Diskuze k článku


  • peter. • 20. prosince 2014

    Nič také ako demokracia neexistuje.Možno dávno pred Kristom,v mestských štátoch antického Grécka,keď jej súčasťou bola aj ostrakizácia.Všetko potom čo nieslo názov demokracia,bolo plutokraciou alebo partokraciou ktorá však vygenerovala oligarchiu a zase prerástla do plutokracie.Preto aj u nás je v radoch partajníkov taký odpor k priamej „demokracii“.
    Už len taká zvrátenosť akou je výraz „export demokracie“ktorý praktizuje v súčasnosti „najdemokratickejí“ štát na svete – USA.Zavedieme u vás demokraciu,aj keby sme mali pozabíjať polovicu vášho ľudu.Ľud = démos.
    Alebo demokracia,v ktorej si väčšina nemôže uplatniť svoje práva proti menšine a musí sa jej prispôsobovať.Je to choré.Je to choré preto,že nám vládnu ľudia chorí túžbou po moci a peniazoch.Takúto formu vládnutia nazvala pani Merlin,ktorá na toto fórum občas zavíta – patokraciou (vládou chorých ľudí )

  • Georgius z Raduně • 20. prosince 2014

    Z řečí o demokracii jako vládě lidu – míněno „koho, co“ – se mi už dělá nevolno od žaludku a doplním Peterův názor o historické neexistenci skutečné demokracie.
    V dobách antických totiž tzv. demokracie bylo právo svobodných občanů být zapsán ve voličských seznamech a podílet se na správě věcí veřejných městského státu. Ovšem je třeba mít na paměti, že těmi právoplatnými občany byli svobodní lidé v době otrokářského zřízení – tedy jak velcí, střední nebo chcete-li „lidoví otrokáři“. Státy byly malé, otrokáři se znali navzájem a pokud někdo nahrabal výrazně více majetku – byl střepinovým hlasováním poslán do vyhnanství, aby svým majetkem nebránil nahrabat si ostatním, avšak jeho majetek mu zůstal po dobu vyhnanství – obvykle deseti let – zachován a státem spravován. Jelikož toto na agoře (na náměstí) žvanící společenské zřízení bylo velmi nepružné, tak v dobách válečného ohrožení státu se demokracie rušila a byly zvoleni obvykle dva diktátoři jen na dobu nezbytnou. Od těch časů se však výkvět všehoschopných poučil a demokracie je tak zdokonalena, že jen líbivou maskou pro vládu lidu – „komu, čemu“.
    Avšak ti umělci na výstavě „pomáhající demokratizaci naší společnosti“ jsou horší něž pouliční běhny, neboť děvky zpravidla plní skutečně to, co od nich občan za své peníze očekává.

  • Sio • 20. prosince 2014

    peter. napsal

    Nič také ako demokracia neexistuje.Možno dávno pred Kristom,v mestských štátoch antického Grécka,keď jej súčasťou bola aj ostrakizácia.Všetko potom čo nieslo názov demokracia,bolo plutokraciou alebo partokraciou ktorá však vygenerovala oligarchiu a zase prerástla do plutokracie.Preto aj u nás je v radoch partajníkov taký odpor k priamej „demokracii“.
    Už len taká zvrátenosť akou je výraz „export demokracie“ktorý praktizuje v súčasnosti „najdemokratickejí“ štát na svete – USA.Zavedieme u vás demokraciu,aj keby sme mali pozabíjať polovicu vášho ľudu.Ľud = démos.
    Alebo demokracia,v ktorej si väčšina nemôže uplatniť svoje práva proti menšine a musí sa jej prispôsobovať.Je to choré.Je to choré preto,že nám vládnu ľudia chorí túžbou po moci a peniazoch.Takúto formu vládnutia nazvala pani Merlin,ktorá na toto fórum občas zavíta – patokraciou (vládou chorých ľudí )

    Přesně, ten článek – samé kecy. Je to jako by na Titaniku někdo dával přednášku o bezpečnosti lodní dopravy. „Cože, my se potápíme? Narazili jsme na ledovec? Potom, potom … vidíte člověče, že mám přednášku…“
    Demokracie je V PŘÍMÉM ROZPORU s kapitalismem, o imperialismu, pardon, bankovně-korporátním nadnárodním kapitalismu, ani nemluvě.
    Tam, kde si jeden Babiš (nebo někdo podobný) může za pár drobných koupit celou vládu i s parlamentem, tam je demokracie vyloučena. A samozřejmě ani nemusí celou, stačí pár klíčových lidí na klíčových postech a média.
    Demokracie je možná jen tam, kde jsou banky nebo korporace slabší, než stát. Jenže silný stát je přece totalita, že?
    Závěr.
    Aktuální obsah pojmu demokracie.
    Demokracie je taková forma společenské organizace, která slouží údajně občanům, ale ve skutečnosti nadnárodnímu kapitálu, bankám a velkým korporacím. Současná demokracie nemá s genezí tohoto slova nic společného. Nepokrytecký název demokracie je – imperialismus.
    Jakákoli úvaha o demokracii v rámci jakéhokoli národního státu (včetně USA) je proto naprosto zcestná. Demokracie je globální totalitní nástroj superkapitálu. Je to totalita. Nadnárodní. Copak si nějaký stát patřící k euroatlantickému společenství může zavést svobodnou vládu v zájmu svého lidu? Ani USA ne. Žijeme v totalitě. Je to cítit na každém kroku.

  • Georgius z Raduně • 20. prosince 2014

    Už ti antičtí otrokářští demokraté by takového Babiše zapsali na hliněný střep a uložili na hromadu jako demokrata, jenž svým velkým majetkem nejvíce ohrožuje samu podstatu demokracie, a pro jistotu by jej na deset let vyhnali – ať si jde tam, kam ho srdce táhne. Ovšem pravdou je, že v těch primitivních časech by se za koblihu žádný svobodný občan otrokář koupit nenechal.

  • Stan • 20. prosince 2014

    Georgius z Raduně napsal
    Avšak ti umělci na výstavě „pomáhající demokratizaci naší společnosti“ jsou horší něž pouliční běhny, neboť děvky zpravidla plní skutečně to, co od nich občan za své peníze očekává.

    Byl jste na té výstavě? Pokud ne, tak ze sebe děláte hlupáka. Pokud ano, měl byste to tvrzení o „pouličních běhnách“ doložit nějakými argumenty. Já vím, jakou má DOX na levici pověst, ale tahle výstava opravdu stojí za pečlivé shlédnutí.

