Diskuze k článku


  • fajt • 8. listopadu 2014

    http://www.novinky.cz/veda-skoly/352923-hrozivy-trend-muzi-budou-v-roce-2060-neplodni.html – to je hezký, pohádkáři vychcípaj, no není ta příroda genitálně geniální :-)

  • Béda • 8. listopadu 2014

    P. Kadubec vynikající. Jako vždycky.

  • Dolmen • 8. listopadu 2014

    Onehdá, není to tak dlouho, dávali na ČT 2 jakoby dokument „Pravda o dukelské operaci“. Myslím, že je veledůležité „dokumenty“ takového ražení uvést tím kouzelným slůvkem PRAVDA. Jednalo se o umně namixovanou velmi výživnou kaši z pravd, polopravd, pololží a úplných lží. Ze zhlédnutého jsem pochopil, že šlo hlavně o to, vykreslit Rudou armádu jako hordu barbarů, kteří neumějí vést války a tím zapřičinily smrt mnoha Čechoslováků, kteří nešťastnou souhrou okolností bojovali po jejich boku a z druhé strany ukázat vojáky nacistického wehrmachtu i příslušníky SS jako neohrožené a ušlechtilé rytířské bojovníky, opravdové to gentlemany a lidumily.

  • Neználek • 8. listopadu 2014

    Naprosto zbytečný článek. Tohle my tady všichni víme.

  • Tribun • 8. listopadu 2014

    Každý vidí to, co chce, jen slepý nevidí nic.

  • mirror • 8. listopadu 2014

    Pán Kadubec nám připravil poučné sobotní čtení. Článek se mi velmi líbil. Je v něm přiznání, že autor nepřečetl nejméně posledních 20 let žádný román. Je to také můj případ. České popřevratové články jsou samy o sobě románem, často s vymyšlenou nebo polopravdivou zápletkou. Za bolševika jsem četl francouzskou klasiku (v češtině), teď už snad skoro nic nevychází kromě literárního braku. A když něco kvalitního vyjde, pak to není cenově dostupné pro moji kapsu. Navštívit a přebírat knihy na pultech knihkupectví, jako jsem to dělal kdysi, mne odrazují životopisy nacistických generálů nebo sajrajt prorežimních pisálků. Teď nás čeká týden nebo dva otravného vzpomínání hrdinů převratu. Budou chválit sami sebe. Kromě lháři debilizovaných středoškoláků nebo malého počtu úspěšných manažerů, restituentů a majitelů velkých firem se obyčejní lidé chvalozpěvů nezúčastní. Disidenti nebyli žádná elita národa. Přesvědčila se o tom například mladá filmařka při natáčení dokumentu o Pavlovi Wonkovi, když po vystřízlivění přeběhla od zadavatele filmu na opačnou stranu.

  • Morybundus • 8. listopadu 2014

    Vynikající článek! Vědět to sice všichni můžeme, ale sepsat ty myšlenky aby dávaly hlavu a patu je dílo hodné uznání.
    Nu a k meritu věci. Dějiny jsou jen jedny, ale dají se překvapivě vyložit mnoha způsoby, přičemž tyto výklady mohou být dokonce logicky správné i když si protiřečí. Stačí použít tzv. cenzuru zamlčováním – tj. že se explicitně nelže (používají se prameny, cituje se atd.-tedy po vědecké stránce je vše v pořádku), ale zcela záměrně se neuvedou některé souvislosti v jejichž světle by daná událost nabyla zcela jiné podoby. V tom jsou někteří historici, spisovatelé a jiní vykladači historie mistry. Ku pomoci slouží také bohužel stále aktuální postmoderní diskurz, který hlásá že „jest vše a zároveň není nic“.
    Co se toho velebení Wehrmachtu týče, tak na to by se dal napsat celý článek. Podívejte se namátkou do knihkupectví, kolik jen publikací se věnuje Západní a Východní frontě. Pomalu každý německý generál má svou biografii, v níž je samozřejmě vyzdvihnut jeho „taktický génius“ za promptního přejití skutečnosti k vítězství čeho měl být ten taktický génius využit. Vykreslování obzvláště důstojníků armády Třetí říše je dnes v oblibě jako těch, kteří obdarovávali podvyživené děti příděly čokolády, zatímco „Ivan kradl hodinky a jízní kola“. To je další ze způsobů přepisování historie – zveličování něčeho na úkor umenšování jiného. Případy násilí na civilním obyvatelstvu, kterých se dopouštěli jednotlivci je v případě Rudé armády vždy zmíněno s náležitým zdůrazněním, zatímco se upozaďuje zcela zásadní fakt, že za NAŠI SVOBODU padlo přes 140 000 jejích vojáků a důstojníků. Na druhé straně se lidu cpe obraz „fešáckého důstojníka“ Wehrmachtu, který „nechtěl bojovat, ale musel“ a svědomí ulehčoval nezištnou pomocí strádajícímu protentokrátnímu obyvatelstvu.

  • Morybundus • 8. listopadu 2014

    Samozřejmě, nebylo to tak jednoduché a jistě by bylo chybou považovat např. všechny německé vojáky za krvelačné dobyvatele. Jistě mezi nimi bylo množství těch, kteří si žádnou válku nepřáli, bylo mezi nimi jistě i mnoho antifašistů, množství čestných lidí, které semlely válečné mlýny proti jejich vůli a oni se přesto snažili za každé situace zachovat jako lidé. O co mi však jde je ten princip, kdy se zcela okatě a bez skrupulí umenšují zločiny jedněch, aby byly zveličovány (někdy přímo záměrně konstruovány) zločiny jiných. Dobře víme, čemu pak takové snahy slouží. Slouží k dehonestaci Ruska, dehonestaci levice, dehonestaci snah o budování jiného než feudálně-kapitalistického zřízení jehož je právě Rusko a s ním spřátelené země předvojem. Na uskutečnění těchto plánů se vynakládají nemalé částky za něž vznikají různé „Ústavy“, píší se knihy, točí se filmy, učí se děti… A pak se může klidně stát, že se setkáte třeba s takovýmto komentářem, cituji:
    „Jo, a proto je v Nepomuku na jižním Plzeňsku hrob tzv. Rudoarmejců, které zastřelil sám jejich lejtěnant jen proto, že kradli, loupili a znásilňovali. Smrděli jak prasata, každému vybrakovali domácnost až po posledního králíka. Kradli. To Američané nedělali, protože i ten nejjednodušší americký voják převyšoval Mongoly z východu řádově milionkrát. A taky proto v Plzni oslavujeme Američany a raději bychom zůstali pod civilizovanými Němci než pod ruskou knutou v následujících letech.“ (zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Mladi-rudi-vzpominaji-Prijela-Ruda-armada-a-zacali-jsme-budovat-novy-svet-231823/diskuse?parent=2413402&p=12 )
    „…raději bychom zůstali pod civilizovanými Němci než pod ruskou knutou v následujících letech….“ Panebože, ty to vidíš!!!

  • Irena • 8. listopadu 2014

    Opět moc dobrý článek. Když jsem četla vaše komentáře ke 2. světové, tak mi přímo vytanula na mysli jedna fotka, na kterou jsem nedávno narazila. Dalo mi práci se k ní zase propracovat, ty články se propadají do minulosti kosmickou rychlostí.
    Jedná se o fotku kombata, který 30 km od Luhanska pozvedl k boji celou rotu vojáků 12. července 1942 a sám přitom zahynul. Fotograf, kterému střepina zasáhla foťák, se tehdy nenamáhal zjišťovat jeho jméno, protože si myslel, že o fotky přišel. Později se ho povedlo zjistit. Fotografie je AUTENTICKÁ! Vězte, že tento hrdina se jmenoval Alexej Gordějevič Jeremenko a do útoku šel se slovy. „Za mnou! Za Vlast! Vpřed!“
    http://politikus.ru/articles/34865-kombat.html

  • Neználek • 8. listopadu 2014

    No dobře, když o tom Kadubec napíše ještě deset článků, tak ty propagandistické seriály lidi třeba přestanou sledovat.

  • Béda • 8. listopadu 2014

    U historie je ten problém, že ji tvoří miliony nejrůznějších osudů. S odstupem doby můžeme sledovat hlavní hybatele dějů. Historické detaily (ty miliony osudů tvůrců historie) si můžeme pouze domýšlet anebo se je pokusit vystopovat. Nikdy ale nemáme jistotu, že se nám to povedlo. Romanopisci a umělci vůbec, pokud to nejsou „fotografičtí realisti“ pracují s fikcí, něco si přimyslí, něco z historických reálií vylepší, něco umenší. Pokud se tím profesionálně živí, tak pracují na zakázku, podle potřeb trhu, musejí mít na zřeteli prodejní stránku svého díla. Historici by se měli snažit pracovat nezávisle s fakty, prokazatelnými počty padlých, zajatých, … výsledky válečných mírových dohod v dochovaných dokumentech a sledovat kauzální vztahy a logiku dějů. Bohužel i historici bývají z existenciálních důvodů poplatni vládnoucí moci. Musejí zamlčovat nehodící a akcentovat ty historické souvislosti, které nahrávají aktuálnímu režimu. (zvláštním případem „historického“ ústavu je ÚSTRk, tedy ústav pracující na ideologickou zakázku. To jsou „historici“ s klapkama na očích, kteří se záměrně dívají pouze jedním směrem.) Myslím, že pan Kadubec na historii jednoho domu skvěle postihl tuto problematiku.

  • peter. • 8. listopadu 2014

    Neználek napsal

    Naprosto zbytečný článek. Tohle my tady všichni víme.

    Teda pre mňa zbytočný nie je.To ako ako sa v posledných rokoch falšuje história,nemá obdobu.Cieľom tohoto bezočivého skresľovania histórie je mládež, ktorá ak sa stotožní so súčasným výkladom dejín 20-teho storočia,tak nadobudne skôr a ľahšie nenávisť k všetkému ruskému a slovanskému.Z udalostí na Ukrajine vidno,že falzifikátori história sa neštítia tolerovať radšej fašizmus a nacizmus ako pripustiť čokoľvek,čo by mohlo poukázať na možnosť pozitívnejšieho vnímania úlohy Ruska v dejinách Európy.O nič iného tu nejde a preto by takéto články mali vychádzať častejšie a mali by sa hľadať možnosti pre širšiu propagáciu takých článkov najmä medzi mládežou.Mali by si to vziať do svojej agendy najmä politické strany,ktoré o sebe tvrdia,že sú ľavicové.

