Diskuze k článku


  • zajoch • 18. červnaec 2014

    Dovolím si mít některé výhrady k jinak dobrému článku.
    1.V definici pravdoláskařů jsou šmahem uvedeni členové KSČ. – Jistě tam určitá část patřila, ale znala jsem dost poctivých a čestných členů KSČ, kteří z členství žádné výhody neměli a v této straně byli proto, že věřili ve spravedlnost tohoto směru. Připadá mi takové zařazení nespravedlivé. Aby na mne nebylo pohlíženo jako na „potrefenou husu“ – nikdy jsem nebyla v žádné straně, tedy ani v KSČ.
    2.Otcové vítali Stalina a pomoc SSSR. – To je divné, myslela jsem, že takovéto vítání po vítězství nad fašismem, které dosáhl právě především Stalin se svým SSSR, bylo zcela namístě. Nebo je to myšleno tak, že by bylo lepší padnout do sféry zájmů Západu? Možná pro autora ano. Nedal své stanovisko najevo.
    3. Autor měl za socialismu přidrzlé a kritické řeči na adresu fízlů musel „podávat vysvětlení“ policajtům – tehdy esenbákům. Hrozilo mu vyhození z gymnázia. – To bych za žádné velké hrdinství nepovažovala, ale v tom věku spíše za mladickou odbojnost, která se projevila zrovna takto. Vyhození z gymnázia se podle textu nekonalo. Snad by bylo bývalo lépe to zde neuvádět. Taková argumnetace v mých očích hodnotu článku snižuje.

  • mirror • 18. červnaec 2014

    Jako paní zajoch se mi ulehčilo tím, že ke křivdě nedošlo a autor nebyl z gymnázia vyhozen. Dnes se vyhazuje ze zaměstnání jako na běžícím pásu. Je třeba místo pro známého z politické strany ředitele? Šup s nepohodlným zaměstnancem ven. Říman na okresním úřadě ve FM si nechal z osobního oddělení donést seznam komunistů (i bývalých) a vybral, koho uvolní, aby mohl zaměstnat svého známého. Dnes je nejbezpečnější vůbec o svých politických postojích na pracovišti nemluvit. Urážlivé je pro mne autorovo tvrzení:

    „Pravdoláskaři jsou zcela nepochybně odporná skupina establishmentu, většinou perfektně exponovaná už za doby vlády KSČ (agenti StB, KGB, členové KSČ či patolízalové bolševických papalášů) a schopná demonstrativně podporovat hlavní ideologický proud, ať je jakýkoliv.“

    Já takové lidi osobně neznám. Jmenovat bych mohl jen lidi známé z televize, jako například Svěráka.

    Autorovy útoky na komunisty jsou velice prefíkané a slouží k upevnění současného režimu. Nutí nás k vzájemné izolaci. Co si má o autorovi myslet bývalý komunista, kterého fóristi odkráglovali a on musel úplně změnit kariéru? Ten by autorovi jistě vzkázal, ať mi vleze na záda. Nic s ním společného nebude chtít mít.

  • Vodník • 18. červnaec 2014

    S článkem nemohu souhlasit. Většina pravdoláskařů, které znám, jsou lidé, kteří si vybudovali morální kredit za totality tím, že nekollaborovali s odporným régimem, ale dali najevo svůj resolutní odpor. Po sametu ale – z nejrůznějších důvodů – nepochopili změnu geopolitického uspořádání, nepochopili, že nejhorší nepřítel je nyní jinde, a zůstali (až na výjimky) vězet v myšlenkových stereotypech 70. let. Napsal jsem o tom před rokem článek a nechci se opakovat:
    http://discussionspeed.blogspot.nl/2013/05/kdo-jsou-pravdolaskari.html

  • mirror • 18. červnaec 2014

    Nejrozšířenější pravdoláskař je herec a umělec všeho druhu. Mezi nimi zvláště ti, které pouštějí na obrazovku televize, kde ohýbají pružný hřbet, aby k falešné pravdě a lásce přiměli i ty ostatní. Nechají se vydírat, protože nic jiného neumějí. Je smutné se dívat zejména na herce, bývalé komunisty. Ubohé jsou všeobecné stezky na smyšlené pronásledování od komunistů. Všechno to může působit jen na mladé a nezkušené jelimánky.

  • r.m. • 19. červnaec 2014

    Zarýpáme – li do pravdoláskaře zjistíme, že je buď
    A/ žid nebo B/ katolík.

