Diskuze k článku


  • jogín • 16. dubna 2015

    Asi před pěti lety jsem věnoval jeden večer bilanci biopaliv. Počítal jsem nejvýhodnější technologii pro výměru půdy, tedy etanol přes řepu v řepařské oblasti atd. Výsledek pravil, že České republice chybí 100 000 hektarů ke krytí spotřeby nafty a benzinu. Od té doby spotřeba paliv stoupla. A upozornil bych na docela zásadní záležitost, o které se nemluví. Zvýšená koncentrace CO2 zvyšuje výtěžek fotosyvtézy. Do té míry, že začínají expandovat lesy na úkor travnatých stepí, protože se jedno- a dvojděložné liší typem fotosyntézy. Pokud se bude koncentrace CO2 dál zvyšovat, bude stoupat i fotosyntéza do té míry, že se nakonec produkce CO2 a spotřeba vyrovnají a dojde k ustavení rovnováhy. Samozřejmě produkce nesmí stoupat donekonečna, výpočet platí pro zhruba současnou produkci.

  • idiotronic • 16. dubna 2015

    Jediným poctivým biopalivem byl automobil na dřevoplyn . Tam je celý cyklus od vázání vzdušného CO2 až po jeho vrácení přírodě vysledovatelný, tam lze měřit. Dnešní biopaliva
    nejsou schopna naplnit požadavky dopravy, systém by zkolaboval bezprostředně, ale jejich jediným smyslem je vytvořit nepřehledný penězovod s objemem několika procent spotřeby (asi jako fotovoltaika v elektroenergetice, bez které bychom se energeticky rovněž obešli), ale finančně jej nelze ochránit před defraudací v některých bodech a právě proto biopaliva máme. Ze stejných důvodů nemáme výzkumné pracoviště, které by energii pro pěstování a sklizeň biopaliv hradilo z vlastního výpěstku.
    Sdělovací prostředky nás potom krmí moudry o tom, kterak amazonské pralesy jsou ,,plíce planety“ a vracejí do atmosféry kyslík , zatímco pohlcují CO2, ačkoli k tomu , aby tak (v součtu) činily, by napřed musely organickou hmotu hromadit (rašelina, lignit, uhlí), což nedělají.
    Pokud přírůstek biomasy rozloží například houby a hmyz (zjednodušeně), nula od nuly pojde. Tím není popřen zásadní hydrologický význam pralesů, jen ilustruji,
    že pokud se nedá měřit (například pro složitost dějů či nedostupnost dat) , lze jen podvádět. Zatím nejlevnější uhlík je ve fosilních palivech. Z ,,biolihu“ lze triviálně připravit ethylén a vyrábět z něj nákupní tašky, do nedávna k dispozici zadarmo . Nikoho to doposud nenapadlo. Proč asi?

  • PPK • 17. dubna 2015

    Když člověk zapátrá po informacích nejen o fotosyntéze, ale i o dalších planetárních přírodních procesech a jejich důsledkových souvislostech, tak zjistí, že je to tak široký a složitý souhrn poznatků a skutečností, že například jakákoliv veřejná televizní debata vskutku autentických a objektivních expertů z oborů přírodních věd, průmyslových a zemědělských technologií a technické energetiky s čistě politickými eko-aktivisty – by se musela zvrhnout ve velké odborné zesměšnění právě těch ryze politických a často zcela pavědeckých aktivistů.

    Zásadní problémy tu jsou však dva, které do skutečné vědy zanášejí to, co tam nepatří (pokud už pomineme čistě náboženské výmysly teologů): Za prvé, citové motivy těch, kteří si upřímně přejí, aby člověk zbytečně přírodu neničil a za druhé – účelové důvody spekulantských společenských parazitů, kteří v této oblasti zpolitizování vědy čenichají příležitost ke snadným a masívním dotačním ziskům z darů od diletantských politiků, spravujících veřejné peníze, vybrané v daních občanů celé Evropy.

    Politizace ekologie jakožto vědy je totiž tím nejzákeřněji nachystaným hrobem pro sebevraždu samotné ekologie jako vědy. (Někdy se k tomuto tématu snad ještě vrátím, protože mi stále v hlavě leží taková dvě typická slovíčka – politická ekologie – coby analogie „politické ekonomie“ nedávných tak aktivních ideologů (nejen) kapitalismu …)

  • cnemo • 17. dubna 2015

    Cesta od jedné lži ke druhé. Biopaliva jsou obecně ekonomický ale hlavně ekologický zločin. Neexistují žádné „generace“ biopaliv, to jen další blud. Je OK ekonomicky i ekologicky, když palírna nechává vyhnívat výpalky, cukrovar, mlékárna masna silně znečištěné vody odpadní, vyhnívá kejda a podobně. Tohle všechno je známé a používá se už desítky a desítky let. Ale pěstovat biomasu či d-okonce za účelem spálení je volovina. Už středověké hospodářství bylo limitováno rychlostí obnovy lesa a proto se uchytilo uhlí.

    Ale dělat z řepky naftu, to je nápad chorého mozku. Viděl (myslím tím, že jsem tu fabriku prolezl) jsem většinu těchto zařízení u nás i na Slovensku, je to přehlídka vyhozených peněz a lidské práce. Biopalivo je pouze médium, které za cenu vysokých ekologických ztrát zprostředkovává přesun peněz z kapes daňových poplatníků do kapes velkých firem. Jiný význam nemá.