TOPlist

Experti z Davosu a jejich rady pro spravedlivější svět

Reklama


Petr Umlauf Stali se z liberálních kapitalistů socialisti? Z  Davosu zní …Nejlepší řešení nerovnosti ve vyspělých ekonomikách spočívá ve větším přerozdělování prostřednictvím daní a transferů… Nyní, pokud se mě ptáte na konkrétní politiku, řekl bych, že zdanění finančních transakcí… Konec daňových podvodů …transparentnost u skutečného vlastníka… zákony pro firemní struktury… …a jednou možná i univerzální základní příjem.


Vítejte v novém světě. Letos to začalo opravdu mrazivě a mráz tentokrát nepřichází jenom z Ruska. Tvrdé jádro liberálních kapitalistů poznamenala inaugurace Donalda Trumpa. Jeho nástupní projev globalisty nepotěšil, zazněla v něm i tato věta.

Donald Trump, president USA napsal:
Až příliš dlouho jedna malá skupina lidí v našem hlavním městě využívala všech výhod vlády. Zatímco lidé nesli náklady.

Do děravé střechy zatéká a pootevřenou škvírkou si i mrazivý vítr najde cestu. Záplata na díru ve střeše by možná stačila, ale ty dveře, ty se nepřibouchly včas. Je to tady, zatím jenom nepříjemný průvan. Najednou zmizely v dáli liberální hodnoty, jako je globalizace, volný obchod a multilateralismus… a není to jenom tím průvanem. A tak se stalo, že špičky světové globální ekonomiky v Davosu mluvily asi tak, jako kdyby tam místo nich byli pozváni redaktoři e-republiky.

Larry Summers, archetypální „Davos Man“ (bývalý hlavní ekonom Světové Banky, americký ministr financí a předseda správní rady Harvardu), kritizoval politiky za ochranu nadnárodních společností, tvorbu peněz. Ovšem u sebe zatím ještě nezačal a hromadění svých zisků v daňových rájích nezastavil.

I Punit Renjen, generální ředitel všech ředitelů všech společností auditorské firmy Deloitte, uznal a vidí změnu globální nálady. Přestože opravdu dělá, co může pro udržení tradičních finančních struktur, nezbude mu, než přiznat si pravdu. Blockchain může změnit finanční služby The future of financial infrastructure: An ambitious look at how blockchain can reshape financial services. Více jsme o tom psali v článku Konec hierarchické struktury a vydírání v bankovním sektoru.

Výkonná ředitelka Oxfamu Winnie Byanyima podala pochmurný obrázek globalizace: „Zahraniční pomoc pro chudé především v Africe prodělává kolaps. Jde to příliš rychle, ale lze to ještě napravit. Přístupu k život zachraňujícím lékům i vykrádání afrického nerostného bohatství jsou trvalé neřešené problémy.“ Poslední apel pronikl i do české kotlinky, 8 mužů má stejné bohatství jako 3,6 miliardy nejchudších lidí na světě. „Musíme vyvážit tuto nespravedlivou ekonomiku. Potřebujeme rozvoj vzájemně prospěšné spolupráce více než kdy jindy.“

Diane Coyle, profesorka ekonomie z University of Manchester žádá vyšší podporu vzdělávání chudých: „Já bych platila učitelům na školách v chudých komunitách tak vysoké mzdy, že i ti nejlepší by to chtěli mít jako svou práci. To ale není jediná změna nutná ve vzdělávání. Musíme nově promyslet, jaké dovednosti budou naše děti potřebovat, a to se liší podle místa. Důležitá je místní kontrola nad vzdělávací politikou, to má smysl. Zapojit ve společnosti co nejvíce talentovaných lidí, to zabrání lokálnímu propadu komunit.“

