Diskuze k článku


  • Sio • 26. března 2015

    Úsměvné.

  • zajoch • 26. března 2015

    Sio, kohopak asi pro svůj průzkum vybrali? Počítám, že své členy.

  • peter. • 26. března 2015

    Sio napsal

    Úsměvné.

    http://www.reformy.cz/zpravy/zeleny-pokrok-nejucinnejsi-plynova-turbina-na-svete-se-odstavi-kvuli-nemecke-%E2%80%9Eenergiewende/
    Sio.Keď sme sa bavili o nepochopiteľnom konaní niektorých ľudí,tak toto bude jedným z tých prípadov.

  • K. J. • 26. března 2015

    Jak on to řekl Churchill? Věřím pouze těm statistikám, které jsem sám zfalšoval.
    (Churchill, nebyl v hnutí Duha, ale zato chlastal, jako duha)
    Celé hnutí Duha a jim podobná jsou buď dobře placení, nebo zcela naivní užiteční idioti, v pozici bílého koně pro korporace, které chtějí vytřískat peníz z kapes daňového poplatníka, prostřednictvím státní kasy.

  • Bety • 26. března 2015

    Co má stát udělat, aby občané platili méně za energii?No přece zrušit ČEZ a vůbec všechny soukromé a polosoukromé zlodějské firmy převést zpět do vlastnictví státu . No problem.

  • Sio • 26. března 2015

    peter. napsal
    http://www.reformy.cz/zpravy/zeleny-pokrok-nejucinnejsi-plynova-turbina-na-svete-se-odstavi-kvuli-nemecke-%E2%80%9Eenergiewende/
    Sio.Keď sme sa bavili o nepochopiteľnom konaní niektorých ľudí,tak toto bude jedným z tých prípadov.

    Jo, to je dobré. Taková velká turbína se nedá rozjíždět a zastavovat podle toho, jak se někomu zamane. A její provoz je dražší, než z uhlí. Kdyby Němci dotovali raději tohle … ale to by přece nemohli, plyn mají od zlých Rusů …

  • Sio • 26. března 2015

    zajoch napsal

    Sio, kohopak asi pro svůj průzkum vybrali? Počítám, že své členy.

    Navíc ty otázky jsou formulovány dost zajímavě. Ale do rozboru se mi nechce pouštět, kdo chce, ten vidí. Proč třeba nemohu seřadit opovědi podle priority? To si musím vybrat jedinou volbu?

  • idiotronic • 26. března 2015

    Možná by bylo potřeba si ujasnit, zda je skutečně špatné, když se ministr řídí jinými prioritami , než jaké si přejí lidé z anonymních nezávazných průzkumů. Anebo závaznost průzkumů uzákoňme, v tom případě jsme nemuseli
    upadnout co do kupní síly před rok 2008 (Fiala, NR) v důsledku opakovaných devalvací , lidé by s nimi určitě nesouhlasili .

  • peter. • 27. března 2015

    Keby na Ukrajinu prišla Ruská armáda
    http://je-to-inak.livejournal.com/10478.html

  • bbb • 27. března 2015

    zajoch napsal
    kohopak asi pro svůj průzkum vybrali? Počítám, že své členy.

    Je možné, že členové spolku DUHA mají zodpovědnější výhled k budoucnosti. Že nesledují, zda energie stojí 100 nebo 160 %, ale zda za 50 let budou vyčerpané zásoby uhlí. I když postupy, které nabízejí, můžou být napadatelné.
    Pořád jsme většinou lidí, kteří sledujeme ekonomiku: ať je energie co nejlevnější :-(

  • Sio • 27. března 2015

    @bbb: zodpovědnější je ten, který i na základě kompromisů najde reálné řešení, naopak nezodpovědný je ten, kdo nekompromisně prosazuje řešení, které vzhledem k okolnostem nemůže být realizováno.

