Hnutí Duha: Evropský soud uložil Polsku pokutu 100 tisíc eur za každý další den nelegálního kácení v Bělověžském pralese

Tisková zpráva Hnutí DUHA

K jeho ochraně zásadně přispělo občanskou blokádou 1200 lidí včetně stovky Čechů a Češek

úterý, 21. listopadu 2017

Polsko zaplatí sto tisíc tisíc euro za každý další den, kdy bude pokračovat v kácení Bělověžského pralesa na severovýchodě země. Až dosud polská vláda výzvy Evropského soudního dvora ignorovala. Lidé, kteří se na místě již od května snaží vykácení nejcennějšího evropského nížinného pralesa zabránit občanskou blokládou, rozhodnutí vítají.

Během půl roku se do šedesáti proběhlých blokád zapojilo více než 1 200 aktivistů a aktivistek z celého světa. Také více než stovka jich vyjela do Bělověže z ČR upozornit na problém nelegální těžby.

Soud EU včera potvrdil svůj předchozí zákaz kácení v nejcennějším evropském pralese a zároveň upozornil, že je připraven uložit pokutu v minimální výši 100 tisíc euro za každý den, kdy by polské ministerstvo životního prostředí toto rozhodnutí nerespektovalo. Těžba musí skončit okamžitě a její zákaz má trvat až do vyřešení případu, což může trvat i roky. Zákaz těžby vydal unijní soud jako předběžné opatření už koncem letošního července.

Tímto formálním varováním Evropský soudní dvůr vytvořil nový precedent – až dosud nebyly finanční sankce v této fázi soudního řízení použity [1]. Patnáctka nejvyšších evropských soudců odmítla tvrzení polského ministra životního prostředí Jana Szyszka, že kácení je nezbytné pro zajištění bezpečnosti návštěvníků s odůvodněním, že takový postup by byl přijatelný pouze v blízkosti hlavních cest. Ministr Szyszko nejprve rozsáhlé kácení pralesa ospravedlňoval přemnožením kůrovce, později uváděl jako důvod ohrožení bezpečnosti.

Na místech těžby probíhá už půl roku občanská blokáda. Místní lidé, polští vědci a mnoho zahraničních podporovatelů a ekologických organizací upozorňují na nelegální těžbu a těžební stroje blokují vlastními těly. Mimo to také sbírají důkazy o skutečném průběhu těžby, holosečném drancování lesa harvestory, brutalitě lesní stráže při pokojných protestech a kácení staletých dubů v místech pod ochranou UNESCO, které kůrovec nenapadá.

Sedm nevládních organizací, včetně ekologické právní organizace ClientEarth, podalo stížnost k Evropské komisi poukazující na porušení evropské legislativy na ochranu přírody. Komise proto zahájila řízení, které pro bezprostřední ohrožení cenného pralesa probíhalo ve všech fázích zrychleným procesem. Lhůta k zastavení kácení byla nyní stanovena na patnáct dní. Organizace doufají, že polská vláda bude rozhodnutí respektovat a nepřipraví státní kasu o statisíce euro.

Aktuální údaje polské lesní správy ukazují, že objem dřeva vytěženého v Bělověžském pralese od ledna do dnešního dne přesáhl 180 tisíc kubických metrů. To představuje přibližně 180 tisíc stromů, včetně lesních velikánů pokácených v nejstarších a nejcennějších částech pralesa, který je mimo jiné domovem zubra evropského a mnoha velmi vzácných druhů hmyzu a ptáků. Podle nových pravidel schválených ministrem Szyszkem loni v březnu by se v následujících deseti letech mohlo vykácet až 188 tisíc metrů krychlových dřeva; dosud byl limit 63 tisíc metrů krychlových. Stalo se tak bez ohledu na platné zákony, vědecké poznatky i protesty veřejnosti.

Agata Szafraniuk, právnička neziskové organizace ClientEarth, řekla: „Stanovení vysokých pokut je odpovědí Soudního dvora na naprosté pohrdání, které ministr Szyszko projevil vůči předběžnému zákazu kácení. Finanční postihy jsou v současné situaci bohužel jediným účinným nástrojem, který může ochránit nejzachovalejší evropský prales před dalším ničením. Kácení staletých stromů den za dnem pokračuje, soud proto přistoupil k opatření, které má zajistit plnou ochranu jedinečného přírodního prostředí a předejít jeho nevratnému poškození. Nebývalé rozhodnutí Evropského soudního dvora má také širší dopad, neboť poskytuje praktický nástroj v podobě finančních sankcí k zajištění dodržování evropské legislativy ze strany všech členských států.“ 