  • Stan • 20. prosince 2014

    Sio, platí pro Vás totéž. U Vás mám podezření, že jste nejen nebyl na té výstavě, ale jste si ani pořádně nepřečetl ten rozhovor. Klidně si kritizujte výstavu, umělce i kurátora, rozvíjejte myšlenky o tom, že demokracie stojí za hovno nebo že tady není, ale alespoň se tam předtím zajděte podívat…

  • Georgius z Raduně • 20. prosince 2014

    Stane, na výstavě jsem nebyl, ale četl jsem o té výstavě o kousek výše:
    „Myslím, že jsme to ukázali na řadě varovných i inspirativních příkladů, kdy umělec kriticky reflektuje určité jevy, ale také mobilizuje a inspiruje občanskou společnost. Umělecká díla pak nejsou jenom jednotlivé obrazy a fotografie, ale často dlouhodobé projekty, které trvají několik let. Jsou to projekty, jejichž součástí nejsou jen umělci, ale také lidé z jiných oborů, například v urbánních projektech také architekti, občané, novináři, podnikatelé, zástupci neziskového sektoru a státní správy. Je třeba, aby jednotlivé sektory vytvářely koalice a snažily se prosadit důležité reálné věci společně. Výstava obsahuje příklady takové spolupráce. Proto také děláme v průběhu výstavy, která běží až do poloviny března, diskuse, semináře, workshopy. Snažíme se dávat tyto skupiny dohromady.“
    Radím Vám dobře: Nesnažte se takto agitovat třeba u nás v hospodě. Ohrožoval byste těmito kydy svoji osobní integritu. Po takovém vysvětlujícím odstavečku mne o těch umělcích nenapadá nic slušného. Snad nejmírnější může být označení za dnes často frekventované užitečné idioty. A i organizátoři budou nejspíš pěkně „vyčůraní“. Pracoval jsem ve firmě jejímž spolumajitelem byl Topolánek, syn ve firmě patřící Stanjurovi a proto si my hlupáci o podnikatelích horujících pro demokracii myslíme své. Stejně jako o kriticky reflektujících a na realitu upozorňujících umělcích.

  • Georgius z Raduně • 20. prosince 2014

    Tato společnost jako sůl potřebuje především změnu společenského zřízení a ne takovéto výstavy. Už vidím ty podnikatele, zaplacené umělce, urbanisty a státní úředníky jak na těch workshopech dřou do úmoru jako koně na rychlé a skutečné demokratizaci společnosti. Pro mne – blbého venkovana – je to jen zase jedna vyčůranost mrhající peníze ve službách totality.

  • Georgius z Raduně • 20. prosince 2014

    „Demokracie je forma vlády, na níž se všichni plnoprávní občané podílejí rovnou měrou – buď přímo, nebo prostřednictvím zvolených zástupců nepřímo v návrzích, vypracování a ustavení zákonů, podle nichž jejich společnost spravována.“
    Já hlupák z Raduně si v posvátném úžasu představuji, jak se na té demokracii rovnoměrně podílí nějaký ten občan Babiš a třeba náš plnoprávný kostelník.

  • Georgius z Raduně • 20. prosince 2014

    „Demokratické principy se mohou a mají uplatňovat i ve škole, v rodině, na pracovišti a samozřejmě v politických institucích“, pravil Jaroslav Anděl- snad s ďáblem v zádech nebo s hlavou v nebeských výšinách teorie. Ať si zkusí třeba založit odbory v některé ze soukromých firem.

  • Georgius z Raduně • 20. prosince 2014

    Stane, je mi líto, ale pod dojmem tohoto rozhovoru jsem pochopil jistou nesouměřitelnost často slýchaného rčení.. I když to vzhledem k fyzickým rozměrům je zarážející, tak může být až tak velký, že je jako lev.

  • Georgius z Raduně • 20. prosince 2014

    Vůl může být až tak velký, že je jako lev! Bože, proč já vůl jsem dnes na OM vůbec lezl?!!

    • Stan • 21. prosince 2014

      Souhlas.

  • PPK • 21. prosince 2014

    Ten, kdo někdy alespoň chvíli přemýšlel o politice, tak ten dobře ví, že demokracie je již po desítky let zcela zprofanovaným pojmem a tudíž i velkým SOCIÁLNĚ TŘÍDNÍM problémem. A proč sociálně třídním? Protože malé hrstce lidí vždy každý nějaký ten společenský systém vyhovuje, zatímco zbylé velké většině lidí nevyhovuje. Jak? Inu, vždy zejména z důvodů ekonomických, které se následně ve zvětšené síle promítnou do roviny důvodů právních. Zkrátka, vždycky pouze a jen ti chudí, právě na tu zprofanovanost jakékoliv soudobé demokracie doplácejí. Jestliže tedy např. Jaroslav Anděl sám říká, že ta či ona forma demokracie je zneužitelná a zároveň řešení spatřuje jen v pořádání výstav a workshopů, pak je jasné, že si s tím ani on sám politicky vůbec neví rady. Ten, kdo totiž někdy něco organizoval a třeba řídil i jen provoz malé trafiky, tak ten ví, že vždy platilo: Jen tak kvalitní, jaké je zadání úkolu, který má vyřešit problém, jen tak kvalitní může být i vlastní řešení. Takže … rovněž i řeči o antice a podobné plané plky bych tady vynechal, protože rámcově ani systémově neuvažují VŠECHNY sociální vrstvy společnosti a jejich společenské a ekonomické vztahy.
    pokračování …

  • PPK • 21. prosince 2014

    Pokračování: … Základní otázka pro formulaci zadání totiž tedy zní: Potřebují lidé demokracii, anebo potřebují klidný a spokojený život s jistotou dobré přítomnosti a dobré budoucnosti při současném pocitu bezpečí a spravedlnosti? Život, který jim organizačně zajistí ten, kdo tento stát bude umět řídit tak dobře a zodpovědně, že všem ostatním se vyplatí, mu za to obětovat část výsledků a produktů své vlastní práce? A musí to být nutně demokrat, anebo jen jakákoliv – i třeba nějaká jiná – přirozená autorita, ať člověk či „stát“? Autorita, která je moudrá, spravedlivá a zodpovědná? A je tu tedy i poslední otázka: Když řízení společnosti bude promyšlené, spravedlivé a zodpovědné, bude pak někdo vůbec řešit, jestli společnost řídí jednotlivec nebo nějaká „rada moudrých“ a kolik za to berou peněz? Apropos, kvalitně a předvídatelně fungující systém musí být nejen dobře předem promyšlen, zkonstruován a zrealizován, ale musí mít i dostatečně účinnou systémovou zápornou zpětnou vazbu, čili musí být spolehlivě ekonomicky i vztahově regulován. A to „trh“ a soudobá „zastupitelská demokracie“ rozhodně nikdy splnit nedokážou. Trh je totiž náhoda a chaos, protože je založený na emocích a momentálních spekulacích, zhusta negativních a nečestných. Žádná selanka pro romantiky ve workshopech o demokracii. Obzvláště když zapomenou, že to, co tohle všechno může kvalitně politicky řídit a regulovat, je vždy jen dobře vymyšlený PRÁVNÍ ŘÁD s vynutitelnými zákony.

