Diskuze k článku


  • Admirál • 10. března 2017

    „Miloš Zeman právě vetoval novelu zákona…“

    Dobře dělá. Stop budovatelům Disnylandu. Šumava je místo normální lidský život.

  • jogín • 10. března 2017

    Místo globálního oteplení se dostaví malá doba ledová. Už z faktu, že v minulých geologických dobách byly koncentrace CO2 20-30 x vyšší než dnes je zjevné, že celá propaganda o lidmi způsobeném oteplení je nesmysl. Oteplení v posledním století bylo způsobeno vysokou sluneční aktivitou. Jenže poslední cyklus sluneční aktivity je nejnižší za 200 let a astrofyzici s shodují, že v dalších třech jedenáctiletých cyklech se aktivita Slunce propadne na hodnoty z Maudnerova minima čili malé doby ledové. Moc by mě zajímalo, jak se oteplovači vyrovnají s šílenými škodami způsobenými omezováním CO2. Zdaleka nejde jen o 40 miliard dotací ročně. A také, jak dlouho politikům potrvá, než vezmou na vědomí kruté mrazy a studená léta. Už loni kvetly šeříky v květnu jako za mých mladých let a letošní zima přituhla.

  • Stan • 10. března 2017

    Máme v tomto státě už jenom asi 1,5 % plochy s nedotčenou přírodou. I na tu si brousí zuby různí developeři a místní kmotři, kteří by tam rádi měli lanovku nebo alespoň výnosný penzionek. A outsideři, místo aby ten zbyteček přírody proti nim hájili, nadávají na „ekoteroristy“ a „falešné oteplovače“.

    Je to jak v tom kresleném vtipu, kdy se na konferenci, kde řečníci navrhují opatření proti změnám klimatu, nějaký klimaskeptik ptá: „A co když žádné oteplování není a my budeme mít lepší svět zbytečně?“

  • Béda • 10. března 2017

    Stan napsal

    Máme v tomto státě už jenom asi 1,5 % plochy s nedotčenou přírodou. I na tu si brousí zuby různí developeři a místní kmotři, kteří by tam rádi měli lanovku nebo alespoň výnosný penzionek. A outsideři, místo aby ten zbyteček přírody proti nim hájili, nadávají na „ekoteroristy“ a „falešné oteplovače“.

    Je to jak v tom kresleném vtipu, kdy se na konferenci, kde řečníci navrhují opatření proti změnám klimatu, nějaký klimaskeptik ptá: „A co když žádné oteplování není a my budeme mít lepší svět zbytečně?“

    Problém je ale v tom, že celý systém je nastavený kvůli úrokům na ustavičný ekonomický růst je systémem permanentního , zrychlujícího se decimování prostředí, vytěžování surovin, dřevní hmoty, betonování půdy, znečišťování půdy, vody a ovzduší. Je to jako když se snažíte zachránit 1,5 hektaru přírody a přitom kolem vesele bují rakovina.

  • Stan • 10. března 2017

    Béda napsal
    Je to jako když se snažíte zachránit 1,5 hektaru přírody a přitom kolem vesele bují rakovina.

    Máte recht. Až na to, že pokud ten poslední zbyteček divoké přírody zmizí, tak další generace nebudou mít už ani podle čeho poznat, že žijí uprostřed metastáz.

  • jogín • 11. března 2017

    Stane, bohužel se na Šumavě chrání umělá monokultura smrku. Púvodních porostů je kolem 7%. Smrk v přírodě roste nad 1000- 1100m a klostrmanovská Šumava může přežít jen jako hospodářský les. Výsledkem „ochrany“ bude jen tisíc let pěstování kůrovce.

