance i ekonomice se nezmění. Slibují si tedy od takového kroku bankéři-politici, že lidé začnou více utrácet, nebo investovat? Jenže kdyby byla reálná ekonomika schopna tyto peníze absorbovat, kdyby je potřebovala, neležely by přece v bance. Pokud budou vylity do reálné ekonomiky, jediný efekt, který to bude mít, bude další bublina. Co se vyřešilo? Vůbec nic, jen se problém posunul v čase a multiplikačními efekty zvětšil.

Ke zvýšení spotřeby také velmi pravděpodobně nedojde, protože lidé jsou jednak z větší části saturováni a další zboží nepotřebují, jednak si tvoří rezervy na horší časy, nuceni k tomu omezováním sociálního státu a jistot s ním spojených. To je jedna část populace, ta druhá naopak nemá vůbec nic a svoji spotřebu nezvýší, ani kdyby chtěla.

Kapitalismus je v pasti a my s ním. Ale možná existuje cesta ven: Co to totiž znamená, že v bankách leží přebytek bohatství? Přece to, že produkujeme více, než potřebujeme, tedy že máme rezervy a můžeme zvolnit, můžeme produkovat méně. Můžeme více investovat do školství, výzkumu a životního prostředí, můžeme dopřát rodičům více času s dětmi a dětem lepší životní podmínky. Můžeme mnoho a nemusíme jedno – štvát se za dalším a dalším růstem růstu produkce.

Já vím, že takhle kapitalismus nefunguje, a právě proto tvrdím, že tato situace nemá v kapitalismu řešení. Teď to můžeme vidět, brzy to i pocítíme. Jsme jako ten člověk, co zemřel žízní uprostřed jezera. Jestli chceme přežít, musíme přestat myslet jen na to, jak mít té vody v jezeře ještě více, ale také se někdy napít.

Převzato z blogu Tribun