Finsko se v lednu pustí do radikálního experimentu. Bude první zemí, která poskytne dvěma tisícům nezaměstnaným občanům základní měsíční příjem ve výši 560 eur (zhruba 15 tisíc korun). Vláda si od tohoto kroku slibuje zjednodušení byrokracie, snížení chudoby a zvýšení zaměstnanosti.
Takzvaný všeobecný základní příjem by mohl v budoucnu nahradit složitý systém dávek nejen ve Finsku, ale i v dalších zemích. Ve Finsku novinku prosazuje centristický premiér a bývalý podnikatel Juha Sipilä. Státní sociální pojišťovna Kela po roce posoudí, zda se experiment rozšíří.
Severská země se zatím stala první laboratoří pro tento experiment, kde se systém zkouší na celostátní úrovni. Dva tisíce náhodně vybraných lidí získá bez dalších podmínek a administrativního ověřování nárok na základní příjem. Dotyční nemusejí prokazovat ani to, že si aktivně shánějí práci. Příjem 560 eur bude stejný pro všechny bez ohledu na to, kolik si vydělávali v předchozím zaměstnání.
Účastníci experimentu první dávku obdrží 9. ledna, poslední v prosinci 2018. Zaručený příjem nemají možnost odmítnout. Lidem i úřadům by měl nový systém ulehčit i od administrativy a příjemcům dát více času na hledání práce. Finská vláda bude zkoumat, zda systém lidi motivuje k hledání práce více než současný systém. „Prvotní cíl experimentu se základním příjem je namířen na podporu zaměstnanosti,“ uvedlo finské ministerstvo sociálních věcí a zdraví, které by podle výsledků dvouletého pokusu mohlo reformovat systém sociálního zabezpečení.
„Elity si uvědomují, že nerovnosti jsou politicky nebezpečné,“ věří Guy Standing, spoluzakladatel organizace Světová síť základního příjmu (BIEN), který v této věci provádí výzkum na Londýnské univerzitě.
Švýcarská vláda podobnou myšlenku loni v červnu odmítla. V případě této země se však uvažovalo o mnohem štědřejším základním příjmu kolem 2500 švýcarských franků, tedy v přepočtu zhruba 54 tisíc korun měsíčně. Ten by podle některých názorů mohl motivaci k hledání práce naopak brzdit.
Základní příjem ve Finsku nebude zdaleka tak štědrý. Pomohl by zejména chudším. Základní dávka v nezaměstnanosti dosahuje u bezdětného člověka 697 eur a po následném zdanění je trochu nižší než zamýšlený všeobecný základní příjem. S přivýdělkem se navíc současná dávka v nezaměstnanosti ponižuje.
Co je garantovaný příjem
Garantovaný univerzální příjem zjednodušeně znamená, že každý občan dané země má nárok na určitý finanční obnos, který mu stát pravidelně vyplácí. Tyto peníze dostane bez ohledu na to, jestli má příjem z práce či nikoliv. Zastánci vyzdvihují administrativní nenáročnost a transparentnost. Systém má mít i pozitivní dopad na porodnost – ženy plánující mateřskou by se totiž nemusely v takové míře potýkat s výpadky v rozpočtu v domácnosti. Základní příjem by navíc snížil rozdíly v základním ohodnocení mezi muži a ženami.
Odpůrci naopak tvrdí, že by zavedený krok nenutil některé obyvatele pracovat a zároveň by opomíjel ty, kteří sociální dávky nejvíce potřebují. Opatření by pak v neposlední řadě bylo především nákladné pro státní rozpočty.
Zdroj: Esondy
Když už nedokáží pro své nezaměstnané najít práci, co takhle provést experiment se zkrácením pracovní doby pro všechny? Tím by vzrostl počet pracovních příležitostí a lidé by se zaprvé nemuseli cítit jako žebráci a za druhé by se z nich nevychovávali povaleči bez pracovních návyků. A pokud mermomocí musí nějaké dávky vyplácet, co takhle je dát na vzdělání v potřebných oborech? Celý ten systém podpor vytváří jen pracovní příležitosti pro naduté úředníky a je dobrý jen k tomu, aby vládě nepobíhali po ulicích rozzuření hladoví lidé.