  • zedd • 27. března 2015

    ČEZ exportuje až třetinu vyrobené energie – tedy máme jistý polštář. Nemám představu, jak jsou na tom jednotlivé zdroje s životností. Vzhledem k tomu, že drtivá většina vznikla před 25 a více lety, nejspíš jich docela solidní podíl dosluhuje.

    Pro příznivce jádra: TEPCO po 4 letech přiznalo, že minimálně 2 jádra se již nenacházejí v tlakových nádobách. Trvá na tom, že jsou ještě v betonové obálce, ale neuvádí na základě čeho v to věří. Z tlakové nádoby se jádra propálila v rozmezí 3 dní až 3 měsíců po havárii. Přitom někdy na podzim TEPCO tvrdilo, že všechny reaktory se povedlo úvést do stavu „cold shutdown“. V průběhu let po havárii se řádově zvýšily odhady uniklých radioizotopů – zde se mluví hlavně o těch relativně „hodných“: jód, césium. O lahůdkovém plutoniu se taktně mlčí. Původně TEPCO tvrdilo, že Fukušimu nelze srovnávat s Černobylem. Nyní se ukazuje, že měli pravdu, ale v obráceném gardu: Fukušima je daleko horší havárie, než Černobyl a nebýt převažujících směrů větru, velká část Japonska by byla totálně zamořená – takhle spad skončil z velké části v oceánu. Představte si, že by se elektrárna nacházela na západním pobřeží. Otázka zní: Lze věřit někomu, kdo lhal 10.000x?
    V případě Fukušimy hraje jistě velkou roli japonská kultura, kde je maximou „neztratit tvář“. Je to to slavné Uzlovo „zatloukat, zatloukat a zatloukat“. Tenhle přístup zhoršil dopady havárie těžko odhadnutelným způsobem. Lidé jsou stále nuceni žít v zamořených oblastech a hledají se tisíce cestiček jak racionalizovat jejich zdravotní problémy: Hlavně nemluvit o jádru – to je tabu.

    Tož drazí: Jste si jisti, že s námi náš milovaný ČEZ a jeho vláda nenaloží podobně jako TEPCO a jeho vláda s Japonci?

  • Sio • 27. března 2015

    @zedd: Na kolik devítek? na deset to beru.

  • zedd • 27. března 2015

    @Sio: Přiznávám, že vůbec nerozumím. Zkuste napovědět, když nepomůže, nakopnout.

  • zedd • 27. března 2015

    Ještě bych doplnil, že nejsem ani žádným zbrklým zastáncem OZE. Nelíbí se mi ani jádro, ani prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí, ani další tunel podobný tomu solárnímu. Masivní zavedení větrníků v ČR má taky svoje negativa od ekologických, přes estetické až po ty týkající se přenosové soustavy. Žádný recept nemám, jen se obávám, že bezpečnost jaderné energetiky je přeceňována a to zvlášť v situaci, kdy se z nás naše pol. representace snaží vyrobit cíl prvního úderu.

  • zedd • 27. března 2015

    A ještě jedno doplnění: Ani biomasa není to pravé ořechové: V půdě chybí uhlíkaté sloučeniny, tedy to, co dělá z inertního substrátu humus. Nejlepší hnojivo je zkrátka normální hnůj, kde je uhlík a dusík v dobrém poměru. Celé je to navíc živé, tak jak by půda měla být. Na současném poli nenajdete žížalu, tím pádem ani krtka a tak dál. Holocaust půdního mikro i makrosvěta završuje glyfosát. Důsledkem je degradace půdy, nutnost užití ještě těžší chemie aby vůbec něco vyrostlo, eroze a záplavy.

  • lomikel • 27. března 2015

    proc stale chodit kolem horke kase ?

    1. lide jako druh (neco jineho jsou jednotlive skupiny v ramci druhu) jsou premnozeni a vytlacuji ostatni druhy

    2. k premnozeni dislo v dusledku technologii ktere lide vyvinuly a ktere umoznuji pouzivat energie a suroviny ktere byly deponovany z biologickych/geologickych cyklu po nekolika radove delsi dobu nez je doba technologicka.