  • Aleš • 19. červnaec 2014

    Vodník napsal

    S článkem nemohu souhlasit. Většina pravdoláskařů, které znám, jsou lidé, kteří si vybudovali morální kredit za totality tím, že nekollaborovali s odporným régimem, ale dali najevo svůj resolutní odpor. Po sametu ale – z nejrůznějších důvodů – nepochopili změnu geopolitického uspořádání, nepochopili, že nejhorší nepřítel je nyní jinde, a zůstali (až na výjimky) vězet v myšlenkových stereotypech 70. let. Napsal jsem o tom před rokem článek a nechci se opakovat:
    http://discussionspeed.blogspot.nl/2013/05/kdo-jsou-pravdolaskari.html

    Zdravím, Vodníku.
    nebude to u části disidentského osazenstva tak, že nešlo jen o nepochopení nového geopolitického uspořádání, ale o původní záměr? Když sleduju ty staré snímky s KS (Trautnberkem) a když vím, komu dával do roku 89 na vánoce kapříky… Moc věříte lidem. Málokdo za to stojí.

  • J. Hruška • 19. červnaec 2014

    Mimoň s velkým M na začátku je městečko u České Lípy, mimoň s malým m je člověk, který je mimo. Základním znakem lidí, které já vidím jako pravdoláskaře je právě mimoňství. Jejich vyhlašované cíle jsou vysoce ušlechtilé, cesta, po které k nim chtějí dojít vede opačným směrem. Pravdoláskař považuje sám sebe za výlupek všech ctností, ostatními lidmi, zvlášť těmi, kteří používají zdravý selský rozum a nebaští jeho nápady, pohrdá. (Vzpomeňte si na ty kecy proti selskému rozumu.)
    Další typickou vlastností pravdoláskaře je lokajství. Někdy takového člověka považujeme za Jidáše, který se nechal uplatit, ale on zatím bytostně tíhne do zadku těm, které považuje za pány. A zase na druhých odsuzuje to, co sám dělá. Co jsme se od pravdoláskařů naposlouchali řečí o české malosti a lokajství.
    Za komunistů si pravdoláskaři často nechali platit v dolarech za svoje nekompromisní názory, od převratu nás na západě špiní, pomlouvají a udávají.
    Snad ještě jedna věc je na nich zajímavá. Poznají se navzájem, těžko říct podle čeho, asi jako pes pozná fenu. Drží spolu proti jiným, i když by se navzájem nejradši sežrali (samozřejmě ne láskou).

  • Vodník • 19. červnaec 2014

    Mirror: nikoli nejrozšířenější, ale mediálně nejznámější. Chartu například podepsalo, kromě amerických agentů a opportunistů, taky pár set zcela neznámých lidí, kteří z toho neměli nic jiného než pronásledování a persekuci; naopak dnes mediálně známí Svěrák, Lábus nebo Viewegh neměli s dissentem nic společného a myslím, že mezi pravdoláskaři NEtvoří většinu.

  • Vodník • 19. červnaec 2014

    Aleš: u části – a ne malé! – dissidentů máte nepochybně pravdu. Ale nejsou tací všichni, ba tvrdím, že jich není vůbec většina.

  • Vodník • 19. červnaec 2014

    J. Hruška: vlastnosti, které uvádíte – mimoňství, lokajství – nejsou charakteristické jen pro pravdoláskaře.

    „Pravdoláskař považuje sám sebe za výlupek všech ctností, ostatními lidmi … pohrdá.“ Ani to není pravidlem, ale jak jsem psal výše, většina pravdoláskařů se těší oprávněnému morálnímu kreditu za statečný postoj v dobách totality; holt u některých to přešlo v tu nafoukanost, o které píšete, ale ujišťuju Vás, že ne u všech, ba ani – jak se opět pouze domnívám – ne u většiny.

  • J. Hruška • 19. červnaec 2014

    Vodník: Víte, je otázka, jak si definujeme pravdoláskaře. Já tomu rozumím tak, že většina těch, kteří podepsali Chartu pravdoláskaři nebyla ani není. Také nedostávali za své postoje dolary. Určitý sentiment po Václavu Havlovi bych za rozhodující vlastnost pravdoláskaře nepovažoval. Ostatně ti, kteří ho opravdu tehdy znali si ho obvykle nijak zvlášť neváží.

  • Vodník • 19. červnaec 2014

    r.m. napsal

    Zarýpáme – li do pravdoláskaře zjistíme, že je buď
    A/ žid nebo B/ katolík.

