Diskuze k článku


  • J. Hruška • 24. ledna 2017

    Opravdu nechápu, proč sem admin ty debility dává. Demonstrovat na Václaváku, aby si v USA zvolili jiného prezidenta je proti tomu genialita. A ještě ti lidé z toho, že na naprostou pitomost se nedá rozumně odpovědět usuzují, že mají pravdu.

  • zajoch • 24. ledna 2017

    Ze svého laického pohledu nemohu kategoricky napsat, jestli má v tomto případě Hnutí Duha pravdu nebo ne.Ovšem zastavit uhelné elektrárny a nahradit je větrnými a fotovoltaickými elektrárnami v našich přírodních podmínkách, šlo by to vůbec? Přestat s kotlíkovými dotacemi a tlačit na zavádění čistých zdrojů energie. Nebylo by to opět vytahování peněz od lidí a podpora spíše určitého druhu firem? Rozmach elektromobilů? Nemá ono to také své negativní stránky? Akumulátory se musejí nabíjet a někdo musí elektřinu vyrobit. Akumulátory se také musejí občas měnit a něco se s nimi musí udělat. Moderní výrobní technologie. Ale existují vůbec takové, které by odstranily vypouštění jedovatých látek do ovzduší? Mám příklad té po stránce ekologie nejhorší výroby ve své blízkosti, je to DEZA ve Valašském Meziříčí, podle veřejných informací dodavatel karcinogenních látek do okolí prý ve světovém měřítku. Přitom se tvrdí, že používají nejmodernější technologie. Zkuste zde v této době jednu noc přespat a ráno budete koukat hodně rychle zmizet.
    Nedovolím si nic v této věci posuzovat, chci jen poukázat na to, že otázka snižování smogu v ovzduší se bude asi těžko řešit, čímž se nijak nezastávám ministerstva životního prostředí. Jeho věcí je ji řešit, ovšem tak, aby to nebylo pod tlakem nějakých lobby a na úkor občanů.
    Ještě poznámka: Hnutí Duha myslím nebere v úvahu, že jaderné elektrárny ovzduší kolem sebe nezatěžují a oragnizovaly akce proti nim.

  • racek • 24. ledna 2017

    Tak nevím, nahradit elektrárny větrníky, dobrý, akorát po celou dobu trvání inverze nezafoukal ani veterek. ani dnes ne. Obávám se, že těmi 95% snížení smogu myslí autoři stejné procento snížení počtu obyvatel. Jinak je stanovisko zoufale neodborné, bez argumentů. Dnešní situace totiž připomíná katastrofální záplavy před lety, tehdy taky došlo k soustředění oblačnosti a srážek do jedné oblasti v důsledku proudění atmosféry. Totéž se stalo dnes, také atmosférická anomálie. Tím nechci říci, že zlepšení ve sféře podílu paliv ve prospěch cistejsich zdrojů není nutné. Akorát ty zdroje potřebujeme výkonné a stálé, např. Jaderné. Vítr je bohužel jen doplňkový zdroj, kapacitně v našich podmínkách malý.

  • Martin (už bez taky m) • 24. ledna 2017

    Podpořím vzpomínkou logiku a argumentační zřetelnost Sia: elektrárny spalující co nejdokonaleji zemní plyn.
    A odhodit zcela pokrytecké žvanění sluhů neocons o „vydíracím potenciálu Ruska skrze dodávky zemního plynu“…
    Jako by Německo – a to je jen jeden, nejmarkantnější příklad- nedělalo pravý opak toho, co naši služebníčkové neocons zmetkům „radí“ nám.
    Ne, nemám HD za služebníky neoconszmetkům, ale jejich tzv. energo. odborníci mi nepřijdou dost odborní…
    Větrníky v provedení lesů 150 m vysokých věží nejsou řešením stejně jako přečerpávací elektrárny devastující celá pohoří.

