Jak si jednoho dne Číňan a Rus pěkně po kapitalisticku koupili celý svět

Všichni už hezkých pár let víme, že Číňan pilně pracuje a cílevědomě a plánovaně pro nás Evropany vyrábí své zboží. Vyrábí ekonomicky přesně podle pouček marxismu, které praví, že materiální hodnoty vznikají tak, že nám je poskytuje sama příroda v podobě celoplanetárního živého a nerostného bohatství, přičemž ty hodnoty pak vytváří jen mírumilovní a poctiví lidé svou pilnou a tvořivou prací.

Pravda, Číňan je sice komunista, ale přesto našemu evropskému světu klidně tvrdí, že bát se ho my, kapitalisti, nijak nemusíme, protože také i u něj v Číně je už dávno kapitalismus. Kapitalismus, který tam před lety dokonce sami čínští komunisti moudře zavedli. Ale, že jemu, Číňanovi, to vůbec nevadí, protože jeho Komunistická strana ten život u nich prý řídí jen dobře a spravedlivě. A tak, že on, Číňan, je právě proto i s tím čínským kapitalismem celkem spokojen.

No pravda ale je, že my Evropané s tím sami máme ehmm, tak trochu problém. Znalostí, jak je to s tím čínským kapitalismem, příliš nemáme, a jak tam komunista Číňan žije, to tady u nás rovněž přesně nevíme. Vždyť přece Číňani jsou až v Číně, a ta je daleko. Také nijak moc podrobně nevíme, jak vlastně ten čínský kapitalismus vypadá a jestli a jak ho ten prostý Číňan vůbec správně chápe.

Takže je tu otázka: Kdo vlastně ví, jak to je? Jestli on ten Číňan je opravdu a skutečně s tím jejich kapitalismem tak pohodově spokojen, anebo jestli nám Evropanům přece jen tak trochu nekecá, aby si s námi příliš politicky nezadal?

…No nic, ale konec konců, vždyť problém nás Evropanů to přece není a politicky se nás nijak týkat nemusí, takže ať si tam v Číně ti komunisti žijí jak chtějí, když jim to tak stačí. No ne?

Přes to všechno je však jedna věc pro nás Evropany ve výsledku už dost dlouho reálná a jistá: Čím to je, že i když si Číňani tam u nich tu naši evropskou liberální demokracii nikdy nezavedli, jak je tedy možné, že tak hospodářsky prosperují? Čím to je, že z Číny nám sem chodí čím dál tím víc pěkného a laciného zboží a že my to zboží tady u nás přes počáteční nedůvěru dnes tak velmi rádi kupujeme tím způsobem, že Číňanovi za ty jeho výrobky dáváme ty naše pěkné a tak cenné evropské a americké peníze?

Čím to je, že my jsme se zbožím od Číňana čím dál tím víc spokojeni a že Číňan nám tak postupně vybavuje celou naši Evropu svou zbožní produkcí a klidně za to ochotně inkasuje jen ty naše hnědé a zelené papírky? Nebude to náhodou tím, že Číňan ví, co udělá za rok, za dva, či za deset let, protože nejen pracuje, ale on si tu svou práci i zcela klidně a marxisticky plánuje? A co bude pak? Nebude to náhodou právě třebas takhle?

Představme si, že jednoho dne přijde Číňan a řekne: Poslyš Evropane, jak tak koukám, tak vidím, že tobě tu moc ta tvoje ekonomika nefunguje. Ale já Číňan, bych ti s tím mohl pomoci, kdybys chtěl. Jak? Zeptám se já, Evropan, a Číňan na to řekne: Inu, udělám to jednoduše, zainvestuji ti tady nějakou tu naši čistě nepolitickou ekonomiku. Například tak, že ti tu postavím třebas nějakou moderní fabriku s naší čínskou technologií na ty vaše pěkné evropské výrobky.

No a pokud budeš souhlasit, tak ti dám ještě další nabídku: Ty mi na tu budoucí novou fabriku prodej nějaké své evropské pozemky například tam, kde jste kdysi měli ty své někdejší fabriky ještě předtím, než jste si je rozkradli a pak zbourali. A klidně si za ty pozemky i naúčtuj nějaké ty správní úřední poplatky a další požadavky, pokud mi to tady dovolíš. A já, protože jsem pilný Číňan, tak začnu hned tady u vás investičně pracovat a fabriku ti postavím do roka a do dne.