Adam Bohdan z Fundacja Dzika Polska, biolog a jeden z mluvčích nenásilné blokády, řekl: “Rozhodnutí Evropského soudního dvora je pro nás zadostiučiněním. Pro naši zemi to nicméně není prospěšné, že jsme se dostali do takovéto situace. Bohužel hrozba sankcí je nyní jedinou možností jak zastavit šílenosti ministra životního prostředí. Údaje, které jsme zajistili, potvrzují, že aktivity ministra už vedly k destrukci rozsáhlých oblastí Bělověžského pralesa. Bylo vytěženo 400 % plánované roční těžby. Třicet procent veškeré těžby bylo v přírodních porostech více než sto let starých, kde je kácení ilegální. Proto je postup Evropského soudního dvora jediným řešením.“

Jiří Beneš, koordinátor české pomoci blokádě Bělověžského pralesa z Hnutí DUHA, řekl: „Bělověžský prales je naprostý unikát – poslední dochovalý nížinný prales v Evropě, součást nejen evropského, ale i světového přírodního dědictví, zařazený na seznam UNESCO. Je dobře, že se Evropský soudní dvůr snaží vymáhat dodržování zákonů, které toto naše evropské přírodní dědictví chrání. Obrovský dík a uznání ale patří zejména lidem, kteří harvestorové těžbě Bělověžského pralesa bránili nenásilnou blokádou a podařilo se jim kácení přibrzdit. Blokády se účastnila v průběhu čtyř měsíců také více než stovka lidí z České republiky. Snad už teď nebude zapotřebí, aby pokračovala, a polské státní lesy těžbu pralesa konečně zastaví.“

Žaneta Gregorová, účastnice blokády z Hnutí DUHA, řekla: „Rozhodnutí o finančních sankcích je obrovskou nadějí, na kterou všichni, kterým není aktuální situace v Bělověžském pralese lhostejná, čekali. Je to obrovská satisfakce pro místní obyvatele, kteří dlouhé měsíce neúnavně brání les, který je jejich domovem, ale i pro všechny další zahraniční účastníky blokády.“

Poznámky:

[1] Polsko nyní musí do 15 dní dnů (od včerejšího doručení ) oznámit EK, jaká opatření učinilo, aby vyhovělo rozhodnutí a v případě pokračující těžby odůvodnění pokračující těžby, které musí být v zájmu ochrany veřejnosti.  Pokud soud shledá, že Polsko selhalo, dojde k obnovení procesu. V tom případě Polsko zaplatí za každý den od počátku procesu nejméně 100 tisíc euro denně až do konečného rozsudku v tomto případě (což může trvat i roky).

Viz tisková zpráva Evropského soudního dvora: https://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2017-11/cp170122en.pdf

Aktuální komentář polských aktivistů: https://mail.google.com/mail/u/0/#inbox/15fdd7e7a1d2f586?projector=1

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
18 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
peter.
22. 11. 2017 10:01

Nie,že by som bol proti rozhodnutiu Europského súdu.
No rád by som si prečítal aj argumenty druhej strany.Nechce sa mi totiž veriť,že by Poliaci rúbali v pralese na ktorý sú oprávnene hrdí len tak,pre surovinu a zisk.
Rád by som vedel,či hnutie DUHA a aktivisti podali na Európsky súd žalobu na EÚ vtedy,keď táto vydierala Ukrajinu tým,že podmieňovala poskytnutie pôžičky zrušením zákazu ťažby dreva v už aj tak zdevastovaných Karpatoch.

peter.
22. 11. 2017 12:39

peter. napsal
No rád by som si prečítal aj argumenty druhej strany.

Našiel som ich:
http://www.lesmedium.sk/o-com-sa-pise/sudu-eu-sa-nezlakli

peter.
22. 11. 2017 13:54

príspevok mimo tému:
Zomrel spevák,ktorého som rád počúval Nech odpočíva v pokoji.Mal 56 rokov.
http://ukraina.ru/news/20171122/1019549809.html

Martin (už bez taky m)
22. 11. 2017 14:22

Jsem osobně proti kácení v Bělověži, petici jsem podepsal. I když jde o oblast s kontinentálním klimatem a drsnějšími zimami, smrk v umělých přehoustlých monokulturách je i zde špatně. Řešením by mohlo být zvětšení NP na straně Polska (kde v současnosti NP tvoří ve srovnání s Běloruskou částí) spíše jen obtížně životaschopnou miniaturu. Mj. geneticky a životním prostorem, prameny a zdroji vody plně závislou na Bělorusku. https://mapy.cz/turisticka?x=23.9220994&y=52.7223756&z=9&l=0 Co se lýkožroutů týče, objevuje se víc a víc odborných prací dokládajících, že gradace lýkožroutů jsou více přirozeným jevem nežli si člověk dosud připouštěl, a pro dynamiku smrku dosti důležitou. Jeho „dobíhání s… Číst vice »

fajt
22. 11. 2017 14:44

ekologie a životní prostředí je v packách státu a firem pouhý sprostý kšeft, když vidím některé správce nově nabytých církevních majetků jak gazdují, tak bych žádnou petici na zdánlivou ochranu přírody, a čert ví ještě čeho, prostě nikdy nepodepsal – leda, že by byla KC ( a další pecunia non olet subjekty) prohlášená za nepřítele lidstva. ..)

