Diskuze k článku


  • racek • 20. května 2018

    No, kdyby vyrazili teď rychle lesům pomoci … to by fakt byli frajeři. Lesům chybí 2000 pracovníků …

  • peter. • 20. května 2018

    Zase raz víťazí zisk nad zdravým rozumom.Českí lesníci pravdepodobne vychádzajú z nasledovných predpokladov:
    1 – smrek je vhodný na ťažbu vo veku 50 – 85 rokov.
    2 – lykožrút(kůrovec) napadá smreky staré viac ako 60 rokov.
    Takže keď znovu vysadia smrekové plantáže a vyťažia ich vo veku do 60 rokov,tak oklamú lykožrúta a dobre na smrekovom dreve zarobia.
    Je to len moja laická domnienka.Ale iné vysvetlenie pre obnovu smrečín v ČR nemám.

  • leoš • 20. května 2018

    Možná je to tak,že si v Brusslích uprdli a řekli: potřebujeme smrkové dřevo.No a v malé české kolonii je vymalováno.Rozkaz je rozkaz.

  • Martin (už bez taky m) • 20. května 2018

    Vysazovat smrk je sice možné, ale má to několik omezení, a především NIKOLIV jako HLAVNÍ HOSPODÁŘSKOU DŘEVINU.
    1. Na většině hynutím ohrožených ploch (v podstatě cca 60 – 75 % plochy ČR) je možné jej využít jako doplňkovou dřevinu do směsí a jako součást vegetačního krytu- především na rychle obnažených kalamitních holinách. Ovšem s tím, že bude de facto plnit funkci DŘEVINY PŘÍPRAVNÉ a podporující. Zjednodušeně řečeno je třeba počítat s tím, že na ohrožených plochách nemá šanci přežít 30, výjimečně cca 50 let.
    2. smrk by měl být vždy vysazován V HLOUČCÍCH A SKUPINKÁCH s významným zastoupením předpokládaného počtu hluboce zavětvených jedinců, zejm. na okrajích porostů. Hloučky by měly být vše jiné, jen ne výsadba v klasických hustých řadách. Tedy vzdálenosti jedinců ve skupině ZÁSADNĚ PROMĚNLIVÉ, PŘIZPŮSOBENÉ EXPOZICI, RELIÉFU A OČEKÁVATELNÝM VLHKOSTNÍM POMĚRŮM. Jiná hustota by měla být na úpatí svahu či v rovině, jiná na střední poloze svahů a jiná na hřebenech.
    Ideální by bylo pracovat s hustým stávajícím zmlazením- pokud přežije. To by se pak mohlo dosazovat směsí listnáčů v minioplocenkách s masivním zastoupením přípravných dřevin – olší, bříz, vrb, jeřábů, jasanů, atd. (vč. keřů jako je hloh a líska).
    Obnovované porosty NEMOHOU MÍT JAKO DOSUD CELOPLOŠNÝ CHARAKTER, tj na obnovované ploše je třeba počítat s „ementálovitostí“ v určitých (nerovnoměrných) podobách, tj. s nutností podporovat vnitřní okraje a palouky pro možnosti pozdějších podsadeb (dosadeb) stínomilných dřevin.
    Exotům je třeba se vyhýbat, ořešák černý a douglaska rozhodně nejsou vhodné, douglaska v Jeseníkách také odchází i mladá. Jedle bělokorá pro naše lesy kdys typická a široce rozšířená je rozhodně lepší nežli grandiska, která nemá potřebnou mykorhizu.
    Je nutné se vyhnout jakýmkoliv monokulturám.

