Tisková zpráva, 12. 7. 2016
Iniciativa VODA 300 přichází s cílem informovat vrcholové zástupce České republiky, (81 senátorů, 200 poslanců, 17 členů vlády, nejvyššího státního zástupce a ombudsmana), kteří nemají informace o negativních dopadech dnes zavedeného modelu „obchodování“ s vodou, který je nastaven v neprospěch občanů, měst a obcí i státu. Kvůli tomu neví, že v řadě regionů je voda zneužita jako prostředek k vybírání renty, privatizaci zisku a zestátnění nákladů na vodu a nikdo to neřeší.
Tento problém se prohlubuje a týká se všech 10 mil. občanů, všech odvětví hospodářství, obrany i bezpečnosti státu a také sociálního smíru. Informace dostanou prostřednictvím francouzského dokumentu „Voda vydělává aneb Jak korporace bohatnou na vodě“, který přesně popisuje, co se ve vodárnách a s vodou děje. Toto know-how dnes máme léta také v České republice.
12. 7. 2016 jsem proto zveřejnil veřejnou výzvu občanům ČR, aby se se mnou složili na 300 originálních DVD tohoto dokumentu, které v druhé polovině září předám na podatelnách Parlamentu ČR. Dokument je o praktikách koncernů a dopadech na předání kontroly nad vodou koncernům. V dokumentu samotní politici také vysvětlují, jak a proč se např. ve Francii rozhodli, převzít vodu zpět do rukou městských vodáren a koncerny od vody odstřihnout.
Cílem této iniciativy není jen informovat politiky, cílem je spustit kroky vedoucí k nápravě v ČR, přivést k VODĚ pozornost lidí a vytvořit veřejné mínění, které politici nebudou ignorovat.
„Voda je život a náš život do rukou koncernů rozhodně nepatří.“
Ing. Radek Novotný, autor projektu PRAVDA O VODĚ
Samo od sebe se nic nenapraví. Podrobně o fr. dokumentu a iniciativě VODA 300 na http://pravdaovode.cz/voda-300/.
Ano, „Voda a půda se neprodává“. Natož do ciziny.
Ale jedna věc mi není jasná.
Jsem dnes po „Svazem obcí“, což jé ve své vlastnické a funkčně provozní podstatě naprosto neprůhlený moloch. No a když se dívám na cenovou mapu, tak se Svazové zákaznické ceny nijak neliší od Veolie nebo Suezu …
V systému, kde je osobní zisk bez ohledu na ostatní nejvyšší prioritou se není čemu divit. Pokud nás vysává zdejší firma, můžeme jen doufat, že na rozdíl od zahraničních přece jen nějaká malá část zisku doputuje do státní kasy. Jiný rozdíl asi není. Za socialismu nás drželi pod krkem svojí měnovou politikou – aby stát získal nějaké „valuty“ na nákup těch proslavených mandarinek a jiného nedostatkového zboží, musel na západ prodávat za výrobní cenu, nebo i pod cenou. Například do Švédska jsme vyváželi dřevěné kvalitní regály – nesměly být označené – aby je pak za mnohem vyšší cenu prodávali dál… Číst vice »