    Zapomněl jste na šmajlík! A nebo tu hloupost máme brát vážně? To snad ne…

  • Vodník • 19. červnaec 2014

    J.Hruška: co se definice pravdoláskaře týče, to je samozřejmě složitější, odkazuji na svůj článek (viz odkaz výše). Havla osobně znalo z nich jen málo, tedy opravdu znalo, právě proto si myslím, že adorace Havla tím základním znakem je (nebo jedním z nich). Většina z nich opravdu dolary nedostávala, o to víc je jejich postoj mravně hodnotný.

  • Sio • 19. červnaec 2014

    Mno, za co vlastně ti disidenti jako bojovali, kromě toho, že za sebe? Idealistů bylo asi mezi nimi málo a opravdy inteligentních idealistů, jako byl třeba Karel Čapek … byl tam vůbec takový?

  • Vodník • 19. červnaec 2014

    Sio napsal

    Mno, za co vlastně ti disidenti jako bojovali, kromě toho, že za sebe? Idealistů bylo asi mezi nimi málo a opravdy inteligentních idealistů, jako byl třeba Karel Čapek … byl tam vůbec takový?

    Já znal jenom takové. Nikdy jsem za sebe nebojoval, když jsem něco dělal (a zas tak strašně moc toho nebylo), tak mi šlo o věc – nejčastěji musiku, kulturu vůbec nebo zakázané informace.

  • Sio • 19. červnaec 2014

    Vodník napsal
    Já znal jenom takové. Nikdy jsem za sebe nebojoval, když jsem něco dělal (a zas tak strašně moc toho nebylo), tak mi šlo o věc – nejčastěji musiku, kulturu vůbec nebo zakázané informace.

    Popravdě uvažuji, jaké zakázané informace jsem se po listopadu dozvěděl. Moc toho taky nebylo. Muzika, kultura … jinou než zahraniční jsme stejně jako mladí za socíku neposlouchali, běh s hovnem proti plátnu asi chyběl málokomu. Když se ohlédnu, co bylo v muzice a kultuře dostupné v 80-tých a co dnes, nějak nevidím podstatný rozdíl. Možná jste bojoval o nějaký specifický underground?
    Jo, tenkrát se mladému člověku mohlo zdát, že se bouří proti režimu, ale mohlo to být také bouří v jeho hormonech. Kdo se jakomladý proti něčenu nebouřil? Dnes se pravda nosí Kódl s čírem, dost specifický protest. :-)
    Co bych chápal, že se třeba bouřili věřící. Lidi si z nich dělali srandu tenkrát jako teď, ale tenkrát to ještě režim podporoval. To asi bylo hodně nepříjemné. Teď se jich zase skrze restituce režim zastal, i když většina lidí je za to ráda nemá. Pak si vyberte.

  • mirror • 19. červnaec 2014

    Vodník napsal

    Mirror: nikoli nejrozšířenější, ale mediálně nejznámější. Chartu například podepsalo, kromě amerických agentů a opportunistů, taky pár set zcela neznámých lidí, kteří z toho neměli nic jiného než pronásledování a persekuci; naopak dnes mediálně známí Svěrák, Lábus nebo Viewegh neměli s dissentem nic společného a myslím, že mezi pravdoláskaři NEtvoří většinu.

    Vodníku, bydlím na Ostravsku, kde jsem žádného disidenta nepotkal. Ve vedlejší vesnici byl ožrala, kterému se říkalo disident. Jako myslivec si v podnapilém stavu vystřelil v hospodě, nikdo ho za to neudal. Profil disidenta dříve hojně popisoval Jirka Vaněk že Sydney. Disidenty vykresloval jako degenerované jedince, ke kterým se doma v ČSSR přímotal, aby se od nich ve Vídni odpoutal. Skvělým příkladem je pomočený bubeník kapely Plastic people of universe, který po oslavě Havlových narozenin se válel na cestě před barem. Za disidenty se prohlašovali různí zneuznaní umělci nebo technici. Takových individuí je mezi lidmi plno. Převrat jim umožnil svalit všechnu vinu za svou hloupost a neschopnost na komunisty. Kdo o něco pozitivního a užitečného pro lidi před převratem usiloval, vůbec nemusel bojovat s komunistickou stranou, kterou zaměstnávaly a ve skutečnosti naprosto vyčerpaly oslavy různých výročí, stranická školení a socialistické závazky. Disident, to nezní vůbec hrdě. Ulpěla na nich vina za současný marasmus.