  • Martin (už bez taky m) • 20. května 2018

    V suchem postižených lokalitách Jeseníků a podhůří Hrubého Jeseníku hyne smrk v důsledku ataku kůrovců (jako poslední instance, nikoliv hl. příčina) již ve věku kolem 35 let. Jelikož extrémy v podnebných „zvyklostech“ budou přibývat, je třeba se skutečně rozloučit s plantážnictvím. Mohou se objevit další „škodliví činitelé“.
    Je nutné opravdu obnovovat lesy s vizí že půjde o lesy pestré a bohatě strukturované, hospodářská funkce musí být bohužel na cca 50 let min. VÝRAZNĚ UPOZADĚNA ve prospěch záchrany lesních půd a vytvoření základu odolnějších lesních porostů, resp. skutečných lesů které by měly nahradit nyní odumírající převážně smrkové porosty.
    Otázkou je, zda se dokáží „ukáznit“ zahraniční odběratelé českého dřeva…
    :-(
    Předpokládám, že tam je jeden ze zdrojů tlaku na „výsadbu smrku opakovaně- do poslední kapky vody v ČR a do posledního funkčního koloidu kdys úrodných lesních půd…
    V současném lesním zákoně byla hned v prvních částech uváděna nutnost UDRŽENÍ ÚRODNOSTI LESNÍCH PŮD…
    BOHUŽEL V DOSAVADNÍ PRAXI VĚTŠINOVĚ ZŮSTALO U SLOV…
    Do budoucna to tak dále nepůjde a nechceme-li přijít i o vodu a les jako základní mezoklimatický činitel, je nutná základní změna. Jinak reálně hrozí krom vodní eroze a vymývání živin a další okyselování i eroze VĚTRNÁ…
    Zvýšené prodouvání porostů ale JE DO BUDOUCNA DALŠÍM VÁŽNÝM RIZIKEM (vysušování, poškozování biodiverzity a vazeb houby – stromy /keře- a tedy dalším možným rizikem.
    Ač to tedy tak zatím nevypadá, v současnosti se možná rozhoduje i o další udržitelnosti života v naší „kotlině“…
    A „střední či nízký“ les by při záchraně a rozvoji stabilnějších lesů mohly opravdu dost pomoci, a zlepšit ekonomické vyhlídky.
    http://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/stredni-a-nizky-les-proc-a-jak/

  • Martin (už bez taky m) • 20. května 2018

    Jen se tiše sám pro sebe ptám, k čemu nám nyní budou ony za miliardy „modernizované“ rozšířené lesní cesty a stovky kilometrů příkopů podél nich…
    Zatím to vypadá, že zatímco úspěšně pomáhají rozbít lesní klima, vysušují porosty a činí je tak náchylným k dalším „škodlivým činitelům“, závažně narušují prospěšnou mykorhizu a připravují les o mikroklima – a celou krajinu o vodu, napomáhají razantnímu okyselování půd drenáží a vyplavováním bází z půd (čímž je nadlouho ne-li natrvalo degradují), tak po vytěžení kalamitních porostů pak možná na celá desetiletí nebude dřevo které by se po nich vyváželo…
    Naopak se otevřené zářezy a náspy mohou stát dále rizikovými pro MASIVNÍ ŠÍŘENÍ INVAZNÍCH DRUHŮ…Těch, které se v změněných a dále se měnících podmínkách dovedou lépe a hlavně rychleji přizpůsobit. Už teď registruji expanzi např. divizny a janovce metlatého i v polohách pod a kolem 100 mnm na řadě míst. Tyto snad tak moc nevadí, ale již nyní v blízkosti mnoha lesních cest zřetelně upozorňují na výraznou změnu růstových podmínek…
    Ovšem zacelení těchto lesními „modernizovanými“ cestami „podřezaných cév hor“ je nutné alespoň něčím…
    Největší „kámen úrazu“ u zářezů LC opakuji vidím V DEGRADACI A DEGENERACI lesních půd, narušení půdního chemizmu a naprosté změně odtokových a zásakových (infiltračních) poměrů…
    Vyplavování bází (Ca, Mg) totiž okyseluje lesní půdy ŘÁDOVĚ RYCHLEJI nežli kyselé deště!
    I tady nás mohou pomoci zachránit ony břízy, olše a vrby jako tzv. MZD dřeviny a dřeviny přípravné. Jejich úplná eliminace z porostů je ale ZÁSADNÍ CHYBOU, naopak MUSÍ BÝT napříště V POROSTECH VE SKUPINÁCH TRVALE PŘÍTOMNY, někde i jako DŘEVINY HLAVNÍ.
    Obnova úrodnosti- či záchrana před dalším prudkým zhoršováním stavu lesních půd totiž nebude záležitost několika málo desetiletí!

  • Martin (už bez taky m) • 20. května 2018

    oprava 12 řádku předchozího komentáře: v polohách nad 1000 m.n.m.