  • mirror • 8. listopadu 2014

    Neználek
    Chape, vy doporučujete, co by si přáli ONI. Zakázat vzpomínat, mlčet, nepsat, aby takový člověk v plísni mohl po školách šířit jed nenávisti k minulosti a ke všem, komu se příčí lhát. Skončí to tak, že budeme mít starch špitnout. Naděžda Kavalirová bude nás, jako už dříve socany, učit nenávidět sama sebe.

  • Neználek • 8. listopadu 2014

    Ale houby. Já dopuručuji psát o tom někde, kde to má význam. A ne tady pro pár stovek čtenářů, kteří by se stupidní protičeskou propagandou stejně nenechali ovlivnit.

    My bychom měli spíš debatovat o tom, co se proti tomu dá dělat. Příklad – třeba stížnost Radě pro rozhlasové a televizní vysílaní.

  • peter. • 8. listopadu 2014

    Na tohoročných oslavách Karpatsko-dukelskej operácie bol prítomný aj náš nový prezident.Keď vystúpil s prejavom zástupca Ruska,tak tento primitív ostentatívne vstal a odišiel.Počas KDO padlo 19 tisíc sovietskych vojakov a cca 1 800 príslušníkov 1.čs.armádneho zboru.Ak si nebudeme pripomínať pravdu a podľahneme falzifikátorom histórie,tak za pár rokov hroby sovietskych vojakov zarastú burinou a bude sa o nich hovoriť o nich ako o ako o zločincoch,zlodejoch a znásilňovateľoch žien.Už teraz sú cintoríny nemeckých vojakov upravenejšie ako tie kde ležia padlí sovietski vojaci.Hnus čo i len pomyslieť,aká háveď sa u nás dostala k moci.

  • Bety • 8. listopadu 2014

    Souhlasím s tím, že propagace nacistických vojsk nabývá neuvěřitelných rozměrů. Chtěla bych se s vámi podělit o jednu vzpomínku mé matky na konec války. Ubytovali u našich dva ruské vojáky. Přišli za mámou s prosbou, zdali by jim neupekla koláč, že ho už dávno neměli a přivedli tím mámu do velice trapných rozpaků. Přinesli jí sice na ten koláč mouku, ale naši se měli za Němců tak „skvěle“, že neměla ani kousek másla, ani vajíčko o droždí nemluvě, takže jim upekla jakousi sraženinu a velmi se za ni styděla. Když se jim za to omlouvala, tak zase přivedla do rozpaků je, oni se omluvili a donesli nějaké zásoby. Ještě říkala, že když se ten mladší z nich, bylo mu tak 17 , myl u pumpy tak se nad ním musela dát do pláče, kolik jizev po zranění měl na těle. Pak jejich velitele v lese těžce zranili wehrvolfové a oba vojáci kvůli tomu brečeli. Jak to s tím velitelem dopadlo se už nedozvěděla, protože je odveleli jinam. K tomu jiná vzpomínka babičky mé spolužačky. Ubytovali u ní Rusa /bylo to po těžkých bojích u Brna/ a představte si, co ten sprosťák udělal: padl tak jak byl, špinavý a oblečený do čistých peřin a ve vteřině usnul! No necivilizovaný Rus. Takže tak.

  • Vlad • 8. listopadu 2014

    Jan Kadubec mi přímo mluví z duše. Bohužel, jen k málo lidem…zvláště s vymytým mozkem od našich masmedií se dostane. Kolik lidí čte OM nebo jiná alternativní media? 50 tisíc? Na přiblblou Novu nebo ČT se denně dívá 1 milion lidí a věří tomu co se jim předkládá. A žere i takové perly: v ČRo1 reportáž – redaktor se ptá stavbyvedoucího…..to potrubí má v průměru asi 50 až 80 cm, stavbyvedoucí odpoví 100 cm. Redaktor….no, jsem to trefil přesně. A v tomto duchu naši skvělí a objektivní žurnalisté (presstituti) nás informují i o Ukrajině, USA atd. Je to sice od tématu, ale nedalo mi to. Jinak vřele doporučuju poslouchat slobodnývysielač.sk Na tento web jsem narazil náhodou a dodnes si pouštím po večerech pořady z archivu. Na naši TV už se nedívám.

  • mirror • 8. listopadu 2014

    Neználek napsal
    Ale houby. Já dopuručuji psát o tom někde, kde to má význam.

    A kde, když nic jiného než OM nezbývá. Diskuze na stránkách ČT zavřeli. Pak se můžete připlést jen tak do diskuze u Novinek. Cenzura je ostřejší než si myslíte.

  • kchodl • 8. listopadu 2014

    Jedním slovem skvělé !

  • Neználek • 8. listopadu 2014

    Výborně mirrore, a teď kdybyste ještě laskavě odpověděl na to podstatné.

    Raději to připomenu:

    „My bychom měli spíš debatovat o tom, co se proti tomu dá dělat. Příklad – třeba stížnost Radě pro rozhlasové a televizní vysílaní.“

  • peter. • 8. listopadu 2014

    Neználek napsal

    Výborně mirrore, a teď kdybyste ještě laskavě odpověděl na to podstatné.

    Raději to připomenu:

    „My bychom měli spíš debatovat o tom, co se proti tomu dá dělat. Příklad – třeba stížnost Radě pro rozhlasové a televizní vysílaní.“

    Myslím,že až také zložité to nemusí byť.Stačilo by,aby niektorí čitatelia OM ktorí sú členmi KSČM,alebo ČSSD(prečo nie) naniesli tento problém vo svojich základných organizáciách a dosiahli stav,aby sa tým zaoberali vrcholné orgány tej-ktorej strany.Na tejto úrovni už je možné vyvinúť tlak aj na napr.vami spomínanú Radu pre rozhlas a tv. Treba to dostať do tejto polohy a myslím,že strany ktoré by sa toho chytili, by z toho profitovali aj vo voľbách.

  • Dolmen • 8. listopadu 2014

    Neználek napsal
    „My bychom měli spíš debatovat o tom, co se proti tomu dá dělat. Příklad – třeba stížnost Radě pro rozhlasové a televizní vysílaní.“

    Zkoušel jste si někdy na nějaký televizní lapsus stěžovat této povedené radě? Já ano. Zaprvé není vůbec jednoduché takovou stížnost odeslat, je třeba se obrnit neskonalou trpělivostí (mají to radní dobře ošetřené) a zadruhé – pokud si budete stěžovat na 5. nástupišti brněnského nádraží, bude odezva určitě uspokojivější, než blábolivé, nemastné neslané,vysvětlení podepsané jakýmsi podivným Bc., takto nejvyšším radním, že vše je v naprostém pořádku, které navíc mezi řádky naznačuje, že jenom opravdu, ale opravdu velmi zpozdilý debil si může na ČT stěžovat.

  • idiotronic • 9. listopadu 2014

    V městě,kde bydlím,knihkupectví zaniklo. Ale v krajských městech je skutečně
    ta hrůza,jak ji někteří popisujete. Vrchol? Lina Heydrich: Můj život s Reinhardem.
    Hitlerovy alternativní životopisy nepočítám. Pak ovšem chápu,že Jan Kadubec
    marně hledá současnou knihu,jež by se dala číst. Já kupuji nanejvýš memoáry.
    Na Václaváku v Academii mám připravenou knihu o luminiscenci. Možná z ní propašuji do OM ukázku. (nejde o kvantovou fyziku výhradně, i když ji napsali fyzici). A to jsme ještě nestrávili normalizaci. Na Blistech má Kotrba dvouhodinový záznam vzpomínkové diskuse na téma textilní revoluce.
    A víte, co je zajímavé? Po těch Hitlerech, Rommelech,Heydriších si otevřu stránky Západočeské univerzity a do vyhledavače hodím heslo Frank Boldt –
    – a ono nic…asi tam nikdy nebyl.

  • dixi • 9. listopadu 2014

    Děkuji za výborný článek a vůbec si nemyslím, že je zbytečné takto psát. Lidem se otvírají oči, pomalu sice, ale přece. Není jen tento veb, je spousta jiných, kde se dají dohledat informace nezkreslené dnešní prosazovanou ideologií. I já jsem se kdysi dostala k OM a poté k dalším díky odkazům na aktualitách. a takto ty odkazy fungují a rozšiřují se . Všechna mládež se také nebaví pouze muzikou. Na západě přibývají demonstrace u nás o tom ani slovíčko. Ale například i na parlamentních listech dávají slovo těm, kteří se do TV dostanou minimálně. Myslím, že to bude přibývat. Nebo jsem příliš optimistická ? Možná . Bédo, vám také děkuji za odkazy, ne vše má jednotlivec čas vyhledávat.

  • Béda • 9. listopadu 2014

    p. Dixi,

    rádo se stalo. Většinou se snažím dávat odkazy na články, které mě samotného zaujaly a o kterých si myslím,že mají nějakou „přidanou (informativní anebo analytickou) hodnotu“.

  • idiotronic • 9. listopadu 2014

    Asi znáte Novou republiku (David, Dvořák, Ďoubalík a další). Tak už je konečně
    zavedená. Už tam trollujou elementi, propojující Stalina s Hitlerem a všichni autoři, spolu s diskutéry jsou zloději a komunisti.

  • mirror • 9. listopadu 2014

    idiotronic napsal
    Já kupuji nanejvýš memoáry.
    Na Václaváku v Academii mám připravenou knihu o luminiscenci.

    Další, ovšem menší, je prodejna Academie na ulici Národní v Praze. Já navštěvuji prodejnu script v Národní technické knihovně v Dejvicích. Do Prahy už tolik nejezdím. Knihy o vědě a technice už nejsou celoplošně dostupné jako za bolševika. Jen děti z rodin vysokoškoláků se k tomuto typu literatury dostane. Dítě z obyčejné rodiny těžko. Asi si je pro cenu neobjednají poštou. Já jako kluk z obyčejné rodiny dělníka a student dvanáctiletky jsem si mohl koupit Diferenciální počet I od Vojtěcha Jarníka v sousedním městě za pár korun. Dnes v době internetu si lze otevřít internetové stránky, ale kniha je kniha. Na internet lze sbírat jen útržky vědomostí.

  • mirror • 9. listopadu 2014

    idiotronic napsal
    Na Blistech má Kotrba dvouhodinový záznam vzpomínkové diskuse na téma textilní revoluce.

