Hnutí Duha: Brno a další města bez rizikového glyfosátu

Reklama


Alternativy k chemické likvidaci plevelů existují, představujeme jejich přehled

Tisková zpráva Hnutí DUHA

středa 4. října 2017

Hnutí DUHA a Síť ekologických poraden (STEP) dnes na tiskové konferenci v Brně zveřejnily přehled bezpečných, nechemických metod odstraňování plevelů na veřejných prostranstvích. Ukázaly také příklady měst u nás i v zahraničí, které pravděpodobně karcinogenní a škodlivé glyfosátové herbicidy nepoužívají nebo výrazně omezují.

Ke glyfosátu totiž existují dostupné alternativy. Na veřejných prostranstvích mohou být úspěšně použity mechanické (ruční pletí, strunová sekačka, křovinořez, rotační kartáče a brány) nebo termické (plamen, horký vzduch, infračervené záření, horká voda, pára nebo pěna) metody. Podrobně představují tyto metody dnes zveřejněné publikace Nechemické odstraňování plevele na veřejných prostranstvích a Parky a trávníky bez rizikového glyfosátu – jak na to? [1].

Glyfosát je účinnou složkou mnoha herbicidů, např. u nás známého a dobře dostupného přípravku RoundUp. Patří k nejprodávanějším a nejuniverzálněji používaným herbicidům, k hubení plevele se hojně využívá nejen v zemědělství, ale také v soukromých zahradách a veřejných prostorech, jako jsou parky, dětská hřiště, okolí železnic ad. V současnosti je k likvidaci plevelů na veřejných prostranstvích schváleno zhruba 40 chemických prostředků – glyfosát je účinnou látkou u všech [2].

Registrace glyfosátu v EU nicméně končí letos 15. prosince. O jeho budoucnosti budou zástupci členských zemí včetně ČR jednat a hlasovat v říjnu nebo listopadu [3]. Česká republika v zastoupení ministra zemědělství Mariana Jurečky zatím vždy vystupovala pro další neomezené použití, ačkoliv sám ministr na svém Twitteru prohlásil, že je pro zkrácenou dobu registrace a zúžení jeho povolení [4].

Proti prodloužení registrace glyfosátu zatím vystupuje například Francie a Itálie. Jeho další povolení je předmětem debat představitelů členských států i kritiky veřejnosti, a to především kvůli obavám ze zdravotních rizik i dopadů na životní prostředí. Hnutí DUHA spolu se zhruba dvěma tisíci lidmi požaduje minimálně výrazné omezení glyfosátu v České republice. K výzvě se mohou lidé připojit na www.parkybezchemie.cz.

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), nejvyšší medicínská autorita v oblasti rakoviny, řadí glyfosát mezi pravděpodobné lidské karcinogeny. Existuje také podezření, že působí genotoxicky, může narušovat fungování hormonální soustavy a poškozuje vývoj plodu a průběh těhotenství. Analýza, kterou v roce 2013 nechalo provést Hnutí DUHA, přitom objevila glyfosát v moči 6 Čechů z 10 [5].

Glyfosát je také jedovatý pro vodní organismy a při aplikaci je třeba zabránit splachu do vodních toků. To je ovšem při plošném použití, například v okolí železničních tratí, obtížně splnitelné a kontrolovatelné. Glyfosát je také extrémně nebezpečný pro všechny necílové rostliny, a to i při malém zasažení. Při špatné aplikaci proto dochází ke spálení či zahubení stromů a trávy v těsné blízkosti míst, kde se používá. Poškozené rostliny a stromy jsou navíc náchylnější k jiným chorobám a škůdcům – to přispívá například ke špatnému stavu stromů v alejích podél cest. Existuje také podezření, že glyfosát je jednou z látek, které způsobují syndrom zhroucení včelstev, kdy dochází k náhlému vymírání zdánlivě zdravého včelstva. Nadužívání navíc zvyšuje odolnost rostlin proti tomuto herbicidu a způsobuje šíření odolných plevelů, což zvyšuje náklady na jejich likvidaci. U nás se již vyskytuje odolný plevel turanka kanadská nebo přeslička rolní.

Zcela nebo částečně bez glyfosátu fungují mnohá zahraniční i česká města. Například v Mělníku používají na odstraňování plevele horkou vodu, která zároveň čistí plochy od žvýkaček, mastných skvrn, lepidel apod. Technologii na bázi horké vody spolu s rotačními kartáči od letoška využívá také Jeseník. Dalším pozitivním příkladem je Brno – Veřejná zeleň města Brna, spravující významné městské parky a stromořadí, od roku 2012 programově omezuje používání selektivních herbicidů. Nyní používá glyfosát pouze na zatírání pařízků po kácení invazivních dřevin v objemu několika litrů ročně. Plevely odstraňují mechanicky (sečení či ruční vykopávání a vytrhávání) nebo pomocí horké vody, vybrané plochy zeleně jsou také spásány.

