Důvod, proč je ČSSD nevolitelná: Lubomír Zaorálek

Reklama


Tváří úpadku ČSSD je tvář Zaorálkova

Jistě. Protože její vnitřní politika je v pořádku. Všichni jsme ČSSD vděčni za to, že před lékařskými ordinacemi (anebo přímo v nich), už neharašíme drobnými v kapsách, abychom dali dohromady julínkovné, coby penzisti jsme spokojeni s tím, že se penze znovu valorizují, zkrátka v tomto ohledu panuje mezi lidmi a příznivci i voliči ČSSD dokonce občas i chuť znovu vhodit do uren listinu s jejími kandidáty, ale – bohužel – pro mnohé (včetně mne), už tahle alternativa padla. A to pro jediné jméno, jedinou tvář a jediného člověka, který nám tuhle možnost vzal a vnutil nám přetěžké úvahy, koho že to teď tedy budeme volit. Protože volit dál stranu, v níž nikoliv nevýznamnou roli hraje tento malý muž, který by jinak chtěl být velký, ale daří se mu pravý opak, je pro většinu z nás nemožné.

Vždyť si pamatujeme, jaký byl ještě než se stal ministrem, jak svolával hromy a blesky na americký radar v Brdech, i jak pak – zcela nečekaně, a to snad přesně v den, kdy se poprvé a už jako ministr prošel nekonečnými chodbami Kounicova paláce – otočil na obrtlíku a začal dštít oheň a síru na přesně opačnou stranu. Na Rusko a na Putina, a to s takovou vehemencí, že se zdálo, že jeho ctižádostí nemůže být nic, než přesvědčit KOHOSI DŮLEŽITÉHO, že on nebude ani o píď menší rusobijec, než byl jeho knížecí předchůdce, že půjde po Rusech ještě tvrději a nelítostněji, než se dosud v téhle republice šlo, a že v tomto ohledu kašle na to, jsou-li jeho odsudky spravedlivé či nespravedlivé, protože on je pro sebe povinován sledovat cosi podstatnějšího. Totiž další své možnosti, až jako ministr republiky skončí, protože ministrováním v jedné zemi život člověka nekončí, jsou zde daleko lukrativnější pozice v zahraničí, např. v EU, v NATO, či v OSN, místa doslova omračující, pro která mu ministerstvo zahraničí dodává v podstatě jen použitelné ostruhy. A má-li tam nahoru skutečně dojít, musí sesbírat potřebný počet bodů. A to nikoliv v Rusku, ale na Západě, ve Washingtonu, v Londýně, v Bruselu. Odtud ho už dnes pozorně sledují a ty body mu přidělují – a jak je známo – v podstatě jen podle toho, jak moc je ochoten Rusku nadávat.

Laskavý čtenář mě v tento okamžik možná chytne za rameno s tím, že se možná mýlím. Že totiž Zaorálek nemusí být nutně protiruský z vypočítavosti, ale že takto protirusky opravdu smýšlí. Na což bych reagoval dvěma otázkami: Jak to, že to vášnivě protiruské nebylo na Zaorálkovi předministrském ani v nejmenším vidět ani slyšet? A za druhé: Máte za to, že český ministr zahraničí je takový hlupák, že neví nic o vztahu příčiny a následku? Vždyť každý myslící člověk ví, že to, co se dnes na pomezí Ruska a Ukrajiny děje (a za což je Rusko západním světem pranýřováno), by se nedělo, kdyby Washington nezatoužil po zřízení vlastních raketových základnách ve východní Ukrajině (tak blizoučko Moskvy), a po své námořní základně na Krymu (celé Černé moře tak budeme mít víceméně jen pro sebe), pro kteréžto cíle washingtonští neokonzervatisté zainvestovali majdanský profašistický státní převrat fantastickou částkou pěti miliard dolarů. Kdyby těch pět miliard dolarů na Majdan nevhodili, nepohnul by se na východní Ukrajině a na Krymu ani lísteček. To ví u nás každý podavač a je nepředstavitelné, že by to nevěděl český ministr zahraničí. Jenže on musí dělat, jako by to nevěděl. Jinak by totiž nemohl tak protirusky (a pro sebe tudíž tak prospěšně), soptit.

Pravda, východní Ukrajina a Krym už přece jen dodneška dost vyčpěly, a tak se tentokrát chrlí žluč proti Rusku kvůli ukrajinské letkyni Savčenkové, fracka v ženském provedení, který k soudnímu jednání chodí zásadně jen s fašistickými symboly na krku. To však Zaorálkovi na chutí strefovat se do Ruska i v téhle záležitosti neubírá. Případ Savčenkové je podle něj „ostudnou ukázkou“, jak se Rusko na Ukrajině chová, a je prý „odporný a vyfabrikovaný“.A Česká republika by proto „podpořila případné návrhy na rozšíření protiruských sankcí EU na ty občany Ruska, kteří se podílejí na pezekuci ukrajinské pilotky Nadji Savčenkové.“ Toto vyřkl náš ministr Zaorálek před setkáním ministrů zahraničí 28 zemí EU, kteří v pondělí zasedli, avšak k šílenému nápadu našeho ministra protiruské sankce ještě dále rozšiřovat – a nikoliv tedy končit, jak to např. žádá náš prezident – se nevyjádřili

Inu, kováříček chtěl být nad mistra – a tentokrát pohořel, ale bude se snažit dál, dál bude pro sebe sbírat potřebné body a dál bude škodit ČSSD. To je to jediné, na čem se u něj můžeme stoprocetně spolehnout. A ČSSD to dál bude trpně snášet.

Slovenský ministr zahraničí Lajčák před uvedeným setkáním ministrů zahraničí řekl: Rusko je velké, Rusko je důležité, Rusko je významné a Rusko není jednoduché. S takovouto definicí by si ovšem na našeho ministra nepřišel. Ten by to zkrátil na: Rusko musí být zničeno.

A takovýto lidský formát mluví ve světě za mě, za tebe – za nás všechny.

Přejít do diskuze k článku 16 komentářů