Kenneth Rogoff a Thomas D. Cabot, profesoři v oblasti veřejné správy a ekonomie z Harvardské university se přimlouvají za větší přerozdělování: „Vzestup Indie a Číny za posledních několik desetiletí vedl k nejvíce významnému snížení globálních nerovností od průmyslové revoluce. Svět se v tomto změnil, což je jako objektivní fakt popsáno nositelem Nobelovy Ceny Angusem Deatonem v knize ‘The Great Escape’. Pořád tu zůstává několik set milionů lidí žijících v konfliktem sužovaných státech, kteří se propadají do zoufalé bídy. Obchodní protekcionismus nemůže přinést zpátky pracovní místa ve výrobě ve Spojených Státech nebo v Evropě. Místo toho se budou pouze zvyšovat ceny zboží, na které spotřebitelé s nízkými příjmy nedosáhnou. Nejlepší řešení nerovnosti ve vyspělých ekonomikách spočívá ve větším přerozdělování prostřednictvím daní a transferů a v lepším a inkluzivnějším vzdělávání na všech úrovních.“

Robert J. Shiller, profesor ekonomie na Yale University, jemuž byla v roce 2013 udělena Nobelova cena za ekonomii, žádá zvýšení progresivity daní z příjmů: „Zajímavé jsou nápady na dlouhodobé pojištění, oba pánové na to naléhají po celá desetiletí. Zatím to nebylo realizováno nikde na světě. Musíme chápat, že soukromé pojišťovny mají nabízet životní pojištění podle povolání. Mladý člověk, když zahajuje kariéru, by měl být schopen si koupit životní pojištění proti poklesu mzdy v průběhu pracovní kariéry podle průměrného indexu příjmů ostatních lidí v zaměstnání. To by mělo více povzbudit k odvaze riskovat při volbě povolání a celkově to zlepší výsledky. Automatické zvýšení progresivity daně z příjmů v reakci na zvýšení příjmové nerovnosti, které se přijímá jako plánovné opatření, nemá žádný vliv na dnešní vývoj. To má vliv pouze na roky pozdějši, pokud se nerovnost zhoršuje. Je důležité, aby mechanismus působil v předstihu, před zhoršením nerovnosti. Nemůžete pojistit dům, když už hoří. Příjemci pojištění mají dostat záruky a tyto jejich výhody nesmí být snadno zrušeny tím, že to změní další vláda.“

Diana Farrell, výkonná ředitelka a předsedkyně správní rady společnosti JPMorgan Chase, požaduje, aby se věnovalo více pozornosti sociálnímu začleňování: „Ve vývoji světové ekonomiky nebyla široce založené politice pro sociální začleňování poskytnuta žádná pozornost. Proces byl především omezen pouze na ex-post přerozdělování hospodářských zisků. Tento přístup se bude muset změnit, a to nejen, aby globalizace dala práci více lidem, než je tomu dosud, ale aby bylo zajištěno, že globalizace má dost voličů, aby i nadále hrála roli v řízení hospodářského růstu. Musíme se posunout v diskusi o hospodářské politice, o reformách mezinárodní správy směrem k řešení problémů hospodářského růstu a sociálního vyloučení. A musíme to udělat teď a neodkládat to. A musí se tak stát i v případě, že výsledky v podobě modifikované globalizace utlumí růst. Musíme vytvořit lepší prostor pro projednávání dopadů budoucí globalizace, zahrnout mnohem více lidí, než jenom ty, co jsou finančně závislí na procesu změn.“

Ian Bremmer, předseda správní rady Eurasia Group, chválí Donalda Trumpa, navrhuje zdanění finančních spekulací a prosazuje univerzální základní příjem: „Myslím, že v poctivé odpovědi je nutné uznat dvě věci: Za prvé, že neexistuje jediné řešení, kouzelná stříbrná kulka, která nás zbaví všech následků globalizace. A za druhé, že nemůžeme směřovat ‘řešení’ stížnosti proti globalizaci výhradně  shora-dolů, technokratickým způsobem. My všichni musíme být mnohem více empatičtí, než jsme doposud. Trump to udělal skvěle a správně. Takže to začíná obyčejnou lidskostí, základní humánní úrovni, což má jen velmi málo společného s elitářskou tvorbou politiky. Nyní, pokud se mě ptáte na konkrétní politiku, řekl bych, že zdanění finančních transakcí – zejména na úniky kapitálu. Finanční daň by také mohla být zdrojem užitečných příjmů, možná i jednou financování univerzálního základního příjmu . A konečně, takový krok by pomohl zmírnit některé vášně, které se vymkly z rukou.“