  • Martin (už bez taky m) • 11. března 2017

    Měřítkem ochrany nemůže být jen původnost -teoretický výchozí „stav“ z doby několik tisíc let zpět. Pro obnovu přírodních procesů a ekosystémů je zapotřebí větších ploch nežli je 7- 9% kde se původní boreální smrčiny v ČR odhadují.
    Tzv. hospodářský les odpovídá pojmu „normální“ les, zavedenému do praxe lesníky cca 200 -250 let zpět (někde dříve, někde později). Odpovídá to době pěstování umělých kultur a promítnutí „ekonomické racionality“ do oboru.
    Je skutečností, že mnohdy lesníci obnovovali les na ploše, kde jej v předchozí době lidé zcela vyklučili.
    Na druhou stranu odpovídalo toto vysazování a pěstování převážně smrkových monokultur tehdejší situaci, tehdejším znalostem a tehdejším potřebám tehdejší surovinové základny.
    Dnes je situace jiná, a odpovídá jiné, dnešní úrovni poznání, mj. složitosti přírodních procesů. Lesnictví by jako izolovaná aplikace některých vybraných poznatků nemohlo přežít jako praktická aplikace pracující se složitými ekosystémy. Pod vlivem „hospodářsko-politických“ tlaků v minulosti zdegradovalo v pouhé pěstování „normálního“ (tzv. vysokého) lesa. Ve skutečnosti nejde u mnoha hospodářských porostů o les ale pouhé porosty. Tedy kutury většinou umělé a nestabilní, závislé na velkých vkladech energie a práce, živin z okolí, vč. rozsáhlé úpravy terénu a vodního režimu většinou ve směru od přírodních procesů.
    Ano, snahy ochrany přírody nesmí a nemohou být postaveny jen na tzv. „ponechání samovolnému vývoji“, ježto to vlastně mnohde není onen přirozený vývoj. Ale v ochraně přírody a krajiny dneška převládá postupně PROAKTIVNÍ PŘÍSTUP, tj. režim nikoliv striktní bezzásahovosti, nýbrž cílených zásahů změřených na navození co nejvíce přirozených podmínek. Tento „aktivní management“ jen vede -jen část ploch- k také potřebnému- samovolnému vývoji.

  • Martin (už bez taky m) • 11. března 2017

    K tomu je zapotřebí vymezit dostatečně velké plochy. To je skutečnost, která se při sílících plošných tlacích na krajinu a při nerespektování dohodnutého systému uchování stability krajiny a při neustálém dalším narušováních zásad již dohodnutých a platných (snaha o „vykastrování“ zákona o ochraně přírody a krajiny Senátem) jeví jako zásadní.
    Národní praky musí mít vlastní správu a výkon lesního managementu a výkonu, dtto by přírodní zákonitosti odpovídající potřebám zvýšení stability lesa bylo třeba zdůraznit v plochách I. a II. zón Chráněných krajinných oblastí. Minimálně těch, kde les je určujícím a převažujícím ekosystémem (biomem).
    Jako pozitivní příklad a rozumnou spolupráci lesníků a ochránců přírody doporučuji dohodu dosaženou a prakticky realizovanou při spojení malých PR do funkční NPR Jizerskohorské bučiny. Věřím, že podobné dohody bude časem dosaženo i na rozhraní/přechodu smrčin a smrkových porostů.
    Technické zasahování do krajiny bez hranic bohužel neoddiskutovatelně přispělo k její destabilizaci. Není ani ekonomicky výhodné ani ekonomicky udržitelné abychom
    do umělého udržení stability také člověkem spoluvytvořených přeměněných ekosystémů (jejich částí) nadále vkládali tak nerovnoměrně rozdělené a tak velké množství prostředků, práce. Je třeba s přírodou a fázemi jejího vývoje (ve velkém i malém „měřítku“/ úrovni) co nejvíce spolupracovat, co nejvíce respektovat aktuální trendy vývoje. Pomáhat zejména tam, kde samy síly (rychlost) přirozené adaptace nestačí.
    Oboustranná eskalace napětí tomu nepřispěje, bohužel ochrana přírody a krajiny není zrovna oblastí, kde by prezident Miloš Zeman národ, občany spojoval. Myslím osobně, že je to škoda pro všechny – Miloše Zemana nevyjímaje. Přitom on je v pozici, kdy by naopak mohl být oním „smírčím soudcem, mostem“.

  • Aleš • 11. března 2017

    Normální lidský život s lidmi pro lidi made by politici ODS, vlhký sen našich některých outsiderů, proti gustu žádný destilát, pokud možno bez metylalkoholu…

  • peter. • 11. března 2017

    Ako sa na Slovensku obnovoval zdevastovaný les:
    https://kravcik.blog.sme.sk/c/333528/Ako-obnovovat-poziarom-vetrom-ci-lykozrutom-poskodene-lesy.html

  • jogín • 11. března 2017

    Samozřejmě je obnova v Jizerkách velký úspěch. Bohužel zákonodárství dělali lidé bez znalostí z ekologie. Vlastně jediný i když hodně pomalý postup k obnově stabilní ekologie je přisazování buků a jedlí do porostů ve výšce 600-1000 m, protože v současnosti je obvykle nejbližší buk 10 km daleko. Podle zákona je to ale zakázáno a rozšiřování prvních zón do těchto výšek je naprosto proti ekologii.