  • Vodník • 19. červnaec 2014

    Sio: já utekl v r.1979, takže popisuju situaci 70. let. To byla opravdu „Biafra ducha“, to by bylo na dlouhé povídání…

  • Vodník • 19. červnaec 2014

    Mirror: Jirka Vaněk je specifický případ, na jednu stranu opravdu charakterní člověk, který si toho spoustu odsral za jiné, na druhou stranu illustrativní příklad toho ustrnutí v zastydlém antikommunismu. Pomočený musikant byl Vráťa Brabenec, saxofonista, nikoli bubeník. A ano, Plastici jsou rovněž illustrativní ukázkou toho zastydnutí ve stereotypech 70. let – z antiestablishmentového symbolu odporu se stali prominenty nového régimu, hrají vrahům v Bílém domě a v Israeli, je to fakt k pláči…:-(

  • Sio • 19. červnaec 2014

    Vodník napsal

    Sio: já utekl v r.1979, takže popisuju situaci 70. let. To byla opravdu „Biafra ducha“, to by bylo na dlouhé povídání…

    Umím si představit, že to možné bylo, takže to rozhodně nebudu vyvracet, je to vaše zkušenost, to respektuji. Já poznal pár hodně obětavých a charakterních lidí mezi komunisty. A také pár vyčůraných hajzlíků, to je fakt. Mnozí v tom asi měli naprosté jasno, pro mě nebylo snadné se v tom vyznat.

  • J. Hruška • 20. červnaec 2014

    Vodník: Podstatné mi připadá, že pokud pravdoláskař uctívá Václava Havla, pak neuctívá skutečnou osobu, ale výtvor propagandy. Dělají to tak i ti, kteří ho znali. (Většina ho neznala.) Mimo jiné i v tom vidím pravdoláskařské mimoňství.

  • fajt • 20. červnaec 2014

    To byla naprosto odporná doba pod prostitutem pravdy a lásky havlem, snad tohle očkování prudkým jeden zanechalo pozitivní obranné látky u některých oproti podobným hovadům a někteří už instinktivně odskakují od jejich jedu a patologických nosičů – klaus, to je jenom generování do vyššího levelu těchto hovad, karierista, který se rozhodně nebojí zneužít svou moc a lidi má za otravný hmyz. ..

  • Vodník • 20. červnaec 2014

    J. Hruška: ano, souhlas, je to adorace ikony, nikoli reálného člověka Havla. Mimoňská je třeba i jejich rusofilie nebo bezpodmínečná podpora Israele, ale jak jsem už psal, mimoňství není nějakou výsadní charakteristikou P&L, byť je u nich jevem velmi rozšířeným.

  • Bob Senklár • 20. červnaec 2014

    Bohužel jsem měl to štěstí, spíš neštěstí znát pár chartistů již tedy za doby hluboké totality. Zkušenost s nimi byla otřesná, přesně jak se to píše v článku, zaklínali se již tehdy všemi lidskými právy, ale ve skutečnosti šlo o peníze a vymývání mozků. Jeden mluvčí této „organizace“ měl matku, zakládající členku KSČ, bratra, provozního ve velkém mezinárodním hotelu, podotýkám, že v době normalizace tuto funkci nemohl zastávat jen tak někdo neprověřený. Samotný mluvčí pobíral jako příspěvek 5000 tehdejších bonů měsíčně, měl slušnou práci, kde si vydělával slušné peníze, čtyřpokojový státní byt, kde bydlel jakožto rozvedený sám a vesele spolupracoval s STB. Chlastal, v té době taky čichali toluen, případně čikuli a žil si velice slušně. Velký kamarád Havla a podobných. Že by nějak podporoval své kolegy a přátele, kteří Chartu podepsali a opravdu skončili v kotelnách, ani náhodou. Ještě poznámka, málokdo ví, že Chartu 77 zakládalo asi 214 lidí, z toho asi 157 bylo členy tehdejší KSČ.

  • bublin • 20. červnaec 2014

    fajt napsal
    klaus, to je jenom generování do vyššího levelu těchto hovad, karierista, který se rozhodně nebojí zneužít svou moc a lidi má za otravný hmyz. ..

    Působení Pružinského a jeho Mištiny (na tu nezapomínejte) po sobě sice zanechalo totální hospodářskou devastaci a morální rozvrat, ale s P-L bych ho rozhodně nespojoval. Nezapomínejte na jeho duševní stav, který mu dovolí působit pouze jako solitér.