  • Sio • 21. prosince 2014

    Stan napsal

    Sio, platí pro Vás totéž. U Vás mám podezření, že jste nejen nebyl na té výstavě, ale jste si ani pořádně nepřečetl ten rozhovor. Klidně si kritizujte výstavu, umělce i kurátora, rozvíjejte myšlenky o tom, že demokracie stojí za hovno nebo že tady není, ale alespoň se tam předtím zajděte podívat…

    Stane, proč by jsem měl chodit na výstavu, která si klade za cíl říci mi něco o něčem, co podle mě neexistuje? A v tom je smysl mého příspěvku. Mám na to prostě jen jiný názor, než vy, toť vše. Dnes se spousta umělců zaštiťuje demokracií a dalšími vyprázdněnými termíny, takže to ve mě také nadšení nevzbuzuje. Článek jsem četl, ale oponovat jednotlivým tezím se mi nechce, bylo by to dlouhé.
    Uznávám, mohl jsem to zabalit do eufemismů. Prostě mě slovo „demokracie“ už slušně řečeno frustruje, proč, to vám snad ani nemusím vysvětlovat, tak jsem emocím dal průchod.

    • Stan • 21. prosince 2014

      Stačilo napsat, vážení přátelé, že se vám slovo demokracie ekluje, ať už je použito v jakémkoli kontextu, a bylo by jasno. Vidíte slova „demokracie“ a „umělci“ a máte rudo před očima. A spustíte palbu na člověka, který udělal výstavu s „angažovanými umělci“, kteří se snaží vyprázdněný pojem demokracie naplnit skutečným obsahem. Jděte se podívat na tvorbu lidí, jako jsou Poitrasová, Farocki, Helgason, Chirico, Sczesny, Rahman a další. To nemá nic společného s českou knížecí bandou, na kterou jste zvyklí. A jste mu schopní vyčíst i to, že jako kurátor umělecké galerie dělá svoji práci.

  • Sio • 21. prosince 2014

    PPK: Lidé demokracii samozřejmě potřebují. Ale autentickou. Ale problém je, že ta skutečná je jaksi nedostatkovým zbožím, namísto ní tu máme uctívání zlatého telete.
    Těžko demokracií zvát režim, který svou moc buduje na lži a křivení charakteru, zločinech, podvodech a dokonce válkách a olupování celých národů.

  • peter. • 21. prosince 2014

    V posledných dňoch sme sa väčšina z nás zhodla na tom,že oba naše štáty sú kolóniou USA,v ktorej naši demokraticky zvolení zástupcovia ľudu musia v prvom rade presadzovať záujmy svojho kolonizátora,potom záujmy sponzorov politických strán ktoré sa presadili vo voľbách,potom svoje vlastné osobné záujmy a na záujmy ľudu sa už akosi nedostáva.No čo už je to za demokraciu,keď najvyšší,demokraticky zvolení predstavitelia štátu,musia skladať účty veľvyslancovi kolonizátora a svoje rozhodnutia si musia od neho nechať schvaľovať?
    Stan – Ani ja som nebol na tej výstave a prosím neurazte sa ale ísť na takú výstavu,je ako ísť na výstavu o príšere z Loch Ness.Kto verí v jej existenciu,tak si takú výstavu nenechá ujsť lebo ho môže utvrdiť v jeho viere .

  • zajoch • 21. prosince 2014

    Protože jsem si nejprve urychleným způsobem přečetla diskusi a teprve potom článek, byla jsem udivena jeho zatracováním. Zdá se mi, že jeho obsah nijak neodporuje názorům, které jsou zastávány většinou diskutujících na tomto webu. Pokud se kritizuje chabá účinnost nebo dokonce neúčinnost takových akcí jako ta zde popsaná, tak potom by asi neměl dělat nikdo nic. Přece každý, kdo se chce nějak angažovat, dělá to co umí, může a dokáže.
    Mne, stejně jako Sia, také už slovo demokracie frustruje, to především v souvislosti s jeho zneužíváním v přípravě agrese na vyhlédnuté státy a v označování euroatlantického společenství za demokratické. Ale proč odsuzovat někoho kdo na to nějakým způsobem poukáže v rámci možností, které má.
    Samozřejmě jsem výstavu neviděla, takže posoudit mohu jen rozhovor zde uvedený. Podívala jsem, se na zastoupené autory a nikde jsem mezi nimi neviděla například Černého nebo Šípka. Většinou to jsou autoři zahraniční. To asi nejsou propagátoři VV a později Schwanze. Těch pár našich, kteří v soupisu jsou, tak o těch nevím komu z našich politiků fandí. Takže kritika akce z této strany mi připadá nespravedlivá.
    Mne by od návštěvy výstavy odradila už instituce, která ji pořádá. Jsem dost konzervativní a současné umění, jehož je centrem, jak v názvu uvedeno, mě většinou neokouzluje. Ale kdo ví, třeba bych byla překvapena.

  • Georgius z Raduně • 21. prosince 2014

    PPK, Vaše mínění: „Takže … rovněž i řeči o antice a podobné plané plky bych tady vynechal, protože rámcově ani systémově neuvažují VŠECHNY sociální vrstvy společnosti a jejich společenské a ekonomické vztahy.“ mne zklamalo, poněvadž právě ty plky o antice dokazují, že už od samého počátku demokracie byla jen pro někoho – tedy pro svobodné občany. To jsem si znovu připomínal v dobách slávy a stranického vůdcovství „Šlohprůpisky“. Pro něj je a bude občanem – a to podle jeho představ správně demokratickým – pouze „schopný“ vlastník minimálně továrny.
    A protože se tu vybavuji s lidmi mnohdy tak vzrušenými, že až konců nedomýšlivými, raději rovnou dodávám, že od okamžiku vzniku ODS jsem věděl, že ODS je stranou, ve které já – privatizace a vykořisťování neschopný lempl – nemám co pohledávat a musím se smířit s postavením druhořadého jedince – neobčana nebo také otroka. Ve firmě spoluvlastněné a ve skutečnosti přímo řízené Topolánkem si člověk Marxovo učení velmi snadno ověřuje v praxi na vlastní kůži a po té antice se mu dokonce zasteskne právě pro Vaši výše definovanou představu toho, co člověk pro svůj život nutně potřebuje.