    Právě poslouchám besedu těch, kteří nešli po převratu do montérek a neškrabali se ze dna na běžnou příjmovou úroveň, aby dožili.

  • fajt • 9. listopadu 2014

    http://www.lidovky.cz/politicti-vezni-vzdyt-to-byla-jejich-volba-prohlasil-milos-jakes-pyp-/zpravy-domov.aspx?c=A141108_184734_ln_domov_hm – a tohle je dnes naprosto spokojený člověk ( vivat chlape), došlo i na jeho nesourodá slova vypuštěná v afektu, nemohli ho modří kokoti za 25 let demogratury rehabilitovat lépe… ještě chvíli budou jebat republiku a i Štěpán ( in memoriam) výjde za hrdinu a vzor k následování ( a lidové milice budou mít mytický status blanickejch rytířů, když Blaník lidu urvala jezuitská církev a pop Jebavý). ..)

  • Sio • 9. listopadu 2014

    Článek je v pořádku. Takové články tu patří. A je také o historii, takže zase tak bych historii nezavrhoval, jak to z článku vyznívá. Studium historie ale není jen o faktech a jejich detailní přesnosti (no, někdo ta fakta sbírat a třídit musí, to zase, jo), ale hlavně o vhledu. Je potřeba určité imaginace, aby si člověk na základě faktů představil co nejvíce tehdejší realitu. Jinak vznikají myšlenkové paskvily.
    Těžko měřit třeba Stalina dnešními měřítky. Podle mého je to projev mimoňství. Historie nám také vykresluje, jak to vypadalo s předválečnou (a vlastně i poválečnou) demoškou v US a rasismem.
    Pro někoho jsou z historie jen ty pohádky, protože na víc jeho imaginace nestačí. A když se chce blejsknout, naučí se pár desítek letopočtů a pár desítek latinských citátů. To už bude za filosofa. Ale myslím, že je to málo.

  • fajt • 9. listopadu 2014

    …já jenom, že třebas z pohledu mayského kalendáře jsou ty římské letopočty špatně ( na citáty a výroky moudrých sere civilizační pes, fakta a pravda jsou přepych, který si může zaplatit a aplikačně použít málokdo ) …takže nám zbývá jenom ta imaginace…nejvíce ta vítězova :-)

  • Sio • 9. listopadu 2014

    fajt napsal

    …já jenom, že třebas z pohledu mayského kalendáře jsou ty římské letopočty špatně ( na citáty a výroky moudrých sere civilizační pes, fakta a pravda jsou přepych, který si může zaplatit a aplikačně použít málokdo ) …takže nám zbývá jenom ta imaginace…nejvíce ta vítězova

    A co ta vlastní? Na tu rezignujete?

  • peter. • 9. listopadu 2014

    Sio napsal

    Článek je v pořádku. Takové články tu patří. A je také o historii, takže zase tak bych historii nezavrhoval, jak to z článku vyznívá. Studium historie ale není jen o faktech a jejich detailní přesnosti (no, někdo ta fakta sbírat a třídit musí, to zase, jo), ale hlavně o vhledu. Je potřeba určité imaginace, aby si člověk na základě faktů představil co nejvíce tehdejší realitu. Jinak vznikají myšlenkové paskvily.
    Těžko měřit třeba Stalina dnešními měřítky. Podle mého je to projev mimoňství. Historie nám také vykresluje, jak to vypadalo s předválečnou (a vlastně i poválečnou) demoškou v US a rasismem.
    Pro někoho jsou z historie jen ty pohádky, protože na víc jeho imaginace nestačí. A když se chce blejsknout, naučí se pár desítek letopočtů a pár desítek latinských citátů. To už bude za filosofa. Ale myslím, že je to málo.

    Yes!!!!

  • fajt • 9. listopadu 2014

    Sio napsal
    A co ta vlastní? Na tu rezignujete?

    úsměvné, ale než vám zase něco napíšu a vy zase statečně odběhnete, se vás zeptám – co vy konkrétně si představujete pod slovy – nerezignovat na svou vlastní. ..)

  • Alena • 9. listopadu 2014

    kdy začíná objektivní pohled na historické události? podle mne nejdříve za 50 let. To znamená, padesátá léta by měla být už zhodnocena objektivně, což ale zase současné politické směřování neumožňuje. Kamenem úrazu může být i snaha o digitalizaci dat, kdy může dojít k vědomému falšování historie

  • peter. • 9. listopadu 2014

    fajt napsal
    úsměvné, ale než vám zase něco napíšu a vy zase statečně odběhnete, se vás zeptám – co vy konkrétně si představujete pod slovy –nerezignovat na svou vlastní. ..)

    Nerezignovať na vlastnú imagináciu.
    My,čo sme boli ovplyvňovaní povojnovou ,celkom isto jednostrannou a účelovou propagandou,sme mali to šťastie,že sme si názory prezentované vládnou mocou mohli konfrontovať s názormi našich rodičov a starých rodičov.A mali sme prístup k literatúre,ku knihám,veľa sme čítali a napodiv,nebola to len tzv.“červená knižnica“,boli to najvýznamnejšie diela svetovej literatúry,ktorá bola aj cenovo prístupná širokým masám .Takto sa utvárala naša imaginácia,schopnosť predstaviť si veci tak,aby to čo najviac zodpovedalo našim predstavám o spravodlivosti a morálke.My sme ešte mali predstavivosť a fantáziu,na rozdiel od dnešnej mládeže,ktorá ju pod vplyvom audiovizuálnej tvorby pomaly ale iste stráca.Ak si človek prečíta dobrý román,začne pracovať jeho fantázia,predstavuje si ,idealizuje alebo znenávidí hlavné postavy,vidí pred sebou prostredie v ktorom sa román odohráva,rozvíja svoju fantáziu.Ak si ale pozrie film,nemusí si už predstavovať nič.Všetko je už dopredu dané.
    To sa týka aj pohľadu na našu minulosť a pohľadu na históriu v kontexte s tým,čo sa v Európe odohralo v 20-tom storočí.Tí,čo sa snažia o prepísanie dejín to vedia a preto je cieľom ich úsilia mládež o ktorej vedia,že ona už žiadnu imagináciu nemá.

  • fajt • 9. listopadu 2014

    fajn, jste dobře vybavení a na realitě nezávislí pozorovatelé, a dál konkrétně co ?…šlo myslím o rezignaci, či konkrétní vlastní realizaci…ale možná se mýlím, možná je vlastní imaginární svět taky dost a konečně proč ne i cíl, že … pak je moje glosa v pořádku a k věci . ..)

  • peter. • 9. listopadu 2014

    Alena napsal

    kdy začíná objektivní pohled na historické události? podle mne nejdříve za 50 let. To znamená, padesátá léta by měla být už zhodnocena objektivně, což ale zasesoučasné politické směřování neumožňuje. Kamenem úrazu může být i snaha o digitalizaci dat, kdy může dojít k vědomému falšování historie

    Alena
    Objektívny pohľad na históriu,je pojem veľmi vágny a zavádzajúci.Po prvé preto,že históriu vždy píše víťaz.A po druhé preto,že aj keď sa po nejakom čase k moci dostane strana vtedy porazená,tak to zase bude pohľad jednostranný,zameraný hlavne na vyvrátenie argumentov toho,kto tú históriu napísal.Píšete,že o 50 rokov by už pohľad na historické udalosti mohol byť vybalansovaný a teda,mohol by sa blížiť objektívnej pravde.To ale záleží predovšetkým na tom,kto bude o 50 rokov pri moci a aký bude jeho pohľad na historické udalosti,ktoré sa budú o 50 rokov hodnotiť.
    Mimochodom,na Slovensku vieme veľmi dobre kto bol Jan Skácel a vieme aj to,že to bol MORAVSKÝ básnik

  • fajt • 9. listopadu 2014

    snad jediná silá, která je časoprostorově objektivní je gravitace, ale i ta má své kvantové mouchy. ..)

  • Alena • 9. listopadu 2014

    peter. napsal
    Alena
    Objektívny pohľad na históriu,je pojem veľmi vágny a zavádzajúci.Po prvé preto,že históriu vždy píše víťaz.A po druhé preto,že aj keď sa po nejakom čase k moci dostane strana vtedy porazená,tak to zase bude pohľad jednostranný,zameraný hlavne na vyvrátenie argumentov toho,kto tú históriu napísal.Píšete,že o 50 rokov by už pohľad na historické udalosti mohol byť vybalansovaný a teda,mohol by sa blížiť objektívnej pravde.To ale záleží predovšetkým na tom,kto bude o 50 rokov pri moci a aký bude jeho pohľad na historické udalosti,ktoré sa budú o 50 rokov hodnotiť.
    Mimochodom,na Slovensku vieme veľmi dobre kto bol Jan Skácel a vieme aj to,že to bol MORAVSKÝ básnik

    pokud se zaměřím pouze např. na ekonomická data- srovnání životní úrovně dnes a např. na dobu před 50- ti lety, lze dojít k určité objektivitě. A tak můžeme pokračovat dál, krok po kroku, od jedné problematiky k druhé. Samozřejmě, dnes je situace o to horší, že vládne skupina lidí s nejvyššími příjmy a ekonomickou mocí, která si nechá na objednávku přepsat historii, jak potřebuje. Archivy mohou pro příští události uchovat události v nezkreslené podobě, od archivářů ale vím, že probíhá nekorektní digitalizace dat

  • iri • 9. listopadu 2014

    Historie? Každý má přece ve své paměti určité události, které prožil. Někdo tak, někdo jinak. Skutečná historie sestává tedy ze zážitků všech lidí v určité době.
    Výklad historie je pak něco druhotného. Nějak to vidí vítězové, jinak poražení.
    Každopádně už za školními škamny mě připadal dějepis jako něco, co nemohu ověřit a prožít , a tak jsem tento předmět nikdy nebrala vážně.
    Četba románů mě zprostředkovala mnohé, hlavně rozvoj představivosti, jenže jako mou osobní záležitost. Nikdy bych svou imaginaci nedokázala vydávat za pravdu.
    Pokud jde o tento článek, jsem ráda za takové lidi , jako je pisatel tohoto článku.
    Za dvacepět let jsme přišli o ledacos. Naštěstí zůstali myslící a cítící lidé. To vzbuzuje naději.