No dobrá, řekne Evropan, ale čím, Číňane, zaplatíš za to, že ti to investování tady dovolím a třebas ti k tomu svolím i čerpat nějaké ty naše evropské zdroje a případně ti k tomu dodám i nějaké své evropské lidi na práci v té tvé fabrice? Inu, to přece bude velmi jednoduché, řekne na to Číňan: Rád ti za ta všechna svolení a souhlasy s tím, že mi tady dovolíš pilně pracovat, rád ti za to zaplatím tvými evropskými penězi, které jsem před časem dostal za to mé pěkné zboží, které jsem ti sem po celá léta levně dovážel.

No a tak si Evropan s Číňanem plácnou, udělají byznys a časem si tak Číňan za svou pilnou práci postupně koupí celou Evropu od nás, těch pracovně líných Evropanů.

(O Americe zatím nemluvím. Jednak nejsem Američan a jak to chodí tam u nich, to opravdu nevím a jednak je to vlastně jenom jejich americká věc. Nicméně iluze, že to tam u nich bude jinak, to si nedělám.)

***

Pravda, vyskytl se tu u nás v Evropě kdysi sice jeden ekonom, který všude viděl jenom čisté peníze, a ten nám Evropanům poradil, abychom si tedy tiskli těch papírových peněz co nejvíc a tak vyvolali inflaci a tím že bychom ty Číňanovy evropské měnové peníze tak znehodnotili, že on nám tu potom už bude muset mnohem obtížněji vykupovávat pozemky a suroviny v našich vlastních zemích.

No jo, jenže ono to tak nějak nezafungovalo, protože i Číňan, stejně jako my, pak už chtěl za ty námi samotnými znehodocené peníze za každý kus svého zboží mnohem víc, a to zcela přesně a naprosto korektně úměrně té naší inflaci. Zkrátka řečeno, nutno přiznat, že právě tahle finta s tiskárnou dalších nových našich peněz a vůbec celý tenhle byznys nám právě tehdy jaksi příliš nevyšel. Ale nevadí, vždyť i špatný kšeft je kšeft, no tak co.

A tak ten čas šel, byznys Evropana s Číňanem pokračoval a koukal na to z povzdálí Rus. A řekl si: Nojo vlastně, vždyť on ten marxismus vskutku má pravdu, když praví, že hodnoty vznikají buď tak, že je tvoří lidé pilnou a poctivou prací, anebo tak, že ti lidé dobře užívají to rostlinné a nerostné bohatství, které jim v jejich zemi poskytuje sama příroda. Já sice nejsem Číňan a krom toho pilné a pracovité lidi potřebuju doma, aby zatím vyráběli dostatek zboží jen pro sebe, ale zato tu mám ještě něco navíc, co Evropan nemá: Obrovskou zemi s ještě obrovitějším přírodním plynem a ropou. A tak mne napadá, že bych mohl do Evropy dodávat ten náš plyn a ropu, vytěžené pilnou prací našich ruských lidí, no a za pár let si za to od Evropanů mohu taky brát ty jejich pěkné penízky. No a potom, až se rok s rokem sejde, tak si také, podobně jak ten pracovitý Číňan, pěkně kapitalisticky a investičně energeticky koupím další kousek z té jejich Evropy a to i s chlupama. Vymyšleno, uděláno, hotovo.

A tak si dnes říkám: Sakra práce, nebyli snad čirou náhodou ten Číňan a Rus nějak předem domluveni? Domluveni tehdy, když už před dávnými léty přišli na to, že prý i podle toho marxismu přece musí naprosto logicky platit, že politicko-komunisticky dobýt svět je možné nejen sociálně revolučním bojem, ale i pěkně a zároveň čistě po kapitalisticku? Poctivou a pilnou prací komunistů a jejich šikovně vedeným byznysem s pohodlnými demokraty kapitalisty?

A že k tomu postačí jenom maličkost? Mít k dispozici ty jejich tolik milované euroatlantické peníze v dostatečném množství? Jenže, není potom ale náhodou ta inflace stav, když se někdo sám sobě zadluží tiskem vlastních peněz jenom proto, že si myslí, že už mu pak postačí nepracovat, žvanit, účtovat si renty a úroky a jenom dělat byznys?

Tak nevím, ale trochu mi ta historie připomíná jedno staré čínské přísloví mnichů a učenců taoistů: Trpělivě sedím na břehu řeky času a jen klidně čekám, až po ní poplují mrtvoly mých někdejších nepřátel.

Přejít do diskuze k článku 17 komentářů