Islámské bankovnictví versus současný bankovní systém (II. díl)

První díl hovořil o krizi hodnot v západních ekonomikách a finančnictví. Důvody jsou mimo jiné i v tom, že selhaly původní křesťanské ideály v Evropě. Všechna náboženství v minulosti odsuzovala lichvu, úrok i spekulaci. Ta západní však v zájmu mamonu své ideály zradila a ustupovala tak dlouho, až nakonec dospěla k dnešnímu kolapsu hodnot.

Základní východiska islámského bankovnictví

Korán zakazuje braní úroku a lichvu, ale vidí lichvu i v obchodování. Alláh ale dovolil obchodování, a zakázal lichvu. Nevíme tedy, jak to Alláh přesně myslel, ovšem proti obchodu nemá islámské učení námitek. Vždyť vzniklo na místě nejstarších obchodních cest světa. Již staří Sumerové měli bankovnictví, proto je a bude. Jenže na Západě, pokud chce zůstat civilizovaný, musí být spojeno i s civilizovaným politickým programem. Islám tento program má a je zakotvený v principech této civilizace. A nyní k základním bodům.

Neexistuje pojem „právnická osoba“
Islámské bankovnictví se řídí zvykovým obchodním právem, které bylo vytvořeno mezi 5. – 7. stoletím našeho letopočtu. Nezná například pojem „právnická osoba“. S tím mají islámské banky v současnosti problém, nicméně podívejme se nezamlženýma očima na řádění akciových společností a společností s ručením omezeným po roce 1989 v České republice. Tunel na tunel, přímá odpovědnost „podnikatelů“ za společenské důsledky většinou nulová. Černého Petra a dluhy zkrachovalé společnosti nese vždy ten druhý, další podnikatel nebo stát. A k tomu připočtěme i systém korporátního fašismu v USA, kdy korporace dostaly například pro ovlivňování politického systému dokonce statut soukromých osob.

Princip dělení zisku a ztráty (mudaraba)
Každá operace banky musí probíhat jako obchod. Zásadně vždy něco za něco, banka nesmí prodávat něco, co nevlastní. Nemůže například poskytovat hypotéky. Chce-li klient koupit dům, koupí ho banka do svého vlastnictví a dohodne dopředu pevné splátky, které není možné „dle situace na finančních trzích“ měnit. Pokud klient nebude solventní a nesplácí, nese banka riziko, nemůže však po dlužníkovi dále vymáhat dluh a dále ho ruinovat a přivést jeho rodinu do neštěstí. Nikdy nejde o smluvní vztah „dlužník-věřitel“, nýbrž o smlouvu „prodávající–kupující“. A v tomto případě objektivně platí jiná pravidla.

Pro investování do podnikatelských projektů (mudaraba) platí pevná pravidla. Banka se stává společníkem a participuje na projektu, který musí být vždy spojen s investicí do reálné ekonomiky. Banka riskuje stejně jako jeho partner v projektu, buď vydělá, nebo na chybné investici prostě prodělá. Tak to na světě chodí, i v islámském světě.

Sociální a etická kritéria (haram)
Tato kritéria nedovolují investovat do výroby a distribuce alkoholických nápojů, hazardních her, sázek (mayisir). Zakázáno je porno a prostituce, dále například zpracování a distribuce vepřového masa, tabákového průmyslu, zbraní a další. Ve třech zemích: Íránu, Pákistánu a Súdánu jsou principy přímo uzákoněny státem, v ostatních zemích schvaluje každý projekt z hlediska dodržení zvykového práva šáríja speciální duchovní rada, která stojí nad managementem banky. Manažeři bank nemusí být nutně věřící muslimové, jak ukazuje video na začátku.

Zákaz spekulace (gharar)
Islámské banky nesmí investovat do státních dluhopisů, neznají prázdné prodeje, termínované obchody, swapové operace, pojišťování devizových rizik a další zajišťovací instrumenty při výpadku splácení. Mají zakázány rovněž termínované obchody a další „sofistikované instrumenty“ západních finančních trhů, které nás přivedly na buben a blízko k válce. Uzavřít smlouvu o prodeji budoucí úrody je dle islámského obchodního práva vyloučené, na rozdíl od běžné finanční praxe. A že by nějaká matka mohla prodat svou dělohu a odnosit jiné za dohodnutý obnos dítě – to by bylo považováno za zločin. To vše činí tento systém odolným vůči krizím, jak píše Neue Zürchner Zeitung. Například 400 000 muslimů, kteří se řídí islámským právem šária ve Švýcarsku nehrozí, že by přišli o své úspory v důsledku krize. Stejně jako klienti etických bank GLS, Sparda, JAK banky a dalších, o kterých jsme již psali dříve, a které usilují o vytvoření bezúročného alternativního finančního systému.

Všeobecný zákaz úroku (riba)
Výdělek banky je spojen s projekty podloženými věcnými hodnotami. Úrok vytváří dynamiku přerozdělování bohatství od pracovitých a pilných k těm, kteří mají peníze, a to bez jejich zásluh o všeobecný prospěch. Je vyloučeno, aby se peníze rozmnožovaly bez vzniku nových reálných hodnot. A co je mnohem horší pro západní spekulanty: banka nemůže požadovat úrok z peněz, které nevlastní.