  • Alena • 9. listopadu 2014

    od jisté doby se zachovaly písemné zmínky o hradech, vesnicích, městech a osobách. Do té doby se vycházelo z pamětí generací. Nyní by se historie měla studovat na základě archivních aj. písemných či digitalizovaných záznamů. Jen na tomto základě a po důkladné analýze se přece přišlo na to, že počet mrtvých v SSSR gulacích nemohl dosáhnout takového čísla, jak uváděl např. Solženicin a jiní. Studování historických událostí by mělo být naprosto oproštěno od emocí. Historický román s těmito emocemi pracuje.

  • Alena • 9. listopadu 2014

    ……..Pamatujete si na cifry desítek až stovek milionů lidí, zavražděných ve stalinských gulazích? V roce 89 po zpřístupnění archivů historik Zemskov našel dokumenty o skutečném počtu odsouzených k nejvyššímu trestu v SSSR mezi lety 1918 – 1991, sečteno za celé období cifra činí: 827 tisíc. Už přes dvacet let tuto cifru profesionální historikové po celém světě ve svých pracech používají, ale za rámec akademických prací dosud nepronikla, stále se opakují „desítky a stovky milionů“. Někteří historikové se za svá předchozí tvrzení oficiálně omluvili, Solženicyn za svou cifru 66,7 milionů obětí GULAGU, kterou si neznámo jak vycucal z prstu a která se na Západě ujala a byla široce používáná, nikoliv………
    citace z webu
    http://leva-net.webnode.cz/products/solzenicyn/

  • Alena • 9. listopadu 2014

    domnívám se, že za několik(pesimistické pojetí) generací po ukončení vlády oligarchů se najdou historici, kteří budou studovat naši historii bez předsudků a předpojatostí. K tomu, aby byli co nejobjektivnější, potřebují zachované údaje, přesné a nevymazané záznamy. To je podle mne nejdůležitější. Mám v rodině vystudovaného archiváře, takže se příležitostně zeptám, jaké zákony se v poslední době uzavírají ohledně archivace a jak jsou nakloněni objektivnosti. Myslím, že každopádně ten ústav pro studium totalitních režimů v současné době historii znevěrohodňuje a dějiny falšuje skrz digitalizaci

  • peter. • 9. listopadu 2014

    Alena
    Prosím,neverte,že všetky dejinné udalosti sú starostlivo archivované.Víťaz obvykle ničí všetko,čo by mohlo spochybniť jeho výklad udalostí.Pálili sa a ničili knihy,spisy, dôkazy a vraždili sa svedkovia.A ak sa po stáročiach ,po starostlivom bádaní aj niečo našlo,vždy toho bolo tak málo,že mohla byť historikmi vyslovená obyčajne len hypotéza,zriedka kedy teória a ojedinele sa podarilo na základe dôkazov zvrátiť dovtedy platný historický názor.Príkladov je veľa,iba námatkou -prípad biblického Nového zákona a apokryfné evanieliá.

  • Alena • 9. listopadu 2014

    nevěřím, a taky to říkám. Ale přece jenom Archivní dokumenty jsou věrohodnější než romány či jiná umělecká díla. Bible se s tím nedá srovnávat- je to svědectví svědků- ne samotného Krista, kteří mu mnohdy ani nerozumněli

  • Alena • 9. listopadu 2014

    jinak archivní dokumenty – to je asi jako povědomí o kriminalistice- lidi si myslí, jak je to dobrodružné, ale ve skutečnosti je to nudná a nezáživná sbírka faktů- stejně jako archivní dokumenty- to je souhrn obyčejných událostí v obyčejných českých a moravských městech, ne oslnivé či obviňující příběhy. Takže právě proto tam lze najít tu nejserioznější objektivitu

  • Alena • 9. listopadu 2014

    pokud nevíte, co jsou to archivní dokumenty, jsou to zápisy o např. počtu žáků na školách a jejich jména, spáchaná kriminalita v konkrétním městě , atd. archiváři dovedou vyzobnout příběh jednoho člověka, který je skryt za těmi záznamy

  • Alena • 9. listopadu 2014

    pro Petr a podobné- ta absurdita, kdy uznáváte MORAVSKÉHO básníka, ale neuznáváte právo na sebeurčení Moravy ? Co absurdnějšího si přát dnes! B…. všech zemí, spojte se

  • Sio • 9. listopadu 2014

    fajt napsal
    úsměvné, ale než vám zase něco napíšu a vy zase statečně odběhnete, se vás zeptám – co vy konkrétně si představujete pod slovy –nerezignovat na svou vlastní. ..)

    To vám mohu říci. Dát přednost své imaginaci před imaginací vítězů. Pohlížet na skutečnost z více úhlů, snažit se představit realitu doby, ptát se „Komu to prospělo?“, nezapomínat na techniku „Rozděl a panuj!“, vžit se do myšlení králů i malých zlodějíčků a zajímat se o příčiny … je toho hodně. Občas se tu v článcích a diskusi dozvídám velmi zajímavé věci, popřípadě inspiraci.

  • Sio • 9. listopadu 2014

    peter. napsal
    úsměv

    Peter, jde přece zase o to, jak se na film díváte. Já hrozně rád pozoruji kulisy. Autor se snaží svůj děj zasadit do nějaké reality a pokud je z jeho doby, musí tam dát reálie, aby se na to dalo dívat. Nejde ani tak o názory postav, jako o to, v čem se nacházejí. Třeba černobílé filmy pro pamětníky velmi dobře zobrazují v čem žily za první republiky elity a v čem obyčejní lidé, byť je to samozřejmě přibarvené a často růžová knihovna. Co třeba Milionář z chatrče? Nebo tyrecký seriál Sila, který ukazuje poměry na tureckém venkově (bohužel, jen rusky). Skoro na každém filmu se něco podobného dá objevit.

  • Sio • 9. listopadu 2014

    fajt napsal

    fajn, jste dobře vybavenía narealitě nezávislí pozorovatelé, a dál konkrétně co ?…šlo myslím o rezignaci, či konkrétní vlastní realizaci…ale možná se mýlím, možná je vlastní imaginárnísvět taky dost a konečně proč ne i cíl, že … pak je moje glosa v pořádku a k věci . ..)

    Nejde o imaginární (virtuální) svět (realitu). To je také problém, ale jiný. Jde o použití imaginace společně se vzděláním jako nástroje pro přiblížení se k realitě a jejímu lepšímu pochopení. Tak jsem to myslel.

  • Sio • 9. listopadu 2014

    peter. napsal
    Alena
    Objektívny pohľad na históriu,je pojem veľmi vágny a zavádzajúci.Po prvé preto,že históriu vždy píše víťaz.A po druhé preto,že aj keď sa po nejakom čase k moci dostane strana vtedy porazená,tak to zase bude pohľad jednostranný,zameraný hlavne na vyvrátenie argumentov toho,kto tú históriu napísal.Píšete,že o 50 rokov by už pohľad na historické udalosti mohol byť vybalansovaný a teda,mohol by sa blížiť objektívnej pravde.To ale záleží predovšetkým na tom,kto bude o 50 rokov pri moci a aký bude jeho pohľad na historické udalosti,ktoré sa budú o 50 rokov hodnotiť.
    Mimochodom,na Slovensku vieme veľmi dobre kto bol Jan Skácel a vieme aj to,že to bol MORAVSKÝ básnik

    Pochybuje, že je to otázka času. Katolická církev se dnes poměrně intenzivně snaží dezinterpretovat náš náhled na husitství. A to už máme 600 let. S Bílou horou se taky ještě nevypořádali. Jiráska by nejraději vymazali z učebnic. Ale i komouši to dělali divně. Co známe z české předhusitské historie? Většina lidí jen hodně málo a v dějepisu to odbyli, to si pamatuji. Pak se divíme, že Češi nejsou dost vlastenci. Až po revoluci se objevily romány na toto téma.

  • Sio • 9. listopadu 2014

    iri napsal
    mů. Jen na tomto základě a po důkladné analýze se přece přišlo na to, že počet mrtvých v SSSR gulacích nemohl dosáhnout takového čísla, jak uváděl např. Solženicin a jiní. Studování historických událostí by mělo být naprosto oproštěno od emocí. Historický román s těmito emocemi pracuje.

    Citovat
    Alena • 9. Listopad 2014

    ……..Pamatujete si na cifry desítek až stovek milionů lidí, zavražděných ve stalinských gulazích? V roce 89 po zpřístupnění archivů historik Zemskov našel dokumenty o skutečném počtu odsouzených k nejvyššímu trestu v SSSR mezi lety 1918 – 1991, sečteno za celé období cifra činí: 827 tisíc. Už přes dvacet let tuto cifru profesionální

    Tak mi tedy řekněte. Máte k dispozici lepší pravdu, než je ta, kterou získáte kombinací svých vědomostí, analytického myšlení, schopnosti představit si život člověka v určité době na základě tehdejších reálií a vžít se do něj?
    Nedávno jsem poslouchal, jak jedna historička rozebírala stravu nevolníků někdy v 15. – 17. století. Podle výzkumů byla prý její kalorická hodnota kolem 800 kcal. Vyvolává te ve vás nějakou představu o tom, jak ti lidé žili?

  • peter. • 9. listopadu 2014

    Históriu možno falšovať.Najčastejšie na základe falošných archiválií.Keď sa podarí po dlhých rokoch dokázať,že archiválie na ktoré sa odvolávali historici sú falošné, nastali už pod ich vplyvom historické zmeny,ktoré sú nezvratné.Ako príklad môže poslúžiť tzv.Konštantínova donácia.V 9-tom storočí si vo Vatikáne vyrobili falošný testament Konštantína Veľkého,na základe ktorého si Rkc uzurpovala nadradenosť nad východnými cirkvami,nad celým Talianskom a západnou svetskou mocou.Až v 15-tom storočí sa zistilo,že Konštantínov testament je falzum.Možno ešte hovoriť o rukopisoch Královedvorskom a Zelenohorskom o archiváliách vo Vatikáne,Bielom dome v Kremli atď,ku ktorým sa historici ešte nedostali a ak sa aj niekedy k nim dostanú,tak to bude v dobe,keď už tieto archiválie nebudú môcť zmeniť na udalostiach ktoré do vtedy prebehnú vôbec nič.Ako vidíte,história je zvláštna veda,podľa mňa skôr paveda,pretože pre ňu neplatia zákony ako napr.vo fyzike, ale tvoria ju nevyspytateľní ľudia a náhodné dejinné udalosti.