    Paroplyn, kogenerace, efektivnost a úspory.
    Podotýkám, že zapláštění panelových sídlišť -poly-STYRENEM (!!) nebyla žádná výhra – s pl. okny vč. „výchovy“ megakolonií baktérií…
    Myslím, že Sio správně navrhoval ten plyn,
    a v kontextu nastávajících celosvětových změn – vč. restaurace toho prohnilého v USA – je Ruská Federace PO DESETILETÍ STÁLICÍ SERIÓZNÍCH A VYSOCE SPOLEHLIVÝCH JISTOT DODÁVEK!
    Zde je RF nepochybným GARANTEM ENERGETICKÉ BEZPEČNOSTI!!
    Když už se zmiňuje smog: protestuji jako venkovan bez auta a ŘP proti neustálé stavbě a rozšiřování silnic na úkor přírody a volné krajiny v situaci, kdy jsou neustále rušeny další a další spoje kdys funkční a rozvinuté (a pracovní místa ve vyspělém strojírenství přinášející) veřejné dopravy!!
    Přes Jeseníky na Prahu jezdící POSLEDNÍ autobusový spoj směr Hradec Králové byl loni zcela zrušen, poslední spoj v pracovní týden ze Šumperka na Ostravu jede v 14:23 hodin, pak už nic…
    Proč se tedy modernizovala, rozšiřovala silnice přes Sedlo Skřítek, proč krajinný ráz a migrační stezky zvířat v centrálních Jeseníkách narušují kilometry nových svodidel?!
    Vše pro automobilisty vozící 4 prázdná sedadla, či motorkáře?!
    I ve městech smog úzce souvisí s IAD…

  • zedd • 25. ledna 2017

    Souhlas s paroplynovými elektrárnami. Je to ekonomicky i ekologicky nejsmysluplnější cesta.
    V našich podmínkách má asi největší smysl investovat do přenosové soustavy tak, aby zvládala jak velké přetoky energie z a do zahraničí, tak široce distribuované zdroje. Investice do zdrojů bych omezil na minimum … za pár let se ukáže, kudy povede cesta. Což je ostatně jeden z argumentů pro levné a flexibilní paroplynové elektrárny.

  • Bety • 25. ledna 2017

    Kolik z agendy hnutí Duha se prosazuje jen proto, protože je to“ trendy“?
    A to, co je „trendy“, často operuje s tím, že vše je pro blaho lidí, stejně jako např. imigrace, LGBT, rovné banány, kapitalismus bez hranic…
    Zkušenost mě naučila, že to, co by mohlo být skutečně pro blaho většiny lidí se rozhodně za „trendy“ nepovažuje, spíš právě naopak.

  • zedd • 25. ledna 2017

    No a ty vesnické kotle na hnědé uhlí … dokud nebude dost palivového dřeva (klidně z topolů jako pelety do automatů), bude hnědé uhlí nejlevnější způsob, jak vytápět domek bez plynové přípojky. Je jen chvályhodné, že jsou holé řitě motivovány k pořízení extradrahého špásu jménem moderní kotel … pořád lepší, než aby ten hnůj pálily v Petrách.

    Je to taková znouzecnost, ale co kdyby se místo energeticky nesmyslný a půdu degradující řepky vysázely na polích topoly? Nemusí se to hnojit, nemusí se to pesticidit, vyžaduje to minimální údržbu, nehrozí eroze, naopak půdu to regeneruje. Sklizeň lze mechanizovat. Pokud je potřeba to opět změnit na pole, tak se provede hluboká orba a je vymalováno. Sklizeň a výrobu pelet může zajišťovat družstvo, nebo místní technický služby na objednávku. Technologie není nijak závratně drahá …

  • Martin (už bez taky m) • 25. ledna 2017

    S topolovými plantážemi souhlas, dávno, dávno měly být…
    Řepka v tom rozměru jak se vyrábí (o „pěstování“ již ani náhodou nejde) je jen „dotační“ idiotismus…
    Jde o sprosté okrádání, ne „dotace“…
    Od počátku převratu bylo uděláno minimum pro alespoň částečnou soběstačnost ekonomik obcí a venkova…Dotace „zemědělcům“ (většinou výkupcům restitučních nároků a spekulantům) v mnohém dále postrádají logiku o „péči o krajinu“ už mnohdy nejde, z vlastní zkušenosti vidím stav pramenišť, mezí a remízů…

