Diskuze k článku


  • cnemo • 13. srpna 2018

    Lesnictví fakt nerozumím, ale vždycky se vyděsím, když aktivisté zkouší „novou metodu“. V této zemi funguje lesní hospodářství již pár století, že ti pitomí lesáci neuměli vysázet les po vykácení?

    Jestli mají jejich „experti“ kvalifikaci těch „jaderných“ či „energetických“, kde jsem schopen to posoudit, tak pánbůh s našimi lesy.

  • idiotronic • 13. srpna 2018

    Ale to nejsou ty smrky, ke kterým se přivazovali! Ty se přeci podařilo zachránit…

  • Martin (už bez taky m) • 13. srpna 2018

    Vytvoření stromového a keřového krytu na holinách vzniklých po vytěžení rozpadlých nepůvodních smrkových monokultur je nezbytné.
    Jinak i v horských polohách nehrozí jen vodní ale i větrná eroze a další pokles hladiny spodních vod. Trávy jako třtina či chundelka jinak spolu s ostružinou hustým zápojem zhorší ujímání stromů. Pak lesníci mnohde používali herbicidy k rozrušení „buřeně“- aby se mohly i ty pionýrské a přípravné dřeviny uchytit.
    Na stovkách hektarů holin vzniklých po rozpadu smrkových monokultur (často i věkově stejných) bez krytu pionýrských dřevin hrozí vytvoření stepního mikroklima, zrychlená mineralizace živin – i z z toho zbytečku dřevní hmoty která na holinách na rozdíl od normálně POSTUPNĚ těženého lesa skoro zcela chybí prudké deště živiny vymývají a dále zrychleně okyselují půdy vyplavováním zásad.
    Na nepřistíněných holinách bez skupin či porostního krytu pionýrských dřevin by ujímání výsadeb dále zhoršoval i silný výsušný efekt větru či mráz.
    Prudké sluneční záření tzv. stínomilné dřeviny bez krytu spálí.
    Chceme-li tedy lesy s hospodářsky využitelným podílem buku a jedle, bez březových, osikových, vrbových, olšových skupin či přípravných porostů se neobejdeme.
    Lesničtí „odborníci“ dostali lesy do stavu kalamit a holin. Desetiletí nechtěli vidět i zcela zřetelně viditelné.
    Díky změně klimatu je pojem „hospodářský les“ dnes mrtvý. Hospodářské využívání lesů samozřejmě ano- ale to není jen a pouze funkce dřevoprodukční. Kdo nechce vidět funkce lesa jako půdoochrannou, vodozádržnou, atd., nebude mít ani to dřevo. Žádné.
    Včera jsem procházel mladší smrkovou monokulturu v nadmořské výšce cca 720 m.n.m. na severním svahu. Usychá a je dále ničená jelení zvěří – bez ohledu na novou nedalekou „přezimovací“ oboru postavenou v prameništi – „dle odborníků“…

  • Tom1622 • 13. srpna 2018

    Martine , nebude problém s tím že rozprášená semena spláchne voda nebo odfoukne vítr ? Aby pokus nedopadl že budou za rok vysazovat sazenice .

  • Martin (už bez taky m) • 13. srpna 2018

    Tom1622 napsal

    Martine , nebude problém s tím že rozprášená semena spláchne voda nebo odfoukne vítr ? Aby pokus nedopadl že budou za rok vysazovat sazenice .

    Ne, a pokud, tak na ta správná místa pro jejich vyklíčení. Odrůstání semenáčků je na nově obnažených plochách rozhodně co se ujímavosti a odolnosti dřevin vhodnější nežli výsadba sazenic.
    Sazeince i z „bio“ školek jsou odrostlé v určitých stabilizovaných, pro stromky výhodných podmínkách, většinou „s dostatkem všeho“. Proto potom pokud přijdou do nového prostředí, často nevydrží první či kombinovaný stres nějakých nedostatků a uhynou. Zároveň jsou po výsadbě sazenice vždy atraktivnější pro „škůdce“ či zvěř.
    Naproti tomu semínko které se s nažkou dostane na nevhodné místo prostě nevyklíčí, pokud jej právě voda (déšť´, stok z větví např. krajních stromů existujícího porostu či posun sněhu a ledu) neposune na vhodnější místo. Teprve pak vyklíčí, klíčivost semínek není většinou jen jeden rok.
    Vysazené sazenice rostou v určitých vzdálenostech (sponu), přičemž na bodech výsadby nemusí být nejvhodnější podmínky.
    Naproti tomu metoda rozprašování napodobuje přírodní podmínky, takže semínka dopadají na plochu hustě a také hustě klíčí, stromečky si pomáhají, komunikují, časem i soupeří a zase spolupracují… Navazují mykorhizní vztahy s houbami, etc. Je přitom důležité „mikrohouštinkami“ malých po stovkách odrůstajících stromečků zajistit zachování (obnovení) porostního mikroklimatu, zajistit uchování lesních „klimaxových“ hub („ekotypů“ hub nitra porostů) které jinak na holinách rychle odumírají. Vytvořit podmínky pro obnovení vlhkostních poměrů lesa, byť na začátku v tzv. „bioskupinách“ hustě narostlých stromků, které se postupně spojují, ale i rozvolňují (v případě úhynu a rozpadu některých stromů).
    Nitro mikrohouštinek břízy chrání nejlépe semenáčky proti odplavení přívalem, nadměrnému poškození všech zvěří, a odrůstá v nich nejlépe i řada dalších dřevin- například jeřáb.