  • Sio • 9. listopadu 2014

    Alena napsal

    od jisté doby se zachovaly písemné zmínky o hradech, vesnicích, městech a osobách. Do té doby se vycházelo z pamětí generací. Nyní by se historie měla studovat na základě archivních aj. písemných či digitalizovaných záznamů. Jen na tomto základě a po důkladné analýze se přece přišlo na to, že počet mrtvých v SSSR gulacích nemohl dosáhnout takového čísla, jak uváděl např. Solženicin a jiní. Studování historických událostí by mělo být naprosto oproštěno od emocí. Historický román s těmito emocemi pracuje.

    Možná si nerozumíme. Jsou to dva rozměry. Potřebné je obojí. To první jak jsem zmiňoval, je čisté shromažďování faktů. Ale to není přece celý popis reality.
    Dám příklad.
    Člověka můžete dost podrobně popsat, co se jeho fyziologických funkcí týče. Kde jsou jaké kosti, svaly, vnitřní orgány, jak fungují i jak přispívají k životu a to až do jednotlivých buněk, mikroelementů atd. Jistě je to potřebné a bez emocí se to obejde.
    Ale je to opravdu celý popis lidské osobnosti? Co třeba ty emoce? Mají vliv na to, jak člověk jedná? Dá se tato stránka osobnosti pominout? To samé platí pro společnost, snad ještě ve větší míře. To se podle vás nedá vědecky studovat? A jaké vlastně nástroje máme pro studium emocí, kauzality lidského chování? Dají se emoce pitvat? Vypreparovat a podívat se na ně mikroskopem? Vědec sám může zkoumat emoce chladnokrevně, ale pominout je nemůže, pokud se jedná o zkoumání společnosti teď anebo před tisíci lety.

  • Sio • 9. listopadu 2014

    Alena napsal

    ……..Pamatujete si na cifry desítek až stovek milionů lidí, zavražděných ve stalinských gulazích? V roce 89 po zpřístupnění archivů historik Zemskov našel dokumenty o skutečném počtu odsouzených k nejvyššímu trestu v SSSR mezi lety 1918 – 1991, sečteno za celé období cifra činí: 827 tisíc. Už přes dvacet let tuto cifru profesionální historikové po celém světě ve svých pracech používají, ale za rámec akademických prací dosud nepronikla, stále se opakují „desítky a stovky milionů“. Někteří historikové se za svá předchozí tvrzení oficiálně omluvili, Solženicyn za svou cifru 66,7 milionů obětí GULAGU, kterou si neznámo jak vycucal z prstu a která se na Západě ujala a byla široce používáná, nikoliv………
    citace z webu
    http://leva-net.webnode.cz/products/solzenicyn/

    Právě proto vyzívám k používání vlastního rozumu a imaginace k němu patří. Stovky miliónů nebo třeba i 50 miliónů je absolutní kravina a to se ani není potřeba dívat do archívů, stačí trochu počítat.

  • Sio • 9. listopadu 2014

    Alena napsal

    nevěřím, a taky to říkám. Ale přece jenom Archivní dokumenty jsou věrohodnější než romány či jiná umělecká díla. Bible se s tím nedá srovnávat- je to svědectví svědků- ne samotného Krista, kteří mu mnohdy ani nerozumněli

    No, v české historii máme „rukopisy“, jistě víte, o co jde. Taky je považovali za archiválie. Dobrý historický román je autorem založen na studiu historie. Ale nikde není psáno, že autor něčím nepřikrášluje nebo nezjednodušuje. Historici se vztekají, ale jejich výstupy jsou střípky, neumí to integrovat a zpřístupnit. Podívejte, co dokázal Schliemann na základě legendy.
    Jde o nadhled. A bez imaginace to nejde. Vševědoucí není nikdo. Máme snad rezignovat?

  • Sio • 9. listopadu 2014

    Alena napsal

    pro Petr a podobné- ta absurdita, kdy uznáváte MORAVSKÉHO básníka, ale neuznáváte právo na sebeurčeníMoravy ? Co absurdnějšího si přát dnes! B…. všech zemí, spojte se

    To by napřed většina Moravanů o to musela stát. Stanu se ve vašich očích blbem a méněceným, když si jako Moravan myslím, že to k ničemu není dobré? Co je to sebeurčení Moravy? Vlastní věrchuška? Děkuji, neprosím.

  • Alena • 9. listopadu 2014

    Sio napsal
    Možná si nerozumíme. Jsou to dva rozměry. Potřebné je obojí. To první jak jsem zmiňoval, je čisté shromažďování faktů. Ale to není přece celý popis reality.
    Dám příklad.
    Člověka můžete dost podrobně popsat, co se jeho fyziologických funkcí týče. Kde jsou jaké kosti, svaly, vnitřní orgány, jak fungují i jak přispívají k životu a to až do jednotlivých buněk, mikroelementů atd. Jistě je to potřebné a bez emocí se to obejde.
    Ale je to opravdu celý popis lidské osobnosti? Co třeba ty emoce? Mají vliv na to, jak člověk jedná? Dá se tato stránka osobnosti pominout? To samé platí pro společnost, snad ještě ve větší míře. To se podle vás nedá vědecky studovat? A jaké vlastně nástroje máme pro studium emocí, kauzality lidského chování? Dají se emoce pitvat? Vypreparovat a podívat se na ně mikroskopem? Vědec sám může zkoumat emoce chladnokrevně, ale pominout je nemůže, pokud se jedná o zkoumání společnosti teď anebo před tisíci lety.

    počty lidí politicky zavřených, vzdělaných na konkrétním stupni vzdělání, bezdomovců, atd, atd. to je naprosto bez emocí, ale pravdivá historie. Pokud získáte objektivní fakta o těchto procesech, může nastoupit kostra i s emocemi
    Konkrétně, právě vy pokládáte dělníky na přelomu 19. a 20. století za ubožáky, kteří se s současnými dělníky nedají srovnávat, zatímco já na základě výpovědí pragenerace se domnívám, že např, živ. úroveň konkr. na Ostravsku kvalifikovaných dělníků byla obdobná jako dnes ajťáků ve větších společnostech. Rozsoudit by nás mohly právě archívy. Pak nastoupí příběhy, ty už ale budou věrohodné

  • peter. • 9. listopadu 2014

    Sio napsal
    Peter, jde přece zase o to, jak se na film díváte.

    Sio
    Rozdiel vidím v tom,že pri čítaní knihy musí pracovať vaša fantázia.To vy sám,vo svojej fantázii si vytvárate podobu hlavných postáv,krajiny v ktorej sa dej odohráva,rozvíjate svoju predstavivosť a fantáziu.Iste,sú krásne filmy,ktoré zanechajú v človeku stopu,ale neumožnia vám nič z toho,čo vám poskytne kniha.Film vám dá všetko hotové,nerozvinie vo vás to,čo nazývame imagináciou.A to už ani nehovorím o prínose knihy pre zlepšenie slovnej zásoby.Deti a mládež by mali mať v škole povinné čítanie ako sme ho kedysi mali my a to práve z dôvodov ktoré som spomenul.Kde chýba predstavivosť a fantázia,tam vzniká prázdny priestor do ktorého môže umiestniť kto chce,čo chce.Napríklad svoju propagandu.

  • Alena • 9. listopadu 2014

    Sio napsal
    To by napřed většina Moravanů o to musela stát. Stanu se ve vašich očích blbem a méněceným, když si jako Moravan myslím, že to k ničemu není dobré? Co je to sebeurčení Moravy? Vlastní věrchuška? Děkuji, neprosím.

    proč tedy Moravané? řeknu Vám, protože i za Hitlera- měli správní sebeurčení- proč to ten diktátor povolil? bylo to dáno historicky, od nepaměti. pokud chcete být blbem, nebráním Vám v tom

  • peter. • 9. listopadu 2014

    Alena napsal

    pro Petr a podobné- ta absurdita, kdy uznáváte MORAVSKÉHO básníka, ale neuznáváte právo na sebeurčeníMoravy ? Co absurdnějšího si přát dnes! B…. všech zemí, spojte se

    Krivdíte mi,lebo ja som nikdy nespochybnil právo na sebaurčenie nikomu,teda ani Moravanom.Jediné čo som pripomínal bolo to,že to právo si musí uplatniť väčšina Moravanov a upozornil som,že doba je pre takýto krok nevhodná.Tak mi prosím nevkladajte do úst(klávesnice)niečo,čo som nenapísal.

  • peter. • 9. listopadu 2014

    peter. napsal
    Sio
    Rozdiel vidím v tom,že pri čítaní knihy musí pracovať vaša fantázia.To vy sám,vo svojej fantázii si vytvárate podobu hlavných postáv,krajiny v ktorej sa dej odohráva,rozvíjate svoju predstavivosť a fantáziu.Iste,sú krásne filmy,ktoré zanechajú v človeku stopu,ale neumožnia vám nič z toho,čo vám poskytne kniha.Film vám dá všetko hotové,nerozvinie vo vás to,čo nazývame imagináciou.A to už ani nehovorím o prínose knihy pre zlepšenie slovnej zásoby.Deti a mládež by mali mať v škole povinné čítanie ako sme ho kedysi mali my a to práve z dôvodov ktoré som spomenul.Kde chýba predstavivosť a fantázia,tam vzniká prázdny priestor do ktorého môže umiestniť kto chce,čo chce.Napríklad svoju propagandu.

    Sio
    Ešte raz som si to prečítal a asi som vás pochopil.Pochopil som,že človek nemusí sledovať práve dej filmu.Môže premýšľať o tom ako tí ľudia žijú,aké sú u nich zvyklosti,porovnávať to s tými našimi a máte pravdu,človek takto môže zapojiť svoju obrazotvornosť a fantáziu.Ale pre mládež to platí asi ťažko,lebo oni čakajú od filmu akciu,drsňákov, sex ,extázu pri tanci……….sračky.