Martin (už bez taky m)
22. 11. 2017 14:50

Oprava a doplnění: na SEVERNÍCH okrajích mýtin PŘIVRÁCENÝCH K A OSLUNĚNÝCH OD JIHU, ZÁPADU. Tam je také nejvíce vrškových zlomů, poškození námrazami a ledovým závěsem. Proti škodám mokrým sněhem a ledovým závěsem je porost tvořený soliterněji rostlými smrky (s hlubším zavětvením korun) podstatně odolnější. Typickým příkladem je tzv. řídkolesí ve vyšších a vysokých středohorských polohách, nebo porosty smrku v tajze. Totéž platí i pro smíšené porosty které jsou podstatně odolnější proti větru. Mj. tím, že KOŘENÍ ODLIŠNĚ A V ODLIŠNÉ HLOUBCE. Při déletrvajících (či předchozích) dešťových srážkách či prudším jarním tání se totiž „statické zajištění“ smrkových porostů v půdě (zejména… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
22. 11. 2017 14:51

peter. napsal

príspevok mimo tému:
Zomrel spevák,ktorého som rád počúval Nech odpočíva v pokoji.Mal 56 rokov.
http://ukraina.ru/news/20171122/1019549809.html

Čest jeho památce, škoda že zemřel „v rozkvětu sil“, mohl lidem rozdávat radost ještě mnoho let…

Martin (už bez taky m)
22. 11. 2017 15:11

Na k západu a jihu přivrácených těžbami odkrytých porostních stěnách- zejména „nahodilými“ dochází k nejčastějším škodám právě proto, protože tam i během jediného dne dochází k někdy i několikrát se opakujícím cyklům namrzání a tání. Během jediného dne se mokrý sníh dokáže přeměnit na masy ledu a posunem po větvích VZDÁLIT OD OSY- kmene. Tím se stabilita stromu podstatně mění k horšímu. Rychlá změna v porostech s osluněním tmavého kmene zvyšuje atraktivitu pro kůrovce a ovlivňuje „vegetační klid“ i PEVNOST DŘEVA. Probíhají příliš rychle na to aby na to mohl strom reagovat změnou a posílením kořenové soustavy. Navíc skeletovité půdy… Číst vice »

racek
racek
22. 11. 2017 16:27

No, Martine, větrné polomy v místech kůrovcových kalamit na Šumavě jsou vskutku dokladem potřeby chránit kůrovce. Když tam chodím, je mi vždy k pláči.

Martin (už bez taky m)
22. 11. 2017 16:48

racek napsal No, Martine, větrné polomy v místech kůrovcových kalamit na Šumavě jsou vskutku dokladem potřeby chránit kůrovce.Když tam chodím, je mi vždy k pláči. A jde o polomy vzniklé v oblastech bez zásahu, nebo v místech kde se kácelo a vznikly tzv. otevřené porostní stěny? Ano, ani polom, ani „les souší“ nějakou dobu není pěkný. Ale pro mnohé živočichy jde o vhodná teritoria. Píši s ohledem na význam velkoplošných CHÚ, ne za „hospodářský les“. Ve velké většině míst v Jeseníkách a na Kralickém Sněžníku kde se kácelo kde byl těžební zásah rozsáhlejší bohužel následně spadlo mnoho dalších stromů, vč.… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
22. 11. 2017 16:59

Mám smrk rád, ale ne v přehoustlých monokulturách. V Jeseníkách to bude ve vyšších polohách „závod s časem“ zda se i zrychlenou přeměnou monokultur podaří udržet či zlepšit stabilitu lesa v následujících desetiletích. V mnoha místech Nízkého Jeseníku a Holčovické vrchoviny byl už „závod“ prohrán, a nejen díky lýkožroutu – ale mj. jako důsledek desetiletí zanedbávané úpravy smrk.monokultur dochází de facto k zániku lesa. Obnova stabilních lesů rozhodně není možná „opět smrkem“ – jakkoliv by se výsadby ještě snad 10- 15 let „hodně zelenaly“… Nevyrovnaný příjem dusíku vede k poruchám při zrání dřeva a extrémním přírůstům nekompenzovaným nějakým zvýšením stability.… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
22. 11. 2017 17:18