  • peter. • 25. ledna 2017

    Martin (už bez taky m) napsal
    S topolovými plantážemi souhlas, dávno, dávno měly být…

    Nie som si istý,či rýchlorastúce dreviny budú tento problém riešiť.Nemám jasno v tom ako a za aké náklady sa po vyťažení dreva bude rekultivovať pôda pre novú výsadbu.Mám na mysli vyklčovanie pňov.No ale nie som v tomto smere odborník a tak je možné,že táto otázka je už vyriešená.Samozrejme,že použitie pesticídov a hnojív je pri plantážach na rýchlorastúce dreviny potrebné tiež.
    http://www.stromceky-lovasz.sk/rychlo-rastuce-energeticke-dreviny-rrd/
    http://www.polnoinfo.sk/clanok/970/rychlorastuce-dreviny-ako-zdroj-obnovitelnej-energie

  • Martin (už bez taky m) • 25. ledna 2017

    Pán peter, jistě, problém jako celek rozhodně nevyřeší a ani nemohou.
    Jsou dílčí částí řešení problému, výhodné např. na venkov.
    V našich podmínkách spíše přirozené druhy topolů, vrb, bříz, lísek.
    Pokud pracujete se šlechtěnými, pak máte vyšší výnosy, ale také je více problémů s možnými škůdci, chorobami. Šlechtěný materiál má většinou „omezenější“ genotyp ve vztahu k původním druhům, které jsou „přirozeně variabilnější“, a tudíž odolnější.
    U pěstování „čistě energetických kultivarů“ se nejspíše hnojení a určitým chemikáliím při dlouhodobém monokulturním pěstování nevyhnete.
    Co se týče přirozených druhů a forem těchto dřevin samotných (snad s výjimkou bříz, které odnožují hůře) jde o stromy často i keřového vzrůstu, či případně namísto jednoho kmene vytvářejí tzv. soukmení (několik zhruba stejně mohutných kmenů – např. olše, javor mléč, vrba).
    Po seřezání na „vyšší pařez/y“ pokud možno čistým řezem (roztřepené rány se hůře hojí a jsou většinou vstupní ranou pro houby, nemoci) vám stromy budou narůstat s použitím spících adventivních pupenů do nových kmenů po několik generací. A nějaký ten pohnilý pařízek není vůbec na škodu…
    Pěstování tzv. pařezin, výmladkových tvarů a forem bylo v minulosti poměrně rozšířené právě u malovlastníků požadujících víceúčelový efekt, a také kvůli technologii zpracování dřeva. I přírodovědci je dnes zcela převládající technologie tzv. vysokého lesa dlouhodobě kritizována (dlouhá doba do „plodnosti“, nižší diverzita stanovišť pro organismy a tím i menší biodiverziza prostředí, omezenější hnízdní a úkrytové možnosti pro řadu zvířat, atd.).
    V případě vrb například mám zkušenost, že do 7-8 let Vám narostou „polínka tak akorát“, která v malých kamnech nemusíte již dále štípat.
    Součástí „technologie“ musí být také i dřevník s možnosti dosoušení.

