Jak jsem se těšil na polemiku s Forem 24

Reklama


Jak jsem se v sobotu večer z internetu dověděl, obul se do mého článku Šanci jako dnes lež ještě nikdy neměla (vedle asi 20 levicových webů jej zveřejnily i Haló noviny), komentátor deníku Forum 24 Jan Jandourek.

Aby se mi líp usínalo, nechal jsem si přečtení Jandourkova polemického článku, uvedeného titulkem Soudruh nás poučil, jak je to s pravdou a jak si reakční novináři holdují až na nedělní ráno, a abych byl upřímný, moc jsem se na tuhle prácičku těšil. Že nepůjde o souboj se solidním novinářem, jsem soudil už z toho soudruha v titulku, protože ze zkušenosti vím, že tyhle nálepky polemických soupeřů používají namísto argumentů jen šmokové, kterým se jinak argumentů nedostává.

Takže to půjde jak po máslíčku, říkal jsem si, a hned po probuzení jsem si Jandourkův článek otevřel. A byl jsem zklamán. Protože takovouto slabotu jsem přece jen nečekal. On pan Jandourek s mým článkem vlastně ani nepolemizoval. Trestí článku mého bylo totiž konstatování, že zatímco naše společnost je rozdělena na dva zhruba stejně početné tábory, z nichž jeden věří tomu, že Rusko je hrozba a USA jsou záštitou míru, zatímco ten tábor druhý ví, že tohle tvrzení je pitomost; a že skvrna naší současné demokracie spočívá nejpodstatněji v tom, že svůj tisk, své televizní sopolečnosti, svůj rozhlas a vůbec všechna média vlastní jen tábor první (ten, který věří, že Rusko je hrozba a USA jsou záštitou míru), zatímco ten tábor druhý (který ví, že je to pitomost), tak zvaně píská kudlu. A aby se té pitomosti v zájmu zdravého rozumu přece jen vzepřel, a to aspoň na lokty, když už ne přímo postavil, protože na to z vůle Sorosů, Rotschildů a dalších dobrodinců, štědře podporujících pouze ta média, šmakující jen táboru prvnímu, nemá dost konkurečních prostředků, uchyluje se do lacinějšího podzemí internetu (udržovaného jen se šestákovou dopomocí jeho příznivců), kde jedině může volně a svobodně a bez nároků na odměnu svých mluvčích vykřičet, že král je nahý. Čili že tvrzení, že Rusko je hrozba a USA jsou záštitou míru je lež jak věž, i když ovšem ta lež činí vše možné, aby byla uznána za jedinou pravdu, a to pravdu světovou a navždycky.

Takže tohle všechno, což bylo, jak už jsem řekl, jediným smyslem mého článku, pan Jandourek velkoryse přehlédl. Kromě zmínky o panu Ovčáčkovi, který prý také kdysi psal do Haló novin zadarmo – a kam prý to až dotáhl.

Což je poznámka, jejíž veleduchost nechávám posoudit čtenářúm.

Když se ovšem tomu hlavnímu ve své polemice vyhnul, musel přece jen autor Fora 24 svůj článek, vynucený po něm možná vedením redakce – tak totiž na mě celé Jandourkovo dílo zapůsobílo – něčím vyplnit. A tak uvedl v pochybnost můj údaj o tom, že USA mají své vojenské základny ve 150 zemích světa, který jsem opsal od nikoho menšího než od člena někdejší Reaganovy vlády P. C. Robertse. A stejně zapochyboval i o tom, že by snad Američané nesli jakoukoli vinu za to, že se do Evropy z vybombardovaného Středního východu a severní Afriky valí do Evropy zástupy uprchlíků (taktéž údaj opsaný kromě jiných i od P. C. Robertse). A nevěří tomu prý proto, že USA nikdy neintervenovaly v nějaké demokratické zemi či v zemi s přijatelným režimem.

Řeknu vám, že tomu jsem tedy neporozuměl a nerozumím tomu ani teď. Kdo tedy propánajána, může za ty miliony uprchlíků, když letadla, jež shazovala na Iráčany, Libyjce, Jemence či Syřany tisíce tun pum, měly na křídlech i trupu americké hvězdy? To snad prchaly před kobylkama a ne před válečnou vřavou, která se na ně z nebes snášela? Vždyť bez těch pum a bez té zkázy by žádní uprchlíci přes Středozemní moře a přes Sýrii a Turecko přece nebyli, nebylo by vší té bídy uprchlické, středovýchodní a severoafrické, i italské, řecké a souhrnně i celoevropské?

Takže kdo je za ty uprchlíky může? Že by snad Putin? Nebo ti uprchlíci sami? Anebo přece jenom ty kobylky?

A ještě, pane Jandourku, k vaší zmínce, že Spojené státy neintervenují demokratických zemích či v zemích s přijatelným režimem, což tedy znamená, že naopak intervenují zemích s režimem pro ně už nepřijatelným. Nenapadla vás v téhle souvislosti nikdy otázka, odkud asi vzali Američané své právo rozhodovat o tom, která země je demokratická, a která ne, a podle toho pak směřovat trasy svých bombardovacích letek? Cožpak oni už OSN, Radu bezpečnosti atd. už úplně vyškrtli ze svého slovníku, oni se už cítí nad ní, nebo i nad celým světem, nebo jak to vlastně je?

Mluvíte též o ruském bombardování Sýrie, o umírání starců i batolat, a v žádné části své statě jste se nedopustil tak nízké licoměrnosti, jak právě v této. Cožpak syrská vláda i syrský prezident nevzešli z demokratických voleb? A přesto, ve snaze dostat se k syrské ropě i do blízkosti východních částí Ruska, kde touží rozžíhat muslimská povstání proti ruské vládě, neudržuje už Washington celých dlouhých šest roků Washington Sýrii ve stavu válečného rozvratu a hrůzy, jakou si v dnešní Evropě stěží dokážeme představit?

Takže nikoliv, pane Jandourku, ruské nálety a možná jednotliví starci a batolata, ale desetitisíce těch starců a batolat v Sýrii má na svědomí ne Rusko, ale Amerika.

A ještě znovu k vaší poznámce, že USA nikdy neintervenují v zemi demokratické či v zemi s přijatelným režimem. Jen v tomto novém století intervenovaly USA – znovu dle P. C. Robertse – celkem v 17 zemích světa, čili zhruba každý rok v jedné zemi.

Vám, pane Jandourku, připadá ten počet přiměřený?

A už jen na závěr: Obhajovat lež tak průhlednou a na pouhý dotek prstu se rozpadající, jako je lež současná euroatlantická, musí být pro vás skutečně fuška. V tomto ohledu s vámi i s vámi všemi v branži skoro soucítím.

Přejít do diskuze k článku 15 komentářů