Diskuze k článku


  • fajt • 1. dubna 2017

    a proč ne, drtivou část okolního světa a energie ( procesů ) vůbec nevidíme a ani Albert ji nedokázal ani náznakem popsat natož definovat do své relativity. ..)

  • hudryper • 1. dubna 2017

    Ještě před zmíněným a podle zásluh potrestaným incidentem,o němž se zmiňuje pan Kadubec,
    se F.Kahudovi stala podobná nehoda běhen prvního poúnorového majálesu v roce 1955,krátce po
    jeho jmenování ministrem školství. Přihlížejícímu ministrovi byl na hlavu nasazen papírový trychtýř a do něj virtuálně naléván marxismus-leninismus z velké,rovněž papírové láhve. Protože
    byl právě v Československu odhalen kult osobnosti J.V.Stalina,obešlo se to prý jen disciplinárkou.
    Když během normalizace odešel do důchodu,pokračoval ve svém výzkumu doma a co nešlo zkoušet
    doma,dělal s dalšími nadšenci v laboratoři docenta Chudáčka na Matfyz. Byla to tehdy,nejspíš díky probíhající normalizaci,poměrně veselá vědátorská doba umožňující bádání čehokoliv s výjimkou
    kritiky vedoucí úlohy strany a bratrské pomoci armád pěti socialistických zemí. S jedním z kolegů
    doc. Chudáčka, experimentálním fyzikem Dr. Ulbertem jsem se dobře znal. Občas přicházel se
    zcela neotřelými nápady,jejichž pokusné demonstrace stály trochu peněz a skoro nikdy nevedly
    k praktickému využití důvěřivým investorem. Tím bývali většinou předsedové JZD,kteří hledali
    jakoukoliv možnost k zvýšení finančních příjmů družstva. Výjimkou se stal přístroj polystat,jenž
    byl schopen měřit elektrostatický povrchový náboj na jakémkoliv povrchu,včetně lidských vlasů.
    Jeho výroba v JZD Předměřice silně předběhla dobu,kdy se stále větším užíváním plastů v životě
    vzrostla nutnost obrany před nepříjemnými důsledky z titulu elektrostatického náboje,třeba jako
    iniciátora výbuchu v cukrovaru Modřany,před kterým jsme jako kolektiv okolo přístroje varovali
    vedení podniku asi půl roku dřív. Neposlechli nás,nevěřili,že by jim vybuchl cukrovar v důsledku
    přeskočení jiskry generované pytli s cukrem na transportní skluzavce a po výbuchu se nepřiznali…

  • orinoko • 1. dubna 2017

    Existence mentionu je potvrzena nejen experiMENTALNE , nýbrž i v praktické rovině.

    Malý chlapeček si zevrubně prohlíží svého pindoura.
    – Mami, to je mozek?
    – Ještě ne, Pepicku, hladí matka synka po hlavě.

    Ve speciální diskusi na pracovišti jsme se s kolegy dopracovali k závěru, ze nejhorší ze všeho je chytnout kapavku na Medarda.

    Štědrý večer, USA.
    Postarší korpulentní hospodyne nese na stůl krocana.
    Mám rada tento den, kdy po roce zase držím v ruce ptaka, di dojate.

    Ergo kladívko. Svet bez mentionu není možný stejně jako bez mentalu ci ementalu.
    Mention tu je s námi z dávného sera věku. Stačí se jen rozhlednout. K většímu pochopení probleMATIKY mentionu je ovšem nutno nahlédnout ve světle existence mentionu kladných a záporných. Bez tohoto poznání nelze dal hádat.
    Kladný mention je humor. Ten záporný pak kyselý lák.

  • idiotronic • 2. dubna 2017

    orinoko napsal
    Malý chlapeček si zevrubně prohlíží svého pindoura.
    – Mami, to je mozek?
    – Ještě ne, Pepicku, hladí matka synka po hlavě.

    To byl začátek kariéry a konec může vypadat takto:
    ÚV, nejmenovaná strana, perestrojka, záchod:
    ,,Tak soudruzi, toto je poslední místo, kde můžeme s jistotou prohlásit, že to ještě držíme
    pevně v rukou!“

  • racek • 2. dubna 2017

    No, nádherné téma a skvělé příspěvky. Taky jsem chtěl přispět, ale to bych to jen pokazil. Taky jsem se učil pod Kahudou. Vlastně skoro celou základní školu. Hydrypetr, fakt dobrý!

  • idiotronic • 3. dubna 2017

    orinoko napsal
    Ten záporný pak kyselý lák.

      

    Odborně se jmenuje demention.

  • Aleš • 3. dubna 2017

    Zprávy Rádia Jerevan hlásí, že soudruzi to mají ve svých rukou. Není nad pobučení z krize a vývoje. Jestli vládne Nečas nebo jiná slota, na gaunery se u nás vrhá bota. Hlásím plné vítězství formy nad obsahem, kdo nemá čip, jakoby neexistoval.
    https://www.youtube.com/watch?v=IyJxhJ54MXw

  • idiotronic • 4. dubna 2017

    hudryper napsal
    Neposlechli nás,nevěřili,že by jim vybuchl cukrovar v důsledku
    přeskočení jiskry generované pytli s cukrem na transportní skluzavce a po výbuchu se nepřiznali…

    No vidíte a já o tom četl jako puberťák někdy roku 1966 v knize pro mládež Ivan Klimeš: Tajemství chemie (že mouka či cukr ve formě jemného prachu bouchá s větší razancí, než směs kyslík-vodík).

  • racek • 7. dubna 2017

    idiotronic napsal
    No vidíte a já o tom četl jako puberťák někdy roku 1966 v knize pro mládež Ivan Klimeš: Tajemství chemie (že mouka či cukr ve formě jemného prachu bouchá s větší razancí, než směs kyslík-vodík).

    Moc dobrá knížka, znal jsem jí snad nazpaměť. A k tomu Malý chemik, větší verze k vánocům a následné výbuchy a požáry v domácnosti achh, ještě ve 13 mě otec strašně seřezal řemenem. Jo, takový jododusík vylitý na podlahu v kuchyni … ten bouchal i po několika dnech.