  • fajt • 10. listopadu 2014

    Sio napsal
    To vám mohu říci. Dát přednost své imaginaci před imaginací vítězů. Pohlížet na skutečnost z více úhlů, snažit se představit realitu doby, ptát se „Komu to prospělo?“, nezapomínat na techniku „Rozděl a panuj!“, vžit se do myšlení králů i malých zlodějíčků a zajímat se o příčiny … je toho hodně. Občas se tu v článcích a diskusi dozvídám velmi zajímavé věci, popřípadě inspiraci.

    to je hezký a určitě správný…ale mimo imaginaci, při úkonech každodenního života jsou výstupy adekvátní vaším představám ? …ono drtivá většina životů je prostě ošklivou parodii nejenom na sny, ale i na selský rozum, v reálném světě totiž dominuje hrubá síla a ponižující manipulace, málo kdo má na to překonat falešnou civilizační silovou barieru, aby mohl trochu důstojně fungovat, už jenom zbavení se každodenních schizofrenních úliteb systému ( stačí i drobnosti, jako být fakticky netolerantní a ignorační k pochybným a prefabrikovaným autoritám ) je naprosto osvobozující, je to taky první krůček být sám sebou … i když samozřejmě jsou lidé, kterým okovy nevadí, dokonce je i potřebují a vyžadují, jinak by rychle zhasli, i jejich sny. ..)

  • ducatista • 10. listopadu 2014

    Bohužel historie se zkresluje a zkreslovat bude. Tak jako se mně ve škole podával zkreslený výklad historie II. SV, tak teď se to děje z opačného pólu. Novodobé „dokumenty“ mě opravdu s*rou, neustále se opakujicí schema relativizování rozhodujicího podílu Rudé armády na porážce Německa je do očí bijicí. Bohužel mladá generace pak nabývá dojmu, že v podstatě se rozhodlo v Normandii a v Rusku Němce porazil generál Mráz.
    Malá připomínka k článku – v den otevření druhé fronty se RA ještě k Visle a Varšavě neblížila, to byl až důsledek operace Bagration /22.6.44/, jejíž začátek byl plánován i s ohledem na operaci v Normandii.

  • peter. • 10. listopadu 2014

    Alena napsal

    pro Petr a podobné- ta absurdita, kdy uznáváte MORAVSKÉHO básníka, ale neuznáváte právo na sebeurčeníMoravy ? Co absurdnějšího si přát dnes! B…. všech zemí, spojte se

    Prosím vás,aj keď som pre vás blbec,predsa by ma len zaujímalo,či už niekto z Moravákov (politická strana ,nejaký moravský líder alebo vy sama) sformuloval a predložil vláde ČR požiadavku národa Moravského na sebaurčenie, alebo na zmenu ústavy ČR,ktorá by menila súčasný stav a zaviedla by zemské usporiadanie štátu pod iným názvom(pochybujem,že by ste si priala názov Bohmen und Mähren,keď ste už spomenuli Hitlera).Ak nie tak platí,že nemému decku ani vlastná mater nerozumie a vy zbytočne urážate ľudí.Len by som vám chcel pripomenúť,že na území Moravy žije cca 4 milióny obyvateľov a pri poslednom sčítaní ľudu sa k Moravskej národnosti prihlásilo tuším 475 tisíc ľudí.Prejdite si ešte raz moje príspevky k tejto téme a napíšte,kde som poprel právo ktoréhokoľvek národa včítane toho Moravského na sebaurčenie.

  • Sio • 10. listopadu 2014

    Alena napsal
    počty lidí politicky zavřených, vzdělaných na konkrétním stupni vzdělání, bezdomovců, atd,atd. to je naprosto bez emocí, ale pravdivá historie. Pokud získáte objektivní fakta o těchto procesech, může nastoupit kostra i s emocemi
    Konkrétně, právě vy pokládáte dělníky na přelomu 19. a 20. století za ubožáky, kteří se s současnými dělníky nedají srovnávat, zatímco já na základě výpovědí pragenerace se domnívám, že např, živ. úroveň konkr. na Ostravsku kvalifikovaných dělníků byla obdobná jako dnes ajťáků ve větších společnostech. Rozsoudit by nás mohly právě archívy. Pak nastoupí příběhy, ty už ale budou věrohodné

    S prvním odstavcem souhlasím, je potřeba vycházet z dat. Jen s jistou nedůvěrou v jejich autentičnost. Ne každá data jsou pravdivá a ověřená. Ne každý má čas chodit po archivech osobně, takže data jsou nám obvykle zprostředkována. Na to by bylo dobré neapomínat.
    Co jsem napsal o dělnících na přelomu 19. – 20. století se týká většinové masy, nikoli dělnické aristokracie. Zobecňovat výpověď pragenerace týkající se několikaprocentní menšiny vysoce kvalifikovaných dělníků IMHO není ten nejsprávnější postup. I když samozřejmě je pravdou, že ne každý dělník musel být chuďas. K tomu opět nepotřebuji archivy, abych souhlasil. Je vysoce nepravděpodobné, že by klíčový vysokokvalifikovaný dělník byl placen stejně jako ten bez kvalifikace a navíc se musel třást o práci. Evidentně byl takových lidí nedostatek a měli svou cenu. Na to stačí znalosti toho, co je teď, představa toho co bylo tenkrát a trocha logiky s představivostí. Možná by někoho (mě asi ne) velmi udivilo, co takový dělnický aristokrat všechno uměl.

  • Sio • 10. listopadu 2014

    peter. napsal
    Sio
    Rozdiel vidím v tom,že pri čítaní knihy musí pracovať vaša fantázia.To vy sám,vo svojej fantázii si vytvárate podobu hlavných postáv,krajiny v ktorej sa dej odohráva,rozvíjate svoju predstavivosť a fantáziu.Iste,sú krásne filmy,ktoré zanechajú v človeku stopu,ale neumožnia vám nič z toho,čo vám poskytne kniha.Film vám dá všetko hotové,nerozvinie vo vás to,čo nazývame imagináciou.A to už ani nehovorím o prínose knihy pre zlepšenie slovnej zásoby.Deti a mládež by mali mať v škole povinné čítanie ako sme ho kedysi mali my a to práve z dôvodov ktoré som spomenul.Kde chýba predstavivosť a fantázia,tam vzniká prázdny priestor do ktorého môže umiestniť kto chce,čo chce.Napríklad svoju propagandu.

    Peter, já vám rozumím, taky jsem byl čtenář a vím, co myslíte. Tolstého, Huga, Jiráska ale také Verna, Batličku, Foglara, Maye, Coopera a mnoho dalších autorů jsem hltal už na základce, například Jiráskovy tři trilogie o husitech jsem zhltl za jedny jarní prázdniny. :-) Skutečně mi to hodně dalo i co se představivosti týče. Jen bych nezatracoval film, i tam lze domýšlet a fantazírovat. Možná to člověka tolik nenutí.

  • Sio • 10. listopadu 2014

    Alena napsal
    proč tedy Moravané? řeknu Vám, protože i za Hitlera- měli správní sebeurčení- proč to ten diktátor povolil? bylo to dáno historicky, od nepaměti. pokud chcete být blbem, nebráním Vám v tom

    Proč to diktátor povolil? No do hlavy mu nevidím, ale být na jeho místě, řídil bych se základním pravidlem všech diktátorů a udělal bych to také. Asi už víte, na jaké pravidlo narážím. Divide et impera!

  • Sio • 10. listopadu 2014

    peter. napsal
    Sio
    Ešte raz som si to prečítal a asi som vás pochopil.Pochopil som,že človek nemusí sledovať práve dej filmu.Môže premýšľať o tom ako tí ľudia žijú,aké sú u nich zvyklosti,porovnávať to s tými našimi a máte pravdu,človek takto môže zapojiť svoju obrazotvornosť a fantáziu.Ale pre mládež to platí asi ťažko,lebo oni čakajú od filmu akciu,drsňákov, sex ,extázu pri tanci……….sračky.

    To máte pravdu, jsou filmy a FILMY.

  • Sio • 10. listopadu 2014

    fajt napsal
    to je hezký a určitě správný…ale mimo imaginaci, při úkonech každodenního života jsou výstupy adekvátní vaším představám ? …ono drtivá většina životů je prostě ošklivou parodii nejenom na sny, ale i na selský rozum, v reálném světě totiž dominuje hrubá síla a ponižující manipulace, málo kdo má na to překonat falešnou civilizační silovou barieru,aby mohl trochu důstojně fungovat, už jenom zbavení se každodenních schizofrenních úlitebsystému ( stačí i drobnosti, jako být fakticky netolerantní a ignorační k pochybným a prefabrikovaným autoritám ) je naprosto osvobozující, je to taky první krůček být sám sebou … i když samozřejmě jsou lidé, kterým okovy nevadí, dokonce je i potřebují a vyžadují, jinak by rychle zhasli, i jejich sny. ..)

    Nevím, je někdo, kdo má život na 100% podle svých představ? Víceméně dostávám od života to, co chci. Občas se ukáže, že to co jsem chtěl nebylo to nejlepší.
    Ale žijeme v reálném světě, ne ve světě snů. Když vyzývám k používání představivosti a logiky (trochu lituji, že jsem použil slovo imaginace), nemám tím na mysli, abychom přešli do nějakého virtuálního světa svých snů. Stále platí, že zdravá skepse je nezbytná, nic není černé ani bílé historie bude viděna a posuzována různými lidmi různě v závislosti na jejich nastavení (třeba věřící/nevěřící;bohatý/chudý) a schopnostech.

  • ducatista • 10. listopadu 2014

    Tak asi je logické, že teenageri budou vyhledávat jiné typy filmů než dospělí diváci. Ale pravdou je, že drtivá většina dnešní produkce je odpad. Ona i ta komerce se musí umět dělat…
    Jak jste se tady bavili, četba knih mně dala strašně moc, takový Josef Augusta a jeho Zavátý život doprovázený ilustracemi Zd. Buriana pro mne znamenala víc než všechny Jurské parky dohromady. Z filmů mě velmi ovlivnil Matrix, donutil mě přemýšlet o tom, zda svět, který mě obklopuje je skutečně takový, jak se na první pohled jeví.

  • fajt • 10. listopadu 2014

    to Sio

    mno ale u většiny jsou jejich životy v prudkém protikladu s jejich představami ( samozřejmě omineme úplný fantas magorie, jakože od Santa Ježíše Klause až po Supermana, či jinou levitující příšeru, ale bereme pouhou představu o obyčejné existenci, kterou si snad každý – jsou i jiní, to přiznávám – představuje aktivně a poměrně kladně, bez toho, že po něm někdo bude beztrestně šlapat, či ho dojit jako krávu po celou dobu bytí, či spíše nebytí ), ne – a jsme tedy u te flexibility ( životní šedi, dnes hodně do tmava) , je opravdu duševnímu zdraví a vzoru pro další generací skutečně prospěšné, že po většinu nemáme ukotvení v něčem tak jasném jako je osobní lidská důstojnost( adekvátně dám a po jasné zásluze dostávám) , tedy kterou v parametrech zrovna měníme podle strachu, pohodlnosti, ničemnosti či nedostatku jiných předností a přebytku jiných podlostí ? svět nemusí být stopro ideální, ale měl by mít přírodní šanci pro každého, ale pokud se ji někdo dobrovolně vzdá ( pro jisté nepohodlí, ztrátu životního standardu, či dokonce v ohrožení zdraví a života – tady je to asi nejvyšší výzva), tak prostě rezignuje – pak svou inteligenci může opravdu marnit v představivosti…berte to jako taky úhel pohledu, vidění a posuzovaní, který je tř. zdravou skepsí. ..)

