Bitva na Bílé hoře proběhla v neděli 8. listopadu roku 1620. V bitvě se střetly česká stavovská armáda, armáda Katolické ligy a armáda císaře Svaté říše římské. Bitva trvala necelé dvě hodiny. Stavovská armáda byla katolíky poražena. O pět dnů později – 13. listopadu, všechny tři stavy oficiálně kapitulovaly a došlo k odevzdání konfederačních smluv do rukou vítězů. V Čechách a na Moravě bylo vyhlášeno obnovené zemské zřízení a povoleno pouze katolické náboženství. Do exilu odešlo až 200 tisíc českých protestantů.
Bitva na Bílé hoře a s tím související problematika se staly hlavními tématy debaty, do které přijala pozvání reprezentantka akademické obce Marie Šedivá Koldinská – vedoucí Semináře českých raně novověkých dějin Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Vladimír Čermák, filozof a sociolog, který se považuje za nezávislého badatele v oblasti nedávné i dávnější, zvláště takzvaně barokní minulosti v souvislosti se studiem totalismu.
Samotným impulzem k uspořádání debaty je studie Vladimíra Čermáka Operace Bílá hora a černá totalita, která právě vychází.
Více debat najdete na Debatním klubu
doporučuju shlédnout. Dnes se nemusí používat mučící nástroje ani vraždy nepohodlných lidí. Dnes se na to jde jinak. Žena s tváří madony, ale duší mrchy byla dobře připravena. Ne na odborný výklad, co nám přinesla-odnesla Bílá hora, či zda jsou oprávněny církevní restituce, ale byla naprosto připravena na to, jak spisovatele odborně znemožnit.
Ta snaha o znemožnění spoludiskutéra je příliš očividná.
Namísto diskuse jsme shlédli připravený výslech.Ale shlédli.A možná se paní docentka ani nemýlí,když říká, že svému spoludiskutéru dělá reklamu.
Shlédnutí této debaty bylo velmi poučné. Takto, jako paní docentka, totiž argumentuje mainstream. Intonace hlasu, skákání do řeči, blahosklonné poučování a místo mluvení k věci jen několik značně tendenčních plků a zesměšňování české historie. Zdá se až neuvěřitelné, že taková osoba může českou mládež učit historii na nejstarší české universitě. Jen velice nerad bych u tak bohorovné dámy skládal zkoušku … Jeden citát k věci: „Kdo prospívá ve vědění a upadá v mravech, více upadá než prospívá.“ (J. A. Komenský). Tato dáma se skutečně učila „pravdě“ spíše u svých oblíbených jezuitů …
Panu Vladimíru Čermákovi děkuji za statečný vlastenecký postoj.
Už vím, odkud tu ženskou znám. Často ji vidím na Historii.cz, kde ji pozývá ČT24 do pořadu, který moderuje Kučera. Ten člověk je jen docent, ale podepisuje se jako profesor a je člověkem, který pomáhal nebo vlastní zastoupení sudeťáků v Praze. Samozřejmě rychle přepínám kanál, protože pohled na ty můžské údy je na zvracení.
Poslechl jsem si ten rozhovor. Typický křesťanský zmrd v ženské sukni. Povýšená, všechno ví a nikdy se nemýlí. Obhajuje s úsměvem vraždy a zlodějnu. Univerzita Karlova klesla ke dnu, když ji zaměstnává.
Kdybych byl na místě Čermáka, pak ten rozhovor skončím předčasně.
Prvním stupněm ve získání „patentu na pravdu“ je změna diskurzu. Diskurz, tedy něco, co je obecně přijímáno za platné, byl jednou z hlavních věcí, která se po Listopadu musela změnit, aby pak dominovým efektem mohla pokračovat „reorientace“ historických věd. Pan Čermák proto překvapivě nevzbuzuje úsměv nad tím, že „nečte díla klasiků“, ale spíše pochopení, neboť seznal, že něco jiného je historie jako sled dokladovaných událostí a něco jiného je její výklad, který se mění snad nejčastěji ze všech společenských věd. Soudobý historik, chce-li se jako historik i profesně živit, je zřejmě nucen přimout polistopadový diskurz a uplatňovat jej i tam,… Číst vice »
s všeříkající přezdívkou „RomanGrey Böhmerland“, který dospěl k názoru, že pokračování „černé totality“ by bylo naprosto v pořádku, poněvadž bychom mluvili německy… (zřejmě by nám to usnadnilo být flexibilním „lidským zdrojem“?)
Milí čeští vlastenci, nezlobte se na mě ale ten pán není historik a je mi líto, těžko lze uchopit diskusi jeho stylem a paní Koldinská to nemá jednoduché, udržet téma. Pán je rozbíhavý a nabíhá si na smeč. Nezná základní faktografické věci, vůbec nemá povědomí o tom co jsou třeba zemské desky a jiné. Nezlobte se na mě, chce-li i oponent diskutovat s profesionálním historikem na stejné úrovni, musí se probírat vším, i tím co mu nekonvenuje. On se ohání morálními odsudky ale probůh, dnešními postuláty nelze hodnotit tehdejší děje, už proto ne, protože dospěje k naprosto zcestným závěrům. Hlavně… Číst vice »
K Bílé hoře jen toliko, že pokud by zvítězila stavovská protestantská strana v čele s Friedrichem Falckým, tak je nutno počítat s obrovskou vlnou germanizace ze Saska, mnohem větší a zřejmě i spontánněji přijímanou českou šlechtou, protože primárně šlo souboj konfesijní, nikoli etnický. Vždyť Čechy a Morava byly národnostně smíšené a lidé byli často bilingvní, a německy se mluvilo zcela běžně Pomyslel někdo, jaké dopady by mělo nábožensko-kulturní spojení Čech se Saskem ? Moravu nemohu nezmínit, neboť tam byla situace odlišná, a moravské stavy nebyly s českými jednotné a samotný moravský hejtman – Karel Starší ze Žerotína se stavovskou rebelií… Číst vice »
Je dost možné, že už kvůli Turkům by na pomoc podunajské monarchii přišlo Prusko, které by v ruku v ruce s oslabeným Habsburkem nakonec Turky sice porazili, nicméně nebylo by to zadarmo a nejspíš by to podkopalo základy Habsburského domu, jehož geopolitická síla by byla ta tam. A je dost možné že by nakonec Habsburkové byli vystřídáni jinou dynastii z někde z Německého protestantského severu, nebo by rakouský stát defacto zanikl a Prusko by proniklo až do Podunají. To je již samozřejmě hodně spekulativní úvaha nicméně z takové geopolitické a etnické situace je evidentní, že by střední Evropa včetně českomoravského… Číst vice »
Tož tak.