  • Georgius z Raduně • 21. prosince 2014

    Paní, Zajoch, na tu výstavu bych nešel i kdyby byla bez vstupného, poněvadž svým zaměřením vytváří v lidech falešnou představu, že si za spoustu věcí mohou výhradně sami svojí neschopností spolupráce. Jenže schopnost spolupráce utiskovaných je dnes plánovitě rozbíjena vědecky podloženými metodami a zneužíváním médií a informačních technologií ke špatnostem tohoto druhu. „Demokraticky“ dnes spolupracují pouze ti, kteří se po vzájemné domluvě dokonale přisáli na cecíky státní kasy a různých zahraničních fondů „na podporu demokracie“. Těmto lupmpům – mnohdy velice vzdělaným „intelektuálům“ – přece nebudu dělat křoví, nebo jim dokonce nahánět ovce.

  • Sio • 21. prosince 2014

    Stan napsal

    Stačilo napsat, vážení přátelé, že se vám slovo demokracie ekluje, ať už je použito v jakémkoli kontextu, a bylo by jasno. Vidíte slova „demokracie“ a „umělci“ a máte rudo před očima. A spustíte palbu na člověka, který udělal výstavu s „angažovanými umělci“, kteří se snaží vyprázdněný pojem demokracie naplnit skutečným obsahem. Jděte se podívat na tvorbu lidí, jako jsou Poitrasová, Farocki, Helgason, Chirico, Sczesny, Rahman a další. To nemá nic společného s českou knížecí bandou, na kterou jste zvyklí. A jste mu schopní vyčíst i to, že jako kurátor umělecké galerie dělá svoji práci.

    Dobře, uznávám, ujelo mi to. Opravdu o těch lidech nic nevím, ta jména slyším poprvé.

  • PPK • 21. prosince 2014

    Zažil jsem jako dítě demokracii buržoazní, pak lidovou, potom socialistickou a nakonec zase znovu tu buržoazní. Typické pro tu demokracii první a poslední je, že nezná zdpovědnost za chod státu, za jeho suverenitu a prosperitu a jen o ní žvaní. Souhlasím se Siem, že slovo demokracie je dnes pojmem vyprázdněným, přičemž je jasné, že výtvarným či jiným uměním ještě nikdo prosperující stát nevybudoval. Jestliže článek má název „Jaroslav Anděl: Demokracie vyžaduje účast a trvalou péči“, tak se ptám: Kdo kdy v dějinách – o demokracii stejně spravedlivou pro všechny sociální třídy – jakkoliv pečoval? Já o nikom takovém nevím. Sio píše, že „Lidé demokracii samozřejmě potřebují. Ale autentickou.“ No, moje zkušenost je, že o autentickou demokracii zpravidla stojí a potřebují ji jen ti, kteří nejsou v sociální třídě držitelů moci – a to tam ještě rozhodně nelze zahrnout všechny z této sociální vrstvy. Mnoho lidí to totiž nezvládá nejen kvůli svému IQ (viz Gauss), ale velice mnoho lidem je politika naprosto šumák a zajímá je jen ekonomická a rodinná stránka jejich života. A není to jen kvůli tomu jejich IQ, mají totiž své životní zkušenosti. Tím ale netvrdím, že pro demokracii – tu skutečnou přímou – by tato vrstva lidí nehlasovala. Nejspíše ano. Musili by mít ale jistotu, že to má smysl.

    A závěrem, prosím, tři otázky z praxe: 1/ Musí být učitel demokrat, aby ho žáci milovali, anebo postačí, aby svou práci uměl, byl spravedlivý a zároveň měl i smysl pro humor? 2/ Budou zaměstnanci firmy spokojeni se svým výdělkem, když šéf bude bytostný demokrat, ale firmu řídit umět nebude? 3/ Budou si lidé trvale víc vážit politika demokrata populisty, anebo politika autokrata, nicméně důsledně zodpovědného a spravedlivého, který navíc bude i vynikajícím organizátorem?

    George, tak dobrá ..

  • peter. • 21. prosince 2014

    Možno,že keby článok viac kládol dôraz na umeleckú podstatu výstavy,tak aj diskusia by vyzerala inak.Mňa irituje to,že viac pozornosti článok venuje vysvetľovaniu pojmu „demokracia“,tomu aká je,aká by mala byť a aké sú jej chyby a to,že sa jedná predovšetkým o umenie je v článku akoby na druhej koľaji. Pravdou je to,že ak človek výstavu nevidel,nemôže ani hodnotiť ako sa všetky tieto pojmy súvisiace s demokraciou odrážajú v dielach vystavujúcich umelcov a sústredí sa iba na samotný pojem „demokracia“,ktorý pri tom ako je dnes vnímaný verejnosťou u nás,funguje ako červené plátno na býka.A ešte.Ak si uvedomíme,koľko ľudí z tých čo diskutujú na tomto fóre má chuť a možnosť navštíviť takúto výstavu,tak sa nemožno diviť tomu,že reagujú hlavne na tú časť článku,ktorá v nich vzbudí nejakú emóciu.A slovo demokracia,ktoré sa dnes už používa skôr ako nadávka vzbudzuje negatívne emócie u väčšiny našich národov.

  • Stan • 21. prosince 2014

    A není právě to smutné? Že už nelze ani použít slova „demokracie“, „humanita“, „lidská práva“, „umění“, „pravda“, „láska“, aniž by se většina lidí v tomto státě okamžitě nenaježila? A není právě toto skrytý cíl těch, kteří nám vládnou? Svým pokrytectvím vyprázdnit ty pojmy, aby se lidé nakonec radovali z konce demokracie, humanity, lidských práv, umění, pravdy a lásky? A bez problémů přijali reálnou plutokracii a oligokracii, porušování všech myslitelných lidských práv, kýč, lež a nenávist, které se kolem nich stále více roztahují?