  • racek • 20. května 2018

    Zajímavé a inspirativní. Zůstává ovšem otázka, čím to kvalitní smrkové řezivo nahradit …

  • Martin (už bez taky m) • 21. května 2018

    Pro možnost vypěstovat kvalitní smrkové řezivo je třeba znovu vytvořit podmínky.
    Ale ty byly právě v minulých staletích úpornou snahou „zefektivnit“ výnos z 1 m čtverečného lesní půdy mnohde zničeny…
    Původní porosty např. okolí Branné v Jeseníkách měly jen cca 27 % čistě smrkových a cca 35-45% smíšených porostů, zbytek byl LISTNATÝ… Přesto se tam těžily „rezonančky“!!! Současnost je sm 90 %… a nyní i tam začíná „končit“ …
    Nízký les je vhodný do pahorkatin, nížin, kde je rozhodně lepší nežli jednodruhové „energetické“ plantáže exotů, např. am. topolů…
    Střední les je vhodný do nízkých i středních poloh (shoda názvů nejen náhodná) V KOMBINACI S tzv. LESEM VYSOKÝM.
    Co pěstování lesů nejvíce škodí je známý „odezdikezdismus“. Pro zachování vysokého lesa na cca 1/2 soudobé plochy je ale třeba vytvořit, obnovit podmínky, např. výběrný či podrostní způsob v určitých fázích se pěstování středních lesů podobají.
    Tyto nevysokokmenné tvary lesů znamenají poměrně vysoké pracovní nasazeníLIDÍ- ne techniky, ale znamenají zároveň individuální přístup, který podle stanoviště a expozice naše lesy moc potřebují.
    V minulosti právě UNIFIKACE LESY NIČILA. Nesmyslný převod všech lesů na vysokokmenné i u podhorských obcí například. S rozvojem železnice nezaniklo jen drobné železářství (na úkor uhlí a Ostravy např.), ale dovozem hnědého uhlí (dnes o dost lepší plynofikace) i potřeba „energetického“, tzv. „rychlého dřeva“ a vyrostly nám dnes zkrachované velkokombináty (např. Vrbno p. P.)- kvůli kterým se ještě v r. 1999 ničily řeky betonovním (tamtéž)…
    Sypání peněz lobbyskupinám.
    JE NUTNO LES CHÁPAT PŘEDEVŠÍM JAKO VODOOCHRANNÝ A MEZOKLIMATICKÝ ČINITEL umožňující makroklimaticky (svým dílem samozřejmě, zdaleka ne jen on) obyvatelnost krajiny v dnešní podobě.
    Je nutno obnovit pestrost.

  • Martin (už bez taky m) • 21. května 2018

    Základem stability lesů V NAŠICH ZEMĚPISNÝCH ŠÍŘKÁCH byla postupně vzniklá PESTRÁ MOZAIKA různě velkých ploch (vč. pralesního charakteru) vhodně kopírujících, odpovídajících PESTROST RELIÉFU A EXPOZIC našeho území.
    Je třeba zohledňovat např. odlišné přirozené energetické podmínky J, JZ a S V svahů- což „smrkové“ „hospodaření“ (plantážničení) naprosto nereflektovalo.
    Pro možnou záchranu smrku ve vyšších polohách, vhodných expozicích a lokalitách je nutno jej extrémně omezit na nevhodných stanovištích a v nižších polohách.
    Původní „Zeměpanský prales Střelná“ zaujímající prostory části hor, skoro celé podhůří Hrubého Jeseníku (tedy zejm. dnes „kalamitou“ vzniklou v důsledku desetiletí, staletí působení „odborníků“ postižené Bruntálsko, Nízký Jeseník, okolí Šternberku, atp.) NIKDY NEBYL SMRKOVÝ. Jednalo se o smíšené lesy s převahou jedle a buku. Za určitých podmínek by právě jedle mohla nahradit smrk.

