Hnutí Duha: Lidé požadují více místního zdravého jídla

Tisková zpráva Hnutí DUHA

JEN TŘETINA LIDÍ NAKUPUJE POTRAVINY PŘÍMO OD FARMÁŘŮ. NA VINĚ JE MÁLO MOŽNOSTÍ K JEJICH ZÍSKÁNÍ I VYŠŠÍ CENA

PODLE AKTUÁLNÍHO EVROPSKÉHO PRŮZKUMU VŠAK LIDÉ POŽADUJÍ VÍC MÍSTNÍHO ZDRAVÉHO JÍDLA

pondělí 9. března 2015

Dnes zveřejněné výsledky evropského průzkumu veřejného mínění [1] ukazují na vysokou podporu lidí místním potravinám, vyprodukovaným ekologicky šetrným způsobem. A ukazují také, že Česká republika má co dohánět – ve většině hlavních ukazatelů je ze sledovaných osmi zemí západní, střední i jižní Evropy na posledním místě. Stručná závěrečná zpráva z průzkumu s infografikou je dostupná zde.

Zejména jen pouhá třetina (resp. 34%) Češek a Čechů nakupuje jídlo přímo od farmářů – např. ve farmářských prodejnách nebo na farmářských trzích. Jedná se o nejnižší výsledek ze všech zemí, které byly do průzkumu zahrnuty. Například v sousedním Polsku nakupuje potraviny přímo od místních farmářů 62 % lidí, v Maďarsku 65 %, v Bulharsku 43 %. Infografiku znázorňující hlavní výsledky průzkumu v ČR najdete zde.

Průzkum ukázal, že většina lidí chce nakupovat místní jídlo vyprodukované udržitelným způsobem (za použití menšího množství pesticidů, umělých hnojiv a s ohledem na přírodu). Z průzkumu vyplývá, že:
•    83 % lidí chce, aby vláda dělala více pro podporu výroby a nákupu místního jídla,
•    podle 80 % nákup místních potravin produkovaných udržitelným způsobem podporuje vznik pracovních míst v regionu,
•    63 % si myslí, že takové potraviny poskytují kompletní vyváženou stravu,
•    62 % považuje jejich produkci za ekologickou.

Problém Češi a Češky vidí jak v nedostatku informací a možností, kde takové jídlo nakoupit,  tak  v jeho vyšší ceně či omezenosti výběru. Dokládají to tato čísla:

•    78 % lidí nakupuje v obchodě nejbližšímu jejich bydlišti,
•    65% považuje místní jídlo za příliš drahé,
•    64 % lidí myslí, že nakupovat místní potraviny znamená příliš omezený výběr,
•    62 % dotazovaných uvádí, že v okolí jejich bydliště není mnoho příležitostí k nakupování místních potravin, jen 26% si myslí opak,
•    62% považuje za obtížné najít informace o tom, kde se dají tyto potraviny koupit,
•    27 % lidí nikdy nekoupilo potraviny přímo od farmáře nebo z farmářské prodejny,
•    24 % zjišťuje, zda výrobky, které nakupují, jsou místního původu.

Výsledky průzkumu jsou zajímavé také vzhledem ke kampani na podporu českých potravin, kterou vedlo ministerstva zemědělství od října minulého roku a jež přišla na 60 milionů korun. Během posledních šesti let ministerstvo utratilo za podobné projekty jeden a půl miliardy korun [2].

Kvalitním lokálním potravinám by však spíše než drahé marketingové kampaně a nepřehledné množství různých „českých“ značek, které mnohdy český původ potraviny vůbec nezaručují, pomohla cílená podpora. Měla by směřovat k místním farmářům hospodařícím udržitelným způsobem a krátkým dodavatelským řetězcům, jako jsou prodeje „ze dvora“, na farmářských trzích či prodejnách nebo například v rámci komunitou podporovaného zemědělství [3]. Nabídnout by ji měl především vládní Program rozvoje venkova a další opatření posilující spotřebu potravin v místě produkce – například zvýšení sazby a rozšíření mýtného pro kamiony i na silnicích nižších tříd.

Nákup lokálních potravin přímo od prvovýrobců nebo za pomoci maximálně jednoho dalšího subjektu přináší řadu výhod – vznik pracovních míst v regionech a podporu místních drobných farmářů, zlepšení přístupu ke kvalitním, místním potravinám nebo snížení znečištění způsobeného nadměrnou dopravou. Navíc původ potravin i způsob produkce je v těchto krátkých dodavatelských systémech zřejmý. To nelze říci o velkých obchodních řetězcích, kde jsou spotřebitelé odkázaní na těžko dohledatelné a často zavádějící informace. To je pravděpodobně také důvod, proč podle průzkumu pouze 24 % dotazovaných zjišťuje, zda výrobky, které nakupují, jsou místního původu.

Hnutí DUHA provozuje adresář farmářů [4] prodávajících své produkty spotřebitelům přímo nebo prostřednictvím vlastních prodejen čí bedýnkových systémů. Spotřebitelé si tak mohou najít svého nejbližšího farmáře a začít nakupovat přímo u něj.

Klára Havlová ze spotřebitelského programu Hnutí DUHA řekla: „Nejnovější evropský průzkum ukázal, že spotřebitelé podporují a požadují lokální potraviny, které byly vyrobeny ekologicky šetrným způsobem na místních farmách. Odhalil však také nejčastější překážky takových nákupů – málo důvěryhodných a přehledných informací i málo možností k nákupu a jeho omezený výběr. Naše země má co dohánět – ve většině sledovaných charakteristik je ze sledovaných osmi zemí na posledním místě. Například jen třetina Čechů a Češek nakupuje jídlo přímo od farmářů.

Drahé marketingové kampaně vyzývající k nákupu českých potravin nejsou účinné bez účelné podpory farmářů a krátkých dodavatelských řetězců. Místní farmáři potřebují vhodně nastavený systém dotací podporující udržitelnou produkci a možnosti odbytu na lokálních trzích – tedy co nejkratší cestu ke spotřebiteli, která nevede přes velké obchodní řetězce. Spotřebitelé zase potřebují dostatek informací i možností k pohodlnému nákupu důvěryhodných potravin od farmářů.“

Poznámky:

[1] Výzkum, který pro Hnutí DUHA a další evropské organizace zrealizovala agentura TNS opinion, byl proveden v 8 zemích EU. Kromě České republiky byl realizován také v Bulharsku, Francii, Maďarsku, Německu, Polsku, Španělsku a Velké Británii. V České republice se průzkum uskutečnil ve všech krajích a zúčastnilo se ho 1022 lidí starších 18 let.

[2] http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/startuje-kampan-na-podporu-ceskych-potravin-lide-mohou-vyhrat-auto-ci-pivo–1413051

[3] Komunitou podporované zemědělství (KPZ) je systém produkce a spotřeby potravin založený na úzkém vztahu mezi producentem a spotřebiteli. Je to oboustranně výhodné partnerství, které spotřebiteli zajišťuje pravidelnou dodávku čerstvých potravin po celou sezonu a farmáři jistotu odbytu a spravedlivé ocenění jeho práce. Spotřebitelé platí farmáři za úrodu předem. Farmář tak může snadněji zafinancovat budoucí sezónu (například osiva a lidskou práci), a spotřebitelé mají jistotu pravidelného přísunu čerstvých biopotravin. V případě horší úrody nesou toto riziko s farmářem. V České republice již existují desítky KPZ skupin.

[4] www.adresarfarmaru.cz