  • Georgius z Raduně • 21. prosince 2014

    Stane, máte pravdu s tím zdiskreditováním Vámi uvedených pojmů. Ovšem to podstatné – to po čem všichni dobří lidé touží – je sociální spravedlnost. A přiznejme si, že odměňování umělců v očích lidí, živících se manuální prací nebo na přetváření hmoty vázanou duševní činností či třeba léčením nebo výukou lidí, bylo je a vždy bude problematické. Nedivte se mému označování umělců za děvky prodejné. Ti naši současní si to svým „dílem“ zasluhují až na pár čestných výjimek málem všichni. Píšu to bez obalu, že se jim budu vyhýbat velikým obloukem s upřímným přáním, aby pochcípali hlady. Vždyť třeba jeden z „profesionálních dobráků“ – jakýsi Nedvěd – veřejně prohlásil za své největší životní štěstí skutečnost, že nikdy nemusel pracovat. Z mého pohledu venkovana je Praha peleší lotrovskou a jsem proto rád vesnickým buranem.

  • Georgius z Raduně • 21. prosince 2014

    PPK, k vaší první otázce z mé praxe. Učil jsem jen o dva roky starší učně opravovat telefonní ústředny a mohu tudíž potvrdit, že nejlepší bylo provozovat demokracii jen jako užitečně prožitou chvíli oddechu, ve které jsem získával to nejpotřebnější – důvěru – a jinak se chovat jako přísný a náročný leč spravedlivý autokrat. Moji vyučenci mne zdraví a rádi vidí. Hru na demokracii ve škole, tak jak ji vidím dnes, považuji za vymývání mozků a za ztrátu toho nejcennějšího času.

  • Béda • 21. prosince 2014

    K umění a umělcům. Je zajímavé, že většina z nich je vždy, za každého režimu prorežimní a potvrzuje zásadu „koho chleba jíš, toho píseň zpívej“. Jenom menšina je kritická, nezištná a ochotna vyměnit pohodlí za ostrakizaci a mediální hanu. Kapitalismus většina umělců přivítala, protože si jako služební elita moci hodně polepšila. Není žádnou výjimkou, když nějaký umělec vydělá za několika hodinové vystoupení anebo za reklamní „dabing“ víc než tvrdě pracující zaměstnanec za několik let. Přesto je překvapující, když většina umělecké kavárny podporuje kníže, co má prý k lidu blíže a Bakalovu TOP09, která má v programu osekání státu na kost a přitom natahuje žádoucné ruce ke státní kase – ke státu. Pro mně osobně zůstane navždy záhadou, proč se lidé nechají tak lehko opít politickou bezobsažnou reklamou podporovanou a prezentovanou mnohdy za vydatné zištné pomoci různých umělců. Mně osobně vždy všudy vlezlá reklama spíš odpuzovala a programově jsem se jí vyhýbal.

  • Dolmen • 21. prosince 2014

    PPK napsal
    Potřebují lidé demokracii, anebo potřebují klidný a spokojený život s jistotou dobré přítomnosti a dobré budoucnosti při současném pocitu bezpečí a spravedlnosti?

    Souhlasím s PPK a myslím, že nejpromyšlenější a nejefektivnější systém přízení společnosti měli Inkové. Přitom nevím nic o tom, že by Inkové byli zrovna demokrati. Chápu ušlechtilé snahy Stana, avšak moje celé já rezonuje spíše se všemi ostatními diskutujícími. I já vnímám, a rovněž i celá řada mých známých, pojmy „demokracie, lidská práva, pravda a láska, humanita“ jako slova ze skupiny vulgarismů nehodících se do slovníku slušných lidí živících se prací. Považuji Prahu, stejně jako Georgius z Raduně, za peleš lotrovskou a při té příležitosti vzpomínám na slova jednoho bodrého Valacha z pořadu věnovaného 90. výročí založení ČSR: „Kéž by se pod Prahou otevřela sopka, bylo by nám všem líp.“

  • peter. • 21. prosince 2014

    Hádame a sporíme sa o význame slova demokracia,pozorujeme javy a konflikty prebiehajúce okolo nás,uvedomujeme si hroziace nebezpečenstvo a snažíme sa aspoň svojimi diskusnými príspevkami dať najavo znepokojenie.V takýchto prípadoch je pre ohrozených dôležité identifikovať pôvodcu hrozby,spoznať jeho pohnútky a odhadnúť jeho zámery.Chceme poznať to,čo Pjakin nazýva „globálnym prediktorom“.
    Po prečítaní nasledujúceho článku nadobúdam dojem,že situácia vo svete musí byť naozaj vážna,keď sa začínajú zviditeľňovať ľudia,ktorý pravdepodobne nemajú k onomu “ GP “ ďaleko. :
    http://weissbach-info.webnode.cz/news/kdo-jsou-ty-globalni-kapitalove-trhy-jez-maji-schopnost-znicit-kohokoliv-na-svete-/

  • Sio • 21. prosince 2014

    Stan napsal

    A není právě to smutné? Že už nelze ani použít slova „demokracie“, „humanita“, „lidská práva“, „umění“, „pravda“, „láska“, aniž by se většina lidí v tomto státě okamžitě nenaježila? A není právě toto skrytý cíl těch, kteří nám vládnou? Svým pokrytectvím vyprázdnit ty pojmy, aby se lidé nakonec radovali z konce demokracie, humanity, lidských práv, umění, pravdy a lásky? A bez problémů přijali reálnou plutokracii a oligokracii, porušování všech myslitelných lidských práv, kýč, lež a nenávist, které se kolem nich stále více roztahují?

    Stejně jako slova soudruh nebo komunista, či bratr.

  • zajoch • 21. prosince 2014

    Georgie, já s vašimi názory ve velké většině souhlasím, ale v některých případech mi připadáte trochu nespravedlivý. Zde například je to generální odsouzení článku na základě toho, že je veden v jakémsi uměleckém centru a vychází z názorů kurátora výstavy, jejíž projekt realizovali lidé od umění. Alespoň tak jsem to pochopila. To je přece podle mne vedlejší, zásadní je snad obsah rozhovoru. Ten by se měl podrobit kritice, ať negativní nebo pozitivní, podle toho co si zaslouží.
    Zde bych měla výhrady i ke konstatování Bédy, že většina umělců je vždy, za každého režimu prorežimní a jenom menšina je kritická …atd. Chci připomenout umělce prvorepublikové, kteří snad takto v celku prorežimní nebyli, naopak byli spíše levicově zaměření a poukazovali na darebáctví kapitalistického zřízení. Mohla bych jich vyjmenovat desítky, jen jako příklad uvedu třeba Wolkera, Olbrachta, malíře Ladu a půjdu-li dál do minulosti, mohu se zmínit o Svatopluku Čechovi, Nerudovi, malíři Čermákovi a mnoha a mnoha dalších. Byli třeba spisovatelka Němcová, nebo Havlíček-Borovský umělečtí prostituti? To, že dnes máme „uměleckou frontu“ nemorání neznamená, že takoví byli i ti dřívější. Musím se těch starých zastat, vždyť je tolik ctím.
    Ještě k vám Georgie z Raduně: také jsem spokojena s tím, že jsem venkovanka. V tom si rozumíme naprosto.

