Pro její naplnění potřebujeme antifosilní zákon
Tisková zpráva Hnutí Duha
Poslanecká sněmovna má zítra na programu první čtení ratifikace klimatické dohody z Paříže. Ratifikaci již dříve doporučila vláda.
Dohodu již ratifikovaly USA, Čína a Indie a také několik evropských států (např. Francie, Německo, Maďarko, Slovensko či Polsko) a Evropský parlament. Dodnes se přidalo 81 států vypouštějících celkem 60,43 % emisí [1]. Tím už byly splněny právní podmínky (tedy ratifikace minimálně v 55 státech světa, které zároveň vypouštějí minimálně 55 procent globálních emisí skleníkových plynů) pro to, aby přelomová dohoda o ukončení fosilní závislosti světa vešla v platnost.
Česká republika se ratifikací připojí k hlavnímu trendu světové ekonomiky a ochrany klimatu, který na základě dohody z Paříže směřuje k ukončení závislosti na fosilních palivech. Globální smlouva však neuvádí konkrétní cíle pro jednotlivé státy, a proto jsou potřeba domácí zákony. Naše vláda již schválila přípravu tzv. antifosilního zákona [2], který určí cíle a tempo snižování spotřeby fosilních paliv a fakticky naplní klimatickou dohodu v naší zemi.
Česká republika je druhým největším producentem skleníkových plynů na hlavu a rok v EU a naše ekonomika je čtvrtá nejhorší z hlediska energetické náročnosti. Ekonomové spočetli, že příčinou není vysoký podíl průmyslu, ale plýtvání energií.
Antifosilní zákon podle úspěšného britského vzoru určí průmyslu směr vývoje pro zavádění konkrétních technologií ke snížení emisí skleníkových plynů a závislosti na fosilních palivech. Rozhýbá tak investice do zateplování domů, výroby čisté energie, rychlé a pohodlné veřejné dopravy, elektromobilů či třeba produkce místních potravin. Nová legislativa také pomůže vyčistit smog v českých městech i na venkově a přinese pracovní místa v nových čistých průmyslových odvětvích.
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl: „Poslanci a poslankyně začnou zítra projednávat ratifikaci klimatické dohody z Paříže, jednu z nejdůležitějších globálních úmluv současnosti. Svět se v ní shodl na ukončení dlouhé éry fosilních paliv. Samotná ratifikace nám však proměnu ekonomiky a udržení kroku s vyspělými státy nezaručí. Potřebujeme domácí antifosilní zákon, který stanoví konkrétní cíle a tempo snižování naší spotřeby fosilních paliv. Jen tak vznikne předvídatelné ekonomické prostředí a rozběhnou se investice do moderních technologií i nová pracovní místa.“
[1] http://climateanalytics.org/
Spíše než užívání fosilních paliv, kterých je dostatečná zásoba i pro burzovní spekulace, měli bychom s okamžitou platností skončit s užíváním neobnovitelných stavebních materiálů, kterých máme méně, než ostatní Evropa.
Recyklace betonu není dodnes hromadně nasazena. A přitom by k tomu mohla být zřízena nejedna neziskovka.( Samozřejmě, nikdy by se nic nerecyklovalo)
Klidně ať ten cár papíru podepíší, život půjde svou cestou. V DE skončilo ekošílenství zvýšenou těžbou uhlí, miliardami € z peněz běžných občanů (firmy=kapitalisté to neplatí) a přenosovou soustavou na hranici blackoutu.
Jen je třeba pořád lidem opakovat, kdo za to může a kdo to způsobil.
Zase jedna z cestiček, jak lidem ztrpčit život. Kecy, kecy. Kde je vždycky hnutí Duha, když se po desetitisících kácí dlouhověké aleje, parky, stromy kolem silnic, které zpříjemňují lidem život, prostředí, drží vodu v krajině, kdepak jsou tihle žvanilové, když skutečně o něco jde? Kde jsou tihle žvanilové, když se plundrují lesy, pole, z orné půdy se stávají staveniště pro developery, z orné půdy se stávají pěstírny aditiv, škodících motorům vozidel, která už tak, bez nich dusí lidi, krajinu? Ale o tom se nemluví, nepíše, nikdo si toho nevšímá, včetně hnutí Duha. Takže pane Koželuhu, plačete dobře, ale na špatném… Číst vice »
Snížení emisí z výroby jsme vyřešili ze značné části přesunem výroby do Číny.
Možná by stejný recept pomohl i na snížení emisí spojených s vytápěním obytných domů.
Drak napsal Zase jedna z cestiček, jak lidem ztrpčit život. Kecy, kecy. Kde je vždycky hnutí Duha, když se po desetitisících kácí dlouhověké aleje, parky, stromy kolem silnic, které zpříjemňují lidem život, prostředí, drží vodu v krajině, kdepak jsou tihle žvanilové, když skutečně o něco jde? Kde jsou tihle žvanilové, když se plundrují lesy, pole, z orné půdy se stávají staveniště pro developery, z orné půdy se stávají pěstírny aditiv, škodících motorům vozidel, která už tak, bez nich dusí lidi, krajinu? Ale o tom se nemluví, nepíše, nikdo si toho nevšímá, včetně hnutí Duha. Takže pane Koželuhu, plačete dobře, ale… Číst vice »
Pane Drak- nejsem člen Hnutí DUHA, ale občas jsem v jejich řadách chvíli pro přírodu pracoval. Proto Vám s určitou znalostí pouze píši, že většina řadových členů Hnutí DUHA které jsem poznal jsou dobrovolníci, kteří svou práci dělají nad rámec svého běžného občanského zaměstnání. Co se týče několika zaměstnanců zabývající se ochranou ŽP a přírody HD které znám, jsou to solidní lidi, dost pracovití, vč. fyzické práce v terénu. Energetickou část Hnutí DUHA neznám, podotýkám. Včera jsem s čtyřmi dalšími kolegy z dalších spolků (ani jeden z HD, neb jejich zástupce- velmi dobrý terénní odborník- se bohužel díky nemoci v… Číst vice »
https://cont.ws/post/406459
Tento článok pojednáva o probléme ktorý sa dotýka aj Slovenska.Hovädzie mäso je u nás tak drahé,že za cenu 1 kg hovädzieho predného mäsa (o stehne a rožtenci nehovoriac)si Slovák môže kúpiť 2 kg bravčového stehna alebo 3 kg kurčaťa.(Kvalitu radšej nespomínam).No tak sa stalo,že už roky sa deťom nedostáva červené mäso(hovädzina),čo určite môže mať negatívny vplyv na ich zdravý vývoj.
Keby mal byť človek rýdzo bylinožravcom,tak jeho zažívací trakt by vyzeral celkom inak.Preto odsudzujem rodičov,ktorí vychovávajú zo svojich detí vegetariánov,len preto,že uverili insitním dietológom,že mäso je pre človeka nezdravé.
Re peter – Onehdy mi došlo ještě něco.:
Ani ta slavná makrobiotika není přirozená. Dnes do lidí cpou to nejlevnější – jen různé formy čistých uhlovodanů – tedy cukry a škroby. Což v tomto množství přeci taky není přirozená strava.