    K „vysokým“ Jeseníkům jsem pro HD kdys cosi zpracoval, tabulové fotopřílohy bohužel na netu nejsou. Stejně jako tisíce fotografií „odkoupených“ za směšnou cenu, či s/prostě jinými vykradených…
    Je to z r. 2002, odráží to zkušenosti cca 20 let předtím, vč. povodní 97.
    Závěr je v mnohém nepochybně inspirací i dnes.
    http://www.hnutiduha.cz/publikace/analyza-vlivu-lesniho-hospodareni-na-lesni-ekosystemy-v-chko-jeseniky
    Dnes nejen HD a ČTV na jistého Martina „zapomněly“…
    Je co mu myšlenkově vykrást skrze různé bývalé „takykamarády“, i fyzicky vzít, a je „nebezpečně proruský“ stoupenec Putina, který – světe div se- dosud stále přežívá právě v oněch Jeseníkách…
    Ale je třeba ZAPOMENOUT, žádná PJ-SOJKA vlastně podle mnohých „nikdy nebyla“, a „to bylo dávno“…atp.
    Proč- aby „vstali ti noví, praví, EuroAtlantičtí bojovníci“ pod vedením církví a KDU, Starost-lobby,TOP 09 nejlépe…

  • racek • 21. května 2018

    No, rozhodně nevím, co byl původní les. To už musí být velmi dávno. Když lesy činily nějakých 70 až 80 % rozlohy. Asi tak za prních Přemyslovců. No, v století osmnáctém došlo už téměř k odlesnění a lesy činily cca 20 % rozlohy. Tehdy naše lesy zachránil Habsburský lesní program, kdy se po více jak 50 letech vysazování podařilo obnovit les na cca současné úrovni. Jeden s známých lesníků byl jistý Josef Ressel. Však také ve slovinsku se po něm jmenuje nejedna ulice.
    No, připadá mi celkem přirozené, že při obnově lesa se uplatnil i ekonomický aspekt věci. Začalo se s vynálezem použitelných kamen používat les nejen na topivo, ale nastartovat i vyuřití dřevní hmoty pro výrobu užitečných věcí .. řezivo, buničina, celuloza, papír … a na to se hodí bohužel jen smrk.
    Vaše obnova je sice pěkná, ale zapomíná že dnes nežije na našem území 1 milon obyvatel jako za Přemyslovců, ale více jak desetkrát tolik. A ti mají potřeby. Bohužel. Stejné by bylo, kdybychom měli pole měnit na louky a stepi. Asi by nebylo co jíst.
    Jistě, řešení existuje. A vždy je to kompromis. A metody ochrany před kůrovcem existují. Řada se jich ovšem nemůže – nesmí používat. Chtělo by to trochu rozumu.
    Jo a řezivo … mě by se líbil plot z buku či dubu. Akorát na něj nemám.

  • Martin (už bez taky m) • 22. května 2018

    Kůrovci reagují především na jinými faktory oslabené stromy. Nemůžete proti vyvedení smrku z klimatického a růstového optima žádným postřikem nic dokázat. Pokrok a poznání by mělo jít kupředu, bezohledné kořistnické odlesňování či následný Habsburský lesní program z dnešního hlediska poznání obé znamenaly degradaci lesních půd. Jen v různém časovém provedení.
    Ani deset milionů obyvatel by se nemělo chovat jako ti kdys v Mezopotámii.
    Jinak dopadne naše civilizace stejně.
    Např. hromada obalů a reklamních materiálů spotřebovávající dřevo je zcela zbytečnou. Rozhodně v krajině polopouští již pak bude.
    Ostatně jako většina těch „obyvatel“…
    Buď určitá kázeň a pochopení,
    nebo bezohlednost – a bezohledná smrt.
    Příroda si v takovém případě poradí.
    Bez bezohledných.
    Sama dovede být doslova „něžná“ ale i extrémně „citlivá“…
    Jsou lidé tvrdící, že celá naše kotlina je jeden velký kráter…
    Vše by se mohlo opakovat.
    Nějaký ten vesmírný „šutr“…stále číhá, a většinou mají rychlost, která vylučuje cokoliv spatřit dříve, nežli to prolétá kolem…
    Naštěstí zatím „kolem“…
    Prý ale i ve vesmíru „někdo stále poslouchá“,
    i tam platí „kdo čím zachází, tím také…
    https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_kr%C3%A1ter
    http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1118:echy-na-dn-krateru
    Ostatně i na „našem“ území se může probudit nějaká ta „malá, ale naše“ Kilauea…
    Mám jich pár nedaleko…
    Važme si „klidu na práci“ který nám příroda dává…
    https://www.treking.cz/regiony/sopky.htm
    https://21stoleti.cz/2005/12/19/mohou-se-probudit-sopky-v-cechach/
    Nic netrvá věčně…