  • Martin (už bez taky m) • 13. srpna 2018

    Jeřáb ptačí je důležitý strom protože do porostů láká ptáky a další zvířata, kteří jeho plody zobou a dále po „patřičné stratifikaci v trávicím traktu“ šíří. Bříza je v mládí velmi odolný strom přátelský k dalším dřevinám, zejm. keřům.
    Ty přitom v našich lesích hodně chybí na řadě míst a v nitru i na okrajích porostů. Přitom pro správné oživení porostů jsou velmi důležité, lákají do něj a vytváří opadem listí a větviček i plodů vhodné prostředí vlastního lesa důležité pro mnoho půdních organismů, hlodavců, hmyzu, kroužkovce mj. opadem snadno rozložitelných listů, etc.
    Lesní humus vzniká za spolupůsobení malých živočichů, hub, řas, atp. Dohromady vytváří ten správný „substrát“ pro půdní život a odrůstání řady stromů, bylin, a pro udržení přízemní vlhkosti v porostu. Následně bývá kolonizován mechy, lišejníky a dalšími.
    Výsadba sazenic je „znouzecnost“ tam kde nejsou z řady důvodů úspěšné síje (výsevy) semen. Je často doprovázena „hnojením“ tabletami pomalu rozpustných hnojiv- ty vytváří nepřirozené prostředí a mnohdy jen odsouvají stresová období kterými si stromek musí projít aby na daném stanovišti přežil, skutečně se ujal a úspěšně rostl. Postupovalo se tak často tam, kde docházelo k prudké změně podmínek- např. při holosečné těžbě.
    Výsevem vzniklé semenáčky se naproti tomu odpočátku přizpůsobují podmínkám a problémům stanoviště, rostlinky stromků doslova „vrůstají“ do svého celoživotního prostředí, prostoru.
    Pokud jsou „odmalička“ vystaveny stresovým podmínkám stanoviště dobře a rychle se přizpůsobují a reagují. Mají tak větší šanci přežít nepříznivá období do budoucna.
    Skupiny stromů na svých stanovištích postupně mění své okolní prostředí, proto dobrý lesník ví že nejlepší forma těžby a obnovy je pod krytem porostu- tedy snaží se jen o menší „kotlíky“- ne holiny.

  • zajoch • 13. srpna 2018

    Cnemo, musím se těch z Hnutí duha zastat. Také nejsem odbornice v lesnictví, ale trochu se o to zajímám a tak jsem se dozvěděla například, že se snaží, aby se v našich lesích zachovaly velké šelmy, především rysi a vlci. Myslíte, že je to špatné? Já to naopak vidím jako moc dobré, přinejmenším pro zachování biologické rovnováhy. Stejně tak mi připadlo správné, když jsem se doslechla (snad v rozhlase), že se vysévají snadno klíčící semena břízy, které není třeba sázet a tam se potom lépe uchytí další hospodářsky důležité stromy, protože lesní zem tak snadno nevysychá. Bříza se stejně na nově vysazených plochách lesních mýtin uchytí a lesníci ji po čase vyrubou, aby měly místo požadované stromy. Bříza je prý plevelný strom, ale do lesa také v určité míře patří.
    To, že někteří fanatici brání jaderné energetice neznamená, že jsou omezení v „duze“ všichni.

  • racek • 13. srpna 2018

    Martine, díky za osvětu. Řadu věcí jsem opravdu netušil. Ovšem jen si povzdechnu … ten plot z buku si asi nebude moci dovolit skoro nikdo… Smrkové řezivo se opravdu velice těžko bude nahrazovat. Třeba i ve stavebnictví. Mimochodem, proč ty smrky prosperovaly už od doby Marie Terezie?