Na mnoha místech např. Janovické LS zde mohu pozorovat rozumný přístup, když lesníci v podstatě využívají proředění porostů lýkožrouty po vytěžení -jednotlivých stromů- k vnášení listnáčů, ev. chráněně i jedle. Jsou mi známy oplocenky v ještě stojícím předchozím smrčáku chránící podsadby jedle a listnáčů. Ale ten převod je extrémně náročný, plošně všudepřítomný a přesto při posledních větrech na cca 2 LS spadlo přes 5000 m3- a to nepočítám poslední vichřici. ZAJIŠTĚNÍ POROSTŮ PROTI VĚTRU – vč. zabránění vysoušení a vymrzání zmlazení bude v následujících desetiletích extrémně důležité. Myslím osobně, že v některých – ne ojedinělých- oblastech, lokalitách půjde o PŘEDNOSTNÍ… Číst vice »

peter.
22. 11. 2017 17:28

Martin (už bez taky m) napsal
Mám smrk rád, ale ne v přehoustlých monokulturách.

Martin:
V mojom odkaze sa píše,že tie napadnuté smreky rúbu preto,lebo keby ich tam nechali stáť,tak by na tom mieste vyrástla zase len smrečina.Smrečina,ktorú v Bielovži vysadili na holoruby po Nemcoch.Tak nie je múdrejšie smrečinu odstrániť a vysadiť les v totožnom zložení ako bol pôvodný prales?

Martin (už bez taky m)
22. 11. 2017 17:45

peter. napsal Martin: V mojom odkaze sa píše,že tie napadnuté smreky rúbu preto,lebo keby ich tam nechali stáť,tak by na tom mieste vyrástla zase len smrečina.Smrečina,ktorú v Bielovži vysadili na holoruby po Nemcoch.Tak nie je múdrejšie smrečinu odstrániť a vysadiť les v totožnom zložení ako bol pôvodný prales? Převod na smíšený porost (u nás s převahou buku, tam to spíše budou i jiné dřeviny) je možný nejlépe po menších plochách. Nelze ale hospodařit v kontaktu s mezinárodně významným chráněným územím schematicky. Je pro mne odsud obtížné hodnotit jak „agresivní“ tam je zmlazení smrku v uměle vytvořených kulturách s převahou smrku.… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
22. 11. 2017 17:57

Bělorusko a Ruská federace jsou již delší dobu jedinou oblastí kde se nezhoršuje stav tetřevovitých. V ČR bohužel lesníci i ochranáři zjišťují stále více jak je i jen UDRŽENÍ – natož návrat – u těchto druhů komplikovaný. S likvidací těchto druhů a jejich některými odmítnutou možností návratu ale hrozí zvýšení tlaku na mnohé oblasti ze strany turismu, neregulovaného sportu i zástavby. Typickým příkladem je snaha o tzv“obnovení poutního místa Vřesová studánka“ (de facto maskovaná „obnova“ restaurace a ubytování) v citlivé oblasti hřebene po vymizení posledních tetřevů -mj. i díky plošným kůrovcovým těžbám… Zatím nesdílím optimismus některých státních ochranářů, že pokud… Číst vice »

peter.
22. 11. 2017 18:23

Martin (už bez taky m) napsal Převod na smíšený porost (u nás s převahou buku, tam to spíše budou i jiné dřeviny) je možný nejlépe po menších plochách. Myslím,že môžeme predpokladať,že taký zásah(ani neviem aký),k akému sa Poliaci odhodlali v chránenom Bielovežskom pralese (nerúbe sa v tzv.Malom pôvodnom pralese), sa nerobí tak ako v Karpatoch,ale na základe odbornej prípravy a s účasťou vedcov z oboru lesníctva. Ťažba drevnej hmoty a následný zisk asi nebude primárnym cieľom toho zásahu.Pre hospodárske účeli Poliaci majú kde rúbať.Možno len chýbala diskusia a nechýbal odpor ku kompromisu z oboch strán. Osobne si myslím,že ak ES… Číst vice »

peter.
22. 11. 2017 19:48

Ospravedlňujem sa za gramatické chyby a preklepy.Moja vina,mám si to po sebe prečítať!

Martin (už bez taky m)
22. 11. 2017 20:04

Pán peter – tohle Vám kdykoliv podepíšu: „Ochranári by sa nikdy nemali stať extrémistami a druhá strana by mala mať otvorenejšie uši pre ich pripomienky.Nemali by spolu bojovať,ale počúvať sa navzájom.“ U nás z NNO udělala většinou jedna většinou „parta“ „jedno“, a stát stále -v mnohém- „okupují“ „ti druzí“… I proto „jsem“ kde jsem, a žiji jak žiji. Na vině za dnešní stav společnosti, Evropy i světa ale určitě nejsou lidé co stáli a stojí na principech, nenechali se koupit či udělat ze sebe užitečné idioty – jedněm či druhým- a je jedno zda v oblasti ochrany přírody a či… Číst vice »