Evropské půjčky podporují ukrajinské jaderné elektrárny. Ty však nemají nastřádáno na svůj pohřeb

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA a CEE Bankwatch

Na jaderném účtu jsou peníze sotva na likvidaci jednoho z patnácti ukrajinských jaderných bloků

čtvrtek 11. května 2017

Ukrajinský jaderný fond je zatím tak chudý, že nemá peníze ani na likvidaci jednoho reaktoru z celkového počtu patnácti provozovaných. Půjčky ve výši 600 milionů eur, které získala Ukrajina na takzvaný program zvyšování bezpečnosti jaderných reaktorů, jsou totiž podmíněny vytvořením funkčního fondu na likvidaci jaderných zařízení. Formálně Ukrajina požadavky plní, ale peníze na jaderném účtu zdaleka neodpovídají potřebným částkám. Devadesát milionů eur, které má aktuálně ukrajinský jaderný účet k dispozici, nestačí ani na likvidaci jednoho reaktoru. Vyplývá to z vyhodnocení, které zveřejnila organizace CEE Bankwatch Network [1].

Bankwatch půjčky evropských veřejných prostředků pro ukrajinský jaderný program dlouhodobě kritizuje. Půjčku ve výši 300 milionů eur poskytla v roce 2013 Evropská banka pro obnovu a rozvoj EBRD. Dalších 300 milionů eur bylo Ukrajině zapůjčeno podle smlouvy o Euratomu. Opatření ke zvýšení bezpečnosti reaktorů jsou odkládána, zatímco provozovatelé pracují na prodloužení jejich životnosti. Podle původních projektů měl být provoz dvanácti z celkových patnácti bloků ukončen do roku 2020 [2].

Ukrajinská agentura Energoatom optimisticky odhaduje, že náklady na likvidaci jednoho ukrajinského reaktoru se budou pohybovat mezi 70 a 100 miliony eur, přestože v Evropě cena stejných projektů dosahuje 700 až 1 300 milionů eur. Ukrajinské odhady navíc komplikuje skutečnost, že země nemá schválenou strategii nakládání s jaderným odpadem. Náklady na vybudování úložiště nebo dlouhodobé skladování tak nelze odhadnout.

Iryna Holovko, energetická expertka CEE Bankwatch Network, řekla:

„Ukrajina sice založila jaderný fond, jak požadovali evropští poskytovatelé půjček, ale disponibilní částka na likvidaci reaktorů zdaleka nepostačuje. Pokrývá sotva náklady na likvidaci jednoho reaktoru z provozovaných patnácti. Není však přijatelné prodlužovat životnost reaktorů, dokud si nevydělají na svoji likvidaci. Bezpečnost musí být na prvním místě.“

Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:

„Zkušenost s černobylskou katastrofou a obtížným nakládáním s radioaktivními odpady dělá z Ukrajiny zemi, která by v této věci měla postupovat obezřetně. Optimismus ovšem ukrajinské provozovatele jaderných elektráren neopouští. Nízké odhady nákladů na likvidaci ukrajinských jaderných reaktorů patrně vycházejí z předpokladu nízkých mezd likvidátorů. Vzhledem k tomu, že k fyzické likvidaci reaktorů dojde až ve druhé polovině století (zhruba čtyřicet let po definitivním odstavení), jde o předpoklad hodně odvážný. Dnešní žáci mateřských školek patrně budou výrazně doplácet.“