  • Martin (už bez taky m) • 11. března 2017

    peter. napsal

    Ako sa na Slovensku obnovoval zdevastovaný les:
    https://kravcik.blog.sme.sk/c/333528/Ako-obnovovat-poziarom-vetrom-ci-lykozrutom-poskodene-lesy.html

    výborný odkaz a skvělá práce.
    S těmi buky alespoň v Jeseníkách je to lepší, ale stále chybí jedle, zbytečně se plošně vyřezává bříza, a pokračují výsadby v řadách místo hloučkovité výsadby v „přehuštěných vícedruhových bioskupinách“. Ty by právě měly ctít jak pozici ve svahu tak jeho utváření a mikroreliéf, který jde hrázkováním významně ovlivnit. Postupné zazemňování a rozpad hrázek není vůbec na škodu, naopak. Důležitý je stín či polostín, buk a jedle jsou stinné dřeviny nedovedou jako smrk vyrůst na holé ploše.
    Každý les má mít pro správné funkce přítomny všechny fáze mozaikovitě vedle sebe. V různých obdobích se projevují různé komparativní výhody pro různé dřeviny a tím i jejich zastoupení přirozeně kolísá.
    Rovněž výsadba smrků by neměla být nadále schematická, ale skupinová s potřebou utvářet paloučky, podporovat přírodní struktury, stromy zavětvené hluboce a k zemi a k tomu je zapotřebí rovněž určité množství stromů, kmenů ponechaných k rozpadu, nejlépe bez odvětvování a v kůře. Návrat predátorů by měl spolu s masivností „mikro“ bioskupin podpořit ochranu proti zvěři.
    Odborníci na tetřevovité ptáky konečně pochopili, že velké oplocenky jsou mnohem spíše pastí, a pták s poraněnými křídly je snadnou kořistí predátorů. Tedy více menších oplocenek.
    Někde, zejména na jižních stráních a v teplejších polohách výsušných je na místě i obnova pařezin a výmladkových středních lesů. Ideální je pestrá mozaika různě velkých ploch.
    Obnova lesa by se měla stát skutečným všelidovým hnutím, a vedoucí „kádry“ by bezpochyby měly být za celospolečensko prospěšnou práci placeny. Zároveň by to byla cesta k práci pro mnoho lidí, a k opětovnému obnovení bezprostředního vztahu člověka s krajinou a lesem zvláště.
    Lesy vždy byly bezpečnou záštitou člověka i lidstva.

  • hudryper • 11. března 2017

    peter. napsal
    Ako sa na Slovensku obnovoval zdevastovaný les:

    Ano ! Tak tomu říkám ekologický čin. Kdo ale půjde zadarmo makat tam,kde si šikulové namastili
    kapsy a za sebou zanechali katastrofu podobnou té přírodní v Tatrách ? Myslím,že ani na Slovensku takoví entusiasté nejsou.

  • Admirál • 11. března 2017

    Stan napsal

    Máme v tomto státě už jenom asi 1,5 % plochy s nedotčenou přírodou. I na tu si brousí zuby různí developeři a místní kmotři, kteří by tam rádi měli lanovku nebo alespoň výnosný penzionek. A outsideři, místo aby ten zbyteček přírody proti nim hájili, nadávají na „ekoteroristy“ a „falešné oteplovače“.

    Je to jak v tom kresleném vtipu, kdy se na konferenci, kde řečníci navrhují opatření proti změnám klimatu, nějaký klimaskeptik ptá: „A co když žádné oteplování není a my budeme mít lepší svět zbytečně?“

    Viděl jste, máte pojem, jaký Disnyland naši milí ochránci z CHKO budují? Srovnatelné se sjezdovkami a penziony. Srovnatelně eklhaft. Zvýrazněný kýč. Vztah mezi statkáři a lesníky hospodařícími na okraji a v CHKO? Svazácky zideologizovaný způsob ze strany ochranářů zafungoval stoprocentně.

