Diskuze k článku


  • tatar • 25. února 2015

    Z 11 včelstev mu zůstalo po letošní zimě 1. Pouhé 1. Polovinu dostala varroa. A ta druhá byla po varroe tak zesláblá – přiletěly vyhladovělé včely od úspěšnějších včelařů a ty slabé vyzabíjely a vykradly.
    Ostatní včelaři mu nadávají. Může si za to sám – odmítá včely léčit pesticidy. A navíc přispívá k tomu, že se varroa šíří, protože ji nejen neléčí, ale při vykrádání se varrou nakazí i jejich včely.
    Takže se včelama letos končí. Byl to krásný, ale neúspěšný pokus mít med bez pesticidů.
    Dobrou chuť.

  • Admirál • 25. února 2015

    Oni to nejsou pesticidy, ale přípravky na bázi kyseliny mravenčí. S pesticidy to nemá nic společného, pán by si měl zopáknout chemii. S pesticidy se včely mohou setkat pouze pokud navštíví jimi ošetřené rostliny. Tudíž, pokud by chtěl mít med extra bio bez pesticidů, doporučuji mi chovat včely v oblastech, kde zemědělci nehospodaří intenzivně a někde daleko od průmyslových center a rušných komunikací.

    Pokud pan včelař neléčí, jedná proti veterinárnímu zákonu a právem je předmětem výpadů ostatních včelařů. Léčení má největší účinek, pokud je prováděno plošně ve stejný čas.

    Jinak loňský rok byl pro včelaře jedním z nejhorších z posledních mnóóóho let zpátky. Mnoho nektarodárných květina a dřevin nekvetlo, a když kvetly, tak bylo pro včely nepříznivé počasí. Nevyskytla se ani medovice, (produkt parazitů, zdroj tzv. lesního medu) a tak včely i ve snůškové sezóně bez zásahu včelaře trpěly nedostatkem a do přezimování šly plošně ve špatném stavu, což je příčinou nemocí, menší rezistencí proti varoa a následného značného úhynu včelstev.

    Teď z jara se teprve ukáže, jak velký že úhyn byl. Můj odhad, co slyším z různých oblastí, je 40 – 60%.

  • tatar • 25. února 2015

    Promiňte, ale ten pán lečí kyselinou mravenčí, konkrétně Formidolem, ale odmítá vykuřovat Gabonem, což pesticid je. Vykuřování Gabonem povinné je, alespoň v jeho organizaci. To máte pravdu.

  • Admirál • 25. února 2015

    tatar napsal

    Promiňte, ale ten pán lečí kyselinou mravenčí, konkrétně Formidolem, ale odmítá vykuřovat Gabonem, což pesticid je. Vykuřování Gabonem povinné je, alespoň v jeho organizaci. To máte pravdu.

    U Formidolu je problematická aplikae. Pokud se desky nevloží dooparvdy blízko k plodišti, že se včely hromadně valí z úlu (jak by řekla Větvička na demonstraci) je neúčinný. Formidol je nepovinný.

    I když v podletí účinně zaléčíte Formidolem, z vlastní zkušenosti vím, že při podzimním léčení Varidolem – také přípravek na bázi kyseliny mravenčí (a to je povinné léčení) – je po prvním léčení velký spad varoa. Po třetím správně provedeném přeléčení, je zpravidla populace roztoče zredukována na minimum. Dá se tedy (podle mé zkušenosti )úspěšně bojovat s roztočem bez Gabonu ale s Varidolem. Unás léčíme Gabonem každý druhý rok.

    Pokud pán léčil pouze Formidolem, myslím si že problém s přemoženým roztočem byl v jeho případě zákonitý. Letos ale, jak už jsem napsal, nemusel být přemnožený roztoč hlavní příčinnou úhynu jeho včelstev.

  • Megafon • 25. února 2015

    Zajímavá diskuse, a přitom byl ten článek o lidském plemeni a jeho konání.

  • Admirál • 25. února 2015

    Megafon napsal

    Zajímavá diskuse, a přitom byl ten článek o lidském plemeni a jeho konání.

