Firmy z daňových rájů získaly veřejné zakázky za 244 miliard

Šokující analýza společností Bisnode a Transparency International

Firmy s konečnými vlastníky z daňových rájů za posledních osm let získaly veřejné zakázky za nejméně 244 miliard korun. Tyto společnosti, v drtivé většině s neznámými nebo obtížně dohledatelnými skutečnými vlastníky, zasahují do všech odvětví veřejných zakázek a představují ekonomické, korupční i bezpečnostní riziko. Vyplývá to ze společné analýzy poradenské společnosti Bisnode a Transparency International.

V předešlé analýze z října 2013 vítězové veřejných zakázek s přímým vlastníkem z daňového ráje získali veřejné zakázky za 153 miliard. „Nyní jsme se s využitím globálních databází Dun & Bradstreet soustředili na konečné vlastníky z daňových rájů bez ohledu na hloubku analyzovaných vazeb,“ komentovala výsledky studie analytička Bisnode Petra Štěpánová.

Velkou část finančního objemu veřejných zakázek získaly společnosti s majiteli z Nizozemska, Kypru a Lucemburska, což jsou destinace, které se často využívají k daňové optimalizaci. „Daňové úniky v těchto případech odhadujeme na úrovni jednotek miliard korun,“ dodala.

Zákon tuto praxi nezakazuje 

Podle současné legislativy zadavatelé zakázek sice zkoumají vlastníky firmy, ale jen v případě, že to je akciová společnost. A prověřují jen akcionáře, kteří mají více než desetiprocentní podíl. V případě, že jsou majitelé z daňových rájů, zadavatel to zanese do evidence. Není to ale důvod firmu ze soutěže o veřejnou zakázku vyřadit.

Ve veřejných zakázkách za přibližně 244 miliard korun v posledních osmi letech zvítězilo podle studie 410 společností s vlastníkem v daňovém ráji. Podle analytika společnosti Bisnode Michala Říčaře zasahují téměř do všech odvětví. „Je to zejména zpracovatelský průmysl, který tvoří zhruba 50 procent všech firem, které využívají daňovou optimalizaci přes daňové ráje. Potom následuje velkoobchod a maloobchod,“ říká Říčař.

„Tyto majetkové struktury se objevovaly v našem souboru v několika typech, a to především jako účast ve společnostech napojených na vlivové skupiny či kontroverzní osoby, účast ve společnostech s nestandardními veřejnými zakázkami či společnostmi s napojením na firmy s majetkovou spoluúčastí státu,“ uvedl ředitel Transparency International David Ondráčka.

„Nedáváme jednoduchou rovnici, že každá společnost s vlastníkem v daňovém ráji je kriminální. Nicméně neznalost konečného vlastníka společnosti, která pobírá veřejné finance, představuje riziko nežádoucího sponzoringu vlivových skupin či vyvádění finančních prostředků. Problém toho je, že my vlastně v drtivé většině neznáme toho vlastníka. Pokud ho neznáme, tak vlastně nevíme, kam ty peníze tečou,“ upozornil analytik Transparency International Milan Eibl.

„To znamená, že se klidně může stát, že v rámci výběrového řízení můžete být součástí například hodnotící komise. Přesto, ačkoliv to nikdo neví, tak můžete mít i 100procentní majetkovou účast ve firmě, která o to žádá.“

Některé podniky jsou navíc propojené na kontroverzní osoby nebo politiky. Transparency international například vysledovala společnost, která spolupracuje s významným sponzorem jedné politické strany. Ten byl navíc v minulosti souzený za daňové úniky.

Veřejné instituce podle něj musí vědět, kdo skutečně stojí za uchazečem o veřejné zakázky, jinak opatření proti střetu zájmů a podjatosti nedávají smysl.

Zdroj: Esondy

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
7 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Tribun
Admin
22. 6. 2015 11:55

Ne, že to zákon nezakazuje – on to zakazovat nesmí, svoboda podnikání.

jan123
jan123
23. 6. 2015 2:02

Tribun napsal

Ne, že to zákon nezakazuje – on to zakazovat nesmí, svoboda podnikání.

…je to spíše spekulace a ta se přece v kapitalismu nemůže zakazovat…..

Sio
Sio
23. 6. 2015 4:29

Asi by se dal do podmínek vstupu do výběrového řízení dát požadavek, že zůčastněná firma musí mít sídlo v ČR. Otázka je, zda naše legislativa dokáže zabránit vytunelování takové firmy.

Sio
Sio
24. 6. 2015 13:17

Špehují nás. A je to podle zákona. Oznámení z nejmenované banky: „Vážená klientko, vážený kliente, na základě zákona č. 6/1193 Sb., o ČNB a ustanovení § 9 odst. 2 písm. a) zákona č.253/2008 Sb., AML zákon, jsme povinni shromažďovat informace o hlavním zdroji prostředků, které plynou na váš účet založený v mBank a účelu obchodního vztahu mezi Vámi a Bankou. Předpokládáme, že hlavní zdroj Vašich peněžních prostředků tvoří příjmy ze zaměstnání, přičemž účelem obchodního vztahu bude provádění transakcí do výše 100.000 Kč, jež budou souviset s běžnými životními potřebami, ale pokud je váš zdroj prostředků jiný, např. dědictví, dar či… Číst vice »

Sio
Sio
24. 6. 2015 13:18

A pak si neudělejte účet na Seyschelách, pokud vám „náhodou“ chodí tolik peněz … :-)

lomikel
lomikel
24. 6. 2015 13:30

ted jste se sio proflak, o vas byl ten clanek jak spatne to maji bohaci ..
svou diskusni pozici jste zde zcela podkopal, vam svetova revoluce nic nerika bo mate na konte 100K z jednoho zdroje!!
burzouste
:)))))

fajt
24. 6. 2015 13:33

Sio napsal Špehují nás. A je to podle zákona. Oznámení z nejmenované banky: „Vážená klientko, vážený kliente, na základě zákona č. 6/1193 Sb., o ČNB a ustanovení § 9 odst. 2 písm. a) zákona č.253/2008 Sb., AML zákon, jsme povinni shromažďovat informace o hlavním zdroji prostředků, které plynou na váš účet založený v mBank a účelu obchodního vztahu mezi Vámi a Bankou. Předpokládáme, že hlavní zdroj Vašich peněžních prostředků tvoří příjmy ze zaměstnání, přičemž účelem obchodního vztahu bude provádění transakcí do výše 100.000 Kč, jež budou souviset s běžnými životními potřebami, ale pokud je váš zdroj prostředků jiný, např. dědictví,… Číst vice »