Humanitní logika příčin a následků

Reklama


Moudrý Aristoteles prý kdysi napsal, že ani lísteček na stromě se nepohne bez příčiny. Logika k tomu pak může doplnit i verzi obrácenou, že když nebude existovat síla, schopná s něčím jakkoliv pohnout, pak se to prostě nehne, i kdyby čert na koze rajtoval. Problém je jen v tom, že právě tohle vědí pouze ti, kteří ještě nezapomněli zákony přírody, pokud je vůbec někdy v minulosti vzít na vědomí ráčili.

Zkrátka, zatím podle některých, vědy přírodní je třeba na školách odmítat či aspoň bagatelizovat (a fyziku s matematikou obzvlášť), neboť tyto vědy jsou na myšlení nejen náročné, ale jsou především nudné. Navíc i postrádají umělecký tvůrčí kvas a jevy světa vždy umí vysvětlit jen stále stejným způsobem. Ostatně podívejme se, jak obrovský prostor má lidstvo naopak ve vědách humanitních, česky zvaných vědy společenské:

Lísteček na stromě se nepohnul?

Odpovídá teolog: No jasně, vždyť už v Bibli a v Koránu psáno stojí, že Bůh Alláh to nepochybně právě takhle chtěl. No a jestli se ten lístek možná nepohnul? Tak to určitě bylo jenom proto, že boží záměr toho pohybu už zas překazil ten zatracený ďábel Lucifer (nebo jak se právě jmenuje).

Historik a právník: Měl vůbec ten lístek historicky dané právo, v souladu se zákonem a deklaracemi EU a OSN se hýbat? A pakliže to právo nabyl jinak, na základě jaké smlouvy se tak stalo? Že by smlouva s jinými lístky? A co stanovisko nadřízeného stromu a okolnost, zda byl smluvní partner lístku způsobilý k právním úkonům?

Ekonom: No, ona je tu také otázka, jaký tržní užitek, pákový efekt, transakční zisk či jinou ekonomickou výhodu by to tomu lístku přineslo, kdyby sebou jen tak zbůhdarma a zadarmo kinklal a plýtval tak náklady na svou energii? A krom toho, zaplatil on daň z pohybu?

Psycholog: Je nějakým průzkumem zjištěno, jaké pozitivní či negativní emoce uvnitř mysli toho lístku nebo v citech jeho okolí by ten jeho pohyb mohl způsobit? Ono totiž takové bezděčné kinklání, to se může jednoho dne zvrhnout v depresívní a nezvladatelné cloumání a potom – co ty celostromové psycho-následky?

Nezletilá aktivistka, s ajfounem u ucha: Argumenty mých odpůrců, že jsem z města, že strom s listy jsem ještě zblízka neviděla a je mi teprve dvanáct let, nejsou rozhodující. Důležité pro naši zem je pouze to, co řekne můj pohádkový dědeček, který mi za každý souhlas na společných procházkách pravidelně kupuje mou oblíbenou zmrzlinu. Ostatně, za všechno špatné tady v Česku můžou komunisti, Rusové a Zeman s Babišem.

Co z toho plyne? Nepochybně politický závěr, že vzdělávání nás, občanů Česka, ve vědách společenských je nesrovnatelně důležitější a složitější, než poznatky věd přírodních. Proto také, že podle rad moudrých elit světa bude jistě jenom správné, když studia věd přírodních ani naše vláda už dál podporovat nebude. Důležité jsou pouze vědy humanitní, zejména pak ty, co jsou přednostně založeny na lidských výmyslech a představách.

Přírodně a technicky vzdělaní lidé totiž nejen postrádají cit, představivost a fantazii, ale navíc v myšlení používají logiku, což je pro občanskou poslušnost mas škodlivé a nežádoucí. Navíc, když se těm logikům něco mediálně sdělí, tak oni o tom vždy kverulantsky přemýšlí, zda informace našich pravdomluvných médií už zas není jenom lež a pitomost. Také neustále šťourají do faktu, že komentátoři novin a redaktoři televize k tomu „dělání“ politiky nemají od voličů mandát. A takové občanské myšlení je ovšem špatné a je třeba ho změnit.

Co dodat? Snad jen zkušenost pana Murphyho, že když už něco existuje blbě, tak že to později může být ještě blbější. Také, že když se něco může pokazit, tak se to časem pokazí docela najisto. Rovněž tu platí i zkušenost techniků a programátorů, že bude-li někdo chtít svou nesprávnou obsluhou zničit nějaký stroj, shodit počítačový program a/nebo dobrý politický režim, tak v tom ničení vždy bude tím nejvynalézavějším vítězem právě ten největší idiot.

Přesto nezoufejme. Jeden z mých dobrých přátel tvrdí, že naděje na lepší svět tu pořád ještě je. A že když už chceme něco nejen zvorat, ale i zorat, tak alespoň dbejme na zásadu, aby ten dobytek před pluhem nebyl inteligentnější, než ten (dobytek), co je za pluhem a drží opratě. Jinými slovy, podle pravověrných katolíků to chce pouhou maličkost: Aby nezemřela síla, schopná s čímkoliv kloudně myšlenkově pohnout kupředu alespoň o píď, i kdyby Halík na koze rajtoval.

Přejít do diskuze k článku 6 komentářů