  • peter. • 25. ledna 2017

    Osobne som toho názoru,že cesta k zabezpečeniu ľudstva energiou povedie cez rozvoj „Vedecko-biologickej revolúcie“ktorá je dnes v porovnaní s „Vedecko-technickou revolúciou“ešte v plienkach.
    Len si predstavte,čo za úžasnú továreň predstavuje taká pečeň(játra).Ona nielenže dokáže detoxikovať organizmus,ale dokáže aj neuveriteľným spôsobom transformovať to,čo prijímame ako potravu,na všetky látky nevyhnutné pre nášživot.Každá bunka nášho tela je aj energetickou továrňou.
    Onkológovia vedia o tzv.HeLa bunkách,čo sú bunky z rakovinového nádoru kŕčku maternice istej p.Hennrietty Lacksovej odobraté ešte v r.1951.Pani Hennrietta je už dávno mŕtva,no v týchto bunkách žije dodnes a váži už mnoho ton.Tieto bunky sa totiž dodnes kultivujú a rozmnožujú v laboratóriách po celom svete a používajú sa na výskum v imunológii a onkológii.Predstavte si tie energetické schopnosti a možnosti,ktoré každá bunka má.Ja si myslím,že nepotrvá dlho kým sa vedcom podarí zovšeobecniť a preniesť do praxe práve tieto poznatky.Ja tu už dávno nebudem,ale som presvedčený,že budúcnosť ľudstva je v prudkom rozvoji VBR (vedecko-biologickej revolúcii).

  • Martin (už bez taky m) • 25. ledna 2017

    Nepochybně máte velký kus pravdy, netušené síly přírody bychom se měli naučit laskavěji využívat. Na posledním jednání s CHKO, Lesy a NNO jsem opakovaně vystupoval za „lepší využití biologického potenciálu lesů a porostů“…
    Při troše dobré vůle a méně strašení (např. o „zkázonosnosti“ lýkožroutů) které často jen maskují čistě ziskuchtivé zájmy jednotlivých mocenských skupin by dávno bezmála všichni mohli být spokojení.
    V Jeseníkách nyní dále postupuje vlna šíření lýkožroutů v nepřirozených, zejména věkových monokulturách.
    Za sebe tvrdím, že lýkožrout nám tak možná „za minutu dvanáct“ zachraňuje strukturu a úrodnost, přirozené oživení lesních půd, které sm. monokultury devastovaly a dosud mnohde devastují po všech stránkách…
    Od zadržování vody, přes narušování vztahů a vazeb mezi využitelnými živinami, mikrobiální a půdní život, až po devastaci základů půdní struktury…
    Smrčiny „boreálního“ typu jsou na území ČR dlouhodoběji klimaticky „doma“ na cca 7 – 9% plochy, přitom např. v Jeseníkách tvoří stále cca 70%, navíc v monokulturách, kde ani cennější vícekmenné smrky hluboce zavětvené většinou nenajdete- protože lesnicky vzato jde o „netvárné“ stromy „přížívníky“…
    Po možná částečně katastrofálním rozpadu smrčin (rel. dlouhodobé synergické spolupůsobení řady faktorů, mj. imisí, unifikované struktury porostů, sucha a klimat.změn obecně, degradace živin či naopak koncentrace škodlivin – např. u oxidů síry docházelo k několikanásobným koncentracím právě pod smrkovými porosty, vymývání zásad a zásadního poškození, omezení „půdního života“-oživení půd) i v Jeseníkách (o jejichž neuváženě masové pěstování se zde lesníci poctivě zasloužili po několik generací) budeme možná rádi, když listnáče- vč. tzv. MZD (melioračních a zpevňujících dřevin) udrží lesnatost a půdu, vodu.

  • jogín • 26. ledna 2017

    Samozřejmě mě smrčiny žerou taky a nejvíc v rezervacích a národních parcích v místech, kam smrk nepatří. V době dřevotřísek se potřeba rovného dřeva tvrdě propadla a konstrukční díly nábytku se stejně dělají z buku. Papír se dá udělat z čehokoliv a dá se recyklovat. Ale nevěřím, že dřevo může mít významnější roli v energetice. Topení dřevem je málem stejné svinstvo jako topení uhlím- sám jsem ty biologické testy dělal a taky publikoval v nejlepším světovém žurnálu o hoření. Kromě plynu je každé spalování neekologické pokud neprobíhá v přísně kontrolovaných podmínkách. To se dá provést jen ve velkém, rozhodně ne v běžném kotli i když ho vychválíte do nebe. A pokud jde o ekonomiku a ekologickou stopu- nadělat pelety a odvézt do teplárny energii žere.