Sharan Burrow, generální tajemnice Mezinárodní konfederace odborových svazů, požaduje globální zvýšení platů a ukončení daňových podvodů: „Globální ekonomice se nedaří. Ekonomický model, který dává profit pouze jednomu procentu, je neúspěšný model nízké mzdy, nejisté a často nebezpečné práci, kde svoboda sdružování a další práva jsou odebrána korporacemi s outsourcovanou odpovědností. To nyní znamená, že až 94 % pracovních sil závisí na skryté síle vlastníků. Podíl mezd nadále klesá, zaostává za produktivitou a zisky. Lidé bojují o získání kontroly u volebních uren, ale tragické alternativy, které nabízejí populistické politické strany s vůdci, co vylučují lidi podle rasy, náboženství…, nebudou zahrnovat všechny. Vlády nedokáží regulovat firmy, ani bránit své vlastní lidi. Nedokážou stíhat korporace za porušování lidských a pracovních práv, za zneužívání, za daňové podvody. Nespravedlivé firemní daňové úlevy ohrožují základní veřejné služby. Hrozba neregulovaného přístupu ke 4. průmyslové revoluci vytváří potenciál pro darwinistický experment. Pracovní místa za nízkou mzdu, práce pod tlakem a potenciální ztráty z dříve zajištěných pracovních míst v mnoha oblastech… Na to je jen jedna odpověď: Je třeba změnit pravidla a dát lidem naději. Ráda bych viděla:
*Globální zvýšení platu.
*Zvrátit tok příjmů k 1% a poskytnout univerzální sociální ochranu pracujícím žijícím z minimální mzdy a posílit kolektivní vyjednávání.
*Potřebujeme rozšířit pracovní trh prostřednictvím investic do infrastruktury a zlepšit péči o hospodářství.
*Snížit na pracovištích strach, odstranit neproplácenou práci a podvody s krátkodobými smlouvami.
*Posílit právní stát a společenskou odpovědnost.
*Konec útlaku pro svobodu sdružování jako základ pro lidská a pracovní práva.
*Vykořenit podvodníky. Konec daňových podvodů, transparentnost prostřednictvím „skutečného vlastníka“, zákony pro firemní struktury.
*Pracovníci mají právo vědět, kde je investován kapitál zajišťující jejich budoucí důchod.
*Závazná doporučení pro finanční stabilitu.“

Václav Klaus tentokrát v Davosu chyběl, nikdo to tam nepohlídal a ono se to hned jaksi podivně otočilo. Kdo se v tom má vyznat, když ideologický kompas zběsile rotuje. Zmatený partajní vůdce marně hledá směr. Naštěstí pro globalizaci ho v roli jejího obhájce zastoupil generální tajemník čínské komunistické strany a prezident ČLR Si Ťin-pching. Přijel v čele delegace více než osmdesáti byznysmenů a mj. řekl: „Je pravda, že ekonomická globalizace vytvořila nové problémy, to však není důvod, abychom ji odepsali. Spíše bychom se měli přizpůsobit a ekonomickou globalizaci usměrňovat, tlumit její negativní dopady a zajistit, aby přinášela prospěch všem zemím.“ Václav Klaus by to určitě formuloval mnohem lépe, ale zaplaťpánbůh alespoň za čínské kapitalisty s rudými knížkami.

My, jako občanští aktivisté požívající všech dobrodiní i strastí globalizace, máme pro ty odpovědné jednu nepříjemou radu: Pomocnou ruku najdeš vždy na konci svého ramene. A pro naše čtenáře přinášíme na závěr trochu optimismu. Dneska už je možné i samostaně myslet, a to i na veřenosti. Ano, alternativy už jsou povoleny, a to je radostná zvěst ekonomických věrozvěstů-expertů z Davosu.


Zdroje:
World Economic Forum Annual Meeting-2017 speakers
What’s the one thing you would do to make the world a fairer place? 10 Davos experts respond


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Přejít do diskuze k článku 12 komentářů