Retro: Jak jsem pochopil alchymii

Reklama


7. května 2009

Také já jsem se na základní škole pitomě a poslušně smál spolu s paní soudružkou učitelkou snahám starých alchymistů, a obdivoval jsem naivně moderní chemii, která vymyslela dynamit, yperit, cyklon B, DDT a spoustu jiných užitečných věcí, bez kterých si nedovedeme představit náš dnešní plnohodnotný život.

Svůj omyl jsem poznal až pozdě, když jsem si uvědomil, že plnohodnotný život nemůže být bez svého protikladu, kterým je smrt. Rozdíl mezi alchymií a chemií jsem pochopil teprve poměrně nedávno, když jsem se nemohl doma v koupelně vlézt do vany, protože byl obestavěná všemožnými chemickými přípravky – hygienickými, kosmetickými, výživnými, léčebnými, a bůhví jakými. Bylo jich mnoho, ale zaboha jsem mezi nimi nemohl najít obyčejný sprchový gel, kterým bych se mohl „normálně“ umýt.

Nedalo mi to, a začal jsem počítat všechny chemické přípravky, ve všech těch skleničkách, lahvičkách, PVC nádobkách, pytlíkách a tubách v bytě. Když jsem se dopočítal čísla 200, tak jsem to beznadějně vzdal. Slíděním po internetu jsem zjistil, že jsme vlastně chudá domácnost, neboť chemických přípravků k péči o tělo jsem tam napočítal několik tisíc.

A pak jsem pochopil ten rozdíl mezi chemií a alchymií. Byl jsem jako dítě nacvičen, abych se s despektem posmíval alchymistům. Z jednoduchého důvodu. Ta pravá alchymie totiž vedla od několika chemických látek a pokusů k tomu, aby je člověk nepotřeboval. Dnešní chemie vede k trvale udržitelnému růstu množství chemických látek a adekvátní závislosti našeho života na nich. Výsledkem je pochopitelně ten plnohodnotný život.

Podle naučení starých alchymistů, kteří studovali jednoduchou podstatu hmoty a života, mrtvý člověk o sobě neví, že je mrtvý. Dostal se totiž do totální závislosti hmoty, tvaru. Stal se hmotou, ze které staří alchymisté chtěli právě vydobýt a vydestilovat její vitální a duchovní podstatu – živé vědomí.

Přejít do diskuze k článku 2 komentáře