  • Martin (už bez taky m) • 22. května 2018

    K dokladům např. https://cs.wikipedia.org/wiki/Palynologie

  • racek • 22. května 2018

    Mezi námi je jeden zásadní rozdíl. Mé řešení ( no, řešení je příliš vznešené, spíš přístup) je kompromis. Ten bývá obvykle řešením nejlepším, i když má řadu nevýhod. Nicméně nabízí řešení v horizontu několika desetiletí a nevyžaduje velké vedlejší náklady na změny navazujících technologií. Vaše spíš staletí a obrovský nákladný převrat v technologiích. Zase jen u zemi, které na to budou mít… Můžou mít. Celosvětový dopad, asi jako ničení pralesů a pěstování palem aby se ekoteroristicke ukojili, jak jsou zelení. Ekologické škody jsou pak strašlivé a možná nevratné.
    Nicméně souhlas se současným plýtváním v obalech, je to už prostě hrůzné. Též výrobkům na jedno použití. Ani jedno ovšem ekoteroristicke nevadí, proč asi?

    Mimochodem, to Habsburské zalesnění bylo na půdách již delší čas odlesněných a již tehdy lesníci znali co je produkční a co ekologická funkce lesa. Ty náklady byla tehdy enormní a návratnost byla nutná. Jinak by zmizely lesy i půda.
    Takže kompromis .. to je kombinace obého. Obnova smrku, tam kde je to možné a smíšený les kde to jinak nejde. A samozřejmě, i ta postřiky a feromony a pod, fakt to jinak dnes nejde. Tentokrát se les sám neobnoví. Zvláště když si občas toho kůrovce pěstujeme.
    A moc děkuji za velmi zajímavou diskusi s člověkem na úrovni a mnoho velmi zajímavých informací. Jsem za to rád.

  • Martin (už bez taky m) • 22. května 2018

    Taky děkuji, ano určitý kompromis bude.
    Ale právě proto je ho třeba, protože dosavadní „smrko-plantážnický“ DIKTÁT (spolu s „potřebou informovaných“ vysát dotace na stavbu a „modernizaci“ oněch lesních cest -šlo o stamiliony, miliardy) byl idiocií a ne rozumem řízený postup.
    Ti co byli (a jsou) „u lizu“ prostě už jen chtěli dále narvat svoje konta…
    Netvrdil jsem že v minulosti lesníci neuvažovali racionálně, smysluplně- s ohledem na TEHDEJŠÍ znalosti. Ale lesníci v posledních cca 60-70 letech již moc dobře věděli že jdou do extrémního rizika – a PROTI (!) ZNÁMÝM POZNATKŮM.
    To musí skončit aby les přežil i sílil.
    Ani postřik ani feromony nezastaví zásadní nutnou přeměnu na listnáče ve směsi s jedlí a smrkem- neb na prostě celkově (hlavně suchem – drasticky působícím ve strukturálně poničených lesních půdách) oslabené stromy stačí dnes údajně 15 brouků na jeden… Smrk má šanci přežít (a to mu ze srdce přeji) právě jen ve směsích. I tam jej ale budou ještě řadu let ničit brouci větrem „spláchnutí“ z kalamitních lokalit- i na desítky km…
    Nečekám že do výšky 900 m n.m. přežije většina smrčin ve věku nad 60 let.
    Lesníci krom zachování lesa budou sami hledat PRODUKČNÍ JISTOTU – a tu ve smrku opravdu na nejbližších řekněme 50 let vůbec nevidím.
    Okyselování a „balzámování“ svchrních půdních horizontů opadem jehličí smrku skutečně znamenalo degradaci půd předchozích jedlobučin (kde byl smrk příměsí cca dle odhadů do asi 10- 30%- jak kde). I s ohledem na potřebu obnovit pufrovací schopnosti a strukturu půd bude mnohde zapotřebí i 2-3 desetiletí tzv. přípravných dřevin.
    Nebude to určitě na škodu- a do lesa by se mohli vrátit např. lesní kuři – které plantážnicky zprůmyslněné pěstování vysokokmenných převážně smrk. porostů v posledním století dohnalo na pokraj vyhynutí…