    3. technologie umoznuji malemu mnozstvi lidi provadet velke zasahy do ekosystemu

    4. technolgie produkuji substance ktere nejsou zaclenitelne do biologickych cyklu, v lepsim pripade, v horsim tyto cykli narusuji/nici.

  • Sio • 27. března 2015

    @zedd: Vy máte exaktní vzdělání, nebo se mýlím? Odpovídal jsem na váš poslední dotaz.
    „Tož drazí: Jste si jisti, že s námi náš milovaný ČEZ a jeho vláda nenaloží podobně jako TEPCO a jeho vláda s Japonci?“
    Tak to by asi bylo v případě velké jaderné havárie v Čechách. Vyloučit na 100% nejde.
    Ale třeba na 99,9999999999% ano? Nevím
    Jinak, díváte se na ty alternativy rozumně. Já to vidím v ideálu na plynové elektrárny. Ale tady zase je proti politika. Takže – jádro, uhlí … pár větrných slunečníků a úspory.

  • Sio • 27. března 2015

    zedd napsal

    A ještě jedno doplnění: Ani biomasa není to pravé ořechové: V půdě chybí uhlíkaté sloučeniny, tedy to, co dělá z inertního substrátu humus. Nejlepší hnojivo je zkrátka normální hnůj, kde je uhlík a dusík v dobrém poměru. Celé je to navíc živé, tak jak by půda měla být. Na současném poli nenajdete žížalu, tím pádem ani krtka a tak dál. Holocaust půdního mikro i makrosvěta završuje glyfosát. Důsledkem je degradace půdy, nutnost užití ještě těžší chemie aby vůbec něco vyrostlo, eroze a záplavy.

    Jo, to máte pravdu. Jako rybář vím, že žížaly se množí jen v dobré, nejlépe nakypřené a prohnojené půdě, hlavně rousnice. A obyčejných je okolo hnojiště nebo kompostu i o dva řády více, než normálně. Nežerou NPK nebo umělé granulované hnojivo, potřebují hnijící zelenou biomasu.

  • zedd • 28. března 2015

    Sio, díky za vysvětlení. Mám chemickou průmyslovku. Nesnášel jsem to tam, ale teď jsem za to vděčný. S chemií (empirická věda) se tam začíná od podlahy, tedy kvantovou mechanikou (empirická věda). Bohužel jsem tehdy válčil s matematikou (exaktní věda), což mne do teď mrzí. O 10 let později jsem strávil 4 roky na FHS UK, kde jsem dostal úvod do historiografie, sociologie, psychologie (vědy o duchu, v anglosaském úzu humanities) a ekonomie (tradičně opět duchověda, u nás nejspíš vlivem marxismu produkující inženýry). Zaujala mne tam ale nejvíc filosofie (odsud ta spousta závorek a pomlček), zvlášť fenomenologie (poslední pokus o úplný systematický náhled na svět – po jejím ztroskotání nastává postmoderna). V jejím rámci jsem přičichnul k logice (exaktní věda), což teď hojně využívám v práci, neb se živím jako programátor a správce aplikačních serverů. Pár let koketuji s elektrotechnikou a zrovna si pájím řízení ke kotli.
    Tedy mám vzdělání spíš všeobecné, což mi zcela vyhovuje.

    Tady se dostávám ke školství a zde je můj návrh:

    Na místo nesmyslného cpaní 60% dospívajících na univerzity, bych zavedl 2 – 3 letý mezistupeň ať už ve formě vyšších odborných a nebo obecných škol. Lidé dnes dospívají později (mně se to ještě nepovedlo), zaměstnavatelé nemají zájem o rozjívené puberťáky, které musí všechno naučit. Univerzity v současném systému jdou s kvalitou dolů, protože i mizerný student = příjem v rozpočtu.
    Ten mezistupeň má tu výhodu, že studenti již budou plnoletí, takže je lze přizvat k reálné práci v provozech – 14 denní praxe na závěr střední školy (pokud se to ještě provozuje) je výsměch. Byla by to dobrá příležitost pro podniky i veřejnou správu, jak si vychovat odborníky. Na univerzity by pak přecházeli lidé, kteří skutečně mají potenciál dělat vědu.

