Jak jsem raději nebyl u toho

Ještě neuplynul ani rok a události v naší jinak poklidné vesnici se jakoby začaly opakovat. Od pátku byly rozesety policejní hlídky na několika místech obce i v jejím okolí. Jeden ze soupeřících motorkářských gangů měl v hospůdce poblíž objektu, který tento gang využívá a kde se stala před rokem vražda, nahlášený sraz. A aby toho nebylo málo, druhý soupeřící gang bez ohlášení pořádal akci v hospodě na druhém konci vesnice. Ač obecním rozhlasem uklidňovali občany, že ti policisté jsou tu kvůli našemu bezpečí, všechen ten humbuk ve mne vyvolával smíšené pocity.

O co tu vlastně jde? Taková demonstrace síly s desítkami policistů, včetně minimálně dvou policejních helikoptér, URNA, stovky kontrolovaných aut, divadýlko, které stálo pár milionů. Jedné spoluobčance bylo policisty poraděno, aby se tam raději moc neochomýtala, že mají přijet i Poláci se samopaly. Jestli tomu tak bylo, a nějací gauneři se samopaly se k nám chystali, tak situace bylo natolik vážná, že uklidňující hlas starosty v rozhlase by ani s přítomnými policisty patrně nezabránil neštěstí. A jestli ne, tak si kladu neméně zneklidňující otázky. Před rokem jsem tu psal reakci na článek v šumperském deníku „I motorkáři mohou být slušní lidé, bulvární senzacechtivosti navzdory“, který napsala naše paní místostarostka. A zvlášť, pokud to varování policisty před Poláky se samopaly bylo plané, tak si kladu společně se spoluobčany otázku. Koho před kým vlastně ti policisti chránili. Že by ty (po)slušné motorkáře před námi ne(po)slušnými?

Zlí jazykové, mezi které se řadím i já, zdůrazní i tu finanční stránku věci, kolik to letošní třídenní divadlo stálo peněz? Ale to zajisté rozpočtově zodpovědné místostarostce nevadí, ona „ví kam jde“, ta byla z motorkářů nadšená.

Naší rodině ten sraz jen překazil plánovaný výlet a večer jsme raději zatemnili okna. Toho humbuku jsem se raději jakkoliv neúčastnil.

Libinští motorkáře ve vesnici nechtějí. A je chvíli před volbami. Tentýž starosta, jenž donedávna schvaloval a umožňoval využívání objektu gangem a tatáž vedoucí stavebního odboru, místostarostka a bývalá starostka a pisatelka onoho článku v jedné osobě, jsou mimochodem členi stejné politické strany, beroucí si do huby rozpočtovou zodpovědnost. On chce být zvolen a spolehne se, že lidé zapomenou a nespojí si, že jedna a jedna rovná se dva. Už veřejně prohlásil, že doupě motorkářů nechá srovnat se zemí… Ona se bude spoléhat na boží vyvolenost a na konexe ve vedení strany. Ale tentokrát jí to ovčané spočítají, mají toho dost. Ale jiné ambice u spoluobčanů nevidím. Dokonce ani u jiných politických subjektů v obci nevidím naději, že by pro ně bylo takové chování a způsob myšlení nějak pohoršující či přímo toxické.