  • peter. • 10. listopadu 2014

    Bez fantázie nemôže vzniknúť vynález ani žiadne umelecké dielo.Fantázie je aj motorom pokroku.
    Takéto následky vznikajú ak sa ľudia už od detstva nevenujú čítaniu :
    http://www.noviny.sk/c/slovensko/detom-chyba-slovna-zasoba-je-to-chyba-rodicov

  • Alena • 10. listopadu 2014

    peter. napsal
    Prosím vás,aj keď som pre vás blbec,predsa by ma len zaujímalo,či už niekto z Moravákov (politická strana ,nejaký moravský líder alebo vy sama) sformuloval a predložil vláde ČR požiadavku národa Moravského na sebaurčenie, alebo na zmenu ústavy ČR,ktorá by menila súčasný stav a zaviedla by zemské usporiadanie štátu pod iným názvom(pochybujem,že by ste si priala názov Bohmen und Mähren,keď ste už spomenuli Hitlera).Ak nie tak platí,že nemému decku ani vlastná mater nerozumie a vy zbytočne urážate ľudí.Len by som vám chcel pripomenúť,že na území Moravy žije cca 4 milióny obyvateľov a pri poslednom sčítaní ľudu sa k Moravskej národnosti prihlásilo tuším 475 tisíc ľudí.Prejdite si ešte raz moje príspevky k tejto téme a napíšte,kde som poprel právo ktoréhokoľvek národa včítane toho Moravského na sebaurčenie.

    v prvé řadě se všem omlouvám, pokud jsem někoho urazila. V druhé řadě, Morava jako taková neexistuje, takže prosím, už mne nedrážděte a neoznačujte nikoho moravským básníkem. Toť vše

  • Alena • 10. listopadu 2014

    Sio napsal
    S prvním odstavcem souhlasím, je potřeba vycházet z dat. Jen s jistou nedůvěrou v jejich autentičnost. Ne každá data jsou pravdivá a ověřená. Ne každý má čas chodit po archivech osobně, takže data jsou nám obvykle zprostředkována. Na to by bylo dobré neapomínat.
    Co jsem napsal o dělnících na přelomu 19. – 20. století se týká většinové masy, nikoli dělnické aristokracie. Zobecňovat výpověď pragenerace týkající se několikaprocentní menšiny vysoce kvalifikovaných dělníků IMHO není ten nejsprávnější postup. I když samozřejmě je pravdou, že ne každý dělník musel být chuďas. K tomu opět nepotřebuji archivy, abych souhlasil. Je vysoce nepravděpodobné, že by klíčový vysokokvalifikovaný dělník byl placen stejně jako ten bez kvalifikace a navíc se musel třást o práci. Evidentně byl takových lidí nedostatek a měli svou cenu. Na to stačí znalosti toho, co je teď, představa toho co bylo tenkrát a trocha logiky s představivostí. Možná by někoho (mě asi ne) velmi udivilo, co takový dělnický aristokrat všechno uměl.

    stálo by za to udělat srovnání životní úrovně. Mnozí by byli překvapeni. Dále se musí vzít na zřetel, že tehdy ženy nepracovaly. Znalosti mohou být zkreslené, bez studování archivu se neobejdete, pokud nemáte historii před očima v podání vašich prarodičů. Pak by Vám Vaše povídání připadalo směšné jako mě. Takže můj pradědeček přišel jako sirotek na Ostravsko z Polska, čili bez známostí se uchytil. Na koksárně Karolina měl úraz, byl pak invalidou ( musel nosit speciálně tvarovanou obuv). Z práce ho ale podnikatel nevyhodil, zařídil mu místo na velíně elektrárny. Měl 2 děti, manželku v domácnosti. V 30- tých letech si začali stavět domek, který dokončili po válce. Bez dluhů. Řekněte mi dnes podobný příběh dělníků- invalidů a jejich životní úroveň.

  • peter. • 10. listopadu 2014

    Alena napsal
    v prvé řadě se všem omlouvám, pokud jsem někoho urazila. V druhé řadě, Morava jako taková neexistuje, takže prosím, už mne nedrážděte a neoznačujte nikoho moravským básníkem.Toť vše

    http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Sk%C3%A1cel

  • Alena • 10. listopadu 2014

    peter. napsal
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Sk%C3%A1cel

    jeho básně jsou něžné a krásné

  • Sio • 10. listopadu 2014

    fajt napsal

    to Sio

    mno ale u většiny jsou jejich životy v prudkém protikladu s jejich představami ( samozřejmě omineme úplný fantas magorie, jakože od Santa Ježíše Klause až po Supermana, či jinou levitující příšeru, ale bereme pouhou představu o obyčejné existenci, kterou si snad každý – jsou i jiní, to přiznávám – představuje aktivně a poměrně kladně, bez toho, že po něm někdo bude beztrestně šlapat, či ho dojit jako krávu po celou dobu bytí, či spíše nebytí), ne – a jsme tedy u te flexibility ( životní šedi, dnes hodně do tmava) , je opravdu duševnímu zdraví avzoru pro další generací skutečněprospěšné, že po většinu nemáme ukotvení v něčem tak jasném jako je osobní lidská důstojnost( adekvátně dám a po jasné zásluze dostávám) , tedy kterou v parametrech zrovna měníme podle strachu, pohodlnosti, ničemnosti či nedostatku jiných předností a přebytku jiných podlostí ?svět nemusí být stopro ideální, ale měl by mít přírodníšanci pro každého, ale pokud se ji někdo dobrovolně vzdá ( pro jisté nepohodlí, ztrátu životního standardu, či dokonce v ohrožení zdraví a života – tady je to asi nejvyšší výzva), tak prostě rezignuje – pak svou inteligenci může opravdu marnit v představivosti…berte to jako taky úhel pohledu, vidění a posuzovaní, který je tř. zdravou skepsí. ..)

    No, „důstojnosti“, jak jste ji popsal, se podle toho, jak to vidím, vzdává 99,9% lidí. Nevidíte ten pojem přece jen trochu černobíle? Společnost je složena z reálných lidí s reálnými chybami, kteří si přesto myslí, že mají nárok na normální pohodový život. Názor mění, když jim to někdo bere „přes čáru“. A teď jde o to, kdo má kde svou čáru. Pokud vám někdo zabije dítě, patrně to bude přes čáru pro většinu lidí a mělo by to tak být. Ale stále máte třeba ještě dvě další a nechcete je ohrozit. Dilema – co je důstojnější?

  • Sio • 10. listopadu 2014

    Alena napsal
    stálo by za to udělat srovnání životní úrovně. Mnozí by byli překvapeni. Dále se musí vzít na zřetel, že tehdy ženy nepracovaly. Znalosti mohou být zkreslené, bez studování archivu se neobejdete, pokud nemáte historii před očima v podání vašich prarodičů. Pak by Vám Vaše povídání připadalo směšné jako mě. Takže můj pradědeček přišel jako sirotek na Ostravsko z Polska, čili bez známostí se uchytil. Na koksárně Karolina měl úraz, byl pak invalidou ( musel nosit speciálně tvarovanou obuv). Z práce ho ale podnikatel nevyhodil, zařídil mu místo na velíně elektrárny. Měl 2 děti, manželku v domácnosti. V 30- tých letech si začali stavět domek, který dokončili po válce. Bez dluhů. Řekněte mi dnes podobný příběh dělníků- invalidů a jejich životní úroveň.

    Vytrháváte jednotlivé příklady z kontextu a ještě si myslíte, jaký nejste lumen. Dobře, chcete jednotlivosti, také mám informace od starších. Tak vám povím, co mi řekl tchán, je ročník 1927.
    1. Téměř všechny děti ve třídě, včetně něho, chodily do školy bosky. Asi mi řeknete, že to dělaly pro zdraví.
    2. Téměř všechny děti v jeho třídě měly ráno hlad, přišly do školy bez snídaně. Učitel se prý občas slitoval a dal jim svou, protože se na to nemohl dívat, některé omdlévaly hlady. Tchán vzpomíná, jak mu záviděly, protože měli na zimu velký hrnec sádla a tak jedl celou zimu chleba se sádlem a nehladověl.
    3. Když tak máte ráda archívy, co vám říkají o oficiálním demografickém údaji, který jsem četl na webu Českého statistického úřadu? Očekávaná doba dožití v ČR byla tenkrát 50 let. Proč asi?
    4. Od matky (ročník 1938) rovněž vím, že byl hlad, nezaměstnanost a spolužáci chodili bosky. Její otec, který byl excelentní truhlář, jednu dobu měl vlastní malou dílnu se zaměstnanci, byl bez práce, až ho Němci zaměstnali na výrobě vrtulí letadel, asi byly dřevěné, nevím. Takže ani dělnická aristokracie to neměla jednoduché. Pravda, Němci prý platili velmi dobře a mohl si vymínit, že jeho děti půjdou do české školy ne do té německé.
    5. Podle strýce (ročník 1930) jedli doma 6x v týdnu brambory a mlíko. V sudou neděli bylo maso a v lichou koláče.
    Takže mi se svým dědečkem a archivy můžete polibit záda. Jste perfektní příklad člověka, který možná zírá do archivů a poslouchá dědečka, ale neumí se na to podívat jako na celek. Smát se vám nebudu, nějak mi to ani není k smíchu.

  • fajt • 10. listopadu 2014

    lidé už čáru nemají ( sami si ji vygumovali), ale může se u nich vyvolat ( u některých jedinců) zběsilost v srdci, krom toho raději ani nechci definovat reálnost dnešního lidu, to je prostě taky dost normalizační divočina, teď pro změnu vítězného kapitálu – pohodový život a cena, kterou jsou pro tento život schopni druhými zaplatit ( svou duši už zaprodali ) je taky dost bizardní…ale normy se upravují, věci se relativizují a co bylo včera černé je dnes žádoucí, jsem současník, vidím to a žiju v tom… ale po svém, mi sjíždění systémových chyb v aplikaci dneška, tedy současnosti nevadí, protože jsou rozhodně menší zlo než každodení „poctivé“ pok(o)ušení osudu za kus propůjčeného žvance. ..)