  • peter. • 11. března 2017

    Šče ne vmerla Ukraina ! Ale dlho to už nepotrvá a ekologická EU sa postará o to,aby z nej zostala len ohlodaná kosť.Za prísľub pôžičky od EU vo výške 600mil.dolárov rúbu Karpaty tak,že to nemá obdobu ani v amazonských dažďovýchpralesoch.A teraz sa pustili do rabovania černozeme.A záujemcovia sú priatelia Ukrajiny z Európy:
    http://www.nazorobcana.sk/novinka-sprava-aktualita/politika/clanok-4678/svedsko-zacalo-s-vyvozom-ukrajinskej-ciernozeme
    Dve veci by som rád vedel:
    – To sú tí Chochli naozaj všetci takí debili?
    – Existuje nejaká európska alebo svetová ekologická organizácia ktorá by o toto devastovanie Ukrajiny prejavila záujem?
    A ešte pridám odkaz na článok,ktorý pojednáva o nivočení prírody na Volyni hľadačmi jantáru.
    https://www.aktuality.sk/clanok/305117/nove-zlato-jantarova-horucka-dorazila-aj-na-slovensko-nelegalne-z-ukrajiny/
    Pre zaujímavosť dokladám ceník ukrajinského jantáru pre český trh:
    http://suroviny-polotovary.hyperinzerce.cz/nerostne-suroviny/inzerat/9625575-jantar-surovy-nabidka/

  • Béda • 12. března 2017

    Dnes, po přímotopech, dotovaných ekologických kotlech na uhlí se přechází k trendu topení v dotovaných kotlech – obnovitelnými zdroji – mezijiným taky paletkami. Zajímalo by mě, kdybych si náhodou chtěl pořídit kotel na pelety, kde se stále bude brát dřevní hmota, jestliže tento čerstvý trend bude chtít využít dalších třeba 20% lidí, kteří topí doma? Nepromění se takto země v odlesněnou holinu, na které nebudou stačit dorůstat porosty?

  • Martin (už bez taky m) • 12. března 2017

    re Béda: ne, asi by to nemuselo stačit, módní vlna, pokud ze strany státu není kontrola o objemech.
    re peter: ano, mají Východ za kolonie které mohou rabovat, nejlépe prostřednictvím za mizerný groš placeným zbídačelým obyvatelstvem při současném úplném rozpadu státní moci a zákonnosti.
    Ze strany „rozvinutých a čestných“ – ono zmiňované Švédsko, EU jde jednoznačně o pokrytectví nejhoršího typu. V případě tzv. „souboje“ kapitalismus versus socialismus jsme zde psali mj. o tom, že kapitalistický „Západ“ si vytvořil časově silou výhodnou převahu mj. prostřednictvím bezuzdného rabování přírody kolonií, planety, což se snažil zopakovat i později (např. frakování v USA, těžba „ropných písků“ v Kanadě, etc.).
    Ano, zde (dle mne nikde) nemá „Západ“ nijaké „právo na poučování o „morálce“- je to jen lež.
    Co se týče občanských organizací, příp. velkých NNO mohu jim tyto info jen přeposílat, případně je žádat o nějakou aktivitu, sám na toto kapacitu nemám.
    re Admirál: nerozumím Vám, rozdíly budou vždy.
    V Jeseníkách například se meze a remízky nyní ničí bezohlednou pastvou skotu na mnoha místech stejně v CHKO i mimo ni, v Přírodním Parku i mimo něj. Před léty jsem to poněkud omezil, někde zastavil, nyní nemám síly a kapacitu. Co se lesa týče, existuje nemálo případů, kde je hospodaření v CHKO mnohdy složitější a provedení horší, nežli totéž v případě okolí, ev. Přírodního praku Sovinecko. Gauneři a lumpové jsou a budou, stejně jako zneužívání různých dotací, otázka je co s tím ta která společnost udělá, příp. lidé obecně. Každý máme síly omezené, i mezi občanskými aktivisty v ochraně přírody a krajiny není mnoho těch s mesiášským komplexem sebeobětování.
    Většinou šlo v mé generaci o lidi, kterým není příroda a její ničení lhostejné, a snaží se přírodě pomoci a gaunery omezit.

  • Aleš • 13. března 2017

    http://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2017/10-2017/58baa4e67b5ea
    Dnes si přišli pro ekoaktivisty, většina mlčela, dav si ještě uplivnul a oslavoval. A zítra….
    Šlapáním po slušných nezajistíte nezneužívání čehokoliv těmi neslušnými!