  • Georgius z Raduně • 21. prosince 2014

    Vážená paní Zajoch! Nelze mi kritizovat toho kurátora, jak žádáte, aby to za současného společenského režimu nebylo na prokurátora. Zákony na to máme. Napíši tedy, že je to člověk velmi pravděpodobně velmi dobře finančně zajištěný a svojí jistě harmonicky rozvinutou osobností tak cele pohroužený do historie umění a uměleckých problémů současnosti, že jeho znalosti životní reality převážné části našich spoluobčanů jsou úplně stejně hluboké a obsáhlé jako u našeho současného pana premiéra. Protože si však je jist významností a jedinečností závažného kulturního počinu, jehož se propagovanou výstavou spoludopustil, tak se nám pan kurátor v publikovaném rozhovoru svěřil se svými názory na demokracii a naznačil nám, jak o ni máme pečovat, aby chuderka demokracie nescházela na úbytě a ve vzájemné spolupráci intelektuálů všeho druhu, umělců, státních úředníků a také podnikatelů naopak den ode dne a všude sílila. Každý, kdo se stejně jako já domnívá, že jsou to pouze knížecí rady a sociální spravedlnosti potřebným lidem jsou platné jako mrtvému zimník, je opravdu trochu nespravedlivý. Vždyť pan kurátor to jistě myslel upřímně a svými díly zúčastnění umělci nejspíš ani nevědí, k čemu jejich dílo na té výstavě slouží. Pokud ano, tak jsou ještě horší, než jsem si doposud myslel. Ale co si mám myslet o lidech, kteří intelektuální perly pana kurátora rozšiřují a nám sviním nehodným je velkomyslně házejí?

  • Alena • 21. prosince 2014

    nebyla jsem na výstavě a nemohu posoudit její kvality. Slovo demokracie je zprofanovaný a vyčpělý pojem. Souhlasím s paní Lenkou Procházkovou, že je zapotřebí začít s něčím takovým jako bylo národní obrození. To jest učit lidi dějiny národa, postavit se proti vymývání mozků ve společnosti. V novodobém národním obrození nebude slovo demokracie tahákem. Proč je Čína a Rusko( a to i přes útoky na rubl) úspěšná? Protože přes obrovské sociální nerovnosti, které zajisté v těchto státech jsou, tahají jejich vlády za ten správný konec- za prosperitu země. Odolávají tomu, aby se staly zcela závislými na nadnárodních koncernech a aby fakticky svou moc odevzdaly jinam. To se v Česku bohužel stalo. Umělci, kteří se podíleli na ušlechtilých cílech národního obrození, se opravdu nedají srovnat s novodobou šmírou. Veškeré TV, divadla, kulturu, filmy bych oprostila od dotací. Chování umělců by se zcela proměnilo. Potřebovali by nutně okusit chudobu dřívějších kočujících divadelních společností, k jejich vlastnímu prospěchu

  • zajoch • 21. prosince 2014

    Tak se mi zdá, že tu mluvíme jeden o koze a druhý o voze. Nic ve zlém. I tak si vás vážím pane G. z Raduně. Ona stejně naše vzájemná debata zde by ani být nemusela. mea culpa

  • Béda • 21. prosince 2014

    Ve skutečnosti existuje bez ohledu na politickou formu (rsp.název) pouze diktatura. V každé společensko-ekonomické formaci diktuje svou „demokracii“, svou politiku zbytku společnosti ta část, která má v rukou její ekonomickou základnu. V otrokářské otrokáři, ve feudální feudálové, v kapitalistické kapitalisté a v socialistické proletariát. V každé společensko-ekonomické formaci tvoří vládnoucí kategorii „lid“ jiná část společnosti. Ta část, která je z hlediska ekonomické základny společnosti méně významná si musí nechat diktovat těmi kdo mají v rukou skutečnou moc (pilíře ekonomiky -finanční systém, surovinovou bázi, průmysl, půdu, lesy, média…) její politiku. Proto je do změny klíčových vlastnických práv ve společnosti prakticky bezvýznamné jestli zvolíme za kapitalismu Pavla anebo Šavla – vládne stále a svoji politiku prosazuje prakticky identická skupina klíčových vlastníků. (Zřejmě s vědomím toho došlo po plyšáku kamuflovaně právě ke změně klíčových vlastnických práv.)

  • Béda • 21. prosince 2014

    Myslím, že pro zjištění podstaty demokracie je určující v koho prospěch, v čím zájmu je politika prováděna a čí zájem je potlačován, marginalizován, upozaďován.

  • Georgius z Raduně • 21. prosince 2014

    Bédo, díky za definici, z níž jasně vyplývá, že za minulého a nyní ze zákona zavrženého režimu jsme tu socialismus neměli ani náhodou. O komunismu občas blábolí úplní tupci. Proletariát nediktoval. Ten trvale nediktoval snad nikde nikdy. Proletariátu „ukazovala správnou cestu“ KSČ – předvoj dělnické třídy – což v mém okolí byli „uvědomělí“ potomci bývalých kulaků, fabrikantů a jiných proletariátu třídních nepřátel. V tomto faktu vidím hlavní příčinu toho, že se tzv. socialismus bez podpory Moskvy tak rychle a snadno rozložil. Ovšem soudruzi v KSČM si to při svých vědeckých analýzách nehodlají přiznat.

  • mirror • 21. prosince 2014

    Stan napsal
    A není právě to smutné? Že už nelze ani použít slova „demokracie“, „humanita“, „lidská práva“, „umění“, „pravda“, „láska“, aniž by se většina lidí v tomto státě okamžitě nenaježila?