  • Sio • 28. března 2015

    @zedd: máte renesanční vzdělání, to mi připadá fajn. Nemám rád humanitní vzdělance, co mají problémy s logikou, typu Karel Dolejší nebo Bohumil Kartouz na BL. Hrozní kokoti. Nedostatek inteligence nahrazují směsí drzosti a řitního alpinismu.
    Já mám gympl a tomu vděčím za určitou všeobecnost vzdělání rovněž. Váš návrh na strukturu středního školství se mi líbí. Už dnes máme dvojrychlostní maturity, jen jaksi ta vyšší rychlost smrdí vyšším rizikem nesložení maturitní zkoušky a není za ni žádná odměna, když VŠ příjmou i studenty s podprůměrným IQ.
    S váma bych na pivo rád, debata by se měla vyvíjet zajímavě. :-) Pokud chcete, siorak@seznam.cz

  • Magnus Maximus • 28. března 2015

    Hele zedde moc se nevytahuj. Připomínáš mě opravdu hodně mých spolužáků na VŠ, kde chemie v různých formách byla hlavním předmětem až do konce studia, kteří měli tu chemickou průmyslovku. V prvním ročníku jich tam byla cca třetina. Byla tam mnoho lidí ú, kteří o sobě tvrdili že mají dvě až tři maturity, tedy gympl, průmyslovku a taky pár jedinců zdravotku. Namachrovaní chemici zedde. No abych to neprodlužoval. Všichni skončili právě na tej chemii. Přesněji organické chemii a pak biochemii. VŠ jsme dokončili čtyři. Já a tři hujerky z nějakých výzkumáků …. A to nás byla plná posluchárna. Noc ve zlém zedde….

  • Sio • 28. března 2015

    Magnus Maximus napsal

    Hele zedde moc se nevytahuj. Připomínáš mě opravdu hodně mých spolužáků na VŠ, kde chemie v různých formách byla hlavním předmětem až do konce studia, kteří mělitu chemickou průmyslovku. V prvním ročníku jich tam byla cca třetina. Byla tam mnoho lidí ú, kteří o sobě tvrdili že mají dvě až tři maturity, tedy gympl, průmyslovku a taky pár jedinců zdravotku. Namachrovaní chemici zedde. No abych to neprodlužoval. Všichni skončili právě na tej chemii. Přesněji organické chemii a pak biochemii. VŠ jsme dokončili čtyři. Já a tři hujerky z nějakých výzkumáků …. A to nás byla plná posluchárna. Noc ve zlém zedde….

    Organická chemie? Spousty šprtání zpaměti. Všechny ty benzeny a benzíny … Ideální pro hujerky. Asi bych to taky nedokončil. :-)

  • Sio • 28. března 2015

    Dílo pedagogického génia.
    http://blisty.cz/art/76956.html

  • zedd • 29. března 2015

    Magne Maxime, jen jsem odpovídal na prostý dotaz po mém vzdělání. Pokud vím, z mých spolužáků se věnuje chemie snad jeden (ten tam šel kvůli výbušninám a skutečně skončil v Syntézii). Naopak kluk s nejlepším průměrem dělá už 20 let managera v McDonalds :-). I když mne škola brutálně nebavila, přesto jsem si z ní něco odnesl a je mi to velmi k užitku.
    Pokud to o něčem svědčí, pak o nesmyslnosti výběru odbornosti ve 14ti letech. Preferoval bych všeobecné vzdělání do 18 a pak nějakou vyšší odbornou, aby si studenti mohli ověřit, že je to právě ten obor, kterému se chtějí věnovat.