    Větvička je většinou vtipný a jeho postřehy si vždy přečtu. V tomto případě mi to napasování příměrů na vztah člověka se včelami připadá trochu šroubované.

    Omlouvám se za odvedení diskuze od meritu. Jsem včelař a rád o tom pokecám:)

  • Bety • 25. února 2015

    Zdá se, že lidstvo jeho včelař nakazil záměrně válečným virusem, protože kouřová clona už přestávala fungovat. Bohužel nám žádný Varidol nepomůže. Teď zbývá otázka, zdali je ten náš včelař až natolik blbý, aby byl schopný pro okamžitý zisk všechny včely zlikvidovat.
    Jedna otázka pro zdejší skutečné včelaře. Jeden rok celé okolí našeho města zářilo žlutí až oči přecházely /řepka/. Ten rok každý, kdo utržil žihadlo ať od včely, či od vosy nevídaně otekl. Mně od jednoho žihadla otekly prsty na velikost buřtíků a zbytek ruky na tom nebyl o nic lépe, syn šlápl na vosu v trávě a tři dny nemohl chodit. Co myslíte, bylo to tou řepkou – a hlavně tím postřikem, který na ni používaji?

  • idiotronic • 25. února 2015

    To je těžko srovnávat, včelí dělnice nemá možnost jednat jinak , než ve prospěch státu, při emigraci jí zbývá s bídou den života , bez feromonu zajde (opusíš-li mne, zahyneš). Nová královna začíná svoji kariéru sestrovraždou, kdy ubodá ještě nevylíhlé konkurentky, aby v roji zůstala jen ona a ta dosavadní. Pak ta dosavadní
    vyletí a hledá se skupinou dělnic nové působiště. (s novou královnou by dohromady nikdo – z příbuzenských důvodů – neletěl ). Trubci žijí déle, než dělnice, a pamatuji si, že jsme je (bylo nám asi deset let) na podzim chytali a vypouštěli ve třídě, čož soužku děsilo a výborně to narušovalo chod vyučování.
    Pokud jsem pozoroval vosíky (jsou neútoční), mají drsnější osudy. Začíná samice,
    staví z toho , co je , pěnové plasty nevyjímaje, nakonec udělá typickou hrušku a koncem léta se začnou líhnout samci a samice. Dělnice na konci kariéry rády maso
    (např. kuřecí), kterým přikrmují onu pohlavní generaci. Ta potom skoro všechna zmrzne, samci si ani úkryt nehledají,oplodněné samice přežívají z několika procent. Těžko najít pro člověka poučení, snad v tom, že by měl bránit v rámci možností bleskovým změnám v přírodě.

  • Megafon • 25. února 2015

    Admirál napsal
    Větvička je většinou vtipný a jeho postřehy si vždy přečtu. V tomto případě mi to napasování příměrů na vztah člověka se včelami připadá trochu šroubované.

    Omlouvám se za odvedení diskuze od meritu. Jsem včelař a rád o tom pokecám:)

    A já jsem trubka zahleděná do svých úvah. Alespoň jsem se dověděl něco užitečného a odlehčujícího. Dík a omluva. :)

  • jirka • 25. února 2015

    Varoa destructor(kleštík včelí)je invazivní,nepůvodní roztoč,decimující včelstva v Evropě již od 80.let.Nejde ho zcela zlikvidovat,ale používáním léčebných přípravků,dle metodiky vetrinární správy-Gagon,fumigace +aerosol ,formidolové desky lze jeho rozvoj v úlech účinně redukovat.Mně se nejvíce osvědčuje užití kyseliny mravenčí o koncentraci 80% s požitím odpařovačů nad horními loučkami.Kys.mravečí je přírodní látka,dokonce je ve stopách obsažena ve včelích produktech.Používám ji od konce IV. do IX.Znám několik kolegů ,z kategorie ekologistů,kteří veškeré léčení zavrhují.Těm po letošní zimě zbyly prázdné úly.Na výrazných ztrátách včel se ,dle mého názoru ,podílí i GMO kukuřice,řepka a minimální biodiverzita současné krajiny.