    V současném režimu tato slova neznamenají vůbec nic, jejich obsah nelze přímo definovat, aniž by se definice nedostala do přímého konfliktu s reálným kapitalismem, jaký tady máme. Nemám sice přímý důkaz, ale státy, se kterými bychom se rádi srovnávali, jsou na tom stejně jako my a těm ušlechtilým žvástům už lidé u nich nevěří. Slovy jako je demokracie, lidská práva a svoboda lze bít po hlavě konkurenci, například Čínu, Rusko a Kubu. Kdo ví, zda tam, až na několik prodejných mocichtivých disidentů, nejsou lidé spokojenější než u nás. Svoboda cestovat znamená svobodu jít dělat nádeníka do Anglie, Rakouska nebo Německa. S rodinou jsem nikdy nevycestoval jinde než do Chorvatska a Slovinska, protože na hotely nemáme. Když vyjedu služebně, tak by mi stejný luxus umožnili i komunisté.

    Kromě několika zprzněných slov tady máme slova, která vymizela. Jsou to solidarita, sociální spravedlnost a sociální stát. Diskutér taras buď změnil nick nebo na OM nechodí a sociální stát vzdal. O vychytralé solidaritě mluvili Pithart a Růžička v besedě o táboře Léta. Chtěli uspořádat sbírku, aby vykoupili pozemky od restituenta Schwarzenberga, na kterých tábor stál. Sociální spravedlnosti se sociální demokracie bojí jako čert kříže. Ve svých volebních programech prezentují socani spravedlnost na tisíc způsobů, jen o sociální spravedlnosti mlčí jak zařezaní. Před pár léty se také na OM vychvalovala životaschopnost kapitalismu a víra, že bohatství prosákne až do nejspodnějších vrstev. Asi propagátor už vystřízlivěl, protože nic podobného jsem dlouho od něho nečetl. Optimisté doufají, že nebude hůře.

  • Béda • 21. prosince 2014

    Georgius z Raduně,

    ty dva mé příspěvky patří k sobě. Nymí jsou prosazovány zájmy velkého kapitálu, který je prosazuje skrze „své“ strany. Před plyšákem byly skrze KSČ prosazovány zájmy ve prospěch proletariátu. V zájmu proletariátu bylo mít bydlení, práci, sociální jistoty, rostoucí životní úroveň, dostupné vzdělání, bezpečnost a mír…

  • Béda • 21. prosince 2014

    taky pracovní práva…

  • Béda • 21. prosince 2014

    V zájmu kapitálu je mít co nejnižší daně a omezení z hlediska pronikání a nabývání kapitálu, zprivatizovat a omezit stát, jeho kontrolní a výkonné pravomoce nad kapitálem, podřídit stát kapitálu, zadlužit jej, maximalizovat zisky vlastníků kapitálu etc..

  • Béda • 21. prosince 2014

    Taky omezit pracovní práva, povinnou solidaritu, apod..

  • Georgius z Raduně • 21. prosince 2014

    Béda napsal

    Georgius z Raduně,

    ty dva mé příspěvky patří k sobě. Nymí jsou prosazovány zájmy velkého kapitálu, který je prosazuje skrze „své“ strany. Před plyšákem byly skrze KSČ prosazovány zájmy ve prospěch proletariátu. V zájmu proletariátu bylo mít bydlení, práci, sociální jistoty, rostoucí životní úroveň, dostupné vzdělání, bezpečnost a mír…

    Ano, je to pravda a jsem rád, že tomu tak bylo. Ovšem pravda také je, že to byla „generální linie“ prosazovaná a kontrolovaná z Moskvy, kterou se místní předvoj dělnické třídy neopovažoval veřejně porušovat a nejednalo se tedy o onen diktát samotného proletariátu ostatním. Ani ten proletariát však u nás téměř neexistoval v čisté definiční formě, poněvadž téměř každý měl u nás nějaký někdy jen skromný majetek a tedy víc než jen své vlastní děti. Před plyšákem byly prosazovány „zájmy proletariátu“ také z prostého sedláckého poznatku, že má-li kůň dobře táhnout, je třeba občas sypnout i ovsa. A nám se tu sypalo o poznání víc než na východě také proto, poněvadž ze západu sem bylo dobře vidět. „Díky“ Gorbačovovi – jakési jidášské odrůdě našeho Dubčeka – „to všechno vodnés čas“ – stejně jako naivního Waldu.

  • Béda • 21. prosince 2014

    Georgius z Raduně napsal
    Ano, je to pravda a jsem rád, že tomu tak bylo. Ovšem pravda také je, že to byla „generální linie“ prosazovaná a kontrolovaná z Moskvy, kterou se místní předvoj dělnické třídy neopovažoval veřejně porušovat a nejednalo se tedy o onen diktát samotného proletariátu ostatním. Ani ten proletariát však u nás téměř neexistoval v čisté definiční formě, poněvadž téměř každý měl u nás nějaký někdy jen skromný majetek a tedy víc než jen své vlastní děti. Před plyšákem byly prosazovány „zájmy proletariátu“ také z prostého sedláckého poznatku, že má-li kůň dobře táhnout, je třeba občas sypnout i ovsa. A nám se tu sypalo o poznání víc než na východě také proto, poněvadž ze západu sem bylo dobře vidět. „Díky“ Gorbačovovi – jakési jidášské odrůdě našeho Dubčeka – „to všechno vodnés čas“ – stejně jako naivního Waldu.

    To nijak neodporuje mým tvrzením počínaje prvním příspěvkem jehož podstatou je, že ve skutečnosti žádná demokracie neexistuje. Vždycky je to diktatura zájmů části společnosti jiné části společnosti. Taky je otázkou jestli si všechny části společnosti své objektivně dané zájmy (kupř. ty co jsem uvedl v dalších příspěvcích) uvědomují a dokážou najít svou společnou zájmovou identitu. Vládnoucí vrstva vždycky má zájem tomu všemožně bránit, zastírat společný zájem opozice, atomizovat ji, stavět navzájem proti sobě, poštívat ji proti (uměle vytvořenému) venkovnímu nepříteli jenom aby si uchovala moc a zejména její ekonomickou základnu.

  • Georgius z Raduně • 21. prosince 2014

    Mirrore, Vaše charakteristika sociální demokracie – zrádců dělnických mozolů dle mého dědečka – je stručná a přitom výstižná.

  • Georgius z Raduně • 21. prosince 2014

    Bédo, nemám sebemenší důvod Vám oponovat. Ve své věčné touze po přesnosti pouze upozorňuji na „drobnosti v praktickém provedení“.