  • idiotronic • 14. srpna 2018

    racek napsal
    ten plot z buku si asi nebude moci dovolit skoro nikdo

    Byl jsem se podívat v Brodu nad lesy (Furth in Wald). První město hned za státní hranicí. Tamější truhlář vystavoval své poličky a skříňky – vesměs z bukového dřeva. I když
    původem asi z domažlické strany hranic…
    A jeden paradox ke zmíněné mykorhize. Opodál roste impozantní strom – jedlý kaštan. Za pár týdnů budou padat první plody. Opakovaně jsem sázel vybrané exempláře na zahradě – neklíčily, shnily.. Až jsem se dočet, že bez ,,svého“ podhoubí neporostou. Na prahu léta, v úplném suchu jsem tedy opatrně vytáhl za několik kořenových vláken přichcíplé rostlinky- visely za kořínky v mezeře mezi dlažebními kostkami – ale rostou.

  • Martin (už bez taky m) • 14. srpna 2018

    racek napsal

    Martine, díky za osvětu. Řadu věcí jsem opravdu netušil. Ovšem jen si povzdechnu … ten plot z buku si asi nebude moci dovolit skoro nikdo… Smrkové řezivo se opravdu velice těžko bude nahrazovat. Třeba i ve stavebnictví. Mimochodem, proč ty smrky prosperovaly už od doby Marie Terezie?

    Prosperovaly, neprosperovaly… Schauberger kdysi v poraženém mocnářství zpřístupňoval pomocí plávek strmé svahy pod Alpami aby mohl při měsíčku tahat dolů buky- které jinak neplavou…
    Šlo o poptávku- na jednak rychlou obnovu lesa který byl vnímán jako jedna z (obnovitelných- no již tehdy- no fuj!!) zdrojů mocnářství. Byla dobrá zkušenost a v praxi to fungovalo, dřevo to bylo celkem rychlé a tehdy kvalitní.
    A kvalitní- možné že proto, že mnohde šlo o první či druhou generaci smrků pěstovaných na půdách původních smíšených porostů s převahou jedlobučin. Dnešní smrkové řezivo- to již bohužel nejsou „rezonančky“.
    Modřínový plot Bruntálského zámku údajně vydržel 150 let, a modřínové žlaby na okapy se kdys vozily z Jeseníků až do Prahy. Dobře vysušený štípaný modřínový šindel má životnost v mnoha desítkách let.
    Nejstarší budova z Evropě je údajně dřevěný srub ve Švýcarsku, který vydržel staletí zcela bez jakékoliv dodatečné impregnace.
    Tak třeba ten bukový plot nebude jednou taková rarita. A živý plot z buku je dnes rozhodně vitálnější nežli z habru. Habry se sice dobře stříhají a tvarují, ale trpí tzv. korní spálou (na prudkém Slunci) – i desítky let staré vitální stříhané stromy mohou „odejít“ hodně náhle.
    Bohužel v současných podmínkách varování o REÁLNĚ PROBÍHAJÍCÍ ZMĚNĚ KLIMATU přinášejí právě také buky. Procházel jsem bývalá „rysoviště“ a na mnohých skalních terénech a přiléhajících porostech je vidět podzimní zbarvení listí již v první dekádě srpna. Dokonce jsme našli několik více než 120-letých buků již ZCELA BEZ LISTÍ. Místy jsme dokonce šlapali ve zcela zeleném bukovém listí. Podobný případ- kdy strom odhodí většinu asimilačního aparátu zcela zeleného- osobně neznám. Snížený tonus listí třešní je patrný prakticky plošně, a nejlépe dnes vypadají javory a ořešáky.

  • QQ • 14. srpna 2018

    Na Ukrajině se právě teď celé lesy korupčně, nebo byrokraticky – což v tamním pomajdanu znamená vlastně jedno a totéž, statisticky přesouvají celé lesní oblasti do kategorie uschlých lesů, aby pak tyto naopak v podstatě zdravé stromy byly zcela tragicky vykáceny a vyvezeny z „nezaležnoj“ a hlavně „svidomitě“ do EU.

    Článek, který pro změnu jistě potěší. Není kupodivu ze světa vyspělého a to je také změna.
    https://magazin.aktualne.cz/ind-sazi-skoro-40-let-stromy-na-osamelem-ricnim-ostrove-post/r~dd5c7bc69aea11e8a4d90cc47ab5f122/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu&redirected=1533815842

    Mnohým se jistě vybaví i kanadský animovaný film, dokonale namluvený Petrem Štěpánkem.
    https://www.youtube.com/watch?v=W2oOaA2aqZQ

  • Gatta • 14. srpna 2018

    Re QQ – „Muž který sázel stromy“ – velmi hluboké.
    Mě osobně příběh oslovuje i proto že sám jsem zasadil nejen desítky ovocných stromů, ale i zepár neovocných stromů a mezi nimi i několik dubů z žaludu (rostou dodnes) – a to ještě před setkáním s touto knížečkou a později s tímto animovaným snímkem.

