EET funguje kromě Česka v řadě zemí Evropské unie

Reklama


Obavy z negativních dopadů na podnikání se zatím nepotvrdily

Některá z forem elektronické evidence tržeb (EET) již funguje v řadě zemí Evropské unie, včetně České republiky. Tato evidence má pomoci omezit daňové úniky, její zavádění ale často provázejí obavy z negativních dopadů na podnikatelskou aktivitu, které se ale v dosavadní praxi nepotvrdily. Na úrovni Evropské unie zatím neexistuje žádná legislativní úprava, která by užívání EET regulovala.

Na Slovensku musejí hotovostní tržby podnikatelé evidovat v registračních pokladnách již léta, původně se tato povinnost vztahovala hlavně na obchody a restaurace. Ve snaze potírat daňové úniky země rozšířila v roce 2015 povinné používání registračních pokladen do dalších sektorů ekonomiky, například na hoteliéry, lékaře, veterináře, advokáty, notáře, exekutory či cestovní kanceláře. Stát také zavedl účtenkovou loterii s finančními výhrami, do které se lidé mohou zapojit zadáním kódu z pokladního dokladu. Menší podnikatelé na Slovensku nemusejí kupovat pokladnu, pokud využijí mobilní aplikaci finanční správy. Údaje o zaevidované tržbě prostřednictvím aplikace má finanční správa prakticky okamžitě k dispozici.
Elektronickou evidenci tržeb v minulosti zavedlo také Maďarsko. Podobně jako Slovensko i Budapešť tuto povinnost postupně rozšiřovala na různé druhy podnikání.

Rakousko zavedlo evidenci tržeb v registračních pokladnách na začátku minulého roku. Podle tamní hospodářské komory se opatření až na výjimky vztahuje na podnikatele s ročním obratem nad 15 000 eur (405 000 korun) a hotovostním obratem vyšším než 7500 eur (202 500 korun). Loni v létě rakouská Národní rada schválila návrh na uvolnění pravidel evidence tržeb pro některé subjekty a také posunula termín, od kterého musejí být pokladny vybaveny zvláštním bezpečnostním zařízením proti manipulaci. Někteří zástupci rakouských podnikatelů upozorňovali, že zavedení registračních pokladen finančně zatíží podnikatele. Podle dostupných informací tento krok ale podnikání v alpské zemi výrazně nepoznačil.

Také ve Slovinsku se začal tamní systém EET používat v lednu loňského roku. Údaje za celý rok ještě nejsou k dispozici, ale v prvních třech čtvrtletích se přiznaný obrat podnikatelů s daňovými pokladnami meziročně zvýšil o 6,5 procenta.

V Chorvatsku, které bylo hlavní inspirací pro ČR, funguje EET od roku 2013 a i tamní úřady jsou spokojené. Během prvního roku zavádění systému se vybralo na DPH přibližně stejně jako v letech předchozích, kolem 40 miliard kun (téměř 148 miliard korun). Za rok 2015 se podle ministerstva financí na DPH vybralo 43,6 miliardy kun, což bylo nejvíce od vyhlášení nezávislosti v roce 1991. Kromě oživení ekonomiky na tom má podle vlády podíl právě EET, která snížila daňové úniky.

Polští obchodníci mají s evidencí tržeb prostřednictvím fiskálních pokladen zkušenosti sahající až do roku 1994, kdy proti jejich zavedení protestovali zejména taxikáři. V současnosti podnikatele nejvíce trápí časté změny pravidel hry. Přestože se výměna pokladen naposledy odehrála v roce 2013, do konce letošního roku si mají opět pořídit nová zařízení, která budou zaznamenávat prodej již jen elektronicky, což je i reakce na stoupající podíl bezhotovostních plateb. Cílem je mimo jiné zbavit se papírových účtenek, které obchodníci musí roky uschovávat. Úřady si od tohoto kroku slibují „utěsnění daňového systému“ a zvýšení příjmů pomocí lepšího výběru DPH o dvě až tři miliardy zlotých (12,5 až 19 miliard Kč). Šedá ekonomika se totiž podle Polského rozhlasu stále odhaduje na zhruba 25 až 27 procent reálné ekonomiky.

Zdroj: Esondy

Přejít do diskuze k článku 2 komentáře