Izraelský hazard

Před nedávnem mne dojal “náš” prezident, co si nasadil jarmulku, nelenil a odletěl na óbr-akci AIPAC (American Israel Political Action Committee) poklonit se jménem českého národa organizaci, stojící za všemi imperiálními válkami a genocidami posledního století, a přihlásit se ke svému neokonzervativnímu kmenu a jeho válečné agendě slovy: “Jsem Žid, my všichni jsme Židé”.

Samotnou deklarací asi nikdo není moc překvapen. A nevšimnul jsem si, že by jí byl někdo uražen. Ostatně, až se v českých zemích stane jednou ústavním činitelem Slovan, trefí mne osobně šlak. Ale o osobní, či vnitropolitickou rovinu sdělení zde primárně až tak nejde. Situace je taková – jaká je …ale :

Není jasné, zda těmi Židy prezident mínil desetitisíce účastníků akce AIPAC, nebo zda šlo o parafrázi J.F. Kennedyho: “Jsem Berlíňan, my všichni jsme Berlíňané!” z doby Berlínské krize padesátých let minulého století. Pokud ano, dá se vyvodit, že president reaguje na jakousi neznámou “krizi Izraele”, kterou coby prací potvrzený a sebou samým deklarovaný sionista vnímá ostřeji než česká slovanská ulice, bídně a jednostranně informovaná o skutečném životě v Izraeli. Ta, co nemusí vnímat symbolický význam cesty svého prezidenta na akci AIPAC, její budoucí možný dopad, ani že zde ctěný prognostik prokázal, že „plave“ v geopolitice a nevidí ani na krok dopředu.

Co je u pana Zemana jaksi příznačné u všech jeho kontraverzních prohlášení, je, že jdeme-li pod mediální povrch a do důsledků, jeho vyjádření mají vždy i racionální jádro. V případě jeho vystoupení na konferenci AIPAC jsou to zřejmě dvě věci. A o ty mi v tomto článku jde.

Ano, západní civilizace se stala talmudickou, její křesťanská část a její hodnoty byly potlačeny až eliminovány. My všichni, co se aktivně nebouříme proti dvojí morálce, mafiánské povaze vlády peněz všemu, nahrazování spravedlnosti politicky korektním, třídním právem jen pro někoho, proti útoku na rodinu coby základ státu a společnosti, neklademe odpor multikulturalismu, snižování úrovně vzdělanosti, manuální i jiné zručnosti, nadvládě minorit atd. atd., jsme „de-facto“ zžidověli.

Přijali jsme za svůj modus operandi globálních elit, sdílený místními servisními pantáty, ve kterém konzumerismus, peníze a majetek, nekritizovatelná moc dusit a obírat cizí i bližní jsou psychopaticky nadřazeny všemu. I budoucnosti vlastních dětí, formě a obsahu bytí a žití, udržitelnosti statu quo, mírového vývoje, obecné prosperity. Většina se smířila s fungováním dědičných dluhových otroků ve světě bohem vyvolených tiskařů bankovek a dluhopisů. Příroda dala lidstvu svět, protože bylo schopno myslet, kooperovat, dělit se o práci i o chléb. Dnes davy osamělých individualistů, neschopných společné akce, na povolení elit, na jejich soucit na naději, že „to“ odnese někdo jiný. Stačí se přikrčit a být hodný, možná že přijde i bakšiš. Ano, co se nás netýká, to nás nebolí. Ani milion mrtvých iráckých dětí Madlenky Korbelové. Bez vlastních hodnot, idejí, programu a pudu sebezáchovy jsme tupým nástrojem těch, co cíle mají, mají vhodné prostředky a nástroje, a mají vůli je prosadit za každou cenu na cizí účet. A ty s páteří a společnými cíli nenávidíme, protože diponují tím, co sami, jako konzumenti života, už nemáme a neznáme – i hrdostí a sebeúctou.

Dále, že náš pan president se bojí o Zemi zaslíbenou, a volá do zbraně všechny ochotné a mobilizovatelné k obraně izraelské militarizované a expanzivní „demokracie“ obklíčené a ohrožené jím nenáviděnými “islámskými barbary”.

Náš pan prezident evidentně touží vstoupit do válečné historie evropského kontinentu jako islamofobní proponent „Války civilizací“. A nabízí kanonenfutr, který zatím nemá. Ne nadarmo, Zemanovi souputníci v Čechách zase hovoří o základní vojenské službě, tentokráte snad dokonce povinné, po izraelsku, i pro ženy. Jak říká Kissinger: „Kdo právě neslyší válečné bubny, musí být hluchý.“ Zeman je evidentně slyší a jak se zdá, půjde prošlapanou cestou sociálních demokratů z roku 1914. Obětuje Čechy Impériu, s protektorátním šarmem a skvělými bonmoty.

Hledaje ono “ohrožení” země sponzorované Západem, jeho servisními elitami a organizacemi typu AIPAC v rozsahu 5-10 miliard US dolarů ročně, vybavené 300+ jadernými bojovými hlavicemi a schopností vymazat z mapy jakoukoli evropskou metropoli, zřejmě nejlepší a nejmotivovanější armádou na světě – narazil jsem na článek Uriho Avneryho v CounterPunch: ”The Real Ruler of Israel: Sheldon Adelson”, který, jak to tak vypadá, osvětluje Zemanovy obavy z pohledu izraelského občana, Žida a levicového disidenta. Překlad najdete zde.

A tak mám pocit, že Miloš se jel poklonit pistoli u hlavy Baracka, deklarovat svoji neokonzervativní loajalitu v růžovém kabátu budoucímu vítězi a spouštěči oné „Války civilizací“. Sorosovy demokratické koně zřejmě nemají šanci. Náš „prognostik“ se cpe tam, kde hraje 70. housle, ale po dršťce může (co hůře, my s ním), v případě omylu, dostat jako primáš. Pokud se “prognosticky” mýlí tak, jak v soumraku Eura horuje pro co nejrychlejší přijetí této ke zkáze určené měny, měl raději zůstat doma a držet hubu a krok. Nic jiného, kromě famózních bonmotů, totiž už po dvě desítiletí nezvládá lépe. Obecně, od té doby, co je prezidentem, útočí na něj neoconmédia pro větší pitomosti. Ale teď mlčí… Mohly i pochválit. Vždyť nejde o nic méně, než o realizaci oné třetí Pikovy světové války – porod atlantského NWO božích vyvolenců.

Pamatujete ještě na Kissingerův výrok? Zněl: „Naše NWO bude, dohodou (podrobíte se) nebo válkou!“ Je evidentní, že dohoda (podrobení se) už není možná. Zbývá ona druhá alternativa. Zeman, a jemu podobní, Čechům určili v čím zájmu budou jednou umírat, ten jediný správný zákop. Se švejkovinou už nevystačíme, i když platí, že pokud nepohřbívají právě nás, český humor kvete i na největších z válečných hřbitovů.

Kdo nezná reálnou historii, žije vlastními iluzemi, nemá šanci poznat, jak se ta historie neustále a se stejnými důsledky a výsledky opakuje… Jenom na trochu jiné úrovni, se stále fatálnější bilancí přínosů a ztrát.