  • Martin (už bez taky m) • 26. ledna 2017

    Počátkem 90-tých se plynofikovalo Vrbno p. Pradědem kde jsem jezdil léta na „výchozí“ vandry po Medvědské hornatině.
    Smogová vlečka z předtím spalovaného hnědého uhlí (?!) sahala až bezmála k samotě Vidly na SV úp. Praděda…
    Plyn byl pro lesy tvořené v drtivé většině stejnověkými sm. monokulturami požehnání, protože oxidy „z místních zdrojů“ by je jinak zlikvidovaly i na závětrné straně hl. hřebene.
    Pamatuji vápnění v údolí Stř. Opavy v druhé půlce 80-tých – a stejně to moc nepomáhalo.
    Nyní je plyn a rel. klid, ale krachl mega-Dřevas, 1000 lidí přišlo o práci, dodnes tam ční pylony z betonu, skoro krachla železnice… Tak část lidí topí jak může…
    Dřevo se nyní odváží bohužel většinou jen „nakrácené“ pryč bez zpracování…
    Okolní lesy které jsem léta prolézal coby státní“patří“ dnes na ploše cca 110 km2 (!) církvím. Vnitřně je mám stejně dále za své…
    Po povodni 1997 kvůli tehdy ještě fungujícímu Dřevasu zkanalizovali r. 1999 Střední Opavu ač si přeložila koryto o 30 m… a nad městem strhla 7 km silnice na Vidly a výš za pouhých 6 hodin…
    Kanalizace, a (bohužel) opětovné zúžení průtočného profilu (proti protestům naší NNO ve zkorumpovaných správ.řízeních staveb. úř. Bruntál) připravila město o možnost ochrany na víc jak Q100, a možnost krásného parku, ne na dnešních slabých Q50. Město přitom v minulosti několikrát bořily přívaly a povodně víc jak Q100…
    Obnovením silnice II/451 korytem Střední Opavy přišly Jeseníky asi definitivně o možnost vyhlášení NP, řeka byla tehdy revitalizována i po proudu až do 19 km vzdáleného Zátoru na parametry NPR…
    Později vše ve Vrbně p.P. dorazil Pennymarket co dnes „vévodí“ centru kdys 6,5 tis. města…
    Topení vyschlým dřevem- polínky bez štěpkování- je na horách asi lepší, všude plyn rozvést nejde, ani tady „dole“ pod Rýmařov.

  • jogín • 26. ledna 2017

    Martine, samozřejmě deset chalup pod horama krajinu topením dřevem nezamoří ale už pro městečka o několika tisících obyvatel může být problematické, zvlášť když je to v údolí. Pro velká města se to nehodí, ani pokud jde o kapacity- fotosyntéza má maximální účinnost nejvýš 5% a to je výjimka. Nezkoušel jsem počítat energetickou kapacitu lesů, ale asi před pěti lety jsem spočítal produkci kapalných biopaliv optimálně podle pěstitelských oblastí a vyšlo mě, že česku chybí 100 000 ha. Dnes to bude horší. Se dřevem to bude ještě o hodně slabší, topí se v každém bytě. A taky díky přechodu na uhlí máme dnes víc lesů než v 19. století. Teoretické nápady jsou pěkná věc, jenže realita je sprostá. Jestli někde vidím možnost průlomu v energetice, tak to jsou průtokové články, kdy je energie skladována v v roztoku, čili v cisternách a ne na elektrodách, ty jsou jen sběrné. Umožnilo by to skladovat opravdu velká kvanta, jenže zatím rozumná realizace není.

  • jogín • 26. ledna 2017

    Jo, ještě dojem- občas soustruhuju mističky a talíře a bolí mě srdce, když vidím to nádherné dřevo co končí v kamnech.

  • zedd • 28. ledna 2017

    Rychle rostoucí dřeviny jsem nabízel jako variantu k hnědému uhlí ve vesnických kotlích – samozřejmě to není řešení energetické problematiky. Uvažuji těch 10 obydlených baráků kolem a lány řepky … V ďolíku je rakovnická Jesenice … té už by se vyplatila teplárna, což je ovšem investice jak kráva – hlavně rozvody.

