Jak může Východ zachránit Západ

Reklama


Evropa: Mou ctí je solidarita!

Podívejte se na tento úžasný graf, který veřejnosti představila „vláda Jejího Veličenstva“, nazvaný „Dlouhodobý vzorec ruských škodlivých aktivit“:

[Vláda Její...]

Vláda Jejího veličenstva – Dlouhodobý vzorec ruských škodlivých aktivit

 

Z těchto dvanácti událostí, uváděných jako důkaz „vzorce ruských škodlivých aktivit“, je jedna z nich demonstrativně falešná (invaze do Gruzie v roce 2008), jedna spojuje dvě různá obvinění (okupace Krymu a destabilizace Ukrajiny), jedna je zavádějící (atentát na Skripala) a všechny ostatní jsou jen nepodloženými obviněními. Jediné, co zde chybí, je masové znásilňování mláďat tučňáků opilými ruskými námořníky na Jižním pólu nebo použití tajné „meteorologické zbraně“, která posílá hurikány směrem k USA.

Nepotřebujete mít právnické vzdělání, abyste tomu rozuměli – potřebujete jen mít IQ vyšší, než je pokojová teplota, a základní pochopení logiky. Přes veškeré mé pohrdání západními lídry bych dokonce ani já netvrdil, že toto všechno postrádají.

A tady začíná fungovat „solidarita“: „Solidarita“ je v tomto kontextu jednoduše „koncepční náhradou“ za slavný výrok „Ať už správná nebo špatná, je to moje vlastStephena Decatura (tj. přípitek vysokého důstojníka amerického námořnictva Stephena Decatura, 1799-1820, pozn. překl.), vztahující se na celé impérium. V souvislosti s tím také leckomu přijde na mysl precedens „Meine Ehre heißt Treue“ (heslo „Mou ctí je věrnost“ používaly nacistické jednotky SS, pozn. překl.), který je jen lehce přeformulovaný na „Meine Ehre heißt Solidarität“ (Mou ctí je solidarita).

Ruská bojová jednotka v Sýrii je malá, přinejmenším ve srovnání s obrovským potenciálem CENTCOM + NATO. Rusové varovali, že pokud budou napadeni, sestřelí nejen útočné rakety, ale i jejich odpalovací zařízení. Vzhledem k tomu, že Američané nejsou natolik hloupí, aby vystavili své letouny ruské vzdušné obraně, využijí vzdušnou sílu pouze mimo dosah ruských vzdušných obranných prostředků a použijí pouze řízené střely s plochou dráhou letu k útoku na cíle uvnitř „ochranného kužele“ ruské vzdušné obrany. Pravdou je, že pochybuji, že Rusové budou mít příležitost sestřelit mnoho amerických letounů, přinejmenším ne s jejich protivzdušnými systémy s dlouhým dosahem S-300/S-400 SAM. Jejich všudypřítomný a impozantní kombinovaný protiletadlový raketový a dělostřelecký systém krátkého až středního rozsahu Pancir by mohl mít větší šanci jednoduše proto, že jeho umístění není možné předvídat. Ale skutečná otázka zní: Opětují Rusové střelbu na lodě USN, pokud v Sýrii odpálí řízené střely s plochou dráhou letu?

Můj zcela osobní odhad je, že nikoliv, pokud nebudou zasaženy ruské letecké základny Hmeimím nebo Tartús, nebo jiné velké ruské cíle (oficiální ruské areály v Damašku). Úder na loď USN by znamenal válečný akt, a to Rusové neudělají, pokud se tomu budou moci vyhnout. Problém je v tom, že tato zdrženlivost bude opětovně „moderními Franky“ (představte si je jako neandrtálce s jadernou zbraní v ruce) interpretována jako znamení slabosti, nikoliv civilizace. V případě, že by se Rusové rozhodli jednat ve stylu à la Američané a použít násilí k „poslání zprávy“, impérium by to okamžitě vnímalo jako „ztrátu tváře“ a jako důvod k okamžité eskalaci, která by znovu obnovila „patřičnou“ hierarchii mezi „nepostradatelným národem“ a „čerpací stanicí, která se vydává za národ“. Takhle vypadá tato dynamika:

Rusko se omezí na slovní protesty == >> Impérium v tom vidí znamení slabosti
a eskaluje 

Rusko bude reagovat skutečnými činy == >> Impérium se cítí poníženo
a eskaluje

Nyní se na to podívejte z ruského hlediska a zeptejte se sami sebe, co byste udělali v této situaci?

Odpověď je podle mého názoru zřejmá: Budete se snažit získat co nejvíce času a připravit se na válku. To je přesně to, co dělají Rusové přinejmenším od začátku roku 2015.

Celý článek najdete na Zvědavci

Přejít do diskuze k článku 1 komentář