    Při dalším uvažováním o ději knihy ovšem musí člověka napadnout: “ … co bylo před tím … a co bude potom…“
    Před pustinou tam byla přeci vesnice, ale její obyvatelé dopustili zničení vlastního ekosystému … a… Co udělá těch nových 10.000 lidí s těmi duby okolo sebe … ? Snad zůstanou aspoň v té státem vyhlášené rezervaci.

    Dnes moderní agrobaroni (v čele s Babišem) nechávají klučit veškerou volnou zeleň v krajině … … … a dotacemi podpořené nové větrolamy jsou suché a zničené – a mnohdy ani nedosázené. Dotace prošly – tak co? – výsledek nikdo nekontroluje.

    Pokud je těch co ničí víc, než těćhco sází a budují, tak to nemá řešení .
    A pokud ta půda není vaše, může se na ní stát cokoliv.

  • Martin (už bez taky m) • 14. srpna 2018

    Kraváci -velkovlastníci nyní ničí meze a remízky, prameništní louky v mnoha místech PP Sovinecko, bohužel i na Dobřečovské hoře. Nezmenšili stáda nebo nezkrátili pastvu ani když vidí toto suchu. Nejspíše čekají na „dotace na klimatickou nepřízeň“… kilometry mezí jsou tak po pár měsících zničenější nežli za celá léta… Stačil „výpadek místního rebela“ na pár měsíců…
    Nejnovější „hit“ jsou železniční pražce používané nedaleko pramenišť na dobytčí ohrady…
    Bez ohledu na např. toto:
    https://www.svepomoci.cz/zahrada/2964-zeleznicni-prazce-v-zahradach.html
    Také nám zde schou desítky javorů klenů podél silnic- staré i mladé stromy vlivem nově zavedené „chemické údržby komunikací“ -rozuměj někdo chtěl to dřevo, a již v té krajnici „smrděly“ desetiletí… tak se jim „pomohlo“…
    Jakkoliv disponovaný a dobrou vůlí nadaný člověk sám mnoho nezmůže. Přesto myslím v obou filmech (pořadech) zmíněných případech i osobnost toho člověka po dobu jeho života ty lesy chránila/ní.
    Co bude poté, o to se musí postarat společnost – chce-li být ještě společností.

  • Aleš • 17. srpna 2018

    racek: Myslím, že nedostatek řeziva v krátkodobých a střednědobých horizontech není na pořadu dne našeho průmyslu. Nejsem dřevař, nicméně vše nasvědčuje zatím opaku. A starosti o to, jak budou vypadat továrny za stopadesát let, co budou potřebovat za vstupní surovinu a lpět na neosvědčené problematické dřevině jen proto, že pár generací dělalo stejnou chybu až do dnešních nesporných výsledků a zásluh, to je spíš humorné než že by to bylo ku prospěchu. Jedno je však tristní. Stejné argumentační úrovně se člověk dostává i od velké části odborné veřejnosti. To je smutné a je to z části i příčina současných problémů v lesních ekosystémech.
    Za jedno obmýtí bukového či dubového lesa se mnohokrát změnil technický pokrok a technologie průmyslu a stavebnictví, že je předčasné spekulovat, že jiné dřeviny než smrk budou likvidační pro ně. Naopak, průmysl by se měl smířit, neboť změna druhové skladby je (nezbytnou) realitou.
    Cnemo naráží na jednotlivé módní vlny, které zastihly i pěstování lesa a mnoho z nich opravdu nebyla moc k užitku. Ono se to mnohokrát nepovedlo nejen aktivistům, ale i běžným pěstitelům nebo i dokonce experimetům výzkumáku či fakultám. Ale zajoch má pravdu v tom, že ono i aktivisté od duhy mohou některé projekty dotahovat do konce a dělat je s pozitivními dopady pro ekosystémy.
    Můj osobní názor je ten, že bříza jako dřevina byla zvolena velice vhodně, má všechny vhodné vlastnosti pionýrské dřeviny, světlomilné, se širokou ekologickou amplitudou a valencí. A z hlediska technických a pěstebních a ekonomických charakteristik také není špatná, její dříví má široké uplatnění, byť samozřejmě ne identické jako smrk. A z jiných dřevin bych vypíchl vlastnosti dubu, dokáže si najít svými hlubokými kořeny podzemní vodu a jeho dříví je nejodolnější z našeho dříví.