  • Béda • 21. prosince 2014

    Georgie,

    váš příspěvek jenom potvrzuje, že ani v jednom zřízení žádná skutečná absolutní svoboda politické volby neexistuje. Neexistovala tehdy a neexistuje ani nyní. Je to nedosažitelný cíl, zrovna tak jak byl nedosažitelný komunismus. Byla omezena jak vnitřními tak vnějšími politickými a ekonomickými faktory. Nyní to dokonce pozorujeme u velmoci kapitalistického Ruska, které se snaží mezinárodní globalizovaný kapitál kolonizovat.

  • Georgius z Raduně • 21. prosince 2014

    Bédo, ono to bude tím, že svoboda je poznaná nutnost. Svobodně jsem volil Zemana i když je považuji za člověka pracujícím lidem škodlivého a své současné politické pozice nehodného. Ale svobodně jej budu bránit proti všem, kteří by jej z této funkce chtěli vyštvat. A to vše ve jménu té demokracie, která vlastně nikdy neexistovala a neexistuje. No uznejte, jestli fakt nejsem doopravdy vůl jako lev!

  • Georgius z Raduně • 21. prosince 2014

    A na dobrou noc ještě tu o parlamentní demokracii – tentokrát v Bruselu:
    „Je to ovšem dost těžké, když máte na projev v parlamentu určenu jednu minutu a pak vám vypnou mikrofon. Máte tak prostor na tři dlouhé věty, anebo na pět kratších. Koncepční řešení by měly vymýšlet levicové strany spíše v klidu doma. Zatím nemám pocit, že by si s tím někdo u nás na levici lámal hlavu.“
    Takto na Prvních zprávách referuje náš europoslanec Jan Keller

  • Béda • 21. prosince 2014

    Georgius z Raduně,

    asi to bude tím, že člověk musí být realista. V daném okamžiku byla možná pouze volba Zeman – Schwarzenberg. Já osobně tomu říkám volba menšího (anebo většího) zla. Volba dobra z mého pohledu vůbec neexistovala.

    Jinak pokud jste zmínil, že předtím politici chodili pro instrukce do Moskvy, tak dneska chodí na americkoz ambasádu, ve vážnějších případech cestují na kobereček a pro instrukce do Washingtonu, kde působí v pozici „pekinských“ pinčů čekajících na blahosklonné přijetí u páníčka „mandarina“. Koneckonců i rok 68 byl o tom, že pravidla subordinace musejí být zachována. Ani dnes tomu není jinak. Dokonce i dnes tlačí vládci kapitalismu takového giganta jakým je Rusko, aby sklonil hlavu a podřídil se nejmocnější síle v tomto systému, která se ve společném zájmu internacionalizovala. Koneckonců nemusíme chodit daleko – stačí si všimnout „českou“ reprezentaci, která ani neví komu se uklonit dřív a víc – jestli Bruselu, Washingtonu, MMF, SB, anebo nějaké nadnárodní bance či jiné korporaci.

  • mirror • 21. prosince 2014

    Georgius z Raduně napsal
    Mirrore, Vaše charakteristika sociální demokracie – zrádců dělnických mozolů dle mého dědečka – je stručná a přitom výstižná.

    Myslím, že to, co píšete, se týká jen vedení této strany. Řadoví členové jsou jako my. Kdyby vedl tuto stranu Foldyna, chovala by se jinak.

  • hudryper • 22. prosince 2014

    Páně Andělovu výstavu o demokracii jsem pochválil. Umožnila mi zase se po nějakém čase vidět se Stanem,který si dojel do DAXU
    k panu Andělovi pro interview. Protože jsem v DAXU už párkrát nějakou tu akci zažil,otřepal jsem se při Stanově nabídce,abych
    tam šel místo něj,jako pes co vyleze z vody. Když jsme se po Stanově návštěvě pana Anděla sešli „na jedno“,měli jsme jiná témata.
    Přátelé ! Nikdo z nás nikdy žádnou demokracii nezažil ! Partajní systémy v tzv. zastupitelské demokracii to vysloveně nepřipouští.
    Předseda strany rozhoduje o pořadí jmen na kandidátce. To mu dává moc konstitučního panovníka a stačí,aby postřehl snahu
    stranického kolegy o zisk jeho postu,a rázem je demokratická stafáž nahrazena totalitním rozhodováním co bude a co nebude.
    Žádný funkcionář kterékoliv strany (s výjimkou Cibulkovy strany s dlouhým odvolatelným jménem) nepřipustí princip své potencionální odvolatelnosti. Nemůže-li být příslušný politik odvolán,může krást,děvkařit,chlastat a být sprostý a na své voliče
    se může -víte co ! Když cizí mocnost prostřednictvím svých oficiálních a hlavně neoficiálních „čidel“ kontroluje morální integritu
    politického dorostu a eviduje každý jeho morální přešlap,není pro ni problém zajistit si výběr poslušných vlastizrádců do té míry,
    že mezi kandidáty na kteroukoliv funkci není jediný,kdo by nebyl předem připravován,kompromitován a náležitě vystrašen.
    Rozdíly jsou patrné pouze ve schopnosti mluvit o demokracii,vydávat sliby jimiž nezarmoutí a ve své horlivosti být spolehlivou
    rohožkou pro boty svého demokratického panstva. Takže když demoška,tak bez přívlastků,bez velkých peněz rovnějších jedinců
    mezi ostatními „rovnými“. Jakápak demokracie,když mi vládu instaluje a deinstaluje pár lidí ve službách cizí mocnosti ? A to
    vynechávám volební podvody s hlasy.

  • idiotronic • 22. prosince 2014

    hudryper napsal
    Takže když demoška,tak bez přívlastků,bez velkých peněz rovnějších jedinců

    Architekt Oscar Niemeyer to v interviewu na stránkách časopisu Respekt,
    na základě své stoleté životní zkušenosti řekl natvrdo.
    Jedině komunismus může zajistit spravedlivé uspořádání společnosti.

  • peter. • 22. prosince 2014

    https://www.youtube.com/watch?v=Iuv91MnnOq4

  • hudryper • 22. prosince 2014

    peter. napsal
    peter. • 22. Prosinec 2014

    https://www.youtube.com/watch?v=Iuv91MnnOq4

    Ano, Peter, už jen tak lze efektivně oslovit průměrného Američana a sdělit mu v jakém systému žije ! Články P.C.Robertse nebo
    Chomského čtou a přijímají jen nemnozí z nich. Tyto články rezonují spíše mezi evropskými čtenáři a i za to díky.