  • jirka • 25. února 2015

    Bety napsal

    Zdá se, že lidstvo jeho včelař nakazil záměrně válečným virusem, protože kouřová clona už přestávala fungovat. Bohužel nám žádný Varidol nepomůže. Teď zbývá otázka, zdali je ten náš včelař až natolik blbý, aby byl schopný pro okamžitý zisk všechny včely zlikvidovat.
    Jedna otázka pro zdejší skutečné včelaře. Jeden rok celé okolí našeho města zářilo žlutí až oči přecházely /řepka/. Ten rok každý, kdo utržil žihadlo ať od včely, či od vosy nevídaně otekl. Mně od jednoho žihadla otekly prsty na velikost buřtíků a zbytek ruky na tom nebyl o nic lépe, syn šlápl na vosu v trávě a tři dny nemohl chodit. Co myslíte, bylo to tou řepkou – a hlavně tím postřikem, který na ni používaji?

    Po jaru se nejvíce stříká prostředky na ochranu rostlin.Když dostanu u svých včel (konec IV.-1/2 pol.V.) žihadlo,tak fest oteču.I propolis z tohoto období je plný reziduií po postřikách.

  • jirka • 25. února 2015

    Admirál napsal
    U Formidolu je problematická aplikae. Pokud se desky nevloží dooparvdy blízko k plodišti, že se včely hromadně valí z úlu (jak by řekla Větvička na demonstraci)je neúčinný. Formidolje nepovinný.

    I když v podletí účinně zaléčíte Formidolem, z vlastní zkušenosti vím, že při podzimním léčení Varidolem – také přípravek na bázi kyseliny mravenčí (a to je povinné léčení) – je po prvním léčení velký spad varoa. Po třetím správně provedeném přeléčení, je zpravidla populace roztoče zredukována na minimum. Dá se tedy (podle mé zkušenosti )úspěšně bojovat s roztočem bez Gabonu ale s Varidolem. Unás léčíme Gabonem každý druhý rok.

    Pokud pán léčil pouze Formidolem, myslím si že problém s přemoženým roztočem byl v jeho případě zákonitý. Letos ale, jak už jsem napsal,nemusel být přemnožený roztoč hlavní příčinnou úhynu jeho včelstev.

    Varidol není na bázi kyseliny mravenčí!

  • Admirál • 26. února 2015

    jirka napsal
    Varidol není na bázi kyseliny mravenčí!

    Máte recht.

  • Vlastimil • 26. února 2015

    Megafon napsal
    A já jsem trubka zahleděná do svých úvah. Alespoň jsem se dověděl něco užitečného a odlehčujícího. Dík a omluva.

    Větvička je čtivý a bez včel pojdeme. Vždy si tady rád přečtu lidsky vedenou diskusi. V mládí jsem musel opatrovat včely za zemřelého tchána. Bohužel šly z domu. Pro diskusi s úkrokem ke včelám nemám problém.

  • tatar • 26. února 2015

    Pán čte tuhle diskusi a je mu smutno. Letos byl velmi špatný rok. Musel dokrmovat i silné roje. Dokonce si předloni sám vyrobil horizonální úl. Dal si ho na střechu na zahradě a těšil se, že ho osadí rojem. Předloni mu to nevyšlo – rojů bylo málo, protože pršelo. A loni najednou bylo z jara rojů dost. Zprvu i silných. Tak si ho osadil a těžkou bednu vytáhl na střechu. Sedával tam po večerech vedle svého úlu na střeše a měl z něj radost. Poprvé po letech, kdy dojížděl ke svým včelám do vzdáleného lesa, měl jedny doma. Těšil se, jak staví přírodní dílo. Jeho tvar mu připomínal dívčí klín.
    Ale začátkem července se zhrozil. Včely byly úplně hladové, ani trocha zásob. Tak je začal dokrmovat. A zavřel přitom vletová očka až na jedno. Nebylo to nic platné. Byl hlad a hladové silné včely nějakého vzdáleného souseda mu do úlu vlétly, včely pobily a plásty rozkousaly.

  • J. W. • 27. února 2015

    Pane Fčelička, vy ste teda skvělý případ: http://alles-schallundrauch.blogspot.cz/2015/01/israelische-zeitung-entfernt-merkel-aus.html#ixzz3OhWWeY00