DĚKUJEME VÁM, Vladimire Vladimiroviči!

Reklama


Zřídka se mi stává, že píšu článek a pláču, ale dnes je to ten případ. Jsou to slzy hořkosti a lítosti, v první řadě však přece jenom slzy vděku našemu prezidentovi Vladimirovi Vladimiroviči Putinovi za to, že Rusko není Ukrajina. V těchto minutách to cítím obzvláště ostře a nemohu udržet slzy.

Děkujeme Vám, Vladimire Vladimiroviči, za to, že jste se v roce 2012 nezachoval jako Viktor Janukovič a Rusko se tak nevydalo ukrajinskou cestou! Já vím, že to ani jinak být nemohlo, že vy a bývalý ukrajinský prezident jste absolutně různí lidé, že se nedá porovnávat takový státní činitel, jakým jste Vy se zbabělcem, chameleonem a obojetníkem, jakým byl Janukovič. Ale stejně Vám ZA TO DĚKUJI!

Děkuji Vám za to, že jste se neohnul a nezlomil pod tím strašným nátlakem, který byl na Vás vyvíjen ze strany lídrů všech zemí takzvaného „civilizovaného světa“. Smáli jsme se a žertovali nad tím, jak Vás přijali v Brisbane na setkání „velké dvacítky“, nad tím, jak pompézně vyhnali Rusko z „velké osmičky“. Smáli jsme se, protože jsme si úplně neuvědomovali, že se jednalo o opravdový psychologický útok, podobný tomu, který je k vidění ve Vašem oblíbeném filmu Čapajev. DĚKUJEME VÁM za to, že jste to nejen ustál, ale ještě jste dokázal svou jistotu vdechnout i všem nám ostatním!

Děkuji Vám za to, že budeme slavit 70. výročí našeho Vítězství nad nacistickým Německem navzdory sjednocené a sveřepé Evropě tak, jak se takový Den správně sluší oslavit. Hrdě, otevřeně, s čistým srdcem, pod prapory, se kterými naši předci šli do boje, a které vyvěšovali nad osvobozenými městy. Děkuji Vám za to, že nebudeme muset schovávat své svatojiřské stuhy, že se nebudeme muset úzkostlivě ohlížet přes rameno v očekávání útoku divokých hord v maskách. Děkujeme Vám za vědomí, že našim památníkům věnovaným osvoboditelům, maršálům a generálům Vítězství nic nehrozí! DĚKUJEME VÁM ZA TO!

Děkujeme Vám za to, že u nás lidi s jiným politickým a ideologickým názorem nestřílejí po tuctech a tak nedbale, jako by šlo o nějaký obtížný hmyz. Je možné se přít, nesouhlasit, ale zabíjet lidi přece není možné! Děkujeme Vám za to, že nikdo, ani vnitřní ani vnější nepřátelé, nebombardují naše města. Za to, že můžeme vycházet do ulic svých měst v kteroukoliv dobu a nemusíme se obávat, že nás někdo strčí do popelnic, zmrzačí nebo zastřelí. Dokud jsme neviděli, co se děje na Ukrajině, tak jsme si mysleli, že podobná privilegia jsou samozřejmostí a teď si ostře uvědomujeme, že právě díky Vaší odvaze, státnickému instinktu a umu se u nás nic podobného neděje. DĚKUJEME VÁM ZA TO!

A teď možná to nejdůležitější. Konkrétně se jedná o to, co osobně ve mně vyvolává ten největší pocit uznání. Děkuji Vám za slova, která jste dnes pronesl v průběhu „přímé linky“: „Žijte v klidu, válka nebude.“ Ta válka nebude v mnohém, pokud ne ve všem, díky Vám, protože ta, všechny meze překračující smečka „civilizovaného světa“, by se zcela určitě na naši zemi vrhla, pokud by se nebála jejího lídra a lidu. Události, které se odehrály před 70. lety, tu smečku poučily, že pokud jsou lídr a jeho lid jednotní, tak je lepší lídra, jeho národ a celou zemi nechat na pokoji. DĚKUJI VÁM za to, že jste jim to dal na srozuměnou!

Anastasija Skogorjeva (jožiki)

PS: Přečetla jsem si to po sobě a pomyslela si, že se mi to vyšlo takové patetické. Čert to vem, napsala jsem to tak, tak napsala!

Převzato z Politikus.ru

Přejít do diskuze k článku 32 komentářů