Bety napsal Když už nedokáží pro své nezaměstnané najít práci, co takhle provést experiment se zkrácením pracovní doby pro všechny? Tím byvzrostl počet pracovních příležitostí a lidé by se zaprvé nemuseli cítit jako žebráci a za druhé by se z nich nevychovávali povalečibez pracovních návyků. A pokud mermomocí musí nějaké dávky vyplácet, co takhle je dát na vzdělání v potřebných oborech? Celý ten systém podpor vytváří jen pracovní příležitosti pro naduté úředníky a je dobrý jen k tomu, aby vládě nepobíhali po ulicích rozzuření hladoví lidé. Bety: VTR pokračuje a vzhľadom na rozvoj robotizácie je už dnes jasné,že počet zamestnaneckých… Číst vice »
peter. napsal Bety: VTR pokračuje a vzhľadom na rozvoj robotizácie je už dnes jasné,že počet zamestnaneckých miest sa bude znižovať a počet nezamestnaných ľudí bude narastať.Podľa mňa je dobré ak sa nájdu štáty,ktoré skúšajú aj túto formu riešenia budúceho problému. Souhlas, kamarád se z Finska nedávno vrátil. Pokud neovládáte finštinu, práci tam nedostanete či neseženete, a to ani jako student. Není to o návycích, montovna ve Vás zrovna dobré nevytvoří, jiná otrocká práce také ne… „Pracovní příležitosti, flexibilitu a operativnost,zvyšování kvalifikace a soutěživost“ využívá mocenská věrchuška rovněž k dalšímu lámání lidí, jejich ožebračování a likvidaci. I v ČR jsou lidé,… Číst vice »
Zkrácení pracovní doby – resp. pracovního týdne na 4 – či spíše i 3 pracovní dny -by nepochybně mělo být součástí celkového pokusu najít řešení. Mělo by to vést k nárůstu skutečně volného času (někteří by jej totiž pouze logicky využili k dalšímu zaměstnání jinde), a pozměnit např. charakter kratších pobytů na venkově ve formě krátkodobé rekreace. Mohlo by to část rodin dnes surově vykořisťovaných lidí zachránit, část by se mohla rozvinout, či si dokonce i rodinu po letech i dovolit… Jinak stávající „systém“ legitimizuje účinky nespravedlivě a často minimálně bezohledně nabytého majetku „poctivých kapitalistů 90-tých let“… Rozvinutí uměřené venkovské… Číst vice »
Martin (už bez taky m) – práce 4-3 dny v týdnu – to by zní hezky a i důsledky zavedení by pro pracující byly pozitivní. Nicméně by to vyžadovalo plošné zavedení ve světě. To nepovažuji za současné konstelace za reálné – tudíž je to spíš utopie.
Zavedení nepodmíněného příjmu je diskutabilní. Jaký bude mít dopad na motivaci (hlavně u mladých lidí)? Bude ochota společnosti to financovat? Mmj – 15,000Kč na Finské poměry není moc ani na velmi skromné přežití.