Krátký exkurz do historie islámského bankovnictví

Ač se například na německé Wikipedii uvádí počátek islámského bankovnictví v 60. letech minulého století, ve skutečnosti se systém začal vyvíjet od 40. let minulého století, kdy vznikl stát Pákistán. Pákistán měl na jedné straně zkušenost se západním britským bankovním systémem v rámci koloniálního britského impéria. Na druhé straně měl však centrálně plánovanou ekonomiku SSSR, a proto se rozhodl hledat svou vlastní cestu spravedlivějšího, byť trhu nikoliv nepřátelského hospodářského modelu. Ekonomický koncept, který zde byl uzákoněn, spočíval na dělení rizika. Bohužel se stal okrajovým a v soutěži s dravým zahraničním západním kapitálem podlehl pokušení a začal původní ideje pomalu opouštět a zavádět lukrativnější instrumenty. Nakonec ztroskotal, mimo jiné i vinou současného neoliberalismu kombinovaného s vojenskou diktaturou, v Pákistánu silně závislou na pomoci z USA.

Významnou úlohu však sehráli v rozvoji islámského bankovnictví dvě významné egyptské osobnosti: Ahmad an Naddschár (1932 – 1996), někdy uváděn pod jménem El Naggar a žijící autor Ísá Abduh. Oba vystudovali západní univerzity. První z nich vystudoval v Kolíně nad Rýnem a promoval prací pod názvem “Překážky přímých zahraničních investic v Egyptě“. V roce 1963 založil v egyptské obci Mit Ghamur první islámskou bezúročnou spořitelnu. Ta získala hned na začátku 200.000 střadatelů, kteří nepožadovali úrok a mohli sami později žádat o bezúročné půjčky. Velcí střadatelé se podíleli na investičním fondu, který jim nabízel podíl ze zisku. Projekt byl vládou zastaven v roce 1967 z důvodu vysloveně politických, nikoliv ekonomických. Autor projektu byl však vyzván již v roce 1971 znovu, aby se podílel na vytvoření expertní komise k vytvoření bankovního islámského systému. V roce 1972 uveřejnil knihu „Bezúročné banky jako strategie k hospodářskému a společenskému rozvoji islámských zemí“. V roce 1975 vznikla islámská rozvojová banka a členské státy se dohodly na principech islámského bankovnictví.

Současný stav

V současné době v rámci islámského bankovnictví existuje 270 islámských bank, které disponují vklady ve výši cca 800 miliard dolarů. Islámské bankovnictví je nejdynamičtějším finančním sektorem. Donutilo i klasické banky, aby začaly vytvářet dceřiné banky nabízející muslimům služby dle zvykového práva šáríja. Experti očekávají velký boom během příštích 8-10 let, roční přírůstky vkladů jsou patnácti i víceprocentní. Hlavními středisky islámského bankovnictví jsou malajsijská Kuala Lumpur, Bahrajn, Dubaj a Kuvajt, od roku 2006 rovněž Singapur. Model zapustil pevně kořínky a právě představitelé arabského jara, zejména Muslimské bratrstvo v Egyptě, kladli důraz na sociálně-reformní charakter nového finančního systému a chtěli zakládat nové islámské banky. Nicméně ve volbách řádně zvolený prezident Mohammed Mursí byl pučem zbaven pozice a Muslimské bratrstvo bylo prohlášeno za „teroristickou organizaci“. Viz naši sérii „Fakta o Egyptě“, kde je také analýza podnikání a hodnot MB. Vzpomínáte-li si ještě, v březnu bylo v hromadném soudním procesu odsouzeno 529 osob, z nichž 492 pak dostalo po protestech doživotí.

Patří morálka i do ekonomiky?

Rozvoj kapitalismu probíhal souběžně s odpoutáním se od církevní morálky. Tato emancipace, kterou si tímto způsobem rozhodně nepředstavoval otec moderní ekonomie Adam Smith, viz jeho kniha „Teorie mravních citů“, dále pokračuje. Přitom už dílo samo znamenalo ústup od morálního zatracování úroku a lichvy, které bylo typické pro všechna velká světová monoteistická náboženství.

Otázku, zda má bezúročná ekonomie a bezúročný finanční systém šanci obstát v globální konkurenci, jsme naťukli v prvním díle článku. Jisté je, že západní model je naprogramovaný na pravidelné krize, vyvlastňování soukromého majetku občanů vytvořeného prací, vede k obrovskému plýtvání zdroji, poškozování životního prostředí, genocidám a válkám. Dynamika exponenciální křivky složeného úroku je v rozporu se zachováním lidského života a šancí pro budoucí generace. Platí tedy to, co bylo řečeno na začátku: Peníze rozhodnou o osudu lidstva.

Pro zájemce doporučuji tuto diplomovou práci u univerzity v Bayreuthu (stáhnout PDF zde) a další informace jsou například zde.

První díl: Islámské bankovnictví versus současný bankovní systém (I. díl)

Převzato z e-republika.cz