    Pořád mi přijde obmýtní systém jako nejlepší znouze cnost v situaci, kdy zdejší půdu nelze udržovat bez dotací a dotace vedou k jejímu plundrování. Když to nejde bez dotací, tak aspoň dotujme něco, co nám půdu nezničí tak, jako řepka.

    Rychle rostoucí topoly se užívají jako nejúčinější agent rekultivace krajiny po povrchové těžbě – nejsou náročné na vodu, během tří let naopak vodní bilanci razantně zlepší. Po třech sklizních, tedy po cca 12ti letech, je na původní pustině 1 – 5 cm humusu. Připomínám, že značná část našich polí je již dnes ve stádiu inertního pěstebního substrátu. Pantáta před 100 lety by se divil, že na tom může vůbec něco vyrůst.

    Opravdu bych chtěl znát stav půdy pod současnými polními soláry … dvakrát do roka to tam vystříkají glyfosátem, samotné panely vsakování nepomáhají. Elektrárny, co jsou v mírném svahu, do pár let odtečou

  • zedd • 28. ledna 2017

    Taky by to snížilo tlak na lesy: Ve spoustě tepláren se pálí štěpka z brutální těžby, kdy na místě zůstane jen holina a hromady leta hnijící kůry … teče z toho kyselina + hliník v každém jílu = to samé, co odlesnilo Krušné hory.

  • Martin (už bez taky m) • 28. ledna 2017

    Jestliže „Zelení“ svá témata zdiskreditovali, stále to není argument proti skutečné ochraně přírody a krajiny. A o té vyčerpanosti půdy má zedd rozhodně pravdu. Kdysi zemědělec věděl, že půdu je třeba hnojit i využívat s rozmyslem a podle obsahu humusu a živých složek. Dnešní „výrobci“ ždímají a ždímají, „efektivita“ „výroby“ nade vše… A kam se kur!va podělo SKUTEČNÉ PĚSTOVÁNÍ??? Skutečná úcta k jídlu, ne k pOtravinám???
    Co je výsledkem „levných sraček“ kromě řady chorob, obezitou mozků počínaje???
    Hlavně zachraňme pracovní návyky válení se po kancelářích…
    Ona „všechna tabu a úctu a respekt k životu“ zrušili nepochybně ekoteroristé – ani náhodou ekonomové, ženoucí se za ziskem za každou cenu…
    Humánnost a větší citlivost si jistě opět vymysleli ekoteroristé, stejně jako ty správně EU zahnuté okurky, rohlíky a pomazánková másla, tuzemákem konče…
    Opravdu – ještě že to je na koho hodit…
    Nějak mi nedochází jak se má sotva přežívající ochranář zasadit o to, aby mu agendu nevykrádali prospěcháři v jakémkoliv převleku… hlavně kur!va nedělat nic, tak se „aspoň nic nepokazí“…takové Severní Čechy či zaprášená Ostrava zřejmě již zmizely v „šerém dávnověku“, Černobyl ani Fukušima vlastně vůbec nikdy nebyly a smrk nejlépe vysázíme namísto palem…
    Co se týče „Ekonomů“, mám na tyto pohádkáře svůj názor…vesměs jedou na vlně komerce a konzumerismu. Až ti vymřou, bude skutečně na světě lépe. Kdo z nich půjde příkladem?? Jejich populistické žvanění „já nic já muzikant“ se mi veskrze hnusí. Vyhnal bych je s motykou na pole a vyžadoval efektivitu, flexibilitu, konkurenceschopnost jako od správných lidských zdrojů…