Admirále, jde o to případně celosvětově to vyvážit, zohlednit lidské „plusy i minusy“ (máme každý). Tak aby nemusely být války… Pokud by myšlenku podpořil triumvirát RF- ČLR – USA, rázem by se stala faktem. Jde o to, aby se nezdiskreditovala stejně jako EU či EURO nesmysl. Ve světě je mnoho oblastí (dtto v některé výrobě), kde je práce přehršel, jinde skoro žádná smysluplná. Je třeba zohlednit regiony, odlišnosti, tradice, vyznání. Ano, nejednoduchá cesta – a paradoxně ne směřovaná k tomu abychom lenošili a rozpadaly se osobnosti – naopak ke smysluplné práci. Ano, vypadá to jako utopie… Ale komu se „smysluplná… Číst vice »
Martin (už bez taky m) napsal Zkrácení pracovní doby – resp. pracovního týdne na 4 – či spíše i 3 pracovní dny -by nepochybně mělo být součástí celkového pokusu najít řešení. V tomhle bude chyták. Tam totiž soudobá společnost nesměřuje. Miloš Pick, ekonom, když se ohlížel za svým životem (Naděje se vzdát neumím) považoval za hlavní pozitivum roku 1968 realizaci návrhu pětidenního pracovního týdne. Říká, že následná normalizační garnitura už by nic podobného nenavrhla a ani po převratu ´89 by Klausovy vlády se svým utahováním opasků nepřipustily téma na veřejnost, jako nepřipustily třeba jakékoli soudní zpochybnění privatizací či rozbití funkčního… Číst vice »
Zavedení 3 či 4 denního pracovního týdne by bylo bezproblémové, úřední dny úřadů, provoz škol, ambulanční hodiny v ambulancích či provoz nemocnic 7 dní v týdnu by tím nemusely být jakkoliv dotčeny, ani provoz továren a jiných firem. Věrchuška vytváří umělé společenské vědomí zcela nezávislé na realitě. Soudobá společnost se přizpůsobuje kvůli vlastní idiocii té věrchušce, která společnost připravuje na velkou válku. Aniž by kvůli technologickému vývoji, vývoji zaměstnanosti, trhu práce i fungování státu a jeho struktur bylo jakkoliv potřeba, státní struktury společně s kapitálem nás nutí, abychom byli k dispozici 7 dní v týdnu jako nějací slouhové a abychom… Číst vice »
Aleš napsal Zavedení 3 či 4 denního pracovního týdne by bylo bezproblémové, úřední dny úřadů, provoz škol, ambulanční hodiny v ambulancích či provoz nemocnic 7 dní v týdnu by tím nemusely být jakkoliv dotčeny, ani provoz továren a jiných firem. Věrchuška vytváří umělé společenské vědomí zcela nezávislé na realitě. Soudobá společnost se přizpůsobuje kvůli vlastní idiocii té věrchušce, která společnost připravuje na velkou válku. Aniž by kvůli technologickému vývoji, vývoji zaměstnanosti, trhu práce i fungování státu a jeho struktur bylo jakkoliv potřeba, státní struktury společně s kapitálem nás nutí, abychom byli k dispozici 7 dní v týdnu jako nějací slouhové… Číst vice »
„Elity si uvědomují, že nerovnosti jsou politicky nebezpečné,“ věří Guy Standing, spoluzakladatel organizace Světová síť základního příjmu (BIEN). Takže nikoli řešení, ale strach elit z nepokojů, které musí utlumit alespoň do doby, než najdou efektivnější řešení redukce nepotřebných. Nouzovka na úrovni existenčního minima může pomoct části aktivních a přiměřeně uplatnitelných zájemců o práci, pokud ta práce bude, třeba i dočasná, brigádnická,. Pracovní trh bude dynamičtější, požadavky na mobilitu budou enormní, kvalita života nevalná, rodinný život zajde na úbytě, vždyť už dnes je v běhu mejnstrímová masáž potlačující tradiční rodinu. Proč by novou rodinu nemohli založit dva brigádníci. To je jen… Číst vice »
Ladislav Hinner napsal Nouzovka na úrovni existenčního minima může pomoct části aktivních a přiměřeně uplatnitelných zájemců o práci, pokud ta práce bude, třeba i dočasná, brigádnická,. Pracovní trh bude dynamičtější, Toto by mohlo fungovať vo vyspelých štátoch akým je aj Fínsko.Pri pohľade na štruktúru nezamestnaných u nás,pociťujem skepsu.Lebo značnú časť nezamestnaných u nás tvoria ľudia,ktorí nikdy nepracovali a ani sa pracovať nechystajú.Táto skupina ľudí by sa pridelením garantovaného príjmu pre nezamestnaných, len rozšírila. Ja som presvedčený,že väčšina ľudí považuje za dôležité mať možnosť byť zamestnaným aj pre iné hodnoty ako je len zabezpečenie seba a svojej rodiny obživou,slušným bývaním a… Číst vice »
Pokud chce někdo zabrušovat do fiktivní veličiny efektivity, tak je to stejně naopak než tvrdí. Dle povahy práce až na výjimky je efektivnější práce v delších úsecích, v míň dnech, to již mám prakticky mnohokrát ozkoušeno a zanalyzováno, včetně ekonomických analýz.
http://www.novarepublika.cz/2017/01/otrokarstvi-se-v-cr-stava-realitou.html
http://www.novarepublika.cz/2017/01/tudy-cesta-nevede.html