  • Alena • 10. listopadu 2014

    Sio napsal
    Vytrháváte jednotlivé příklady z kontextu a ještě si myslíte, jaký nejste lumen. Dobře, chcete jednotlivosti, také mám informace od starších. Tak vám povím, co mi řekl tchán, je ročník 1927.
    1. Téměř všechny děti ve třídě, včetně něho, chodily do školy bosky. Asi mi řeknete, že to dělaly pro zdraví.
    2. Téměř všechny děti v jeho třídě měly ráno hlad, přišly do školy bez snídaně. Učitel se prý občas slitoval a dal jim svou, protože se na to nemohl dívat, některé omdlévaly hlady. Tchán vzpomíná, jak mu záviděly, protože měli na zimu velký hrnec sádla a tak jedl celou zimu chleba se sádlem a nehladověl.
    3. Když tak máte ráda archívy, co vám říkají o oficiálním demografickém údaji, který jsem četl na webu Českého statistického úřadu? Očekávaná doba dožití v ČR byla tenkrát 50 let. Proč asi?
    4. Od matky (ročník 1938) rovněž vím, že byl hlad, nezaměstnanost a spolužáci chodili bosky. Její otec, který byl excelentní truhlář, jednu dobu měl vlastní malou dílnu se zaměstnanci, byl bez práce, až ho Němci zaměstnali na výrobě vrtulí letadel, asi byly dřevěné, nevím. Takže ani dělnická aristokracie to neměla jednoduché. Pravda, Němci prý platili velmi dobře a mohl si vymínit, že jeho děti půjdou do české školy ne do té německé.
    5. Podle strýce (ročník 1930) jedli doma 6x v týdnu brambory a mlíko. V sudou neděli bylo maso a v lichou koláče.
    Takže mi se svým dědečkem a archivy můžete polibit záda. Jste perfektní příklad člověka, který možná zírá do archivů a poslouchá dědečka, ale neumí se na to podívat jako na celek. Smát se vám nebudu, nějak mi to ani není k smíchu.

    tak to je skvělé, jak se nakonec shodneme, že historie se bez studia archivů a to velkého množství dat neobejde. Vím, že na vesnici to bylo docela běžné, že se chodilo bosy, stejně jako bylo běžné, že auto tam projelo jednou za půl roku. S tím hladem to nebylo tak katastrofální, když v každé chalupě měli prase, a zabíjačku si vyměňovali s celou vesnicí. Pokud si někdy poslechnete pana Menšíka, který pochází z Ivančic, v okruhu několika kilometrů bylo všechno jejich. Zavařovalo se ostošest. Jiný příklad- film Vlak dětství a naděje a ukázka kšeftování s potravinami z vesnice. Příbuzného( ročník 38) mám taky, jeho otec 7ha pole, 5 sourozenců ,(na základě Vašeho příspěvku jsem mu před chvílí volala- reakce- to by mi tata dal, jít bez jídla do školy, a při dotazu, zda někdo neomdlíval hlady ve škole, se ptal, který trotl to kecá, co to jsou za kraviny) hlad nikdo neměl, bosky chodili všichni, což bylo opravdu normální, o žních na poli makali všichni, nikdo nebyl nezaměstnaný. Kdo na vesnici měl hlad? Určitě alkoholici a lidi, kteří byli leví do práce. I ten nejmenší záhumeník měl kozu, králíky, kachny a slepice.
    Nevím, do jaké míry byla Ostrava specifická, tenkrát byla poptávka po kolejích, všude kolem se stavěla železnice. Dědečka nezaměstnanost nezasáhla.
    Pominu- li vymoženosti moderní techniky, je zapotřebí opravdu položit si otázku, o kolik si žijeme líp než naši předci. Vždyť dříve bylo běžné, že na vesnici v každé rodině bylo cca kolem 6 dětí. Dnes se rodina se šesti dětmi automaticky ocitá na sociálních dávkách a na hranici chudoby. Potraviny jsou zajímavá problematika. Onen ročník 38 téměř nevěděl, co je to máslo ( měli krávu ale potřebovali máslo prodávat). Místo toho pili podmáslí- domácí podmáslí, víme, tam plavou kusy másla. A dát si ho s domácími brambory,

  • Alena • 10. listopadu 2014

    pokračování
    to je ta nejlepší lahůdka na světě. My sice máme plný nákupní koš, ale je plný nekvalitních náhražek. Honíme se, ale za čím?

  • hudryper • 10. listopadu 2014

    Alena napsal
    Nevím, do jaké míry byla Ostrava specifická, tenkrát byla poptávka po kolejích, všude kolem se stavěla železnice. Dědečka nezaměstnanost nezasáhla.

    Alena : Nějak Vám v tom dějepise splývají 30.léta první republiky s obdobím německé okupace.
    Průmyslové Ostravsko bylo krizí zasaženo mnohem silněji než venkovské Ivančice s malým Menšíkem.Navíc úporná hospodářská krize v ČSR trvala ze všech zemí Evropy nejdéle. Proč ?
    Protože velké podniky patřily téměř výlučně židovskému kapitálu,který veškeré výsledky svého
    působení v ČSR vyváděl mimo republiku jsa informován,k čemu má v republice časem dojít. A
    tak nebyl v republice kapitál na investice s výjimkou státního rozpočtu,z něhož se financovala
    pohraniční opevnění a začala stavět provojenská,nikdy nedokončená infrastruktura. Paní (1919),
    když všichni chlapi v rodině byli nezaměstnaní,chodila denně 10 km do práce(vycházela za tmy
    ve 4 ráno a vracela se za tmy v 9 večer).Za celý týden loupání cibule!!! na výrobu zavináčů a pod.
    produktů ji platili 5 Kč týdně ! Za tyto peníze nebyli chlapi samozřejmě ochotni pracovat,mladé
    děvče ale ano. I s tím se počítalo a zneužívalo. Pomalu se ale k této metě přibližujeme,Kurzarbeit
    je krokem opačným směrem,než si lidé myslí.Postupně se většina zaměstnaneckých míst stane
    prekarizovanými,kterých budete muset mít tři,abyste uživili rodinu z dnešního jednoho příjmu.
    Kdo zná první republiku jenom z retrospektivních filmů s Vlastou Burianem, Marvanem ,nebo
    Vilémem Novým je objektivně informován asi stejně jako dnešní teenageři při školní agitce
    „Člověka v plísni“ před volbami mladých nanečisto.

  • Sio • 10. listopadu 2014

    Aleno, navrhuji neříkat si tu, kdo z našich starších příbuzných a známých je nebo není trotl. Jak jsem nakoupil, tak předávám a můj tchán je hluboce věřící, povahou Mirek Dušín. Nikdy v životě nelhal a ve fabrice neukradl ani šroubek. To sice řekl kdysi sám, ale znám ho 25 let a mám všechny důvody mu věřit. Pokud vás zajímá kde to bylo, tak Boskovice.
    Význam ani studium archívů specialisty nijak nesnižuji, jsou to asi nejlepší dostupné zdroje informací. Já tvrdím jen tolik, že ty informace je potřeba umět dát dohromady, vytvořit vazby mezi nimi a k tomu je zapotřebí představivost. A také by si člověk měl být vědom, že dvě informace mohou působit protichůdně, i když jsou obě správné. Dokazují to údaje pamětníků, které jsme tu oba uváděli. Každý žil v jiné situaci, měl jiné zkušenosti a tedy to viděl jinak. V té době nebyl internet automobilů bylo málo a většina lidí asi ani moc nevěděla, co se děje za hranicemi jejich vesnice, natož pak 50 nebo 100 km dále.

  • Sio • 10. listopadu 2014

    Můžu jednu pikantní informaci, která neodpovídá zažitým představám? Můj strýc (1922) byl totálně nasazen v Rakousku. Otec i jeho bratři jsou z Valašska (hergot, Aleno, co uděláme s Valašským královstvím?) a jsme prostě takový rod karbaníků. Tak ten mi řekl, že jim tam za práci normálně platili a to ne špatně. No, asi to není jeho nejlepší vizitka, poslal domů tolik peněz, že si mohli opravit a rozšířit domek. Prý to vyhrál v kartách. Takže ani to totální nasazení nemuselo být všude peklo. Naopak děda od manželky odsud zdrhl a schovával se do konce války na půdě. :-)

  • Sio • 10. listopadu 2014

    Hudryper:
    Filmy pro pamětníky sice nepopisují první republiku jako celek, ale ze života smetánky ukazují leccos. Všiml jste si třeba architektury a prostor toho, čemu tenkrát říkali vila? Když jezdím kolem Ořechovky, tak si říkám, kde to asi točili.
    Co třeba ukázka poníženého chování úředníčků v „Katakombách“? Myslíte, že je to přibarveno? Bídu a chudobu vůbec tam moc neukazovali, do červené knihovny se jaksi nehodila, to je fakt. Takže máte pravdu, jen z těch filmů člověk obraz nezíská.
    P.S.
    Nejmenoval se Oldřich Nový?

  • orinoko • 10. listopadu 2014

    Je jedno, který Nový. Neboť obojí je pravda. Řeč je sice o tzv. první republice, ale v ní figurovali jak Oldřich Nový, tak Vilém Nový. – Vilém Nový byl komunista. Pokud se nemýlím, tak to byl otec Kamily Moučkové. Ve straně byl už za tzv. První republiky, takže jeho vidění společnosti má stejnou relevanci jako vidění společnosti očima Oldřicha Nového. To samé platí o jejich existenci a dá se říci i roli v životě Československa. S trochou nadsázky se dá říci, že oba Noví jsou dvěma stranami jedné a téže dobové mince.

  • Morybundus • 10. listopadu 2014

    Byla zde poptávka po srovnávacích studiích životní úrovně. Odborná studie to sice není, ale kdysi jsem narazil na velice pěkně zpracovanou, digitalizovanou kroniku obce Suché Lazce na Opavsku. Mimo jiné jsou v ní velice detailně zachyceny i mzdové/cenové podmínky v různých obdobích. Najdete zde: http://www.suchelazce.cz/kronika/kroniky.htm

  • max • 14. listopadu 2014

    .

    thanks for information.