  • peter. • 28. ledna 2017

    Winstonovi Churchillovi sa pripisuje výrok:
    „Kto v 25 nie je ekoaktivistom,nemá srdce.Kto ním ale zostáva aj v 35,nemá rozum“.
    Politické strany ktoré samy seba nazývajú „Zelení“, sú združené v EP do frakcie „Zelení/EFA“a ich politický program je približne takýto:
    http://zemavek.sk/articles/view/strana-zelenych-na-slovensku-sa-pokusa-o-svoju-renesanciu
    Ekoteroristov zase celkom dobre charakterizuje zakladateľ Greenpeace Patrick Moore,ktorý nakoniec túto organizáciu opustil:
    http://www.euro.cz/politika/oslavujte-co2-zakladatel-greenpeace-kritizuje-zelene-radikaly-1294188
    Okrem „Zelených“ a ekoteroristov sú však aspoň u nás v SR ľudia podobní vám Martin,ktorí sa združujú do ochranárskych spolkov a združení a vyvíjajú aktivity v oblasti ochrany lesov,stromov,vzácnych živočíchov a hmyzu,vodných tokov a plôch.Títo ľudia ale nemajú a nechcú mať nič spoločného so skupinami ľudí z odkazov uvedených vyššie.Ja osobne mám k týmto ochranárom aj výhrady(ochrana kormoránov a bobrov)no ich činnosť si vážim a rád s nimi diskutujem.
    Práve som sledoval na tv „Kino-Svět“ reláciu,kde sa svetovo významní vedci vyjadrovali k problematike uvedenej aj v článku o „antifosilnom zákone“.Ich príhovory boli varovné.Dnes sa údajne ťaží 12 miliónov barelov ropy denne.Ropa sa využíva intenzívnejšie cca 100 rokov.Náklady na vyťažený barel ropy sa za posledných niekoľko rokov zoštvornásobili a stále rastú.Svedčí to o tom,že sa blíži doba,keď už ropy nebude.A ľudstvo nemá nič,čím by ju nahradilo.Všetky tie veterníky,prílivové vlny,solárne panely,biopalivá a rýchlorastúce dreviny nikdy nevyriešia globálnu energetickú krízu.Riešenie musí byť revolučné,úplne nové a musí prísť rýchlo.Vedci sa na koniec zhodli v tom,že príčinou tohoto stavu sú peniaze a nenažratosť kapitalistov.

  • Martin (už bez taky m) • 29. ledna 2017

    Pán peter, nikdy jsem nebyl členem žádné strany, ani zelené. Nejsem politik a nikdy jsem jím nebyl.
    Co se spolků týče, dtto, měli jsme svůj, Přátelé Jeseníků – SOJKA do r. 2004…
    Dělal jsem tam maximum přes 12 let.
    Nyní se dost osaměle či za lokální ČSOP neplaceně soustřeďuji na udržení přírodního bohatství a životaschopnosti lesů a vodního režimu krajinyv praxi.
    Jde o sérii různých jednání, a ani nevíte v kolika z nich se odstávám do těžkých konfliktů s různými „partami“…Je to na této jinak zajímavé práci to nejodpornější, a po všech stránkách psychicky nejnáročnější…
    „Eurofrází“ mám čím dál víc plné zuby, vč. těch rádoby zelených…
    Nebude-li lidstvo zaslepeně konzumovat, věřím, že i řešení energetické krize po etapách nalezne. Za nejhorší co se s ropou může udělat je to že jí spálíme, je to strašné znehodnocování úžasné suroviny, neskutečné plýtvání… Jenže soudobé „Jádro“ + lidský faktor a mikroporuchy materiálů spolu s nevyřešeným odpadem jako naději do budoucna také nevidím, omezeně ano kapacitně to co je na přechodnou dobu – ale ne dlouhodobě s těmi dopady těžby, výroby, zpracování…
    Při všem nějaké dopady jsou, a chci uvažovat reálně, ale nesmí být fatální, hrozit tím že se stanou zcela neřešitelnými, atd.
    Lidstvo po víc jak sto let šíleně mrhá energiemi právě v domněnce, že „energeticky to už má vyřešené…“ OMYL, nemá a dosud nikdy nemělo… a ta technokratická zaslepenost, že už mohu v pohodě konzumovat a dopřát si vše, ta lidstvo dostala tam kde je, opakuji ta zaslepenost či ochota „uvěřit“…i toto z nemalé části stálo za masovou militarizací i „stupidizací a debilizací“ rozebíranou na jiných vláknech…