V Portlandu (USA) městská správa ve třech vybraných parcích zavedla nový model správy – jednak zcela vyloučili používání pesticidů a také zavedli dobrovolnickou spoluúčast lidí ze sousedství na údržbě parku. Od většího zapojení obyvatel do správy veřejných parků město očekává také menší výskyt vandalismu a nepořádku. Úplný zákaz používat pesticidy při údržbě veřejných prostranství platí od roku 2008 například ve Štrasburku (Francie). Přednost před chemií dostalo mulčování a hnojení kompostem a rostliny jsou vybírány s ohledem na stanoviště, aby vyžadovaly minimum péče a dobře prospívaly. Na odstraňování plevelů využívají (dle ošetřovaných ploch) rotační kartáče, plynové hořáky a horkou páru. Změna se setkala s pozitivním ohlasem.

Příklady dalších měst bez glyfosátu, nechemických metod odstraňování plevele a doporučení pro města a obce obsahují nové publikace Nechemické odstraňování plevele na veřejných prostranstvích a Parky a trávníky bez rizikového glyfosátu – jak na to? [1].

Jozef Kasala, ředitel Veřejné zeleně města Brna, řekl:
“Nejpoužívanější metodou likvidace plevelů v naší organizaci je mechanické odstraňování. Na nezpevněných plochách mulčujeme organickým materiálem včetně trávníků a květinových záhonů. Jako mulč využíváme zejména dřevní štěpku, podrcené listí, trávu a k výsadbám přidáváme hnůj.”

Tomáš Trnka, správce stromořadí, řekl: “Používání glyfosátů je snadné, účinné a cenově dostupné. Proto je tento způsob omezování plevelů tak rozšířen. Ovšem je také jisté, že jsou glyfosáty zdraví škodlivé a zatěžují životní prostředí. Největší problém spatřuji v nadužívání glyfosátů ve veřejném prostoru a zejména v zemědělství. Veřejná zeleň města Brna omezila používání prostředků s obsahem glyfosátů na minimum. Změna přístupu k omezování plevelů je v souladu s naší současnou strategií, která je zaměřena na přírodě blízké hospodaření, využívání biologického odpadu a podporu biodiverzity. Růst plevelů omezujeme pouze mechanicky, horkou vodou a mulčováním. Používání přístroje s horkou vodou je sice náročnější, ale na frekventovaných místech je ideální a plnohodnotnou alternativou.  Aplikaci herbicidů s obsahem glyfosátů jsme omezili na lokální zatírání nežádoucích dřevin a invazních druhů rostlin.”

Miroslav Šuta, expert v oblasti hodnocení ekologických a zdravotních rizik  z Centra pro životní prostředí a zdraví, řekl: “S každým pesticidem bychom měli zacházet velice opatrně, protože byl vyroben proto, aby zabíjel jiné živé organismy. Z hlediska ochrany lidského zdraví je rozumné se pesticidům vyhnout všude tam, kde zda ně existují bezpečnější náhrady. Zvláště významné se to jeví v případě veřejných prostranství, kde se pohybují kromě jiného male děti, těhotné ženy nebo lidé nemocní. Ti tvoří skupiny, které mohou být citlivější vůči působení pesticidů, ale i dalších chemických látek.”

Renata Placková, expertka na ekologický provoz úřadů a institucí Sítě ekologických poraden STEP, řekla: “Místní samosprávy jsou zodpovědné za to, co se děje ve městech a obcích. Měly by pečovat o zdraví a kvalitní životní prostředí pro všechny své obyvatele. Vyloučení chemie při péči o veřejná prostranství je technicky poměrně snadné; hlavní je změna myšlení. Nové požadavky mohou samosprávy zahrnout jak do praxe vlastních údržbářských organizací a městských firem, tak do vypisovaných veřejných zakázek. Řešení tu jsou, jen je použít a nezůstávat na známých – chemických – cestách.”

Klára Kyralová, expertka na zemědělství a potraviny Hnutí DUHA, řekla: “Praxe ukazuje, že se v našich městech a obcích můžeme obejít bez použití glyfosátových herbicidů.  Vzhledem k prokázaným rizikům i vážným podezřením je víceméně neomezené povolení a nadužívání glyfosátu nepochopitelným hazardem. Konkrétní nechemické metody odstraňovaní plevele i příklady českých a zahraničních měst bez glyfosátu jsou závanem svěžího větru ve stojatých chemických vodách. Glyfosát můžeme nahrazovat lepší praxí jak v zemědělství, tak na veřejných prostranstvích. Ministr Jurečka by to měl vzít na zřetel při rozhodování o další budoucnosti glyfosátu v Eropské unii i u nás.”

Poznámky:

[1] Publikace vydala Síť ekologických poraden a Hnutí DUHA. Ke stažení jsou zde:
http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2017/10/nechemicke_ostranovani_plevele_na_verejnych_prostranstvich.pdf
http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2017/10/parky_a_travniky_bez_rizikoveho_glyfosatu_infolist.pdf

[2] Přípravky neobsahují pouze glyfosát, ale často také smáčedla, případně další chemické látky umožňující rychlejší pronikání do rostlin a větší účinek.

[3] Přesný termín hlasování není znám. Setkání, na kterých může k hlasování dojít, jsou zatím plánována na 23. října a 6. listopadu.

[4] Viz. příspěvek na oficiálním Twitteru Mariana Jurečky ze dne 17.5.2016.

[5] Více o testování zde: http://www.hnutiduha.cz/aktualne/sest-z-deseti-cechu-ma-v-tele-toxicky-herbicid

Přejít do diskuze k článku 10 komentářů